Zámek Veltrusy

Fotogalerie ke článku (10)

Celá fotogalerie (10)

Koncepce rehabilitace národní kulturní památky — zámku Veltrusy

Zámecký areál ve Veltrusích byl poškozen povodní v roce 2002. Pracovníci Národního památkového ústavu pro střední Čechy byli zdrceni následky povodně, současně si ale byli vědomi toho, že špatný stav komplexu nebyl způsoben jen touto katastrofou, a rozhodli se zásadně řešit obnovu areálu jako celku. Obnovu rozdělili do několika kroků: 1) zadání několika paralelních ideových studií (duben až červen 2003), 2) zadání studie proveditelnosti (běží v současné době), 3) zadání návazných projektů rekonstrukce areálu.
Úloha zpracovatelů ideových studií spočívala v popisu možného způsobu funkčního využití areálu s tím, že některé dosavadní funkce objektů a ploch areálu měly být závazně zachovány, využití jiných mohlo být rozšířeno, změněno či nově navrženo. Popis měl mít část architektonicko- urbanistickou a část ekonomickou. Ekonomická úvaha měla prokázat, že areál bude po obnově provozně soběstačný. Kromě textu v rozsahu deseti stran měla studie obsahovat výkres situace v měřítku 1:2880. Studie byly zadány šesti architektonickým kancelářím:
Jan Adámek — projektový ateliér; spolupráce: Václav Beran, Dana Čápová, David Šamánek (viz str. 40-41, text zkrácen a upraven v redakci)
Atelier KAVA: Autoři: Jan Karásek, Ivo Koukol, Marcela Koukolová, Tomáš Novotný, Mikoláš Vavřín, Vladimír Vojíř, Tomáš Zmek (viz str. 42-43, text zkrácen a upraven v redakci)
AA Lábus: Ladislav Lábus, spolupráce Martina Novotná, Petr Cimbulka (viz str. 44-45, text zkrácen a upraven v redakci)
AP atelier: Josef Pleskot, David Ambros — celkové řešení; Eva Vízková — návrhy zahrad; Archinvest: Tomáš Bílek, František Kubát — ekonomická úvaha (viz str. 46-47, text zkrácen a upraven v redakci)
Michal Sborwitz, Pavel Zatloukal — koncepce, Miroslav Kubový — zeleň, Oldřich Havel — vodní režim, Jan Stuchlík — komplex pracovně rehabilitačních programů, Stanislav Vinkler, Jiří Tobíšek — ekonomická část (viz str. 48-49, text zkrácen a upraven v redakci)
Studio MAC-ARCHITECTURE, Martin a Marta Stránští (viz str. 50- 51, text zkrácen a upraven v redakci)

Komplex Veltruského zámku
Zámek byl založen ve 2. desetiletí 18. století Václavem Antonínem Chotkem a postaven podle návrhu F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho na půdorysu ondřejského kříže. Zámek byl později Rudolfem Chotkem rozšířen a upravován. Osvícený šlechtic R. Chotek uspořádal ve Veltrusích první průmyslovou výstavu na světě. Původně měl zámek barokní francouzskou okrasnou zahradu, která byla v roce 1785 (po povodni) za dalšího majitele, Jana Rudolfa Chotka, přeměněna a rozšířena na anglický park a „okrasný statek“ (zahradník Richard van der Schott). Součástí koncepce parku, zvaného též Ostrov, byl vodní systém tvořený jednak meandrem Vltavy, jednak umělým kanálem s jezírkem „Špígl“. Součástí areálu jsou hospodářské budovy statku a řada pavilonů, chrámků, kabinetů, pomníků a dalších drobných staveb.
Rozhovor Miroslavy Preiningerové s Milanem Dropkou o záměru na rehabilitaci areálu parku a zámku Veltrusy
Kdy, jak a proč se zrodila myšlenka řešit situaci Zámeckého parku ve Veltrusích?
Nejde o to, kdy se zrodila myšlenka řešit situaci areálu zámku a parku ve Veltrusích. Jde o to, kdy byla možnost řešit situaci tohoto areálu jako celku. A ta nastala po povodních v roce 2002. Již před povodněmi v roce 2002 docházelo v areálu k menším památkovým zásahům, jejichž rozsah byl již předem dán omezenými finančními prostředky. Teprve povodeň ukázala mnohaletou devastaci areálu, a vytvořila se tak situace pro komplexnější řešení celého problému. Zámecký areál Veltrusy patřil k památkám, jež byly povodní nejvíce zasaženy, ale paradoxně mu tato katastrofa spíše pomohla. Nastartovala celou řadu jednání a odborných debat, jejichž výsledkem bylo přistoupení k celkové obnově zámeckého areálu. Cílem plánované obnovy nemělo být jen prosté opravení zničených objektů a částí zahrad, ale i pokus vdechnout celému areálu nový život, který mu dlouhá léta předtím scházel.
Co bylo cílem „soutěže“?
Cílem bylo najít architekta, který by byl schopen uchopit areál jako celek a byl partnerem investora — NPÚ. Architekti zvenčí měli přijít s novými nápady, myšlenkami a koncepcemi, které měly sloužit jako vhodná a inspirativní protiváha zažitým postupům.
Proč byla zvolena právě forma objednání paralelních studií a ne
klasické soutěže?
Hlavním důvodem této volby byla časová náročnost klasické soutěže, která by znemožňovala plné a efektivní využití finančních prostředků poskytnutých MK ČR na povodněmi zasažené památky.
Jak jste vybrali jednotlivé vyzvané architekty?
V seznamu oslovených architektů je možno vypozorovat zhruba tři skupiny, na něž jsme zaměřili pozornost při výběru kandidátů:
ï??architekti, jejichž jména jsou zárukou dlouholeté a úspěšné práce,
ï??ï? mladí architekti, jejichž novátorské přístupy a kreativní myšlení by měly být přínosem,
ï??architekti, zabývající se hlavně rekonstrukcemi památkových objektů.
Jaké jste architektům dali zadání? Co jste od nich očekávali?
Zadání bylo záměrně poměrně volné. Cílem bylo získání různých neovlivněných pohledů na obnovu areálu, tedy i rozdílných koncepcí a přístupů, a dále i ověření jejich realizovatelnosti a konkurenceschopnosti v porovnání s ostatními projekty. Návrhy byly doplněny o ekonomickou část, v níž byly zahrnuty prognózy ekonomického vývoje areálu v následujícím období.
Jak probíhalo výběrové řízení? Můžete ho popsat?
Jednání probíhalo 17. července 2003. Každý oslovený architekt měl 60 minut na představení svého návrhu, dalších 20 minut bylo určeno na diskusi a dotazy hodnotící komise. Architekti se svými týmy byli zváni samostatně. Na tomto jednání proběhla diskuse k jednotlivým studiím, ale o nejvhodnějším návrhu rozhodnuto nebylo. Další prezentace návrhů proběhla v srpnu 2003 za účasti široké odborné veřejnosti. Architekti byli tentokrát pozváni společně, mohli se tedy vyjadřovat k projektům ostatních. Členové komise následně předali své písemné stanovisko k návrhu, který se každému zdál nejlepší. Tato stanoviska byla předána interní komisi NPÚ ÚOPSČ (ve složení: E. Hájková, J. Mrázek, M. Dropka, J. Frídl), která na základě těchto doporučení architekta vybrala.
Co bylo zásadním důvodem k výběru vítězného návrhu?
Vítězný architekt byl vybrán většinou hlasů od členů odborné komise.
Co následovalo po soutěži?
Po soutěži bylo k ideové studii zpracované architektem Stránským vyžádáno závazné stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje v Praze, které bylo vydáno po odborném vyjádření ústředního pracoviště NPÚ. Z něj vyplynula nutnost zaktualizovat před další projekční činností stavebně historický průzkum a dále zpracovat hydrologický, agrometeorologický, pedologický, dendrologický, marketingový průzkum, historickou rešerši dané problematiky a řadu dalších souvisejících průzkumů. Po jejich dokončení a následném vyhodnocení bude zpracována Feasibility study. Pak teprve bude možné začít s vlastní projekční činností. Souběžně s dokončováním jednotlivých průzkumů probíhají v areálu restaurátorské práce a stavební sanace objektů, které byly postiženy povodní. U těchto objektů zajišťuje projekční práce většinou přímo hlavní statik areálu — Vít Mlázovský, u hlavní budovy zámku potom ve spolupráci s památkovým architektem Janem Adámkem. Sledování statických poruch a projekční práce na výše zmíněných objektech byly zahájeny samozřejmě v roce 2002, ještě před zadáním ideové studie.
Kdo zpracovává, resp. zaštiťuje zpracování průzkumů a Feasibility
study?
Feasibility study zpracovává architekt Martin Stránský s týmem externích odborníků. Potřebné průzkumy provádějí jednotliví specialisté objednaní buď přímo NPÚ, nebo architektem Stránským. Koordinace těchto prací je zajišťována odborem péče o nemovitý majetek NPÚ a inženýrskou agenturou ARCHA, a. s., ve spolupráci s ústředním pracovištěm NPÚ.
Jak zpětně hodnotíte průběh a přínos celé akce?
Na celé akci je pozitivní, že bylo zpracováno více ideových studií, s nimiž je možno dále pracovat. Největším přínosem celé akce je podle mého názoru především uvědomění si faktu, že bez komplexního přístupu, který v sobě zahrnuje památkové hledisko, invenční názor architekta a zodpovědný přístup státu jako vlastníka (s důrazem na zřejmý ekonomický potenciál objektu), nejsou obnova a zachování areálu reálné.
Milan Dropka je vedoucím oddělení péče o nemovitý majetek NPÚ, pracoviště pro střední Čechy

Veltrusy, areál zámku a parku

JAN ADÁMEKkrajiny s programovým funkčním skloubením šlechtického sídla a venkovského prostředí. Vyváženě využívá architektury a komponované krajiny k dosažení silného účinu harmonie lidské činnosti v přírodním prostředí.
Celková koncepce rehabilitace areálu spočívá ve spojení historického dědictví s dnešními společensko-ekonomickými podmínkami. Obnovená kulturní a společenská funkce areálu bude doplněna funkcí sportovně ozdravnou. Vedle komplexu zámku se objeví především nová přitažlivá náplň někdejšího hospodářského dvora, proměněného na Zámecké rehabilitační centrum Veltrusy.
Hlavní cíle a zásady návrhu
Posílení kulturního významu a výjimečnosti areálu v povědomí veřejnosti, účinná propagace. Obnovení historických tradic — koně, růže, projížďky po kanálu, trhy výrobků a zboží.
Při obnově historického stavebního fondu maximální využití původní kapacity. Účelové úpravy budou obměnitelné a odstranitelné bez tr valého poškození památkových objektů.
Minimalizace nákladů na investice i provoz, sledování návratnosti. Zajištění služeb i pracovních příležitostí pro obyvatelstvo z okolí. Trojstupňové pojetí návštěvnosti — jednorázová návštěva, opakovaná návštěva, vícedenní návštěva s ubytováním a stravováním (levné, střední, exkluzivní — program „zámecký host“). Rozšíření dnes převážně sezónního využívání areálu na celoroční. Ekologický přístup ke zdrojům energie. Respektování rizika povodně v území.
Park, zeleň, vodní kanál
Zachování základní myšlenky volného a dojmově přirozeného rozložení volných a porostlých ploch. Převaha celkového účinu nad detailem. Druhová skladba lesů vycházející z historických i přírodních souvislostí (lužní les).
Polní a luční hospodaření jako doprovodná složka. Různorodost a pestrost menších ploch. Zámecké zahradnictví. Vodní kanál — obnovení a zprovoznění.
Ekonomika provozu — zdroje příjmů
Vstupné, pronájmy pole a ploch k provozování služeb, komerční, převážně turistické provozy, poplatky za filmování, příjmy z prodeje obchodního zboží.
Zámek Veltrusy
Koncepce rehabilitace národní kulturní památky
Atelier KAVAJak nalézt optimální způsob památkové ochrany? Jsme přesvědčeni, že klíčem k ochraně areálu je navrácení nebo nalezení optimálních funkcí jeho jednotlivých částí, a to pokud možno s uchováním všech jeho historických vrstev. Jde o takové funkce, které měl stavebník na mysli, když soubory budoval, neboť ty nejčastěji vyhovují stavbám samotným s jejich půdorysnou a prostorovou strukturou a užitými konstrukcemi. Nalezení vhodné funkce pak vede k užívání stavby s minimem adaptačních zásahů a zároveň nevyvolává rozpor mezi obsahem a formou. Obojí je totiž zároveň naplněním cíle památkové ochrany.
Při hledání optimální funkce jsme vyloučili fundamentalismus i romantismus a vážili jsme jejich současný smysl funkcí, neboť péče o areál musí mít svůj ekonomický rozměr a generovat prostředky pro své zachování. Smysluplná činnost je v takovém případě automaticky svázána s pravidelnou každodenní péčí o užívané nemovitosti, což je klíčem k ochraně každé nemovité památky.
Vrstvy tvořící fenomén veltruského areálu jsme definovali následovně:
ï??ï? zámek, další historické objekty a zámecký park jako předmět památkové ochrany a zájmu návštěvníků;
ï??ï? park kombinovaný ze tří hlavních biotypů jako součást kulturní krajiny a ekologický fenomén;
ï??ï? soubor budov, skleníků a dalších zařízení jako hospodářský areál;
ï??ï? obydlené objekty jako prostředek trvalé přítomnosti lidí;
ï??ï? vodní kanály s říční nivou jako přírodní zvláštnost a funkční systém;
ï??ï? křižovatka aktivit volného času — turistiky, odpočinku, sportu a poznávání .
Pro rehabilitaci areálu veltruského zámku předkládáme následující principy:
ï??ï? plnohodnotné funkční využití hospodářského dvora a ostatních objektů zámeckého souboru;
ï??ï? vybudování funkčních a prostorových vazeb s městem;
ï??ï? obnova osy město — hlavní brána — zámek a zároveň oslabení vazby zámku na kemp;
ï??ï? rekonstrukce vodního systému;
ï??ï? jednoznačné strukturování parku na tři biotypy — lužní les, zámecký park a zemědělsky obhospodařovanou půdu;
ï??ï? vybudování a provozování turisticko-sportovního souboru v lokalitě kempu.
