Vzdušnost, otevřenost, plynulost prostoru charakterizují mezonetový
byt o ploše 200 m2 vybudovaného v 90. letech v půdních prostorách
činžovního domu na pražských Vinohradech. S ohledem na vytříbený prostorový
plán pocházející od předchozího majitele se dispoziční úpravy omezily na
minimum.
Jedním ze základních východisek při koncipování návrhu sehrál fakt, že klienti jsou
vášniví sběratelé obrazů. Výsledné řešení tudíž ponechává do značné míry
prázdné bílé stěny jako neutrální galerijní pozadí pro rozrůstající se sbírku.
Zavěšené obrazy doplňují komponované interiérové elementy představující další
umělecké instalace – světelná mozaika nad manželskou postelí, kruhový výřez ve
stěně mezi koupelnou a obývacím pokojem s průhledem na vanu (okno stíní
vestavěná roleta na elektrické ovládání) anebo velkoformátový obraz oblíbené
autorky klientů, natištěný na skle nad kuchyňskou přípravnou deskou.
Obývací pokoj se díky svému charakteru přirozeně stává srdcem bytu, kterému
společně se vzrostlým fíkusem dominuje odpočinková víceúrovňová platforma
evokující „Honzovu pec“. Tento atypický prvek byl klientům navržen na míru,
přičemž do sebe integruje velkoformátovou rozkládací pohovku s taburety a
konferenčním stolkem, knihovnu, či vnitřní prostor sloužící dětem jako bunkr
(systém na sebe navazujících větších či menších prostůrků).
Obytná kvalita mezonetu je násobena rozlehlými jižně orientovanými terasami s
výhledem na střechy okolních domů.
Autorská zpráva
Foto: Ondřej Tylčer
Autoři: XTOPIX architekti s.r.o. – Pavel Buryška, Barbora
Buryšková, Lucie Lorencová
Třeba už ne, není v němčině ta páska?
Parádní práce! Musí to být moc příjemné bydlení.
Ten jídelní stůl na mě zapůsobil jako zjevení. Mezi vším tím nábytkem s ostře řezanými hranami se najednou objeví něco, co, neumím přesně popsat proč, ale snad jakousi nedokonalostí (ať už úmyslnou z výroby nebo vzniklou léty užívání), působí přívětivě a lidsky. A v kombinaci s ohýbanými opěrkami židlí a kapkovitými svítidly je to dokonalé.