Dostavba a úpravy náměstí Míru v Brně

Dostavba a úpravy náměstí Míru v Brně

(11. 2. 2020) Zapojte se, podněty budou sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu urbanisticko-architektonické soutěže.

   
 
 
 
 

Dostavba a úpravy náměstí Míru v Brně

Lidé se mohou zapojit do proměny náměstí Míru
Jak zlepšit podobu náměstí Míru? Co se na něm lidem líbí, a co je naopak nejvíc pálí? Nejen na tyto otázky se bude ptát Kancelář architekta města Brna (KAM) na setkání s veřejností. Sesbírané podněty budou sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu urbanisticko-architektonické soutěže. Ta má přinést řešení na celkovou úpravu náměstí a dostavbu bývalého vojenského areálu v ulici Lerchova. Setkání se uskuteční ve čtvrtek 13. února v 18 hodin v sále Cyrilometodějské církevní základní školy, Lerchova 65.

Náměstí Míru je srdcem jedné z nejhezčích brněnských čtvrtí a zároveň cílem stovek Brňanů, kteří navštěvují park Kraví hora, hvězdárnu či areál plaveckého bazénu. Prostor však dlouhodobě nefunguje jako náměstí a potřebuje celkové a koncepční řešení. V prosinci loňského roku proto brněnští radní pověřili KAM organizací otevřené urbanisticko-architektonické soutěže. Vypsaná má být na jaře letošního roku. „Problematické je zejména stávající dopravní řešení a celková neuspořádanost prostoru. Kultivaci vyžaduje vše od prostoru před kostelem svatého Augustina, vstupů do parku Kraví hora po zastávky tramvaje,“ doplnil vedoucí oddělení veřejného prostoru KAM David Zajíček.

Součástí proměny je nutně také úprava chátrajících objektů bývalého vojenského areálu v ulici Lerchova a přilehlého parčíku. O přestavbu brownfieldu pro kulturní a společenské aktivity v kombinaci s komercí a městskými byty se nyní vede diskuze. Přesunout by se tam mohla také stávající prodejna Brněnky. „Nechceme, aby se opakovala situace, která tady byla před více než deseti lety. Zásadní rozdíl oproti dřívějšku je v tom, že zatímco původně šlo o soukromý projekt, teď se myšlenky chopilo město, takže bude hlavním developerem a projekt bude zcela v jeho režii,“ řekl ředitel KAM Michal Sedláček.

Historie pokusů o revitalizaci náměstí i bývalých vojenských objektů je dlouhá a složitá, proto chce kancelář městského architekta zadání soutěže důkladně prodiskutovat se všemi zapojenými stranami včetně veřejnosti. „Naším úkolem je teď najít co nejlepší řešení, které bude přínosem jak pro obyvatele čtvrti, tak pro fungování města,“ dodal Sedláček.

Výsledné zadání soutěže představí KAM veřejnosti v dubnu. „Soutěž je v tomto případě efektivní nástroj, který umožní získat městu více návrhů od různých účastníků. Je to také nejtransparentnější způsob zadání projekční zakázky, protože návrhy jsou hodnoceny anonymně odbornou a nezávislou porotou,“ vysvětlil za organizátory Zajíček.

Veřejnost může vyjádřit svůj názor také online
KAM spustila webový dotazník, prostřednictvím kterého mohou lidé zasílat své podněty k proměně náměstí. Je dostupný do 21. února na webové stránce kambrno.cz/namestimiru.

tisková zpráva KAM Brno


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

13. 2. 2020 15:49:48

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

Eva Jiřičná nezvolila londýnskou City jako dobrý příklad - je to odstrašující směska exkluzivních solitérů, které samy o sobě jsou jistě pozoruhodnými architekturami, ale urbanisticky zničily svou anarchií, necitlivostí k dřívějším duchovním dominantám - wrenovským kostelům, a dříve jednotné koloniální zástavbě, kus historického centra města. V Praze byl už za I. republiky uvnitř města podobný urbanistický faul jen Havlíčkův Penzijní ústav na Žižkově, a po válce na tomto žižkovsko-vinohradském horizontu zatím jen štíhlá televizní věž a krabicovitá budova bývalého PZO Strojexport. Pankráckou "zubatou" siluetu lze doplněním dalších mrakodrapů zacelujících v dálkových pohledech mezery do nové obalové "Gaussovy křivky" opravit, a je to od MPR dostatečně daleko. Žižkovsko-vinohradský horizont je narušený málo a je blíže, takže je to záležitost citlivější. Přesto stojí Jiřičné návrh za úvahu. Spolu se zástavbou nákladového nádraží by mohly vytvořit nové centrum Žižkova a svou vlastní kvalitou architektury tento horizont spíše obohatit, než pokazit. Není to přece ani nepovedený "dort" v podobě blízkého hotelu, ani rádoby "krystal" vedle krabice Strojexportu, ale zajímavá skupina výškových domů, snesitelně daleko od historického jádra města a MPR, výborně komunikačně napojená, zejména kdyby byla tímto směrem vedena trasa metra "D" od Náměstí míru do Libně a Vysočan namísto nelogického "ohnutí" zpět k Wilsonovu nádraží. Je to ovšem věc odborné diskuze a také politické odvahy, které se bohužel nedostalo projektu Kaplického knihovny na Letné. Ostatně pod Parukářkou vyrostly dost nahusto věžáky, o kterých vědí jen místní znalci, protože jsou schované ve 2. pořadí za budovami pošt a SUDOPu. Masiv Parukářky a zástavba před i vysoká zeleň Olšanských hřbitovů by část výšky nových výškových budov opticky ubrala. Uznávám ale, že argumenty odpůrců jsou rovněž silné a nutno je brát vážně. Měly by se vyzkoušet dostupné modely vizualizace záměru z různých stanovišť, jak nabízí GIS technologie Útvaru rozvoje města, a pak teprve po diskuzi odborníků i s veřejností rozhodnout.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz