Dům umění ve Zlíně
11. října – 9. prosince 2012
Výběr z díla nejvýraznější manželské dvojice české architektury představí na podzim zlínská galerie v Domě umění v rámci cyklu věnovaného architektuře druhé poloviny 20. století. Název výstavy napovídá, že nejde o komplexní retrospektivu, ale o výběr z díla tohoto manželského a architektonického páru. V práci manželů Machoninových znamenají 60. a 70. léta vrcholné období. Budovy, které tehdy vznikly, ukazuje výstava na dobových fotografiích, aby návštěvníci mohli srovnat jejich původní a současnou podobu. Jednotlivé realizace jsou představeny ve své úplnosti, včetně původních interiérů a autorského nábytku. Impulsem k uspořádání výstavy byl právě stav objektů projektovaných Machoninovými po více než třicetiletém provozu, kdy jim v četných případech uškodily rekonstrukce.
Věra (1928) a Vladimír (1920 – 1990) Machoninovi studovali po válce. Své první domy, například kulturní dům v Jihlavě, který dnes hostí festival dokumentárních filmů, navrhovali v době diktovaného historismu, tzv. socialistického realismu. Změnu přinesl až konec padesátých let. Machoninovi patřili spolu s Karlem Pragerem, Karlem Filsakem, manželi Šrámkovými a dalšími k nové silné generaci architektů. Při utváření vlastního stylu vycházeli i ze znalosti světové architektury té doby, podpořené cestami na Západ. Inspirovala je brutalistní díla pozdního Le Corbusiera, Louise Kahna a ocelový brutalismus Jamese Stirlinga. Všichni byli také orientováni k architektuře, soustředěné na materiálové a konstrukční inovace. Manžele Machoninovy zajímalo utváření prostoru. Architekturu lehkých nosných struktur a kovových plášťů kombinovali s plasticky tvarovaným betonem. Efekt zvolených materiálů a jejich vzájemná součinnost byla pro ně zásadní, podobně jako dotaženost staveb, které koncipovali včetně interiérů do posledního detailu. Projektovali především v nelehkých a dodnes mnohdy kontroverzně nahlížených šedesátých a sedmdesátých letech. Československá architektura z tohoto období bývá často onálepkována adjektivy normalizační či komunistická. Jejich stavby ovšem vznikaly navzdory zavedených představám o tom, jak by měla socialistická architektura vypadat. Svoji snad nejznámější stavbu – obchodní dům Kotva – koncipovali ne jako oslavu stávající společnosti, ale jako svébytnou a unikátní budovu s řadou stavebních inovací. Také jejich další realizace – hotelový komplex Thermal v Karlových Varech, Dům bytové kultury v Praze nebo budova českého velvyslanectví v Berlíně – byly ukotveny v evropském architektonickém kontextu a navazují na dobové tendence pozdní moderny. Přes evropské inspirační vlivy, odklánějící se od přikázané orientace, je brutalistní tvorba Machoninových specifická a autentická, se silným a odvážným rukopisem. Nejvýznamnější projekty vytvořili Machoninovi v ateliéru Alfa na konci 60. let, který Vladimír Machonin vedl. Zvítězili v několika veřejných architektonických soutěžích, k realizaci staveb podle jejich návrhů však došlo až v období, kdy manželé měli omezenou jak architektonickou, tak publikační činnost, protože nepodepsali souhlas se sovětskou okupací.
Výrazných manželských tvůrčích párů není v dějinách naší architektury mnoho. Také často nenajdeme těsně vedle sebe realizace dvou architektek – matky a dcery. Věra Machoninová a Pavla Kordovská koncipovaly v rozpětí téměř dvou desetiletí prostor Budějovického náměstí v Praze. Věra Machoninová je autorkou urbanistického generelu náměstí, stanice metra Budějovická a Domu bytové kultury. Navrhla zde také dvě administrativní budovy. Na jejich místě realizovala dcera Pavla s manželem Petrem Kordovským bankovní budovy s vlastním, rozhodně neopisujícím rukopisem. Zároveň však s maximálním možným respektem k původnímu hmotovému řešení rodičů.
Většina prací manželů Machoninových zůstala pouze v soutěžních projektech. Realizovaných návrhů není mnoho, zato jsou nepřehlédnutelné. Dnes, s odstupem několika desetiletí, je šance překonat tehdejší přepolitizované vnímání architektury. Spolu s ateliéry Pragera, Filsaka či s libereckým Sialem představuje jejich tvorba fenomén české architektury druhé poloviny 20. století, na který se zatím nepodařilo kvalitou navázat.
Vystaveny jsou originály a reprodukce dobových i současných fotografií, plánů, kreseb, připravena je projekce, soutěžní model lázeňského areálu v Karlových Varech, model obchodního domu Kotva a několik cenných kusů originálního nábytku z interiérů Thermalu a DBK. Výstava tak poskytuje komplexní pohled na tvorbu architektů, kteří vynikali svým inovativním přístupem k technologiím, materiálům i k provázanosti řešení interiéru s exteriérem. Na svých dílech spolupracovali s významnými umělci a dotvářeli tak každý detail od osvětlení, přes nábytek až po ubrusy a nádobí.
Katalog výstavy vyšel v česko-anglické verzi a ukazuje přes 200 reprodukcí, eseje věnované tvorbě Machoninových, soupis díla, bibliografii a rozhovor s Věrou Machoninovou.
Věra a Vladimír Machoninovi 60’/70′
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, 11. 10. – 9. 12. 2012
(Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 22. 12. 2010 – 5. 2. 2011)
Kurátoři Pavel Směták a Klára Pučerová, spolukurátorka Radomíra Sedláková
Kurátorka za KGVUZ Ladislava Horňáková
Tisková zpráva/ Krajská galerie výtvarného umění a Galerie Jaroslava Fragnera
Existuje zde určitá špička české architektury, ale mně trápí ty desítky podprůměrných architektonických ateliérů , lokalizovaných hlavně v Praze. Pomocí…
Filozofů není nikdy dost. ;-) A ostatní školy (zejména ty technické) se o své studenty budou muset asi víc poprat...…
Není to moc pozitivní čtení, jakkoliv stavebně to jistě hodnotu má. Ale ptám se, jak moc potřebujeme další filozofy, když…
Nadační fond prostě odmítá připustit, že starý nýtovaný most nemůže přes veškerou snahu vyhovět potřebám současné (a tím spíš budoucí)…
Dali jste Pardubičákům něco, díky čemu moou být na své město hrdí.