Soutěž
Zahraniční stavba roku 2016 zveřejnila nominované projekty. Patří mezi ně i dvě
díla zcela odlišné typologie. Terminál mezinárodního letiště a Muzeum dějin
polských Židů získala zájem a uznání odborné poroty. Na první pohled obě budovy
výrazně pojí jeden dominující prvek – sklo. Skleněná fasáda u jedné z nich
zjemňuje razantní architekturu a u druhé naopak dodává celku vznešený
charakter. Jak obstojí v hlasování veřejnosti?
Terminál
mezinárodního letiště STRIGINO
Společnost PSJ dokončila
v Nižném Novgorodu dílo velkého významu, které bylo zásadním stavebním
počinem pro celý region. Nový terminál pro osobní přepravu mezinárodního
letiště zahrnuje 27 tisíc m2 ploch rozložených do třech nadzemních a
jednoho podzemního podlaží. Celému objektu dominuje, a zároveň železobetonovou
monolitickou konstrukci elegantně odlehčuje, čelní zvlněná prosklená fasáda
s výrazným markýzovým přesahem střešní konstrukce. Sklo díky své eleganci
a čistým liniím dotváří i interiér letiště. Centrální hale pro odbavení
dominuje panoramatický výtah.
Díky
využití nejmodernějších technologií poskytuje terminál cestujícím komfort a
služby na vyšší kvalitativní úrovni. Kapacitně je terminál schopný odbavit více
než 1,5 milionu cestujících ročně, nabízí 2,675 m2 obchodních ploch
k pronájmu a 394 parkovacích míst. Autoři nové haly nebyli skoupí ani na
moderní technologie a technologická zařízení (např. 4 teleskopické nástupní
mosty).
Muzeum dějin polských Židů
Od počátku budí jak obsah budovy, tak budova
samotná značný zájem. Historie Polska je velice úzce spjata s historií
židovského národa po tisíciletí, proto nebylo cílem expozice vytvořit pouze
další místo připomínající události holocaustu. Osm chronologicky uspořádaných
oddělení na výstavní ploše více než 4 000 m2 znázorňuje dějiny
polských Židů již od počátků osídlení až po současnost.
Skleněná
budova tvaru robustního kvádru ve středu rozděleném na dvě části, která i přes
svou mohutnost oku lahodí a budí dojem elegance a kultivovanosti, je dílem
finských architektů Rainera Mahlamäkiho a Ilmara Lahdelmy. Zajímavá, skromná,
ale přesto působivá architektura muzea s kontinuální strukturou zcela nenásilně
zapadla do městské části Muranow, někdejší židovské čtvrti Varšavy. Dvojitá
skleněná fasáda je hustě osázena polskými a hebrejskými písmeny, jež vytvářejí
nápaditou ornamentální dekoraci. Písmena dohromady tvoří slovo „POLIN“, což v
jidiš znamená „Polsko“ a v hebrejštině vyjadřuje pobídku „zde
můžete spočinout“, nebo „zde zůstaňte“. Podle staré legendy
zaslechli Židé právě toto slovo v jednom polském lese, když v 10. století
prchali před perzekucí v západní Evropě.
Další přihlášené stavby do soutěže najdete na www.stavbaroku.cz.
Hlasujte o nejlepší Stavbu roku 2016 i vy!
tisková zpráva
Kdo ma na starost stavební dozor na stavbě sv.Barbora v Peci pod Sněžkou
Taková onyxová stěna, to by bylo něco. Podsvícená, jako by byla průsvitná ...
Třeba místo madla stačí ta síť. Madlo může být jen jednostranné. V každé případě je dobře, že ta síť je…
Jo díky, vyzkouším to.
Pokud chcete znát přesnou cenu za digitálně potištěnou podsvícenou stěnu ze skla, nejprve si změřte rozměry. Pak si vyžádejte cenové…