Gigantický periskop.
Adresa: Lloydpier, Rotterdam, Nizozemí
Autor: NEUTELINGS RIEDIJK ARCHITECTEN — Willem Jan Neutelings (*1959), Michiel Riedijk (*1964)
Projekční tým: Willem Jan Neutelings, Michiel Riedijk, Sven Verbruggen, Jago van Bergen, Wessel Vreugdenhill, Kenichi Teramoto, Elizabeth Eriksen, Sandra Schuster, Dimitri Meessen, Helena Casanova
Stavebník: Stichting Scheepvaart en Transportonderwijs Rotterdam
Projekt: 2001 — 2002
Realizace: 2003 — 2005
Autor fotografií: Jeroen Musch
Jakub Kynčl
Gigantický periskop tyčící se na břehu Maasy na konci jednoho z mol bývalého rotterdamského přístavu v sobě ukrývá mezinárodně známou námořní školu zaměřenou na logistiku a přepravu. Dům je součástí nově budovaného města na ploše bývalých doků a jeho tvůrci navrhli v okolí hned několik dalších velmi pozoruhodných městských domů. Zvolená lokalita není náhodou. Kromě tradice je tu ještě jeden ne jenom symbolický moment — z kongresového sálu, umístěného v dvacetimetrové konzole ve výšce 70 m, je výtečný výhled na největší evropský přístav a překladiště při ústí Maasy do Severního moře.
Objekt je vertikálně a funkčně rozdělen do tří celků. V přízemní, půdorysně největší části, jsou situovány veřejné provozy školy: centrální hala, učebny s virtuálními výukovými simulátory, dokumentační, informační a mediální centrum, dvě velké restaurace, sportovní zázemí a dílny pro praktickou výuku. Dále je parter doplněn dvěma veřejnými prostory (knihkupectví a prostorná kavárna), které zde mají plnit funkci stimulátoru nově vznikající městské krajiny a jejího veřejného života.
Hlavní objem vytvarovaný do formy věže v sobě obsahuje základní výukové prostory a v posledních dvou podlažích prostory administrativy školy, kabinety pedagogů a kanceláře několika spřízněných konzultačních firem. Komunikačním jádrem této části domu je eskalátorová hala počínající ve vstupní lobby a procházející celým objektem.
V nejvyšší části — koruně věže — je situován konferenční sál pro 300 lidí s obrovským oknem natočeným směrem k Severnímu moři a rotterdamskému přístavu (dokonalý tematický výhled nápadně připomíná proměnlivou velkoprostorovou tapetu). Druhé obdobně velké okno je v přízemí a nabízí výhled ze studentské kantýny do vod řeky Maasy.
Koncept vertikální školy je podtržen existencí různých lodžií a volných prostorů, které nahrazují školní dvůr a na něž lze narazit v nejrůznějších mnohdy velmi nečekaných místech. Vertikálnímu a funkčnímu členění objektů odpovídá i řešení interiérů. V kontrastu tu proti sobě stojí dva světy — klidný a nenápadný interiér školy a nápadné až komiksové řešení veřejných částí, které je tolik typické pro rukopis kanceláře Neutelings Riedijk Architecten, zde zhmotněné například v řešení prostorů obou restaurací Taverny u kouřícího námořníka a bombastické důstojnické kantýně. Toto balancování mezi kýčem a hravou architekturou „napěchovanou“ různými kulturními odkazy vyvolává příjemné smyslné napětí a očekávání nových zážitků.
Industriální pokožka domu, podobně jako celé jeho tvarování a artikulování vyvolávají více než připomínky na vysokoškolské či administrativní budovy asociace s přístavní architekturou sil, hal, hangárů, doků, nákladních jeřábů či námořních transportních lodí.
Směřování k ikonické architektuře obou architektů dosáhlo v případě Vysoké školy námořní přepravy dalšího vrcholu. Tento dům, vytvořený pro unikátní instituci se záměrem stát se ikonou, se skutečně novou ikonou stal.
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…