„The Laboratory of the Future“. Laboratoř budoucnosti. Zajímavé téma. Jak k němu
přistoupit? Benátský lev fragmentován, rozřezán na kousky. Ztratil svoji sílu a
hlavně krásu. Giardini vylidněno, Arsenale také, architektura nikde. Československý
pavilon navíc stále zborcen, jak příznačné. Chtěli jsme být udržitelní, ale
neudrželi jsme to. To je ale jen naše národní perlička, česká účast by
zasloužila speciální rozbor, náhradní místo nepomohlo… Prý jsme tím dostali
Českou republiku zpátky na mapu architektury. Otázkou ovšem zůstává, jaká je to
mapa, jde skutečně o „mapu architektury“, nebo spíše o potvrzení všudypřítomného
líného zmaru a fňukání? Nezbývá než doufat v lepší časy.
Ale zpět k „bienále architektury“. Architekt jako
tvůrce a autor je zjevně nežádoucí typ. Také se zde objevuje velice zřídka
v množství nižších jednotek, v řádu procent. Pokud, tak je to zjevně omyl
a anomálie, to si prostě jen někteří nevšimli, že se to už nesmí a udělali to „postaru“.
Pokud architektura, tak historická, ta se ještě může zobrazit a rozebírat
(donekonečna). Nebo architektura vetkaná ručně do koberce, nebo uplácaná z
hlíny. Prostě „lidová“. Jinak nic. Umělá staveniště, nepořádek jako obraz doby
a ve výsledku? Latrína. Nové vize, vize budoucnosti? Jedině možná ty
dystopické. A když, tak je nutné se na vizi zeptat… lidu, nejlépe v dobře
vymyšlené anketě, kde nelze odpovědět jinak než, že architekty už není potřeba,
protože „lid“ ví, jak na to. Někde už jsme to slyšeli, a je to tu zas. Jako
druh jsme nepoučitelní.
Arrivederci Venezia. Budeme doufat, že někde jinde, někdy
jindy se ještě s architekturou setkáme.
Poznámka: Tato vzpomínka není nijak vědecky podložena, ani
podpořena tak „potřebnými“ participačními anketami. Je to jen dojem, pocit,
žádný „výzkum“. Je to dojem jedince, který sleduje benátské bienále
architektury podrobně více než třicet let. Je to dojem jednoho z generace,
která zahájila svoji práci pod dojmem instalace La Strada Novissima na I.
Bienále architektury v Benátkách z roku 1980.
Roman Koucký, srpen – prosinec 2023














Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?
Nemusíš mít na skle žádné nalepené samolepky a přitom se dá vzor přizpůsobit i vzhledu domu. Palec nahoru.