Zemřel architekt Karel Hubáček

Ve středu 23. listopadu 2011 zemřel jeden z nejvýznamnějších českých architektů Karel Hubáček. Bylo mu 87 let.
Poslední rozloučení se bude konat v pátek 2. prosince od 14 hodin v libereckém krematoriu.

Praha/Liberec 25. listopadu (ČTK) – Ve věku 87 let zemřel ve středu významný český architekt, autor hotelu s vysílačem na Ještědu Karel Hubáček. ČTK to řekla architektova manželka Jaroslava Hubáčková. Patřil k zakladatelům slavného ateliéru Sial, který dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Stavba na Ještědu získala pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.

"Karel byl jednou z nejvýraznějších osobností české architektury. Byl architektem světového významu a velmi laskavým člověkem," řekl ČTK Hubáčkův dlouholetý přítel a kolega Miroslav Masák.

Hubáčkův někdejší spolupracovník, proděkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Jiří Suchomel výše než jeho stavby klade to, čím ovlivnil řadu svých kolegů. "Po něm zůstala spousta lidí, spousta architektů, kteří mu vděčí za velkou část svého následného osobního úspěchu. A to je na Karlu Hubáčkovi jedinečné. On totiž, jak se dnes říká, ‚nehrabal pod sebe‘," poznamenal Suchomel.

Svou kancelář totiž Hubáček nebral jako soukromý podnik, ale naopak jako prostředí pro práci dalších. "To je něco, co bylo naprosto výjimečné za takzvaného socialismu a je to naprosto výjimečné i dnes," doplnil Suchomel.

Liberecký magistrát v současné době zvažuje, jakou formou Hubáčka in memoriam ocení. "Jako obyvatelka Liberce musím říct, že bez něj by naše město nebylo tím, čím je. Z celého srdce bych chtěla vyjádřit soustrast nad jeho odchodem všem jeho nejbližším," řekla primátorka krajského města Martina Rosenbergová (ČSSD). V roce 2006 architekt obdržel Poctu hejtmana Libereckého kraje.

Hubáček se narodil 23. února 1924. Jako autor je podepsán pod řadou staveb, jeho nejúspěšnějším a nejznámějším dílem je ale televizní vysílač a horský hotel Ještěd. Pozoruhodné je, že když ještě ani ne pětatřicetiletý začínal s kreslením ještědského vysílače, neváhal jít do rizika a ignoroval zadání soutěže, jež počítala na vrcholu hory se dvěma oddělenými stavbami hotelu a vysílače.

Pro srovnání do podobného rizika se v nedávné době pustil jiný český významný architekt Jan Kaplický, který v soutěži na návrh nové budovy Národní knihovny nesplnil podmínku zadání, tedy umístění národního konzervačního fondu nad zemí. Vysloužil si za to převážně kritiku.

Stavba na Ještědu, realizovaná v letech 1966 až 1973, má tvar rotačního hyperboloidu a přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Vedle ocenění od Mezinárodní unie architektů se honosí i titulem nejvýznamnější česká stavba 20. století, který jí udělili tuzemští odborníci v anketě uspořádané v roce 2000.

Sám Hubáček se v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury minulého století umístil na čtvrtém místě, do elitní desítky se přitom dostal jako jediný žijící architekt. V roce 2005 mu byla udělena Pocta České komory architektů (ČKA).

Karel Hubáček se narodil v Praze, kde vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Svou profesní dráhou je však spojen se severočeským Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu.

V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací uznávaných českých architektů. Tvorba ateliéru byla jako jedna z mála v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech.

Mezi další realizované stavby Hubáčka patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž v Praze – Dívčích hradech a meteorologické věže v Praze – Libuši. Jeho poslední realizací byla podle informací ČKA dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze (1996 až 1999), na které spolupracoval s architektem s Jiřím Hakulínem.

Poslední rozloučení s ikonou české moderní architektury se bude konat v pátek 2. prosince od 14:00 v libereckém krematoriu. Od pondělí 28. listopadu bude v recepci historické budovy liberecké radnice na náměstí Dr. E. Beneše připravena kondolenční kniha.

Karel Hubáček geniálně "prodloužil horu" a dal Ještědu jeho tvář
Praha 25. listopadu (ČTK) – České republice dal Karel Hubáček jedno z nejoriginálnějších architektonických děl – horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu. Vizionářský architekt, který ve středu ve věku 87 let zemřel, byl jednou z klíčových postav české architektury druhé poloviny 20. století a jeho práce měly hodně co říct i současné architektuře. Patřil také k zakladatelům slavného ateliéru Sial, ze kterého vyšla řada vynikajících českých architektů.

