Výzkum pro Brno a výzkum SCVD: Vítězí varianta nádraží v centru

• Výzkum svazu: Většina cestujících chce nádraží v centru Brna
(ČTK) – Téměř 78 procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece – do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné. Vyplývá to z výzkumu, který provedl vlastními silami ve vlacích Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Jeho výsledky svaz zveřejnil v tiskové zprávě. Z výzkumu není zřejmé, do jaké míry byli dotazováni informováni o výhodách a nevýhodách nádraží v té či oné poloze.

Jihomoravský kraj v lednu podpořil odsun hlavního nádraží k řece, pro stejnou variantu se tento týden vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed. Brno se vyjádří na konci února, nechává si zpracovat ještě průzkum veřejného mínění mezi obyvateli města. Rozhodnutí kraje a města je pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze nového nádraží rozhodne. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) se řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu blíží k odsunu nádraží do míst dnešního dolního nákladového nádraží. Po dnešním jednání s vedením Jihomoravského kraje a brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) také řekl, že doufá, že po rozhodnutí už nebudou nespokojené skupiny modernizaci uzlu blokovat.

Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD) je spolek, který vznikl v roce 2010 a je členem Evropského svazu cestujících. Jeho snahou je hájit právo cestujících na kvalitní, spolehlivou a bezpečnou veřejnou dopravu, vyjadřuje se k řadě odborných, především železničních témat.

Výzkum SCVD se uskutečnil mezi 9. a 15. únorem osobním dotazováním v 36 vlacích na území kraje, které jely do Brna, nebo z něj. Tazatelé oslovili 644 lidí starších 15 let. „Dotazovali jsme se ve vlacích na všech tratích, které směřují do Brna. Získali jsme dostatečně reprezentativní vzorek,“ uvedl prezident svazu Miroslav Vyka.

Zastupitelé Jihomoravského kraje při lednovém hlasování obdobný výzkum k dispozici neměli. Rozhodli se na základě studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty. Studie za výhody odsunu označuje možnost stavět dříve a s použitím evropských peněz de facto na zelené louce bez zásahu do současné dopravy. Rizikem je to, že se nemusí stihnout postavit městská dopravní infrastruktura, která lidi k nádraží doveze. Zároveň se prodlouží většině dojíždějících cesta z nádraží do cíle a nádraží bude obsluhovat méně linek MHD než současné nádraží.

Tazatelé výzkumu SCVD kladli pět otázek – odkud kdo do Brna jezdí, jak často, jakým způsobem pokračují z nádraží, která varianta nového nádraží je pro ně výhodnější a ve kterém okrese mají bydliště. Z dotazování také vyplynulo, že alespoň čtyřikrát týdně jezdí do Brna 51 procent cestujících, dalších 27 procent alespoň jednou týdně.

„Je zarážející, že ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty i politici v Jihomoravském kraji řeší budoucnost železničního uzlu v Brně velmi intenzivně již více než 15 let, a do této chvíle se cestujících nikdo neptal, jaký na to mají názor,“ řekl člen prezídia Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miloslav Zítka.

Jihomoravský kraj se dotazoval starostů, město si nechalo zpracovat průzkum veřejného mínění mezi obyvateli Brna. Výsledky dostalo dnes a v pondělí chce jeho výsledky prezentovat.

O poloze nádraží hlasovali obyvatelé Brna také ve dvou referendech v letech 2004 a 2016. Vždy se výrazná většina vyslovila proti odsunu nádraží, avšak účast nedosáhla 35 procent, kdy je výsledek závazný.

V posledních týdnech si dělaly anketu dvě zájmová sdružení. Členové Asociace brněnských architektů a stavitelů se vyslovili téměř všichni pro odsun nádraží stejně jako členové Regionální hospodářské komory Brno. Vzhledem k současným postojům brněnských politiků je pravděpodobné, že i brněnské zastupitelstvo doporučí ministerstvu dopravy odsun nádraží.

