Výstava: Světlo zbořeného města

(ČTK) – Městské muzeum v Ústí nad Labem v sobotu 23. února otevřelo výstavu Světlo zbořeného města, která se věnuje životu a dílu architekta a historika Alfreda Piffla (1907 až 1972). V prvních poválečných letech působil na Ústecku jako pověřený ředitel ústeckého muzea a archivu, které převzal od původní německé správy. Zasloužil se o záchranu stovek předmětů kulturní hodnoty, z nichž takřka 600 dodnes tvoří sbírky ústeckého muzea. Jde o předměty z majetku zkonfiskovaného po válce odsunutému německému obyvatelstvu, ale také institucím či kolaborantům. ČTK o tom informoval tajemník ústeckého muzea Václav Houfek. Výstava potrvá do 28.dubna 2013.

"Zajišťoval je v rámci svozových skladů, kde se tento majetek shromažďoval, také přímo v objektech, procházel i rozbombardované domy. Ústí bylo v té době hodně poničené a bylo nebezpečné se tu pohybovat. On procházel trosky, nalezené věci zachraňoval pro sbírky veřejných institucí," uvedl Houfek. Velké množství předmětů tímto způsobem Piffl převedl také do sbírek Národního muzea, Národní galerie či Národního památkového ústavu.

Díky jeho snahám nebyl na Ústecku po válce zkonfiskovaný majetek rozkraden nebo zničen. Piffl tak přispěl k záchraně historické paměti Ústecka. "Veřejně se zasazoval o záchranu kulturního dědictví, dělal desítky přednášek, psal články, vystupoval v rozhlase. Snažil se novým českým osídlencům, kteří přicházeli do Ústí, vysvětlit, že ne všechno německé je špatné," dodal historik.

Piffl později odešel na Slovensko, kde se zasloužil o počátky záchrany Bratislavského hradu. "Slováci si ho velmi považují, pro ně je jedním ze zakladatelů moderní slovenské památkové péče a archeologie. Vychoval a svou prací ovlivnil celé generace slovenských odborníků," zmínil Houfek. Dodal, že Piffl na Slovensku také zemřel, jeho rodina tam dodnes žije.

Za života se však Piffl ocenění své práce nedočkal, ba naopak, koncem 50. let byl komunistickým režimem z politických důvodů uvězněn. Odseděl si zhruba 2,5 roku, rehabilitován byl fakticky až po roce 1989.

Ústecká výstava se skládá ze tří částí. Jednak jsou to obrazy a fotografie zachycující podobu Ústí nad Labem v době, kdy tam Piffl působil. Pak jsou to informační panely, které přibližují jeho život a dílo. "Připravili jsme je právě ve spolupráci se slovenskými kolegy," řekl Houfek. Divácky nejatraktivnější je zřejmě ukázka předmětů, které Piffl zachránil pro ústecké muzeum. Výstava jich prezentuje několik desítek, jsou to obrazy, nábytek, porcelán či sklo.

Návštěvníci mohou zhlédnout například dobový portrét Hanse Krebse, vládního prezidenta říšské župy Sudety. "Piffl důsledně dokumentoval nejen historické památky, ale i svou dobu. Takže v době, kdy se pálily portréty nacistů, on naopak zachraňoval i tyto věci. Byl si vědom, že je to dokument doby," podotkl Houfek. Vystaveno je například i několik vějířů z přelomu 18. a 19. století, které Piffl zachránil z dnes neexistujícího zámku v Telnici, nebo obrazy ze zámku v Chlumci, který byl zbořen na počátku 50. let.