Hubáček, který se narodil 23. února 1924, měl na svém kontě řadu dalších staveb, jeho jméno ale zůstane neodmyslitelně spojené hlavně s ještědským vysílačem. Elegantní kuželovitý tvar, který se podobá raketě a jehož siluetu lze objevit třeba i v českých ilustracích příběhů o Neználkovi, dokonce vynesl Hubáčkovi v roce 1969 prestižní Cenu Augusta Perreta. Porota tehdy ocenila nejen střízlivou a nadčasovou eleganci, ale také praktické využití moderních technologií použitých v konstrukci.

"My všichni jsme tehdy vymýšleli stavby dvě," vzpomínal před lety další architekt ateliéru Sial a dlouholetý Hubáčkův spolupracovník Otakar Binar, mimo jiné i autor interiéru Ještědu. "Jeho napadlo spojit ji v jeden celek ve tvaru rotačního hyperboloidu, vlastně tím dokončit tvar hory. To bylo unikátní." Sám Hubáček přitom o svém nejslavnějším díle mluvil na veřejnosti spíše výjimečně. "Raději se dívám, než mluvím," říkal pražský rodák skromně.

"Věděl jsem, že musím prodloužit horu. A dát vysílači tvar kuželu, aby se po něm smýkaly větry," popsal nicméně svou inspiraci. V době, kdy projektoval vysílač, měl za sebou Karel Hubáček téměř 15 let práce v libereckém Stavoprojektu, kam přišel po absolutoriu ČVUT vlastně náhodou. "Prostě v něm bylo zrovna volné místo," řekl před lety v Reflexu. Podobnou náhodou se ostatně zapsal i na architekturu, kterou koncem 40. let dokončil za pouhých sedm semestrů místo obvyklých pěti let.

V Liberci začínal drobnějšími stavbami, zejména školami, kterým ale oproti dobové praxi věnoval velkou pozornost a nespokojil se s pouhými typizovanými budovami. Velké zkušenosti načerpal Hubáček, který za války poznal drsnou realitu nuceného nasazení, i při stavbě továren. A když začínal s kreslením ještědského vysílače (nebylo mu ještě ani 35 let), neváhal jít do rizika, když ignoroval zadání soutěže, jež počítala na vrcholu hory se dvěma oddělenými stavbami hotelu a vysílače.

Sázka se mu ale vyplatila. V anketě, uspořádané v roce 2000 mezi tuzemskými odborníky, byla vyhlášena nejvýznamnější českou stavbou 20. století a její autor se v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury minulého století umístil na čtvrtém místě; do elitní desítky se dostal jako jediný žijící architekt. V roce 2005 byla ještědská stavba vyhlášena národní kulturní památkou a Liberec i Liberecký kraj usilují o její zařazení na seznam UNESCO. Přesto ale Hubáčkovo dílo stále marně čeká na potřebnou rekonstrukci.

Méně štěstí než vysílač měla jiná Hubáčkova stavba, která také dlouhá léta utvářela podobu Liberce. Obchodní dům Ještěd v samém centru města, který byl dokončen v roce 1979, totiž přežil jen tři dekády. Mohutnou hnědo­žlutou budovu totiž veřejnost příliš kladně nepřijala, současným potřebám nevyhovovalo ani roztříštěné vnitřní řešení. Proti bourání domu, který nakonec nahradila další zaměnitelná obchodní budova, tak protestovala jen část odborné veřejnosti.

Vedle vysílače na Ještědu se nicméně zachovaly i další Hubáčkovy realizace, například banka v liberecké Frýdlantské ulici, interiér Naivního divadla v Moskevské ulici, městské kino v Doksech či nebo kulturní dům s koncertní síní v Teplicích. Na stopy Karla Hubáčka se dá narazit i v Praze (vodárenská vyrovnávací věž na Dívčích hradech nebo meteorologická věž na Libuši), a dokonce v jemenském Adenu, pro který spolu s Daliborem Vokáčem a Zdeňkem Patrmanem navrhl další vysílač.——————————————————————————————————————
 

Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c., byl mimořádnou osobností české architektury 20. století. Narodil se 23. 2. 1924 v Praze. V Praze vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945–49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů a dalších staveb, mezi nimiž zaujme především budova kina v Doksech (1958–64, s V. Boháčem a V. Kolářem), získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu (1963–71, spolu se Z. Zachařem a Z. Patrmanem). Ještě před jeho dokončením za něj v r. 1969 obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA). Stavba, jež zahrnuje i hotel s restaurací, vyniká originálním technickým řešením, které reagovalo na extrémní povětrnostní podmínky místa i na specifické požadavky vysílacích zařízení. Její elegantní aerodynamický tvar, plynule navazující na siluetu horského vrchu, však byl zároveň citlivou odpovědí na charakter krajiny. Jako nová dominanta kraje se stavba záhy stala jeho symbolem.

podle podkladů ČKA