Demolice nádraží Těšnov vzbudila v roce 1985 bouři nevole

Demolice nádraží Těšnov vzbudila v roce 1985 bouři nevole

(17. 3. 2020) Novorenesanční stavba zmizela v oblacích prachu 16. března 1985

 
 
 
 

Demolice nádraží Těšnov vzbudila v roce 1985 bouři nevole

(ČTK) - Odstřel železničního nádraží na pražském Těšnově se stal jakýmsi mementem a symbolem necitlivého přístupu úřadů k památkám. Novorenesanční stavba, která patřila k nejkrásnějším nádražím ve střední Evropě, definitivně zmizela v oblacích prachu 16. března 1985. Vedle 400 kilogramů trhaviny se na tom podílelo i politické rozhodnutí, a to navzdory protestům odborné i laické veřejnosti. Místo, kde nádraží Těšnov kdysi stálo, dnes protíná severojižní magistrála.

V paměti mnohých Pražanů je budova, která vyrostla na pomezí Nového Města a Karlína v letech 1872 až 1875, dobře známá pod důvěrným názvem "Deniska". Zrod nádraží byl dílem Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) - společnosti, která na počátku 70. let 19. století začala budovat nové dálkové spojení Vídně s Berlínem. Nová trať však Prahu míjela zhruba 30 kilometrů severně. Aby tedy ÖNWB poněkud zmírnila domácí nelibost nad opomenutím hlavního města, rozhodla se do něj vybudovat odbočnou trať.

Když bylo nádraží 15. října 1875 slavnostně předáno do provozu, bylo zřejmé, že na jeho konečné podobě drážní společnost nijak nešetřila. ÖNWB zadala projekt svému dvornímu architektovi, kterým byl Karel Schlimp, rodák z Velenic u Žatce. Schlimp ve světě architektury nebyl jen tak někdo - v době stavby pražského nádraží působil jako profesor na vídeňské technice. Své představy zhmotnil opravdu velkoryse, když navrhl komplex budov, jež měly do mnohdy tuctové železniční architektury víc než daleko.

Stavbě vtiskl Schlimp charakter novorenesanční. Boční křídla ponechal bez vnějších ozdob, o to honosněji ale vybavil budovu střední: monumentálně působící římský triumfální oblouk s korintským sloupovím, korunovaný alegorickým sousoším Austrie - ochranitelky orby a průmyslu. Rozlehlou odjezdovou halu pak krášlily znaky měst, jimiž dráha projížděla. Křídelní dostavby byly určeny provozním potřebám železnice, zčásti do nich Schlimp umístil i reprezentační prostory, salony, čekárny a restauraci.

Více než 40 let neslo nádraží své původní jméno Severozápadní, po firmě, jež je postavila. Po roce 1919 získalo název po tenkrát ještě žijícím Ernestu Denisovi, francouzském historikovi a slovanofilovi. Jeho jméno bylo ale nepřijatelné pro nacisty, kteří v roce 1940 dodali novou firmu: Moldau Bahnhof čili Vltavské nádraží. Poválečná doba se zas nakrátko vrátila k Denisovi, ovšem 50. léta podobným tradicím nepřála a nádraží bylo nazváno Těšnov. Název však neneslo dlouho, neboť s nástupem 60. let začalo tehdejším urbanistům stát v cestě.

Posledním dnem, kdy nádraží ještě patřilo vlakům a cestujícím, byl 1. červenec 1972. Poté byla budova uzavřena a následoval její úpadek. Severní křídlo bylo zbouráno a pro torzo Schlimpovy neorenesance se dlouho hledalo využití. V plánu byla depozitní budova Muzea hlavního města. Uvažovalo se také, že by se z objektu, zaneseného v roce 1978 do Státního seznamu nemovitých památek, měla stát vysokoškolská menza či nákupní středisko. Nakonec se ale žádná z variant nerealizovala. Idea vedení dálnice městem byla silnější.

Osud Těšnova byl završen, když se 15. března 1985 v denících objevila stručná zpráva, že "v sobotu 16. března v osm hodin bude likvidována odstřelem budova bývalého nádraží Těšnov v Praze. Pro zajištění bezpečnosti provozu byla povolena uzavírka v Praze 1 a Praze 8. Doprava bude pozastavena asi na 10 až 20 minut...". Takový byl oficiální nekrolog budovy číslo 562 v Praze 8 - Karlíně.

Doplněno Stavbaweb:
Muzeum hl. m. Prahy: Těšnovské nádraží 

Související články:
Těšnovské nádraží / Třicet let od demolice, sto čtyřicet let od otevření  17.3.2015
Demolice nádraží Těšnov vzbudila před 30 lety bouři nevole  16.3.2015
Demolice nádraží Těšnov vzbudila před 25 lety bouři nevole  15.3.2010
Pamětníci si připomněli výročí demolice nádraží Těšnov  17.3.2009

Komentáře ke článku

 
 
 
 

17. 3. 2020 14:52:23. Re: Demolice nádraží Těšnov vzbudila v roce 1985 bouři nevole. Petr Malinsky

  Dobrý den,na základě této události jsme s přáteli v roce 1986 natočili krátký film,který nedávno odvysílala ČT v rámci pořadu Vyprávěj.Film byl kritickým dokumentem o demolicích památek v tehdejším komunistickém Československu,jeho vznik byl svého druhu unikátem...video přikládám;-) Petr Malinsky


17. 3. 2020 21:33:48. Re: Demolice nádraží Těšnov vzbudila v roce 1985 bouři nevole. Barbora

  Milovníci starých nádraží si mohou nachystat své kamery opět: chystá se demolice 150 let starého nádraží Vysočany, které sice není zdaleka tak krásné jako Těšnov, ale byla to jedna z mála zbývajících historických budov ve Vysočanech. Bude zasypán i starý podchod pod kolejemi. :( Cituji eufemismus z jednoho článku: "Součástí chystaných oprav je i demolice sto padesát let staré železniční stanice Praha-Vysočany. Ta bude obnovena podle nového návrhu."
Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/nadrazi-vysocany-demolice-zasypany-podchod-a-nova-stanice-rajska-zahrada.A190520_153310_praha-zpravy_rsr

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz