Výstava: Baťova města

29.3.- 19.5.2013
Dům umění města Brno
Osudy měst, která po celém světě rozvíjel či přímo zakládal podnikatel Tomáš Baťa, ukazuje výstava v brněnském Domě umění. Baťovo obuvnické impérium zahrnovalo desítky měst, výstava detailně sleduje osudy tří z nich – East Tilbury ve Velké Británii, Batanagaru v Indii a Möhlinu ve Švýcarsku. Nechybí ani informace o Baťově Zlínu, kam se výstava na podzim přesune.

Výrobci nadnárodních značek zanechávají své „stopy“ po celém světě: Působnost firem, jako je Nike, Puma, Apple, Camper či H&M, je doslova globální – od výrobních závodů přes distribuční sítě až po prodejny. V protikladu k této nadnárodní dělbě práce a s ní související malou viditelností stojí úsilí firem vytvářet pro zákazníky identifikovatelné lokality. Debaty na téma branding se zabývají rolí architektury a designu při vytváření firemní identity. Výstava vychází ze skutečnosti, že tato myšlenka není nikterak nová, vlastně se v mezinárodním měřítku rozšířila již během prvních desetiletí 20. století v souvislosti s působením společností typu Baťa. Projekt představí mezinárodní satelitní sídliště společnosti Baťa, umožní jejich srovnání se současnými světovými výrobci a ukáže, nakolik jsou regiony a města přetvářeny „stopou“ nadnárodních obuvních koncernů, vytvářejících své specifické architektonické modely a ovlivňujících způsob života a spotřebitelské postoje na daném místě. Výstavu připravila Nadace Bauhaus v německém Dessau.
Dům umění města Brno

Brněnská výstava sleduje osudy Baťových měst po celém světě
(ČTK) – Osudy měst, která po celém světě rozvíjel či přímo zakládal podnikatel Tomáš Baťa, ukazuje výstava v brněnském Domě umění. Baťovo obuvnické impérium zahrnovalo desítky měst, výstava detailně sleduje osudy tří z nich – East Tilbury ve Velké Británii, Batanagaru v Indii a Möhlinu ve Švýcarsku. Nechybí ani informace o Baťově Zlínu, kam se výstava na podzim přesune. Architektonické řešení výstavy výrazně pracuje s krabicemi od bot.

Baťa při budování podniku často umisťoval výrobu do zemí, kde chtěl obuv prodávat, aby se vyhnul dovozním clům. "V podstatě ve světě hledal ideální město, například z hlediska polohy a napojení na dopravní cesty," uvedl jeden z kurátorů Rostislav Koryčánek. Výrobní haly, domy pro dělníky a další stavby vznikaly podle jednotného architektonického a urbanistického plánu, přizpůsobovaného místním podmínkám.

Výstava přibližuje budování továrních areálů i jejich další osudy poté, co výroba obuvi skončila. Například v britském East Tilbury se boty přestaly šít v roce 2005 a místní vzpomínají na časy baťovské prosperity. Areál se nejspíš díky blízkosti Londýna změní v rezidenční čtvrť. V Batanagaru nový investor přestavuje Baťovo město v prostor pro bydlení a nákupy. "V Möhlinu areál koupil výrobce tkalcovských strojů a přesunul do něj svou výrobu, plánuje dokonce jeho rozšíření," řekla kurátorka Markéta Březovská.

Výstava si všímá také precizní organizace Baťova podniku a jeho sociálního inženýrství, snahy vytvořit "nového člověka", výkonného a spokojeného zaměstnance. Na jedné straně Baťa jako zaměstnavatel poskytoval svým lidem nemalé sociální výhody a staral se o jejich vzdělání a rozvoj, na druhé straně vyžadoval disciplínu a uplatňoval přísnou kontrolu.

Expozice nazvaná Baťova města vznikla díky mezinárodnímu výzkumnému projektu Nadace Bauhaus v Desavě v Německu, kde měla také premiéru. Po repríze v Basileji se přesunula do Brna, aby na podzim doputovala do Zlína, kde Baťovo podnikání začalo.

foto: zdroj – Dům umění města Brno