Z bývalých kasáren jsou nejčastěji byty, školy či úřady

(ČTK) – Někdejší vojenské kasárny a areály, které v minulosti v českých městech sloužily desítky let armádě, nahradily většinou byty a průmyslové zóny, ale i školy, úřady státní správy či domy s pečovatelskou službou. Na přeměně se podílely zejména radnice. Některé armádní objekty, třeba v Českých Budějovicích nebo v Brně ale chátrají, oživit se je stále nepodařilo. Na využití stále čeká bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních.

Bývalé vojenské prostory města často využila jako byty. V bytový komplex se proměnily kasárny v Turnově, vojenské ubikace už by v nich nikdo nepoznal. Část domů po sovětské armádě nechalo na bytové domy přestavět město Aš v Horních Pasekách. V obci Lavičky na Žďársku na bývalých vojenských pozemcích stojí šest bytových domů po osmi bytech. A rozestavěný je další dům s 35 byty. Startovací byty pro mladé by měly vzniknout v části areálu bývalých Dukelských kasáren v Opavě.

V průmyslovou zónu proměnila bývalé kasárny třeba města Česká Třebová, Rančířov na Jihlavsku nebo Mimoň. „Museli jsme tam investovat hlavně do vodovodů a kanalizací,“ řekl ČTK starosta Mimoně Petr Král (ANO).

Příkladem úspěšného završení dlouholetých snah měst nebo kraje vdechnout někdejším vojenským objektům nový obsah je areál Gayerových kasáren v centru Hradce Králové. Vlastníkem je Královéhradecký kraj, který před lety svěřil objekt do správy Muzea východních Čech v Hradci Králové. Rekonstrukce a přístavba Gayerových kasáren za 237 milionů korun má začít v létě. Vznikne moderní depozitář pro sbírky, bezbariérová přístavba, badatelna a bude zpřístupněn archeologický nález – pevnostní val.

Využití pro všechny objekty po armádě nacházejí postupně Litoměřice. Vojáky v kasárnách nahradí vědci a obyvatelé bytů, velitele v budově v centru města vystřídají děti ze ZUŠ. Vojáci opustili Litoměřice na konci roku 2003.

V Karlovarském kraji využívají města území bývalých kasáren většinou k dalšímu stavebnímu rozvoji. V Karlových Varech vznikl po bývalých kasárnách areál krajského úřadu, v bývalých kasárnách v Sokolově mají provozovny podnikatelé. Další plochy slouží k bydlení.

V Libereckém kraji se v některých objektech po armádě podniká, další v havarijním stavu kraj bourá. Takových má kolem 170. Loni nechal zpracovat koncepci jejich využití. „V letošním roce je v rozpočtu Libereckého kraje 15 milionů korun na demolice dalších budov. Myslím, že hlavní důvod, proč se to území zatím nepodařilo nějak využít, je v tom, že na rozdíl třeba od Milovic, jsme příliš daleko od Prahy, která by to území mohla využít třeba jako svou rezidenční oblast,“ řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Do Libereckého kraje spadá i rozlehlý prostor Ralsko, který sovětská armáda využívala do začátku 90. let. Kraj převzal část prostoru od státu v roce 2007. „Rádi bychom většinu území zachovali v přírodním charakteru,“ uvedl hejtman.

Nevyužité plochy či objekty po armádě zůstávají v Brně. Předmětem sporu zůstávají pozemky bývalých Jaselských kasáren, v bývalých kasárnách u Lerchovy ulice chtějí lidé vytvořit místo pro setkávání, část bývalých kasáren v Židenicích chce využít policie.

Jihočeská města musí zaplatit stovky milionů korun, budou-li chtít revitalizovat opuštěné kasárny. Mnohé chátrají víc než dvě desítky let. Navíc případné projekty počítají s využitím kasarén na jiné účely, než byly stavěny. „Přestavba kasáren Jana Žižky u autobusového nádraží bude stát v řádech stamilionů korun,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Tomáš Bouzek (TOP 09). Právě sem hodlá město přesunout část magistrátu. Šlo by především o přenesenou působnost státní správy.

V Praze se chystají dvě opravy velkých bývalých vojenských budov
(ČTK) – Dvě státní instituce připravují nákladné rekonstrukce bývalých vojenských objektů v centru Prahy. Jde o nevyužívané kasárny a komplex Invalidovny, obojí v Karlíně. ČTK to sdělili zástupci ministerstva spravedlnosti, které vlastní kasárny, a Národního památkového ústavu (NPÚ), který spravuje Invalidovnu. V metropoli se také nachází bunkry, které jsou součástí systému krytů civilní ochrany.

NPÚ převzal objekt Invalidovny loni v květnu od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V objektu chce ústav zřídit informační centrum a kavárnu, další prostory by měly sloužit kancelářím NPÚ, odborům ministerstva kultury, vzdělávacím aktivitám i zdejšímu komunitnímu životu.

„Rekonstrukce Invalidovny je nyní ve fázi příprav dokumentace. Předpokládáme, že rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2024 až 2025, v současnosti však připravujeme zpřístupnění pro veřejnost ve vybraných dnech v týdnu již od dubna tohoto roku. Obnova objektu vyjde přibližně na miliardu korun,“ sdělila ČTK mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Další bývalým objektem, který by se měl dočkat obnovy, jsou kasárny u Negrelliho viaduktu v Karlíně. „Mapujeme situaci, zda a jak s objektem naložíme. Nad konkrétními plány týkající se rekonstrukce a jejího případného financování se teprve uskuteční jednání,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

V areálu kasáren nyní funguje společensko-kulturní centrum, které má smlouvu do roku 2020 a rádo by ji prodloužilo. I o tom se podle Řepky teprve bude jednat. Na rekonstrukci objektu z 19. století by byla zapotřebí investice v řádu miliard, které zatím ministerstvo nemá zajištěno. Budovu dříve vlastnilo ministerstvo obrany, které se jej neúspěšně pokoušelo prodat v dražbě. Resort spravedlnosti budovu převzal v roce 2016.

V metropoli se nachází také řada bývalých vojenských bunkrů, které vesměs slouží jako kryty civilní obrany. Těch je v Praze 741 a v případě potřeby se tam může ukrýt celkem 492.000 lidí. Některé kryty bývají přístupné veřejnosti, například kryt na Folimance v Praze 2, který patří k největším v metropoli a byl vybudován na přelomu 50. a 60. let.


Většina areálů po armádě v Pardubickém kraji má nové využití
(ČTK) – Naprostá většina armádních areálů, které v Pardubickém kraji převzala města, obce či soukromé firmy, již má nové využití. Například kasárny v České Třebové se přeměnily v obchodně-průmyslovou zónu, sídla firem i školských zařízení. Radnice získala i byty v panelových domech, které byly postaveny pro rodinné příslušníky vojáků. Oživit se zatím nepodařilo některé areály, které armáda předala až v posledních letech nebo které jsou v odlehlých oblastech.

Například rozlehlé Masarykovy kasárny v Pardubicích patří městu od roku 2014. Magistrát si nechal na využití zpracovat studii a chce území nabídnout investorům. Sám plánuje, že by v areálu vybudoval ubytovací zařízení pro seniory s více či méně specializovanou péčí. Přihlásil se již také soukromý subjekt, který chce v lokalitě postavit základní církevní školu. Městu se naopak podařilo prodat menší část bývalých kasáren Hůrka, kde investor postavil bytové domy. Prodej zbytku areálu naráží na chyby zájemců při výběrových řízeních.

V Klášterci nad Orlicí na Orlickoústecku „dočasně“ sídlila sovětská vojska. Rozsáhlý, původně československý armádní areál, se po jejich odchodu asi z poloviny vrátil státu, dnes ho využívá celní správa. Druhou část zahrnující několik objektů získala obec, opravy by ale byly příliš nákladné. Budovy jsou už dlouho prázdné a jsou ve špatném stavu, možná i k demolici. Obec se je snaží nabízet, zájemci se zatím nenašli. Radnice nemá peníze na to, aby zchátralé budovy nechala odstranit, získat dotace pro tyto účely se jí nepodařilo.

Většina budov v jiných místech ale využití našla. Velký vojenský areál ve Vysokém Mýtě se povedlo rozprodat nebo získat úřadům, všechny objekty jsou opravené. Z kasáren vznikly byty, provozovny soukromých firem, fitcentrum, kanceláře či spolkový objekt, v jedné budově je základní škola.

V Chrudimi koupila soukromá firma v roce 2010 desetihektarový areál bývalých opraven a skladů, takzvané depo. Prodal se například i muniční sklad v Zaječicích na Chrudimsku. V Žamberku na Orlickoústecku v bývalých kasárnách funguje menší průmyslová zóna, město pozemky v minulosti vydražilo a s pomocí dotací zavedlo inženýrské sítě. Soukromé firmy působí i v bývalých armádních areálech v Přelouči či Dašicích na Pardubicku, byty si dašická radnice ponechala.

Obce v Plzeňském kraji využily bývalá kasárna ke svému rozvoji
(ČTK) – Města a obce v Plzeňském kraji většinou využily areály bývalých kasáren ke svému rozvoji. Jsou v nich firmy, podnikatelé, byty, státní úřady, knihovny i záchranné složky. Dříve vojenské objekty se většinou nikde nehroutí a nedělají ostudu. Firmy, kraj, města a developeři je často zbourali a postavili nové; některé, zejména ubytovny, přestavěli, zjistila ČTK.

Zřejmě nejúspěšnějším projektem je revitalizace padesátihektarových kasáren v odlehlých Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku, které převzalo město na podzim 2004. V průmyslové zóně se drží 30 firem, zaměstnávají přes 500 lidí. Podniky staví nové výrobní haly. Rozvoj areálu zajišťuje česká firma Develop-start, která se stará o údržbu areálu, ostrahu a platí energie. Město prodalo investorům jen ubytovny a pozemky. Sklady, dílny a garáže zůstaly stále většinově v jeho majetku. Janovice, které prostory pronajímají, měly při převzetí nabídku na prodej kasáren za 20 milionů Kč, ale odmítly ji. „Chtěli jsme, aby se areál oživil a nezchátral. Nebylo prvotní z něj vytřískat peníze,“ řekl starosta Michal Linhart.

Bývalé 47hektarové kasárny ve Stříbře na Tachovsku, které stále patří městu, rozvíjí developersky nizozemská skupina CTP Invest, před ní britský Waystone. Chtějí je zastavět nájemními výrobními i skladovacími halami a byty. Stříbro podepsalo s Waystone v roce 2009 kontrakt na rozvoj kasáren, které mají velmi dobré napojení na dálnici D5 a na silnici na Cheb. Úpravy areálu mají skončit do 15 let. CTP může ještě využít 22 hektarů. Zóna je součástí města, čemuž se musí přizpůsobit nájemci i struktura. „Chceme teď, aby se to omezovalo (příchod investorů). Je tu ještě jeden investor, který by měl přijít, ale už je toho dost,“ řekl starosta Václav Votava. Chce tam spíše rozvíjet bytovou zónu.

V Plzni byly tři kasárny. Na konečné tramvaje na Borech jsou nové centrum krajské zdravotnické záchranné služby, pobočka krajské Studijní a vědecké knihovny a úřad práce a sociálních dávek. Proti nim vznikly tři bytové domy. Letos se tam začalo stavět prodloužení tramvajové trati ke kampusu univerzity a do průmyslové zóny.

Bývalé kasárny Světovar, které chátrají, se letos začnou přestavovat na technologický park pro firmy z oblasti robotiky a dronů. Příští rok se tam začne budovat archiv a na zbytku by měly být byty pro seniory a mladé rodiny. Asi na třetině areálu vznikají komerční bytové domy. Kasárny na Nepomucké třídě vlastní už zhruba deset let místní stavební a dopravní firma APB, která tam plánuje vybudovat obří bytovou zónu. V bývalé krajské vojenské správě na Klatovské třídě bude město rekonstruovat interiéry architekta Adolfa Loose a má tam být Pattonovo muzeum osvobození Plzeňska.

Strašické kasárny na Rokycansku s plochou 36 hektarů se už také téměř zaplnily průmyslovými i obytnými budovami, a to komerčními, kulturními i sociálními aktivitami včetně nového domova pro seniory. V areálu pracuje přes 200 lidí. Tachov má v kasárnách firmy, finanční a policejní úřad a tento týden tam otevřel nový sběrný dvůr. Sušice připravují bývalé kasárny Pod Kalichem pro desítky rodinných domů.

Deset let opuštěnou rotu bývalé pohraniční stráže Debrník v Železné Rudě přestaví ruský investor na soukromý domov pro seniory. Podle starosty Filipa Smoly dá do revitalizace tříhektarového areálu, dva kilometry od centra města, hodně přes 100 milionů Kč. Mělo by tam vzniknout kolem 100 pokojů a pracovní příležitosti pro desítky lidí z rekreační oblasti. Investor, který koupil rotu před více než třemi roky od ministerstva vnitra, nyní dokončuje projekt.

V opavských kasárnách mají vzniknout startovací byty
(ČTK) – Startovací byty pro mladé by měly vzniknout v části areálu bývalých Dukelských kasáren v Opavě. Představitelé města kvůli tomu chtějí znovu oslovit zájemce z řad developerů a pozemky jim nabídnout. ČTK to řekl primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).

O využití areálu, kde ještě stojí některé původní budovy z 19. století, představitelé Opavy mluví už několik let. Předchozí vedení města už dokonce vybralo developera, který měl volné parcely zastavět a pět historických objektů opravit. Urbanistická studie počítala se stavbou 18 domů, ve kterých by mělo být 400 bytů. Na tento prostor navazuje několik historických budov, v nichž chtěl developer vybudovat další byty.

Tato dohoda už neplatí. Současné vedení města chce projekt posunout zase na začátek. „Areál chceme řešit komplexně. Je součástí strategického investičního plánu, který připravujeme,“ řekl primátor Navrátil. Uvedl, že v části by město chtělo postavit startovací byty pro mladé. Ty by byly v majetku města. Developera bude hledat znovu. „Budeme čekat na další nabídky,“ uvedl primátor.

Areál má rozlohu zhruba 11 hektarů. Ve spodní části stojí chátrající historické budovy. V horní části sídlí několik firem s lehkou výrobou, například výrobce kol. Zastavět se má střední část o rozloze přesahující šest hektarů. Původně dělostřelecká kasárna byla postavena v Opavě v roce 1889. Nejprve se jmenovala Rudolfova, později nesla jméno prvního prezidenta T. G. Masaryka. Po druhé světové válce byla přejmenována na Dukelská. Na stavbě historických budov se podílel městský stavební inženýr, malíř, zakladatel a ředitel Městského muzea v Opavě Moritz Hartel. V době totalitního režimu do areálu ročně narukovalo až 1000 vojáků. Armáda objekty opustila v roce 2007.

Část kasáren, která sloužila sovětské armádě, už našla využití i v Krnově. V areálu po odchodu vojáků zůstalo 12 budov. Část z nich už šla k zemi, mezi nimi i objekt bývalé věznice. Část našla nové využití. V bývalém kulturním domě je tržnice s restaurací. Do dalšího objektu se přestěhoval finanční úřad. Pozemky po zbouraných budovách v roce 2017 získali dva developeři, kteří tam chtějí postavit deset budov. Šlo by například o dům s pečovatelskou službou či bytové domy.

Armádní areál ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde ještě v roce 1990 platila pravidla sovětské armády, dnes funguje jako průmyslová zóna. Symbol sovětské posádky, seřadiště okupačních vojáků v centru bývalých Jaselských kasáren, slouží jako parkoviště. Tanky tak nahradila auta. Z kasárenských domů postupně vznikly obytné domy, mezi nimi i domy s pečovatelskou službou. Vznikla tam i sportovní hala a do nových prostor se tam přestěhovalo gymnázium.

Z kasáren ve Zlínském kraji vznikly školy, obchody i výstaviště
(ČTK) – Školy, prodejny, rodinné domy, náměstí nebo výstaviště nahradily v Uherském Hradišti a Kroměříži někdejší kasárny, které ve městech sloužily desítky let. Na jejich přeměně se po roce 2000 podílely radnice i soukromé subjekty. Bývalé armádní areály jsou již téměř kompletně využité. Vojáci svého času sídlili také na zámku v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku, dnes je jeho část přístupná veřejnosti a město ho postupně opravuje, zjistila ČTK.

Kasárny poblíž centra Uherského Hradiště, které pomáhaly vytvářet historii města skoro 70 let, zanikly v roce 2002. Majitelem areálu se poté stalo město. Po zpracování urbanistické studie a schválení nového územního plánu se radnice pustila do jeho rekonstrukce. „Výsledkem projektu je nová městská čtvrť, která se skládá ze zóny obchodní, vzdělávací, která zahrnuje vysokoškolský areál, studentské koleje, menzu a centrum pro celoživotní vzdělávání, a obytné. Součástí areálu jsou i budovy s nájemními a chráněnými byty,“ uvedl mluvčí radnice Jan Pášma.