Stavba nádraží má trvat zhruba šest let. U řeky má stát od 42 do 45 miliard korun, pod Petrovem od 42 do 56 miliard korun. 


• Výzkum pro Brno: Nejpřijatelnější je nové nádraží pod Petrovem
(ČTK) – Nejvyšší míru přijatelnosti – pro 64 procent – má mezi obyvateli Brna to, aby bylo modernizované hlavní nádraží pod Petrovem. Jde o variantu, která by znamenala nové nádraží mírně posunuté od současného směrem ke skladištím Malá Amerika. Varianta u řeky, tedy odsun na místo dnešního dolního nádraží, má míru přijatelnosti 49 procent, vyplývá z výzkumu mínění, který zpracovala pro vedení Brna agentura Focus na vzorku zhruba 1000 lidí bydlících v Brně. V průzkumu, jehož výsledky má ČTK k dispozici, operovala i se současným nádražím, přestože do budoucna nebude stačit narůstajícímu provozu a bez nového nádraží se Brno neobejde. Současné nádraží má přitom podle průzkumu míru přijatelnosti 58 procent.

Vedení Brna dostalo výsledky teprve dne 18. února 2018 a v pondělí dopoledne se sejde, aby mu ho agentura prezentovala. Teprve poté chtějí politici výsledky komentovat. V koaliční smlouvě mají zanesenou větu o tom, že budou podporovat nádraží, které má podporu veřejnosti. Podle náměstka Matěje Hollana (Žít Brno) by se měli radní shodnout, jak budou výsledky interpretovat. Většina politiků už však v předchozích dnech prezentovala svá stanoviska po prostudování studie proveditelnosti, kterou si nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty a která označila obě varianty za uskutečnitelné s podobnými náklady na stavbu i na provoz. Zastupitelé mají definitivně rozhodnout 27. února.

Jihomoravský kraj v lednu podpořil odsun hlavního nádraží k řece, pro stejnou variantu se tento týden vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed. Brno se teprve vyjádří. Rozhodnutí kraje a města je ale pouze doporučení vládě, která nakonec o poloze nového nádraží rozhodne. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) se řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu blíží k odsunu nádraží do míst dnešního dolního nákladového nádraží. Po dnešním jednání s vedením Jihomoravského kraje a brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) také řekl, že doufá, že po rozhodnutí už nebudou nespokojené skupiny modernizaci uzlu blokovat.

Pokud se lidé ve výzkumu agentury Focus měli přiklonit jen k jedné variantě, bylo pro současné nádraží 35 procent, 31 procent pro Petrov a 24 pro odsun k řece. Podle autorů výzkumu lidé výrazně nepreferují ani jednu z variant. Výsledky lze však podle nich číst i tak, že 66 procent lidí je pro zachování nádraží v blízkosti centra. Při stanovování tří priorit pro rozhodnutí o novém nádraží byla blízkost centra nejakcentovanější. Podle výzkumníků se jeví Petrov jako nejvíc konsenzuální.

Z výzkumu vyplývá, že velká část lidí nepreferuje jen jednu variantu. Více příznivců odsunu k řece by akceptovalo Petrov než opačně. Z výzkumu vyplynulo i to, že polovina lidí se necítí být dostatečně informovaná. Poté, co se seznámili s výhodami a nevýhodami variant, vzrostla podpora Petrovu, podpora odsunu k řece zůstala stejná. Z lidí, kteří se cítí být informováni, chtělo nádraží u řeky 36 pct a variantu Petrov 31 pct.

Lidé, kteří se vyslovili pro Petrov, vidí největší přednost v blízkosti centra a dobře dostupné MHD. Přednosti varianty odsunu k řece vidí v moderním nádraží a dostatku prostoru pro stavbu. Příznivci Petrova se také bojí vylidnění centra, zániku obchodů a služeb. Příznivci odsunu k řece se zase obávají nedostatečného rozvoje města do jižního centra. Odsun k řece je pro lidi nepřijatelný kvůli velké vzdálenosti, špatné dostupnosti a návaznosti MHD. U Petrova není podle výzkumu žádné silné téma pro jeho odmítnutí. Objevuje se obava vázaná na cenu a realizaci stavby.

