Výstava Elly a Oskar Oehlerovi-Olárovi / Architektonické dílo

Fotogalerie ke článku (1)

Vila Františka Wawerky v Lipníku nad Bečvou, 1937

Celá fotogalerie (1)

Muzeum umění Olomouc
10. dubna - 22. června 2008

Elly Oehler/Olárová 1905-1953,
Oskar Oehler/Olár 1904-1973: architektonické dílo

Výstavu uspořádalo Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s Centrem architektury a Spolkem Obecní dům Brno. 
Výstava manželů Oehlerových — Olárových měla na konci loňského roku premiéru v Brně (kde manželé studovali a pak i praktikovali), reprízována bude v létě 2008 v Ostravě (rodném městě Elly, kde dvojice navíc působila také po válce). Je doprovázena bohatě ilustrovaným dvojjazyčným katalogem.

Katalog výstavy:
editoři Petr Pelčák, Vladimír Šlapeta, Ivan Wahla ;
texty Andrea Jakubcová ... et al.]

Výstava a doprovodná publikace podchycují tato díla manželů Oehlerových-Olárových:
Kino Odeon v Ostravě, 1930
Sanatorium TBC Ústřední sociální pojišťovny ve Vyšných Hágách, 1932
Vila Antonína a Marie Markových v Praze, 1932
Vila Ladislava Říhovského v Teplicích nad Bečvou, 1933-34
Zámek Václava Diviše Vysoký Hrádek, 1935-36
Vila Josefa a Blaženy Kefurtových v Praze, 1935-36
Pavilon Středomoravských elektráren v Přerově, 1936
Provozní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy v Přerově, 1936
Administrativní budova továrny Kazeto Karla Zejdy v Přerově, 1936-37
Hotel Bílý kříž ve Starých Hamrech, 1936-37
Hotel Continental v Plzni, 1937
Byt v Praze, 1937
Vila Františka Wawerky v Lipníku nad Bečvou, 1937
Nájemní dům Karla Zejdy v Přerově, 1937-38
Administrativní budova elektrárny v Přerově, 1937-38
Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech, 1940-41
Dům nakladatelství Rodina v Praze, 1940
Přestavba centra Moravské Ostravy, 1945
Obytné sídliště zaměstnanců drátovny Báňské a hutní společnosti v Bohumíně, 1946
Hornické sídliště v Ostravě, 1946
Synagoga v Ostravě, 1947
Lázeňská kotelna a obytný dům v Teplicích nad Bečvou, 1947
Lázeňská kolonáda v Teplicích nad Bečvou, 1947-49
Administrativní budova dusíkárny Ostravských chemických závodů v Ostravě, 1947
Janáčkova koncertní síň v Ostravě, 1949
Gravitační přehradní nádrž a úpravna pitné vody v Klíčavě, 1949-55
Náměstí Budovatelů v Praze, 1949
Obytný dům zaměstnanců Hutního projektu v Praze, 1954-55
Obytný dům zaměstnanců Hutního projektu v Praze, 1954-56
Závod černé metalurgie v Ejpovicích, 1953-56
Hutní závod pro Československý pavilon na světové výstavě EXPO '58 v Bruselu, 1957-58
Most ve Žďákově, 1958-67
(Nové) ředitelství Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě, 1961-65


Doplněno 10.4.2008:
Muzeum ukáže zapomenuté architektonické dílo manželů Oehlerových
Detektivní pátrání připomíná vznik výstavy v olomouckém Muzeu umění, mapující architektonické dílo manželů Elly a Oskara Oehlerových-Olárových. Autor výstavy a ředitel muzea Pavel Zatloukal dnes novinářům řekl, že přestože oba manželé spolu tvořili ve 30. letech minulého století, kdy se vše přesně evidovalo, mnohé se z archivů ztratilo a jejich stavby nahlodal čas i střídající se režimy

"Funkcionalistické stavby Oehlerových navazovaly na výchozí podněty Le Corbusiera, nizozemského a německého funkcionalismu. Nebýt tragických událostí, které se začaly odvíjet roku 1938, je pravděpodobné, že by se tvorba Oehlerových díky nesporné kvalitě stala pro Moravu z hlediska moderní architektury zcela určující,“ uvedl Zatloukal. "Administrativní a hospodářské budovy i rodinné vily vždy mohutným rámem výrazně vyznačili vůči vnějšku. Do tohoto rámu pak vkládali něco subtilního a transparentního - skleněného, čímž odkryli nitro objektu," popsal projekty Oehlerových Zatloukal.

"Přestože po celá třicátá léta manželé žili a působili v Praze, většina staveb vznikla na Moravě. Dnes jsou v truchlivém, dezolátním stavu. Nedaří se ani záchrana vily továrníka Františka Wawerky v Lipníku nad Bečvou, která je obdobou brněnské vily Tugendhat," uvedl Zatloukal.

Společnou tvorbu manželů v meziválečném období označil kurátor výstavy Jakub Potůček za výjimečný vztah. "Vyjma poslední práce, kterou je kladenská úpravna vody, disponujeme originálními materiály. Reprodukce jsme se rozhodli nevystavovat," zdůraznil Potůček.

Oehlerovi byli spolužáky na brněnské německé technice. Oskar Oehler pocházel z přerovské německo-české rodiny, jeho žena Elly byla z židovsko-německé rodiny z Ostravy. Jejich osud ovlivnil nepovedený útěk před nacisty, kdy se jim nepodařilo 1. září 1939 odplout z Neapole do Austrálie, protože ten den vypukla válka. Následovalo věznění, deportace, koncentrační tábory. Oba válku přežili, stejně jako jejich dcery, a začali používat příjmení Olár. Elly zemřela na následky věznění v Terezíně v 50. letech. Oskar projektoval do počátku 70. let, kdy emigroval do Vídně za dcerou. Tam také v roce 1973 zemřel. Pár měsíců před smrtí v dopise architektu Vladimíru Šlapetovi Olár napsal: "Každou stavbou stavím sám sebe. Každou stavbou dávám jiným štěstí, každou zdařilou stavbou získám přítele."

Příprava výstavy trvala desítky let. "Po emigraci byl vyškrtnut ze svazu architektů a byla zničena jeho evidenční karta i dokumentace. Koncem 80. let jsem se o něm mnohé dozvěděl od tehdejšího kádrováka Hutního projektu v Praze, kde naposledy pracoval. V říjnu 1989 se mi pak podařilo ve Vídni vyhledat dceru Olárových Renatu, uznávanou herečku. Ta si bohužel na architektonickou tvorbu rodičů z dětství moc nepamatovala," přiblížil vznik výstavy Zatloukal.

Ve výstavním sále najdou návštěvníci dvě třetiny děl manželů Oehlerových/Olárových, výstava potrvá od 10. dubna do 22. června.
Zdroj: Zpráva ČTK 9.4.2008