Část pozemků a budov město prodalo soukromníkům. V areálu pak vznikly supermarket, sídla firem nebo blok obytných domů, jeden objekt zakoupil a rekonstruoval Zlínský kraj pro speciální školu. „Poslední výraznější investice byly dokončeny v letech 2010 až 2011, kdy město přeměnilo bývalou střelnici na městský park a nástupní prostor na Zelené náměstí,“ uvedl mluvčí. Za proměnu kasáren získalo Uherské Hradiště druhé místo v celostátní urbanistické soutěži vyhlašované Asociací pro urbanismus a územní plánování České republiky.

Rybalkova kasárna v Kroměříži přešla po svém zániku v roce 2005 do majetku města, které areál později prodalo za 65 milionů korun společnosti PMS Reality z Hanušovic na Šumpersku. Po demolici většiny armádních budov na jejich místě vznikl supermarket, obchodní centrum, zábavní park pro děti nebo výstaviště Floria. Pojmenované je po pěstitelských přehlídkách dříve konaných ve Věžkách na Kroměřížsku, které každoročně navštíví přes 150.000 lidí.

V roce 2005 přešel do majetku města i areál někdejších Žižkových kasáren nedaleko centra Kroměříže. Jeho část radnice postupně za desítky milionů korun prodala, na pozemcích vznikla prodejna a rodinné domy. Někdejší nástupiště město přebudovalo na Hanácké náměstí. Jednu z budov, která dříve u nástupiště stála, nechal soukromý investor strhnout. Další, bývalý Posádkový dům armády, město z podstatné části pronajímá. „Pro další z budov na Hanáckém náměstí město využití nadále hledá,“ řekl ČTK mluvčí radnice Jan Vondrášek.

Armáda svého času sídlila také na zámku v Bystřici pod Hostýnem, využívala ho jako skladiště. Po jejím odchodu se radnici památku postupně daří opravovat. Dvě křídla zámku měla narušenou statiku, jedno z nich už je zrekonstruované. Historická budova nyní slouží jako zázemí pro městský úřad, muzeum nebo informační centrum. Sousední zámecký park obsadili po roce 1968 sovětští vojáci. Armádě slouží i dnes. V areálu, který je veřejnosti běžně nepřístupný, je centrum zdravotnického materiálu. Zásobuje všechny útvary a zařízení ozbrojených sil.

Na vojenských pozemcích na Vysočině stojí podniky i byty
(ČTK) – Některé bývalé vojenské areály se na Vysočině změnily v průmyslové zóny. Podařilo se to například Havlíčkovu Brodu. Rančířov na Jihlavsku areál k podnikání pronajímá. Na Třebíčsku je z vysílací stanice letecké muzeum. Jihlava chce z vojenské budovy v centru města vybudovat nový úřad. Pro část objektů za městem využití teprve hledá. Nevyužité zůstávají vojenské sklady v obci Panské Dubénky na Jihlavsku. Podnikatel, který je od obce před 12 lety koupil, je znovu nabízí k prodeji, zjistila ČTK u starostů měst a obcí.

Vojenský sklad v obci Panské Dubénky na Jihlavsku, který vlastní soukromník od roku 2007, je stále bez využití. Obec mu ho prodala za asi tři miliony korun. Teď je znovu na prodej, řekl ČTK starosta obce Teodor Vyhlídal. „Asi na tom chtěl jen vydělat, teď je to čtyřikrát nebo pětkrát dražší, než za kolik jsme mu to prodali,“ řekl Vyhlídal.

Využití naopak našel prostor bývalé vysílací stanice u Koněšína na Třebíčsku, která kdysi sloužila pro navigaci letadel. V roce 2016 se tam letadla vrátila. Letecké muzeum tam z Olomouce přemístil sběratel Zdeněk Svobodník.

Rančířov získal rozlehlý areál od ministerstva obrany v roce 2009. Jihlavě později předal část, která ležela na jihlavském katastru. Dnes tam podle starosty Rančířova Jaroslava Pecha fungují sklady, kovovýroba a autoopravna. „O prodeji jsme ani neuvažovali, současný stav nám vyhovuje, takhle z toho budou mít užitek i naše děti,“ řekl Pech.

Jemnice na Třebíčsku vlastní areál, kde dřív sídlila pohraniční stráž. Budovy zbourala v roce 2008. Část pozemků zůstává volná a využití město teprve hledá, některé pozemky jsou pronajaté a část jich město prodalo. „Soukromý subjekt tam teď bude stavět výrobní halu,“ řekl starosta Miloň Slabý. Bývalý muniční sklad v Jemnici o rozloze asi 45.000 čtverečních metrů je hřištěm na paintball.

V obci Lavičky na Žďársku už na bývalých vojenských pozemcích stojí šest bytových domů po osmi bytech. A rozestavěný je další dům s 35 byty, řekl starosta obce Jan Havelka. Soukromý investor podle něho dál počítá i se stavbou domu pro seniory.

Objekt bývalé vojenské správy v ulici U mincovny v Jihlavě chce magistrát přestavět pro potřeby úřadu. Podle náměstka primátorky Jaromíra Kaliny (KDU-ČSL) teď čeká, jak dopadne žádost o dotaci, která by měla z části uhradit přestavbu za asi 60 milionů korun.

Jihlava vlastní také velký areál na Pístově, který je podle Kaliny pozemkovou rezervou města. Rozvoji areálu prozatím brání špatné dopravní napojení, řekl Kalina. To by se mohlo změnit po stavbě jihovýchodního obchvatu Jihlavy.

Havlíčkův Brod získal od státu asi šedesátihektarový bývalý vojenský areál. Dnes je z něho průmyslová zóna, kterou město po částech rozprodalo v letech 2008 a 2009, řekl místostarosta Libor Honázrek (TOP 09). „Uplatnili se tam malí živnostníci i větší firmy, většinu si koupili místní podnikatelé, je to dobře napojené na město i dálnici přes silnici 34 na Humpolec,“ řekl Honzárek.

Největší armádní areál v Libereckém kraji na využití stále čeká
(ČTK) – Opuštěné vojenské areály a kasárny v Libereckém kraji většinou už dávno našly nové využití. Bývalé kasárny v Turnově se proměnily v bytový komplex, v němž by dnes vojenské ubikace už nikdo nepoznal. V Mimoni je zase z kasáren průmyslová zóna. Největší z areálů – bývalý vojenský prostor Ralsko, ale na své využití stále čeká. Vlastníkem velké části je Liberecký kraj, který nechal loni zpracovat koncepci jeho využití. V některých objektech už se podniká, další ale kraj bourá, jsou v havarijním stavu. Takových budov je tam kolem 170.

„V letošním roce je v rozpočtu Libereckého kraje 15 milionů korun na demolice dalších budov. Myslím, že hlavní důvod, proč se to území zatím nepodařilo nějak využít, je v tom, že na rozdíl třeba od Milovic, jsme příliš daleko od Prahy, která by to území mohla využít třeba jako svou rezidenční oblast,“ řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Studii využití teď pro kraj zpracovala Technická univerzita v Liberci a jedná se podle něj o využití ploch přímo na letišti Hradčany a v jeho okolí. „Což je místo, kde demolujeme ty nevyužité objekty,“ řekl.

Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala sovětská armáda do počátku 90. let. K vojenským účelům ale sloužil od poloviny minulého století. Ralsko patří k lokalitám nejzatíženějším pobytem sovětských vojsk. Liberecký kraj převzal část prostoru od státu v roce 2007. „Rádi bychom většinu území zachovali v přírodním charakteru. Studie revitalizace hovoří o tom, že by 97 procent prostoru měla být volná příroda a jenom tři procenta by měla být využita pro nějaký rozvoj a bydlení hlavně v oblasti Kuřivod, Ploužnice a Hradčan,“ dodal hejtman.

To někdejší kasárna v Turnově na Semilsku by už dnes poznal málokdo. Město získalo po sovětské armádě areály hned dva – jeden v místě historických kasáren přímo ve městě, a výcvikový areál v blízkých Daliměřicích, kde je dnes průmyslová zóna. „Není nic lepšího, než z kasáren udělat školy, z horních kasáren je hotelová škola a obchodní akademie, ve spodních máme Základní školu Žižkovu a k tomu máme tělocvičny a sportoviště,“ řekl ČTK turnovský starosta Tomáš Hocke (Nezávislý blok). V prostoru kasáren město postavilo také domy s pečovatelskou službou a část areálu rozdělilo na parcely, kde vyrostly rodinné a bytové domy. „Dnes by nikdo nepoznal, že prochází kasárny,“ dodal starosta.

Kasárny převzala před 15 lety také Mimoň na Českolipsku. Tamní radnice nabídla objekty v areálu podnikatelům a proměnila kasárny v průmyslovou zónu. „Museli jsme tam investovat hlavně do vodovodů a kanalizací, loni to ale bylo asi naposledy, i když časem tam budeme muset zbourat teskobaráky, ty nejsou v dobrém stavu,“ řekl ČTK starosta Petr Král (ANO). Jeden z podnikatelů podle něj teď výrobu v areálu ukončil. Uvolněný prostor ale město využije a přestěhuje do areálu zdejší zahradnictví, které zajišťuje ve městě údržbu zeleně a sídlí v nevyhovujících prostorách.

V hradeckém kraji se v areálech po armádě plánuji byty i garáže
(ČTK) – V Královéhradeckém kraji je několik areálů po armádě, které by se v příštích letech měly dočkat nového využití, případně rekonstrukce. V plánu je například bytová výstavba, vznik parkovacího domu, domova pro seniory nebo expozice muzea, vyplynulo z ankety ČTK.

Příkladem úspěšného završení dlouholetých snah měst nebo kraje vdechnout někdejším vojenským objektům nový obsah je areál Gayerových kasáren v centru Hradce Králové. Vlastníkem je Královéhradecký kraj, který již před lety svěřil objekt do správy Muzea východních Čech v Hradci Králové. S rekonstrukcí a přístavbou Gayerových kasáren za 237 milionů korun se má začít v létě. Vznikne moderní depozitář pro sbírky muzea, bezbariérová přístavba, badatelna a bude také třeba zpřístupněn archeologický nález pevnostního valu. Cena celého projektu včetně vnitřního vybavení muzea je 269 milionů korun. Většinu nákladů pokryje dotace.

Přestavbou za odhadovaných 350 až 450 milionů korun by měly v budoucnu projít také sousední Vrbenského kasárny, které vlastní město Hradec Králové. Hlavním investorem přestavby bude Královéhradecký kraj. V dosud nevyužívaném objektu má být vystavena přírodovědecká sbírka muzea i archeologická expozice. V areálu Gayerových a Vrbenského kasáren nyní také firma ISP Hradec Králové staví parkovací dům. Garáže by měly být hotové do poloviny letošního roku.

Hradecká radnice od roku 2003 z velké části vlastní také bývalé vojenské letiště, které má rozlohu asi 230 hektarů. Areál letiště pokládá za důležitou rozvojovou zónu města. Již si v této věci nechalo zpracovat studii, která stanovuje pravidla pro další rozvoj lokality. Radnice usiluje o to, aby se letiště napojilo na dálniční a železniční síť. Některé pozemky jsou ale stále ve vlastnictví ministerstva obrany a město je má ve správě. Část areálu letiště slouží jako podnikatelská zóna a jako zázemí hudebních festivalů. Samotné letiště funguje v režimu veřejného vnitrostátního letiště bez řízení letového provozu.

Také v Jičíně čeká nevyužitý areál bývalých kasáren změna. Větší část objektů radnice nechala zbourat a dvě zbylé budovy loni prodala za více než 11 milionů koruni nvestorovi, který chce kasárna přestavět na domov pro seniory. Výstavba domova, která by měla trvat maximálně 14 měsíců, by mohla začít ještě letos. Na místě odstraněných armádních objektů má město v plánu vystavět novou obytnou čtvrť. Výstavba infrastruktury by mohla začít příští rok, kdy by město mohlo začít také prodávat připravené parcely. Naopak na své nové využití čekají roky třeba kasárny v pevnostním městě Josefov v Jaroměři na Náchodsku.

Revitalizace jihočeských kasáren přijdou na stovky milionů korun
(ČTK) – Stovky milionů korun musí zaplatit jihočeská města, pokud chtějí revitalizovat opuštěné vojenské kasárny. Řada těchto objektů zůstává více než dvě desítky let opuštěná a chátrá. Navíc případné projekty počítají s využitím kasarén na zcela jiné účely, než byly původně stavěny. Vyplývá to z ankety ČTK.

„Přestavba kasáren Jana Žižky u autobusového nádraží bude stát v řádech sta milionů korun,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Tomáš Bouzek (TOP 09). Právě do tohoto areálu hodlá město v budoucnosti přesunout část magistrátu. Šlo by především o přenesenou působnost státní správy. Areál bývalých kasáren Jana Žižky je v blízkosti centra města. Polovina patří státu a druhá polovina městu. „Stav objektu je přiměřený době jejich vzniku,“ uvedl Bouzek. Kasárny nechalo na konci 19. století postavit tehdejší rakousko-uherské mocnářství.

I přes vysoké náklady na rekonstrukci České Budějovice o objekt velmi stojí. Podobně se kasáren nechce zbavit českokrumlovská radnice. Areál je v městské části Vyšný. „Bývalá kasárna jsou na asi 22 hektarech plochy, jedná se o přibližně 14 objektů. V rámci stávajícího regulačního plánu je záměrem individuální a hromadná bytová výstavba,“ uvedla mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová. Odhadované náklady se podle ní pohybují v miliardách korun. Jde o plán na dvě až tři desetiletí a radnice očekává, že by peníze na úpravy areálu získala od soukromých investorů. „Měla by zde vzniknout zcela nová městská čtvrť pro více než tisícovku obyvatel,“ řekla.

V Prachaticích bývalé kasárny už využívají k řadě účelů. „Většina objektů má již svého soukromého vlastníka. Město si ponechalo objekty, které nadále využívá a pronajímá,“ uvedl prachatický starosta Martin Malý. V bývalém vojenském areálu je například 150 bytů, střední odborné učiliště nebo sídla menších firem.

V Písku zatím zvažují, jak bývalá Žižkova kasárna změní. Původně o tom mělo rozhodovat zastupitelstvo loni v prosinci. „Tento termín jsme se nakonec rozhodli posunout na únor, a to z několika důvodů. Jedním z nich bylo vleklé povolební vyjednávání, kdy nebyl čas na důkladnou přípravu takto důležitých projektů,“ uvedla písecká místostarostka Petra Trambová (TOP 09). Podle předběžného plánu by v kasárnách měla stát sportovní hala za 100 milionů korun a bytové komplexy.

Místa po kasárnách využívají města v Karlovarském kraji k rozvoji
(ČTK) – Území bývalých kasáren využívají města v Karlovarském kraji většinou k dalšímu stavebnímu rozvoji. V Karlových Varech vznikl na místě po bývalých kasárnách areál krajského úřadu, v bývalých kasárnách v Sokolově mají dnes své provozovny podnikatelé. Další plochy po někdejších armádních budovách slouží k bydlení, zjistila ČTK.

Pět stavebních pozemků v místě bývalých kasáren prodalo město Sokolov v loňském roce na výstavbu rodinných domů. „V této lokalitě chceme pro výstavbu nabídnout ještě dvě další parcely,“ řekl ČTK místostarosta Sokolova Jan Picka (ČSSD). Na území větší části bývalých kasáren v okolí Husitské a Vítězné ulice vznikla již v předchozích letech nová čtvrť rodinných domů a podnikatelské inkubátory, určené pro menší výrobní firmy. Celkově město do lokality s pomocí dotací investovalo přes 130 milionů korun, prodejem pozemků se vložené náklady vrátily.

Bývalý armádní areál na Zlatém vrchu v Chebu získalo město do vlastnictví v roce 2002. Jenže tu byla desetiletá podmínka nekomerčního využití. Teprve po jejím uplynutí mohlo město začít připravovat využití bývalých kasáren. Areál, který leží na jižním svahu s výhledem na střed Chebu, chce město využít jako rozvojovou oblast pro vznik bytových a rodinných domů. Prvním krokem byla v roce 2017 a 2018 demolice bývalých armádních budov. Následovat bude zasíťování pozemků a stavba komunikací. Při tom zřejmě město bude spolupracovat s případným developerem.

Bývalé kasárny v Karlových Varech – Dvorech už úplně zmizely. Vzniklo zde centrum krajských institucí. Část budov byla přestavěna na krajský úřad, krajskou knihovnu, je zde záchranná služba nebo krajské ředitelství policie. Kraj zde plánuje také stavbu společného operačního střediska integrovaného záchranného systému.

V Aši šla část budov bývalých kasáren v posledních letech k zemi, například v Koperníkově nebo ve Východní ulici. Část domů po sovětské armádě v Horních Pasekách ale nechalo město už v 90. letech minulého století přestavět pro bydlení, v bytových domech v posledních letech Aš modernizovala vytápění.

Litoměřice nachází využití pro všechny objekty po armádě
(ČTK) – Litoměřice postupně nachází využití pro všechny objekty po armádě. V kasárnách vojáky nahradí vědci a obyvatelé bytů. Velitele v budově v centru města vystřídají děti ze základní umělecké školy. Vojáci opustili Litoměřice na konci roku 2003.