„Preference variant hlavního nádraží naopak není statisticky významně závislá na dopravním chování,“ uvádějí výzkumníci. Jen 28 procent dotázaných jezdí vlakem aspoň jednou měsíčně. Při cestě na nádraží používá přes 80 procent lidí MHD.

Varianta odsunu nádraží k řece má podle studie SŽDC přednosti ve větší připravenosti a možnosti dřívější stavby, a tedy aspoň částečném využití evropských peněz. Nevýhody jsou v riziku nedostavění městské dopravní infrastruktury. Ze studie také vyplývá, že k nádraží bude z větší části města dále a pojede k němu méně linek MHD. Výhodou Petrova je zachování přestupních vazeb MHD a nižší náklady na stavbu i provoz městské infrastruktury. Nevýhodou je nepřipravenost a nejistota při přípravě a také omezení železničního provozu při přestavbě nádraží za provozu.

Výsledky svého vlastního průzkumu dne 18. února 2018 představil také Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Podle něj skoro 78 procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy.

Souvisejíc články:
Nádraží v Brně – odsunout nebo ponechat?  16.2.2018
KAM nádraží – Řeka nebo Petrov?  6.2.2018
Čtyři expertní posudky doporučují Brnu nechat nádraží v centru  12.1.2018
Městský architekt doporučuje nádraží u řeky  10.1.2018
Studie připouští možnost stavby nádraží v Brně na dvou místech  1.11.2017
Brno chce mít do půli roku studie čtvrti pro obě varianty nádraží  12.2.2016
ANO v Brně navrhuje novou variantu stavby nádraží v části jih  1.6.2016
Brno vybralo tři nejlepší studie pro variantu odsunutého nádraží  26.5.2016
Výsledky soutěže Budoucnost centra Brna 11.5.2016
Budoucnost centra Brna 5.5.2016
Budoucnost centra Brna – urbanistická soutěž o návrh 4.1.2016
Aliance Referendum 2016 zahájila kampaň k poloze nádraží v Brně  17.12.2015
Byla vyhlášena mezinárodní urbanistická soutěž Budoucnost centra Brna 8.9.2015
Architekt: O brněnském nádraží ať rozhodne dvoukolová soutěž  17.4.2015
Brno nechá vytvořit podobu Jižního centra s nádražím pod Petrovem  6.3.2015
ČKA: Nová podoba nádraží v Brně musí vzejít z diskuse s odborníky  15.9.2014
Dvě varianty nádraží v Brně  10.2.2014
Nové brněnské nádraží nesmí tvořit bariéru, vyplynulo z workshopu  15.10.2013
Model brněnského nádraží u řeky lidé najdou u Staré radnice  4.10.2013
Ruller, Rudiš, Chybík: modernizace brněnského nádraží je možná jen v centru  14.6.2012
Brno má první oficiální dokument, kde připouští nádraží v centru  6.3.2012
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru  14.12.2011
Magistrát v Brně zrušil územní rozhodnutí k odsunu nádraží  30.11.2011
S odsunem brněnského nádraží nesouhlasí ministerstvo kultury  25.10.2011
Stavbě nádraží v Brně hrozí další zpoždění, SŽDC žádá o výjimku  18.1.2010
Stavba nádraží v Brně do roka nezačne, SŽDC nezískala rozhodnutí  15.12.2009
Studie: Stavba rychlodráhy s nádražím v Brně by stála 3,3 mld. Kč  20.8.2009
Nové nádraží v Brně může zastřešit obchodní komplex s parkovištěm  3.1.2009
U plánovaného vlakového nádraží v Brně budou další věžové domy  3.10.2008
Zelení: Rychlodráha v Brně je reálná, odsun nádraží nezpozdí  10.7.2008