Zemřel Ivan Dejmal

Fotogalerie ke článku (1)

Ivan Dejmal

Ivan Dejmal
Celá fotogalerie (1)

Ve středu 6. února 2008 zemřel po krátké nemoci ve věku 61 let Ivan Dejmal. Byl považován za jednu z nejvýznamnějších osobností české politiky ochrany životního prostředí a za ekologického odborníka.

Ze studia na Vysoké škole zemědělské byl v roce 1970 vyloučen po zatčení za činnost ve studentském hnutí. Vězněn byl pak v období normalizace několikrát. Studium dokončil až po rehabilitování v roce 1990. Vedl ekologickou komisi Charty 77 a vydával Ekologický bulletin. Spoluzakládal i další důležité organizace, jako např. Hnutí za občanskou svobodu, Ekologickou společnost (která iniciovala vznik asociace ekologických organizací Zelený kruh) nebo Konfederaci politických vězňů. V letech 1991-1992 působil jako ministr životního prostředí a snažil se prosadit především zákon o ochraně přírody. Vedl Český ústav ochrany přírody, Společnost pro krajinu, byl členem Strany zelených, spoluzakladatelem a předsedou Ligy ekologických alternativ, v prosinci 2007 se stal místopředsedou rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Ivan Dejmal úzce spolupracoval s architekty i urbanisty. Jako člen vlády podporoval vznik zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů, inženýrů a techniků. Stal se členem představenstva České komory architektů. Usiloval o formování jasných názorů na politiku, přírodu, krajinu i památkovou péči. „Byl to člověk nesmírně poctivý, čestný, statečný a hlavně schopný sebereflexe a poznání. Přistupoval k věcem s porozuměním a svoje názory a postoje dokázal změnit, ale nebylo to tak, že by je měnil ze dne na den, šlo o přirozený vývoj v poznávání. Byl úžasná osobnost,“ řekl sekretář ČKA Jiří Plos. Ve spolupráci s architektonickou komorou a všemi významnými odborníky zabývajícími se krajinným rázem založil Společnost pro krajinu. Do širšího povědomí vstoupil také jako iniciátor a pořadatel konference Tvář naší země — krajina domova (www.prokrajinu.cz). Účastnil se na zpracování celé řady územních plánů. Sestavoval dokumenty týkající se zeleně a tvorby krajiny.   Vzpomínka kolegy Ivana Plicky Je nemožné v několika větách zachytit, co všechno pro mě Ivan znamenal. Je podivné psát o něm v minulém čase. Byl to jeden z nejmoudřejších a nejslušnějších lidí, co jsem kdy potkal. Nezměnila ho ani moc a svět politiky, zůstal sám sebou, férový a noblesní. Měl schopnost pojmenovat podstatné a houževnatě se pak za to brát. Nezneužíval při tom podružnosti k přízemním sporům. Ustavičně tak rehabilitoval pojem ekolog. Děkuji za obdarování, že jsem s ním mohl strávit společný čas. Neumím si představit, že už neuvidím jeho pobavený úsměv a jiskřící, přimhouřený, trochu poťouchlý pohled. Jdeme ohledávat prázdná místa, která tu po něm zůstala. Bude nám to trvat dlouho. Zdroj: Česká komora architektů, Markéta Pražanová  

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*