Preferujeme vizi areálu (parku) jako funkčního okrasného statku (ferme ornée); park nebude oplocen ani se v něm nebude platit vstupné. Dotyk živelného přírodního porostu lužního lesa s krajinou koncipovanou člověkem považujeme za jeden z ústředních kompozičních záměrů tvůrců parku.
Obnovení původní orientace zámeckého areálu na město je jednou z klíčových úprav předložené koncepce. Zároveň bude posilována reciproční orientace města na zámek.
Je velmi příznivým zjištěním, že reprezentanti města projevili o posílení vazeb jednoznačný zájem. Tento zájem je rovněž základem pro společné projekty financovatelné z fondů EU, případně ministerstev. Rámec projektů je následující: Kulturní krajina — historický park jako krajinotvorný prvek — zeleň v intravilánu — lužní les jako biotop — vodní systém v krajině — revitalizace řeky a břehů — protipovodňová opatření — retenční úloha území — specializované zemědělství v historickém areálu — informační a osvětové funkce okrasného parku — vodní a cykloturistika.
Předkládáme koncepci hospodaření, která je prostorově, organizačně i finančně plně založena na pronájmech prostor pro jasně vymezené činnosti a která iniciuje a inspiruje další aktivitu nájemců. Zámek a NPÚ přitom zůstává v roli organizátora koncipujícího život areálu a koordinátora, který se však obchodně na těchto činnostech nepodílí, nesdílí související rizika, inkasuje pouze nájemné a věnuje se své hlavní, vysoce odborné činnosti. Provozní rozpočet pro správu areálu byl sestaven jako vyrovnaný.

Rehabilitace státního zámku „Přátel
zahrad a venkova“ — VELTRUSY
LADISLAV LÁBUSPoměrně unikátní, a přitom dnes navýsost aktuální je účelovost zahradního a krajinářského pojetí komplexu veltruského Ostrova.
Zámecký park nemá pouze funkci okrasné zeleně, ale je zde v ideální podobě skloubena funkce zemědělské produkce i estetická hodnota krajiny, její společenské i individuální využití k duchovní a fyzické relaxaci i k vědecké a fyzické práci. Krajina je navíc doplněna o stavby pavilonů, altánů a chrámů, určených k zažívání reflexe harmonického skloubení přírody a společnosti. Zámecký areál Veltrusy je zobrazením ideálů „přátel zahrad a venkova“, konkrétní aplikací jejich „Společenské smlouvy“ s přírodou na úrovni druhé poloviny 18. století. Formování krajiny zde bylo posunuto do komplexního celku, ideálního modelu kulturních i civilizačních tendencí a představ „trvale udržitelného rozvoje obytné krajiny“ té doby.
Idealističnost tohoto záměru, a především pozdější dlouhodobý odklon od takto komplexně pojaté péče o krajinu, přináší problémy s jeho údržbou, renovací a revitalizací. Současný neutěšený stav zámku není zaviněn pouze působením přírodních katastrof a politických i společenských zvratů. Souvisí zřejmě s rozporem mezi ideály zakladatelů parku a pozdějším vývojem společnosti a jejího vztahu k přírodě, jehož extrémním obrazem je například průmyslem zničené prostředí sousedních Kralup nad Vltavou. Idylický i kořistnický přístup ke krajině mají přitom společné kořeny — Osvícenectví a jeho touhu modelovat a plánovat budoucnost společnosti i formu využití či zneužití krajiny v obrovském měřítku.
Dnes a v budoucnu se příroda a krajina stanou stále častěji objektem více či méně plánované kulturní tvorby. Ve střední Evropě není a již nikdy nebude prales skutečným pralesem, ale „pouze“ vědomě neregulovaným územím, o jehož rozsahu i míře regulace jsme se dohodli. Z hlediska této dohody — „Společenské smlouvy“ o přírodě „přátel zahrad a venkova“ na úrovni 21. století — se více či méně regulovaným, vědomě utvářeným územím stane celá Evropa.
Veltrusy jsou pionýrským, po staletí spíše ojedinělým projektem „trvale udržované obytné krajiny“, jak byla krajina celistvě uchopena poprvé v 18. století, jak začala být opět chápána koncem 20. století a postupně se snad i bude stále častěji tvořit ve 21. století. Veltrusy jsou jedním z prvních a jedním z mála zachovaných, uměle založených a globálně pojatých zobrazení vztahu společnosti a přírody, dokladem vědomého převedení dobových idejí do kulturně formovaného krajinného celku. Přitom hospodářská stránka a rustikálnost zde není romantickou raritou, jak bývalo obvyklé, ale podstatou. Ideová, společenská, estetická i hospodářská rovina záměru je zde vyvážená, protože hospodářství je evidentní základnou celého modelu — „okrasného statku“. Hospodářsky využívané pozemky byly navrženy přímo do centra kompozice parku, záměrně se staly jeho přímou součástí. Právě tím by se měla inspirovat a na tom by měla být založena obnova zámeckého areálu.