Ve stejném roce vznikl projekt na využití geotermální energie a v areálu kasáren Dukelských hrdinů, které město získalo bezúplatně, se prohloubil průzkumný vrt. Vědecko-výzkumné centrum na místě jedné z budov bude otevřeno na jaře. „Další vojenský objekt bude revitalizován s cílem výstavby více než pěti desítek startovacích bytů pro mladé v nízkoenergetickém standardu,“ řekla ČTK mluvčí radnice Eva Břeňová.

Jiný vojenský objekt město loni opravilo s cílem vytvořit vhodné zázemí pro několik sportovních klubů, které ho dosud postrádaly. „Zdejší sportoviště jsme nabídli za symbolický pronájem beachvolejbalovému klubu, které ho na vlastní náklady úspěšně provozuje,“ uvedla mluvčí.

Bezúplatně stát převedl na město také kasárny pod Radobýlem. Uskutečnila se už architektonická soutěž na jejich využití. Jednu z bývalých vojenských budov město opraví zřejmě ještě letos s cílem využít ji jako zázemí pro firmy, a to i s rozsáhlými plochami pro vozový park. „Další z objektů město loni převedlo Diakonii Českobratrské církve evangelické pro terapeutickou dílnu a vybudování chráněného bydlení,“ řekla Břeňová.

Zadarmo město získalo také budovu bývalé Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS) v centru. „Právě byl dokončen projekt stěhování ZUŠ do tohoto objektu. Předběžně je modernizace bývalého velitelství pro potřeby dětí vyčíslena na 60 milionů korun, takže město hledá vhodný dotační titul,“ uvedla mluvčí.

Údržba samotných objektů stála město v roce 2017 zhruba 1,6 milionu korun, loni jeden milion. Za ostrahu kasáren Dukelských hrdinů zaplatí město ročně 600.000 korun. Rekonstrukce objektu pro sportovní kluby vyšla na osm milionů korun. „Další statisíce si vyžádalo zpracování projektů, uskutečnění architektonické soutěže apod. Jde o významné částky vynakládané z rozpočtu,“ poznamenala mluvčí.

Vojáci se ještě občas v Litoměřicích ukážou, a to na vodním cvičišti, které zůstalo v majetku armády. Vojenské cvičiště v Litoměřicích je jediné, kde mohou čeští ženisté trénovat přímo na tekoucí vodě, což simuluje zásahy při povodních.

S odchodem vojska se město dlouho nechtělo smířit. Starosta Ladislav Chlupáč (ODS) se zasazoval o zachování Litoměřic jako posádkového města. „Armáda bohužel z Litoměřic odešla, přestože krátce před tím se některé vojenské objekty a kasárna modernizovaly,“ uvedla Břeňová.

Pro město odchod armády znamenal úbytek obyvatel, pracovních příležitostí a utrpěla ta část firem, která poskytovala armádě řadu služeb. „Dnes vedení města již s jejím návratem nepočítá, neboť k tomu už chybí potřebné zázemí,“ řekla Břeňová.

Novodobá historie armády se v Litoměřicích psala od roku 1950, kdy do města přišli ženisté. V některých letech bylo ve městě 600 až 700 vojáků. Vojenským městem byly Litoměřice ale již od 18. století, kdy se začala budovat blízká pevnost Terezín. Armáda začala sever Čech opouštět v 90. letech. Nejdříve odešla právě z Terezína.

Bývalá kasárna ve středních Čechách slouží například studentům
(ČTK) – Bývalá kasárna ve středních Čechách slouží například vysokoškolským studentům. V bývalém vojenském prostoru Milovice by měli časem působit i vědci, nyní tamější prostor využívá společnost Valeo Autoklimatizace. Benešov zatím o využití areálu bývalých kasáren definitivně nerozhodl, zjistila ČTK u vedení středočeských měst.

Kladno nechalo objekt bývalých kasáren Lidice opravit částečně z evropských fondů, působiště tam v roce 2015 našla vysoká škola, konkrétně některé obory Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (FBMI ČVUT). Kvůli dotačním podmínkám muselo tehdy město doložit, že v případě bakalářského studia se nejedná o vědecké pracoviště, sehnat pro to muselo i potvrzení ministerstva školství.

Celkově investice do kasáren činila desítky milionů korun. „Vysoká škola je pro to, aby město žilo, hrozně důležitá,“ uvedl kladenský primátor Dan Jiránek. V areálu také funguje dentální klinika včetně zubní pohotovosti.

Vojenské objekty v bývalém vojenském prostoru Milovice na Nymbursku, které po roce 1968 využívala okupační sovětská vojska, jsou z převážné části zdemolované. Vojenský újezd Mladá byl zrušen na konci roku 1991. V následujících letech by zde mohl vzniknout technologický park s inovačními technologiemi. Výzkumu by se v bývalém vojenském újezdu mohly věnovat soukromé subjekty.

V bývalém vojenském prostoru působí společnost Valeo Autoklimatizace, která by měla v následujících deseti letech investovat do areálu bývalého letiště Milovice – Boží Dar 100 milionů korun. Rozšíří se zde testovací polygon a vznikne nové zázemí pro testovací inženýry. Během tří let by mělo vzniknout zhruba 100 nových pracovních míst, většina z nich bude určena pro inženýry.

Benešov zatím nevyřešil, jak naloží s více než pětadvacetihektarovým areálem Táborských kasáren. Spor se v minulosti vedl kolem hlavní budovy, takzvaného bigopaláce. Bývalé vedení ji chtělo zbourat, část veřejnosti a zastupitelů s tím nesouhlasila a přála si ji zachovat.

Bývalé vedení také prosazovalo, aby v areálu soukromý investor vybudovat bydlení pro seniory a startovací byty pro mladé. Po loňských komunálních volbách, kdy se zcela obměnilo vedení radnice, ale z podobných plánů sešlo. Kasárenská budova má zůstat v souladu s regulačním plánem vyčleněna jako rezerva pro vznik školy.

Do areálu kasáren v Rakovníku se vojáci vrátili v roce 2016, o dva roky předtím byl tamější útvar zrušen. Objekty si armáda ponechala, do rekonstrukce chce postupně investovat desítky milionů korun, počet vojáků by měl postupně narůst až na několik stovek.

Opuštěná Hanácká kasárna v Olomouci mají zaplnit stovky úředníků
(ČTK) – Několik stovek zaměstnanců státních úřadů, které nyní sídlí na několika místech Olomouce, by mělo v budoucnu zaplnit kanceláře v rozlehlé budově Hanáckých kasáren v historickém centru Olomouce. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka. Hanácká kasárna využívala armáda zhruba 170 let, od roku 2013 je nemovitost prázdná.

O budovu Hanáckých kasáren se nyní stará ÚZSVM, který připravuje její další využití. „V současné době Národní památkový ústav zpracovává stavebně-historický průzkum, na který následně naváže zpracování studie proveditelnosti. Nyní je budova udržována s péčí řádného hospodáře, kdy je zajišťována ostraha budovy a její běžná údržba,“ uvedl Ležatka.

Harmonogram dalšího postupu prací bude podle něj stanoven až po dokončení stavebně-historického průzkumu, stavebně-technického průzkumu a následném zpracování studie proveditelnosti. Poté budou známy i náklady na rekonstrukci a přestavbu Hanáckých kasáren na sídlo státních úředníků.

„Dle skutečného zaměření stavu budovy je možné v současnosti dislokovat do budovy zhruba 450 zaměstnanců. Počet míst bude upřesněn po zpracování studie proveditelnosti, ve které budou zohledněny požadavky jednotlivých organizačních složek státu,“ uvedl Ležatka.

Do opravených Hanáckých kasáren by měli být přestěhováni zaměstnanci státních organizací, které nyní sídlí v pronajatých prostorách či budovách vlastněných státem, jejichž provoz je příliš nákladný. V úvahu připadají například olomoucké pobočky Generálního ředitelství cel, Státní veterinární správy, Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj či České školní inspekce.

O budovu Hanáckých kasáren projevil v roce 2014 zájem Olomoucký kraj, který v ní chtěl vybudovat depozitáře muzea a knihovny, kanceláře pro organizace zajišťující evropské dotace i prodejnu regionálních potravin. Hejtmanství od tohoto záměru nakonec upustilo.

Bývalé kasárny v Brně chtějí lidé oživit,část jiných chce policie
(ČTK) – V Brně stále zůstávají nevyužité plochy či objekty po armádě. Předmětem sporu zůstávají pozemky bývalých Jaselských kasáren, v bývalých kasárnách u Lerchovy ulice chtějí lidé vytvořit místo pro setkávání, část bývalých kasáren v Židenicích chce využít policie. ČTK to řekla Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu.

Policie chce využít část kasáren v Židenicích jako sídlo svého městského ředitelství. Přibližně polovinu areálu vlastní stát, s majetkem hospodaří ministerstvo obrany. Druhá polovina směrem k Rokytově ulici patří městu. Právě z městské části by policisté rádi využili asi dvě třetiny objektů. Výhodou by podle policie bylo větší zpřístupnění služeb.

„Některé potřebné služby bychom dostali blíž do města,“ uvedl už dříve jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil a zmínil například dopravní inspektorát, který nyní sídlí v Renčově ulici v Řečkovicích.

Město o využití objektů jedná. „Dlouhodobě projevuje zájem o využití například Policie ČR, ale jednání ještě nedospěla do fáze, kdy by přinesla jednoznačné závěry,“ uvedla Loukotová.

Chátrající vojenský areál vlastní Brno u Lerchovy ulice. Město jej získalo v roce 2003 bezúplatným převodem od státu s podmínkou, že nebude komerčně využit. V roce 2006 ale radnice Brno-střed uzavřela nájemní smlouvy s firmou Wilson Properity, která na něm měla postavit polyfunkční objekt. Ukázalo se však, že smlouvy byly nevýhodné a neplatné, ze záměru sešlo a vznikly soudní spory. Nyní se má areál dočkat nového využití. V participativním rozpočtu města, kdy obyvatelé navrhují, jak naložit s vymezenou částí městských peněz, lidé uspěli s nápadem vybudovat v areálu komunitní a volnočasové centrum. V loňském ročníku rozpočtu uspěl nápad na víceúčelový sál navazující na prostory centra.

Předmětem sporu stále zůstávají pozemky bývalých Jaselských kasáren. Pozemky od města získala v roce 2007 firma Kliminvest, která měla zajistit přestavbu areálu na byty, obchody a kanceláře. Přestavbu však nezahájila ve smluvním termínu, pouze zbourala staré objekty, proto jí město o dva roky později smlouvu vypovědělo. Od té doby se táhnou spory. „Městský soud v Brně stále řeší žalobu na neplatnost výpovědi smlouvy. Další nakládání s pozemky je podmíněno výsledkem soudního sporu,“ uvedla Loukotová. V bývalých Jaselských kasárnách se natáčel seriál Četnické humoresky. Od demolice budov areál zarostl náletovými dřevinami a zůstává neudržovaný.

Ve městě jsou i další bývalé vojenské objekty. Například bývalé kasárny v Černých Polích, které nyní slouží především Univerzitě obrany. Část z něj ale plánuje využít Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Příprava projektu probíhá dle harmonogramu. Aktuálně probíhá příprava zpracování zadávacích podmínek a zajištění technických průzkumů, které budou sloužit pro zadání mezinárodní architektonické soutěže na novou administrativní budovu NÚKIB,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Holý.