Za benátským bienále 2023

„The Laboratory of the Future“. Laboratoř budoucnosti. Zajímavé téma. Jak k němu přistoupit? Benátský lev fragmentován, rozřezán na kousky. Ztratil svoji sílu a hlavně krásu. Giardini vylidněno, Arsenale také, architektura nikde. Československý pavilon navíc stále zborcen, jak příznačné. Chtěli jsme být udržitelní, ale neudrželi jsme to. To je ale jen naše národní perlička, česká účast by zasloužila speciální rozbor, náhradní místo nepomohlo… Prý jsme tím dostali Českou republiku zpátky na mapu architektury. Otázkou ovšem zůstává, jaká je to mapa, jde skutečně o „mapu architektury“, nebo spíše o potvrzení všudypřítomného líného zmaru a fňukání? Nezbývá než doufat v lepší časy.

Ale zpět k „bienále architektury“. Architekt jako tvůrce a autor je zjevně nežádoucí typ. Také se zde objevuje velice zřídka v množství nižších jednotek, v řádu procent. Pokud, tak je to zjevně omyl a anomálie, to si prostě jen někteří nevšimli, že se to už nesmí a udělali to „postaru“. Pokud architektura, tak historická, ta se ještě může zobrazit a rozebírat (donekonečna). Nebo architektura vetkaná ručně do koberce, nebo uplácaná z hlíny. Prostě „lidová“. Jinak nic. Umělá staveniště, nepořádek jako obraz doby a ve výsledku? Latrína. Nové vize, vize budoucnosti? Jedině možná ty dystopické. A když, tak je nutné se na vizi zeptat… lidu, nejlépe v dobře vymyšlené anketě, kde nelze odpovědět jinak než, že architekty už není potřeba, protože „lid“ ví, jak na to. Někde už jsme to slyšeli, a je to tu zas. Jako druh jsme nepoučitelní.

Arrivederci Venezia. Budeme doufat, že někde jinde, někdy jindy se ještě s architekturou setkáme.

Poznámka: Tato vzpomínka není nijak vědecky podložena, ani podpořena tak „potřebnými“ participačními anketami. Je to jen dojem, pocit, žádný „výzkum“. Je to dojem jedince, který sleduje benátské bienále architektury podrobně více než třicet let. Je to dojem jednoho z generace, která zahájila svoji práci pod dojmem instalace La Strada Novissima na I. Bienále architektury v Benátkách z roku 1980.

Roman Koucký, srpen – prosinec 2023


Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*