Smysl obnovy zámeckého parku nehledejme v zachování pouhé vzpomínky na unikát, nereálný a naivní raně osvícenecký a romantický postoj k přírodě, ale v obnovení ideálního vzoru — vyváženého, pěstovaného, protože ceněného, tudíž pečovaného modelu zacházení s krajinou pro příští století.
Krajinné plánování leží na pomezí tří studijních programů — architektury a urbanismu, zemědělství a lesnictví a přírodních věd. Veltrusy by se v budoucnu mohly stát pro Čechy stejně důležité jako Lednice pro Moravu nejen významem parku, ale i jeho vazbou na vysokoškolská studia v oboru zahradní a krajinářské architektury. Hospodářskou činnost areálu spolu s jeho specifickým zaměřením na zahradní architekturu a tvorbu krajiny by bylo vhodné doplnit o trvalou vazbu na tvůrčí, výzkumné a vědecké kapacity ve školství nebo výzkumných institucích věnujících se zahradám, krajině a životnímu prostředí, a vytvořit tak zázemí pro pokračování vývoje kulturního formování krajiny, pro které jsou Veltrusy ojedinělým příkladem a vzorem.

Veltrusy
Koncepce rehabilitace národní kulturní památky
OK = OP
JOSEF PLESKOTVeltruské panství nebylo zničeno srpnovou povodní v roce 2002, ale dlouhotrvajícím postupným odumíráním způsobeným nenaplněností jeho využití. Určitě nejméně 100 dlouhých roků toto kdysi svěží sídlo a prosperující výjimečný statek („okrasný statek“ — ferme ornée) chátrají. Loňská povodeň chátrání a zpustlost katapultovala do polohy, jejíž hrůzná podoba se stala každému viditelnou. Apokalyptické obrazy z těch hrozných dnů pohnuly svědomím mnohých. Majetek všech a národní kulturní památka spravovaná státem zůstala po opadnutí vody smutným mementem.
Jak s tímto dědictvím do budoucna naložit znamená podívat se nejprve pravdě zpříma do očí a položit si množství velmi nepříjemných, ale i nadějných otázek.
ï??ï? Je ekonomická síla tohoto státu na takové úrovni, aby mohla držet při plnohodnotném životě takovéto areály?
ï??ï? Dosahuje společenské vědomí obyvatel tohoto státu v tento moment úrovně, z níž vyvěrá energie, která dokáže naplňovat smyslem takovéto areály?
ï??ï? Je vůbec stát v jakékoliv společnosti schopen přebírat tak agilní iniciativy a navíc v takovém množství, jak je předpokládáno u nás?
ï??ï? Lze oddělit ekonomickou prosperitu takovýchto staveb a areálů od jejich morálního práva na existenci?
ï??ï? Není až příliš hořce jasné, že chceme-li, aby tyto nemovitosti vzkvétaly, musí buď přímo vydělávat anebo se musí na vydělávání podílet např. nějakou originální a nezastupitelnou vlastností?
ï??ï? Mají státy, a náš speciálně, dost legislativních možností k vytvoření progresivního modelu užívání takových sídel druhými osobami, který by zaručil jejich uchování jako národního dědictví, zajistil jeho vzkvétání a umožnil vznik dalších hodnot bez nebezpečí zpronevěry či jakéhokoliv jiného zneužití?
ï??ï? Je vůbec možné žádat od státu nápady, kreativitu a stoprocentní angažovanost?
ï??ï? Nepřichází Evropská unie prostřednictvím svých fondů s novým druhem myšlení o využívání evropského (světového) kulturního dědictví?
ï??ï? Nenabízí Evropská unie dost reálných možností pro rehabilitaci a využívání takovýchto areálů?
Kdyby žil hrabě Chotek po všechna ta léta až dosud, musel by nepochybně mnohokrát změnit způsob využití svého panství, chtěl-li by, aby se mu nestalo přítěží a koulí na noze. Aktivity, které by ještě dnes mohli Chotkové na svém panství realizovat — /a lze jich pomyslit celou řadu/ —, by měly šanci a za určitých okolností by ostrovu vrátily ušlou krev a oživily by jej novou energií. My však stojíme tváří v tvář realitě, která je na hony vzdálená tomu, co by se stalo, kdyby. Nacházíme smutek, bezmocnost, a co víc — bezradnost. Stát — památkáři — neumějí vymýšlet a odvážně podnikat. Nejsou k tomu ani povoláni. Dnes a právě nyní je situace velmi proměněná. Je naplněná šancemi, které nabízí nové myšlení o celoevropské i celosvětové kulturní integritě, o jednotě velmi pestrobarevného celku, o plnohodnotnosti života, a které mohou být realizovány pomocí obecného bohatství. Reálné podoby také nabývá myšlení o vytváření nových hospodářských systémů fungujících na principech udržitelného rozvoje, které přinášejí do regiónů mnoho zdravých impulsů a rovněž mohou být realizovány z prostředků obecného bohatství.
V evropském i celosvětovém vývoji se silně prosazuje aktivní zdravé nepolitické myšlení, dávající možnosti vzniku projektům, které by dříve bez zcela soukromých iniciativ nebyly představitelné. Těmito aktivitami se zabývá stále více nadnárodně fungujících fondů, disponujících značnými ekonomickými prostředky. Smyslem jejich existence je vytvářet či obnovovat hodnoty, které po jejich vzniku nepotřebují dalších dotací, ale dokáží se udržovat při životě vlastní činností. Veltruský ostrov je přímo stvořen k tomu, aby po mnohaletém strádání mohl být napojen na podobné vhodné fondy operující v podmínkách Evropské unie, a tím si zajistil obnovu, a hlavně i budoucí prosperitu. V tu chvíli lze nechat proběhnout zrození vidiny naděje: V ní rozkvétá dlouhá barokní alej symbolizující ztělesnění novověkého evropského ideálu o harmonii člověka s přírodou jako osa krásy (OK) a činorodým duchem se naplňuje hospodářský dvůr, jenž se rozvíjí podle druhé osy — kolmé k ose krásy. Symbolicky je možné tuto linii pojmenovat jako osu prosperity (OP). Na základě jednoduché, opět symbolické rovnice vyjadřující vztah osy krásy a osy prosperity, vzniká lapidární myšlenka obnovy veltruského areálu: délka osy krásy je přímo úměrná síle osy prosperity
Impuls k fungování rovnice přichází zvenčí.
Hospodář si musí uvědomit, že na převážnou většinu v úvodu položených otázek prakticky neexistují kladné odpovědi a že se musí začít orientovat v širším kontextu, než je teritorium vymezené horizonty české kotliny. Česká republika získala možnost vstupu do velmi nevykvašené struktury společenství Evropské unie, ve které se v rámci onoho kvasu narodilo již popsané nadnárodní myšlení. Hospodář Veltruského panství získal šanci v plné šíři realizovat odkaz svého zakládajícího předchůdce — aktivního, angažovaného a agilního hraběte Jana Rudolfa Chotka — šlechtice s nadnárodním viděním.
Hrabě Chotek měl touhu na svém statku realizovat romantický ideál harmonického souznění člověka s přírodou a práce se zábavou. Samozřejmě ve společenských poměrech své doby. Dnešní situace společenských poměrů je o dost jiná, i když jistě zdaleka ne ideální. Lidé urputně touží po smyslem naplněném životě. Vyhledávají zdroje poznání, rádi přijímají možnosti aktivního odpočinku, sportu i zábavy. Rádi obdivují přírodu i stavby v jejím rámci. Nechávají se okouzlovat historií. Stejnou měrou je ale zajímá budoucnost. Rádi se stávají svědky vzrušujících výzkumů, které budoucnost předjímají. Nejraději nacházejí mezi minulostí, přítomností a budoucností spojitost, která jim dává klid, uspokojení a přesvědčení o tom, že je vše, jak má být. A nakonec i rádi přijímají aktivní účast na díle, jehož smysl je pochopitelný. Takovou sumu požadavků lze splnit na ploše ostrova ve Veltrusech a přidat ji ku prospěchu celé společnosti.
K dispozici je aristokratické sídlo mimořádných architektonických kvalit rozprostírající se na pozoruhodné přírodní enklávě. Jeho součástí je park, hospodářský statek, polnosti, les, vodní systém a celá řada kuriózních užitkových i kratochvilných staveb. To vše téměř unikátně dochováno v podobě velmi zbědované. Unikátnost a autentičnost se však cení, na nich je možné zakládat budoucnost. Unikátní a autentické jsou také obě osy — krásy i prosperity. Tyto vždy jasně rozdělovaly plochy ostrova a určovaly jeho využití. /Situační plán obsahuje/ výčet nápadů na konkrétní využití. Všechny lze dále rozvíjet, zmnožovat i zaměňovat. Variant existuje mnoho. Nejdůležitější však je nalezení nejvhodnějšího zdroje na ose prosperity. Veškeré ostatní hledání bude příjemnou zábavou.

Cíle rehabilitace areálu zámku a zámeckého parku ve Veltrusích jsou několikeré a navzájem se doplňující: tradiční instalovaný památkový objekt nedaleko od Prahy, jehož návštěvu lze doplnit prohlídkou stálé expozice vývoje zahradního parkového a krajinářského umění v letech 1750-1850 v Čechách, případně prohlídkou krátkodobé výstavy na podobné dílčí téma, možnost rekreačních jedno či vícedenních pobytů spojených s aktivním vzděláváním a aplikací tradičních polních či zahradnických prací a konečně pracovně-rehabilitační programy pro postižené spojené s prací zahradnického či zemědělského charakteru. Nosnou myšlenku přitom představuje vztah dnešního člověka ke krajině jak z hlediska jejího historického vývoje, tak i dnešních úprav.
Podstata: Lidské sídlo je v romantické krajině jakoby ztraceno. V dnešní době není žádoucí ho stavebně rozšiřovat, ale znovu oživit. Lidské sídlo je centrem krátkodobého užitku sezónního (zámek — zábava, iluze, poučení, atrakce) a dlouhodobého života společenství lidí bydlících a hospodařících ve dvoře — vesnici a krajině celoročně, pečujíce o bližní a o krajinu. Oba tyto komponenty jsou si navzájem otevřené. Celý zámecký areál byl vytvořen jako okrasný statek — ferme ornée — funkční vodní kanál je prvkem, bez kterého je zamýšlená rehabilitace parku nemožná, protože souvisí s botanickým režimem celého prostoru. Hlavním exponátem je zámecká zahrada i celý rozlehlý areál přírodně — krajinářského parku. Je žádoucí umožnit nejen jejich krátkodobé, několikahodinové prohlídky, ale i dlouhodobější pobyty spojené s aktivní účastí. Jednou ze základních myšlenek vzorného okrasného statku bývala idea spojování příjemného a krásného s užitečným.
Kromě procesorů pro specializovaná sympózia a setkání, věnovaných problematice historie, ochrany a obnovy zahrady, parku a krajiny, navrhujeme vybudovat zde zahradně-krajinářskou školu s letními kurzy zahradní architektury, uskutečňovanými jak v teoretickém, tak i praktickém smyslu. Jejich účastníci by se tak podíleli nezanedbatelnou měrou na údržbě rozlehlého areálu a zároveň by se v jeho magicky působivém prostředí vzdělávali v oboru, který bytostně souvisí s jednou z nejočividnějších krizí dneška — s ekologickou problematikou.
Tento způsob stejně jako prohlídky návštěvníků by pochopitelně nemohl znatelně ovlivnit vyrovnanost finančních požadavků, potřebných k údržbě areálu. Jejich zdroje bude proto nutné hledat i jinde — například v pronájmu podstatných částí areálu, a to nejpřirozenějším způsobům využití, jež by stála co nejblíže původnímu. Poznámka: Celý zámecký areál byl zařazen do Územního systému ekologické stability jako regionální a lokální biocentrum. Z biocenter jsou vyloučeny pouze zastavěné plochy zámku a přilehlých budov areálu autokempu a letního kina. Zámecký komplex má vedle kulturně historických hodnot i entomologický a ornitologický význam. Vyskytuje se zde páchník hnědý a roháč obecný. Tento hmyz je závislý na dřevních houbách a podhoubí, které napadají odumírající stromy. Zájmy ochrany přírody jsou ve střetu s estetickým utvářením parku a pravděpodobně by silně ovlivňovaly koncepci využití parku a bezpečný pohyb osob po areálu. Aby nedocházelo ke střetům, bude nutné po konzultaci s entomologem přemístit hmyz do odlehlejších částí parku, kde by zřícení odumírajících stromů nezpůsobilo vážné zranění návštěvníkům areálu.

Veltruský krajinářský park
MARTIN STRÁNSKÝ
Hlavním cílem studie bylo prověření všech možností dalšího rozvoje směřujícího k optimálnímu využití celého areálu tak, aby byly zachovány a ochráněny jeho kulturní a památkové hodnoty. Dalším neméně důležitým cílem bylo dosažení vyrovnaného rozpočtu. Bylo nutné vycházet z faktu dlouhodobé zchátralosti parku i objektů a jejich rozsáhlého poškození povodní v srpnu 2002. Pečlivě jsme zvažovali, jaké bude optimální využití tohoto kulturního díla, neboť základní prioritou je památková ochrana a dodržení památkového záměru tak, aby bylo zachováno jeho hlavní poslání prezentovat a oživit tuto památku v co nejautentičtější podobě jejího genia loci a aby areál uspěl v kontextu současných a především budoucích ekonomických podmínek.
Veltruský areál je situován ve velmi příhodné vzdálenosti od Prahy (30 minut od centra a letiště), a tudíž převážná část návštěvníků bude přijíždět právě z tohoto směru. Pro dosažení maximální možné návštěvnosti parku považujeme toto napojení za velmi důležité. Předpokládáme, že zvýšením zájmu o park, se stane obec Veltrusy turistickým centrem této lokality. Počítáme se spoluprací mezi NPÚ a obcí Veltrusy především v oblasti řešení dopravy a pohybu turistů v obci a okolí. Jsme přesvědčeni, že rehabilitace parku bude mít příznivý vliv na snížení nezaměstnanosti v této lokalitě a přinese jejím obyvatelům zvýšení životní úrovně.
