Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy stavebního zákona
(16. 12. 2021) Vznikla společná iniciativa s názvem CityDeal

Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy stavebního zákona
„Deset největších měst Česka tvoří 78 % ekonomiky celé země, stát jim při plánování a rozvoji nesmí házet klacky pod nohy, jak se dosud děje,“ zaznívalo opakovaně ve čtvrtek 1. prosince v CAMPu (Centru architektury a městského plánování) na odborné konferenci z úst hlavních plánovačů největších českých měst. Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec při příležitosti prvního společného setkání svůj jednotný pohled na věc deklarovali založením společné iniciativy s názvem CityDeal, jejíž cílem je nabídnout státu rychlé řešení pro zdravý rozvoj jeho měst a regionů, zlepšení prostředí, ve kterém žijeme a především zlepšení ekonomické situace celého Česka.
Plánovači největších českých měst vyzývají poslance k okamžité úpravě nově schváleného stavebního zákona. Ten dnes městům zamezuje například tvořit své územní plány nebo mít vlastní stavební předpisy.
„Chápeme, že kontrolu státu máme z historie velmi hluboko zakořeněnou, jsme však toho názoru, že po 32 letech je opravdu čas změnit pohled na věc. Nebavíme se o anarchii měst, ale o společných pravidlech pro všechna města a obce s ponecháním možnosti reagovat na místní specifické podmínky,“ říká Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). „Vytvářet kvalitní prostředí v Ostravě a v Praze podle jednotných stavebních pravidel jednoduše nelze,“ doplňuje ředitel MAPPA Ostrava Ondřej Vysloužil.
„Každé město je unikátní, u nás se například stékají čtyři řeky. Chtít po velkých městech jednotné stavební předpisy je podobně nerozumné jako kdybychom chtěli roubovat jedna pravidla na správu národního parku Krkonoše a Podyjí,“ doplňuje Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvar koncepce a rozvoje.
„Stavební zákon má v podstatě dvě části: územní plánování a povolování. Nový stavební zákon naprosto rezignoval na tu první část, bez které se ovšem k povolení nedostanete,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města (KAM) Michal Sedláček. Dalším problémem celé skládačky je v Evropě unikátní institut tzv. přenesené působnosti. Ten podle šéfa Kanceláře architektury města Liberec Jiřího Janďourka často vytváří absurdní a zmatečné situace: „Jeden konkrétní úředník dává k záměru pro výstavbu hned dvě vyjádření, přičemž jednou je souhlasné za město a vzápětí druhé nesouhlasné za stát. Lidé tomu nerozumí a já se jim nedivím. Stát by měl při hledání dohody v území brát obce jako rovnocenného partnera. A ne se tvářit, že jedná s nedospělým děckem, kterému musí pomáhat se vzděláním.“
Janďourek zároveň upozorňuje, že politická reprezentace každého města nese plnou odpovědnost za rozvoj obce. „Proto by obce měly mít i postavení dotčeného orgánu a posílit tak svoji pozici právě při povolování staveb ve vztahu k hlavnímu dokumentu obce, kterým je územní plán,“ dodává.
„I kvůli tomuto systému má Brno platný územní plán z roku 1994 a nový plán pořizuje už 20 let. Podobný problém mají však i ostatní velká česká města,“ doplňuje Sedláček.
Dalším z řady problémů je systém tzv. jednotného standardu, který všem obcím např. nařizuje používat stejnou legendu v územních plánech. „Požadavky státu se ale naprosto míjí s realitou. Fungující územní plán Plzně založený na struktuře města bude nutné změnit v barevný obrázek naprosto nepřehledný nejen pro úředníka, ale hlavně pro občany,“ říká Vostracká a doplňuje: „Stát v podstatě nedokáže říci, jaká data po nás chce, a hlavně k čemu to bude sloužit.“
Česká města pojmenovávají konkrétní kroky, které vedou k rychlému zlepšení situace:
• Právo obcí pořizovat své územní plány v samostatné působnosti
• Možnost obcí pořizovat své stavební předpisy podle místních specifik v mezích jednotného stavebního zákona
• Dokončení rozpracovaných územních plánů
„Města mají plánovat města. Stát jim nemusí říkat, jak se mají naplánovat. Potřebujeme takovou změnu, aby měl klíčové postavení v procesu primátor nebo starosta, nikoli při vší úctě ministerský úředník. A změnu potřebujeme hlavně ukrutně rychle. Včera bylo pozdě. Pokud budeme několik let diskutovat, bude to národní tragédie,“ uzavírá Ondřej Boháč.