Důležitým bodem je vybudování komplexního vnitřního a především vnějšího informačního a marketingového systému, který bude propojen s mezinárodní sítí památek a umožní koordinovanou regulaci návštěvnosti parku i jeho objektů. Při návrhu pohybu návštěvníků v parku jsme vycházeli především z myšlenek původní barokní koncepce, která akcentovala hlavní vstup od jihu z obce Veltrusy. Proto jsme navrhli jako hlavní páteřní orientační body — hlavní brána na jihu, přístav Špígl, informační centrum u oranžérie, čestný dvůr zámku, sušárna ovoce na konci osové aleje a Červený mlýn. Od tohoto základního jsou rozděleny na dva základní typy — prohlídky budov a parku. Systém počítá s maximální diverzifikací a pestrostí tras, aby bylo dosaženo plošného i časového rozložení návštěvnosti. Tím by došlo ke snížení lokálního přetížení památkových objektů a jednotlivých částí parku. Pro zmenšení rozdílů mezi zimní a letní sezónou navržený systém počítá s využitím areálu pro kongresovou turistiku.
Areál parku navrhujeme oplotit, protože v současných podmínkách je nemyslitelná ochrana takto rozlehlého areálu s jeho mimořádně hodnotným vybavením bez možnosti kontroly pohybu a počtu návštěvníků. Bezpodmínečně je nutné celý areál uzavírat v nočních hodinách. Dalším významným bodem ideové studie je znovuobnovení „ferme ornée“, avšak již v nové formě ekologického biozemědělství. Součástí bude i rekonstrukce 1,5 ha velké okrasné „kuchyňské“ zahrady s historickými skleníky.
Problematika vodního hospodářství je ve studii navržena tak, aby se na jedné straně voda mohla vrátit do obnovených kanálů a na druhé straně, aby byl park chráněn před dalšími povodněmi. Je zde navržena obnova původních hrází, které Chotkové budovali již od počátku 18. století.
Z areálu budou odstraněny novodobé stavby (letní kino, novostavby z 20. století, autocamp atd.). Vlastní komplex zámku bude využit ke kulturním účelům a dle původního využití i pro ubytování hostů. Špýchar spolu s přilehlým dvorkem bude zrekonstruován na zámeckou restauraci a protilehlá barokní konírna bude obnovena pro ustájení koní. Výběhy pro koně budou dotvářet celkový kolorit parku, stejně jako obnovení daňčí obory. Hospodářský dvůr bude očištěn od všech novodobých přístaveb a bude kompletně zrekonstruován. Budovy budou sloužit svému původnímu účelu. V barokním ovčínu budou ukázkové dílny tradičních řemesel.
V místě křížení příjezdové cesty od hlavního vstupu z jihu a východní okružní cesty se nacházejí dva objekty oranžérie a domu zahradníka, které spolu vytvářejí uzavřený prostor otevřený do krajiny. Toto místo se nachází v přirozeném těžišti a křižovatce veškerého dění v parku. Proto by se mělo stát startem a cílem většiny návštěvníků. Třetí stranu jakéhosi malého „náměstí“ navrhujeme doplnit dalším objektem — novostavbou restaurace slowfood. Dostavbou této budovy vznikne uzavřený komplex Informačního centra, které poskytne návštěvníkům komplexní služby. Oranžerii navrátíme původnímu účelu. Dům zahradníka bude určen pro kancelář infocentra s centrální pokladnou. V nižší části objektu bude půjčovna kol a úschovna.
V celém areálu se nachází několik desítek objektů (budovy, mosty, pavilony, studny, sochy a pomníky atd.), které bude nezbytné obnovit a zrekonstruovat do původní podoby tak, aby jako celek doplnily původní estetický obraz krajiny a spojily okrasné a užitkové plochy v jednotnou výtvarnou kompozici. Naším cílem je zachování maximální autenticity každého místa, každého detailu a genia loci celého veltruského parku.
Složení komise
Jiří T. Kotalík — generální ředitel NPÚ, Vojtěch Láska — ředitel územního odborného pracoviště středních Čech v Praze, Josef Štulc — hlavní konzervátor NPÚ, Jan Žižka — územní konzervátor NPÚ, Oldřich Vacek — provozní náměstek územního odborného pracoviště středních Čech, Karel Kuča — přizvaný odborník, Eva Hájková — vedoucí správy památkového objektu, Jiří Mrázek — vedoucí oddělení monitoringu, Jan Frídl — vedoucí restaurátorských a konzervátorských dílen, Milan Dropka — vedoucí oddělení péče o nemovitý majetek, Lenka Lachová, — město Veltrusy