Komentáře ke článku
17. 12. 2021 15:41:37. Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy... Lubor
17. 12. 2021 15:47:58. Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy... Ing. arch. Martin Říha
18. 12. 2021 21:12:23. Re: Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úp... Jitka
24. 12. 2021 15:09:52. Re: Re: Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžit... Lea Nardová
22. 12. 2021 15:53:17. Re: Česká města se jednoznačně shodla na potřebě okamžité úpravy... Lenka
Pamatuju si, jak těsně po revoluci probíhala diskuse o potřebě novýho stavebního zákona. Bavili jsme se o tom, že potřebujeme zákon logickej, přehlednej, stručnej, funkční. Padl názor, že jeden z nejlepších systémů stavebního práva má Bavorsko, navíc je nám kulturně a historicky blízký. Nabízí se tedy řešení prostě bavorský právo převzít a přizpůsobit. Vypadalo to tenkrát v tý euforii, že to je logická cesta a že po ní půjdeme. Pak do toho vstoupily ty naše obvyklý komplexy z "cizáků", malost, neschopnost inspirovat se tam, kde věci fungují, potřeba prosadit si svoje zájmy a zájmečky, potřeba vyšlapat si tu svojí jedinečnou českou cestičku, přece nám někdo nebude radit... Výsledkem byl stavební zákon horší a delší, než byl ten socialistickej. A od tý doby je k horšímu každá další změna. Ja to k pláči, vůbec se městům nedivím. Stát za třicet let demokracie a slibů o zeštíhlení a racionalizaci svých funkcí nabobtnal do obludných rozměrů a zdá se, že není moci, která by s tím něco dokázala udělat. Ideály maximální svobody nejen jednotlivce, ale i obcí a (mikro)regionů, vzaly dávno za svý. Aktuální stavební zákon má 335 paragrafů, 142 stran. Ten předchozí měl paragrafů 198, stran 95. Socialistickej stavební zákon měl 145 paragrafů a 52 stran. Není výmluvnějšího svědectví o tom, kam tahle země směřuje, v přímým rozporu se sliby a proklamacemi každý další politický garnitury. A já se ptám spolu s klasikem a Vávrou: "Musí to bét, Maryšo?!" |
Když jsem působil za MŽP v pracovní komisi MMR pro přípravu zákona č. 183/2001 Sb.,přinesl jsem na jednání variantu, kdy pořizovatelem územního plánu obce byla její samospráva a státní orgány se naopak vyjadřovaly jen v rámci svých kompetencí k souladu s jejich předpisy. Pánové Tunka a Sklenář mě tehdy považovali za blázna či provokatéra. Cítím velké zadostiučinění, že život mi po čase dává za pravdu. |
Ale vždyť to tak v je. Pořizovatele si vybírá samospráva a dotčené orgány se vyjadřují v rámci svých kompetencí k návrhu zhotovitele, kterého si také vybírá samospráva. A samospráva ho nakonec schvaluje a vydává. Tak o co jde? Není problém spíš v tom, že si samospráva svou pozici kvůli složitosti celého pořizování vůbec neuvědomuje? |
Jenomže ten problém je hlubší.... Územní plán má být nositelem urbanistické koncepce, ale současně musí sloužit stavebnímu úřadu k rozhodovaání v území. To je absurdní: pro to první je zaplevelený zbytečnými detaily, a pro to druhé je zozfale málo podrobný.... Že je možné pořizovat desítky a stovky regulačních plánů? Jistě. A proč by si dělal pořizovatel starosti, když územní plán podle stavebního zákona stačí... |
Souhlas s Jitkou. Pořizovatel ÚP pouze vede celý proces pořízení ÚP, aby byla zachována jeho zákonnost (zajištěna všechna potřebná stanoviska, projednání s dotčenými orgány a veřejností, dodržení zákonných lhůt apod.). Rozvojové záměry města jsou promítnuty do územních plánu na základě požadavku města na změnu ÚP - z rozhodnutí zastupitelstva. Problém velkých měst je, že než se pořídí územní plán většího města, trvá to např. 4 roky a změní se vedení, které má jiné záměry a priority a návrh se přepracovává. |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu