Foster + Partners: Knihovna Filologické fakulty Freie Universität v Berlíně
(24. 10. 2013) Knihovna v Berlíně je vyvrcholením desetiletého výzkumu ve Fosterově studiu, který se zabýval tím, jak domy mohou využít pasivní i aktivní technologie k radikálnímu zvýšení energetické účinnosti a ke snížení dopadu na životní prostředí. Projekt se skládá ze dvou částí: návrhu nové ústřední knihovny, kde jsou umístěny sbírky 11 samostatných knihoven, a obnovy stávajících budov kampusu.

Foster + Partners: Knihovna Filologické fakulty Freie Universität v Berlíně
Knihovna v Berlíně je vyvrcholením desetiletého výzkumu ve Fosterově studiu, který se zabýval tím, jak domy mohou využít pasivní i aktivní technologie k radikálnímu zvýšení energetické účinnosti a ke snížení dopadu na životní prostředí. Projekt se skládá ze dvou částí: návrhu nové ústřední knihovny, kde jsou umístěny sbírky 11 samostatných knihoven, a obnovy stávajících budov kampusu.
Klient: Senatsverwaltung fuÌ?r Stadtentwicklung
Místo: Koserstraße 20, Berlín, Německo
Architekt: Foster + Partners
Autoři: Norman Foster, David Nelson, Stefan Behling, Christian Hallmann, Ulrich Hamann, Ingo Pott
Tým projektu: Bettina Bauer, Stefan Baumgart, Florian Boxberg, Mark Braun, Niels Brockenhuus-Schack, Andre Heukamp, Stanley Fuls, Ulrich Goertz, Wendelin Hinsch, Andreas Medinger, Jan Roth, Diana Schaffrannek, David SchroÌ?der, Mark Sutcliffe, Hugh Whitehead
Autorský dozor: Kappes Scholtz (knihovna), BuÌ?ro Noack (ústavy)
Statika: Pichler Ingenieure
TZB: Schmidt Reuter Partner – PIN Ingenieure
Odstranění azbestu: BuÌ?ro Peters
Požární ochrana: Hosser Hass und Partner
Akustika: BuÌ?ro Moll
Stavební fyzika: BuÌ?ro Langkau Arnsberg
Fasáda: IFFT Karlotto Schott
Stavební dozor: HoÌ?hler und Partner
Realizace: 2005
Celkové náklady: 59,3 mil. EUR
Foto: Reinhard Gorner, Nigel Young – Foster + Partners, Rudi Meisel
Z architektonického hlediska je knihovna spojením masivní betonové konstrukce s lehkým průsvitným pláštěm. Tento protiklad nejen formuje charakter budovy, ale je také klíčem k jejímu ekologickému programu. David Nelson, senior partner, popisuje impuls, který je za návrhem: „Uvědomili jsme si, že studenti stráví v knihovně stovky hodin a chtěli jsme jim ke studiu dát dokonalé prostředí, které je syceno přirozeným světlem a vzduchem.“ Studenti mohou sedět a číst u stolů, které kontinuálně běží kolem každého podlaží, ale mají také přístup k bibliografickým sbírkám, umístěným ve čtyřpodlažním jádru budovy. Během navrhování se z podlahových desek vyvinula série zvlněných křivek, které vytvářejí dynamické mezaninové prostory o dvojité výšce.
Aerodynamický tvar knihovny podobný kapce vody vznikl z potřeby dosáhnout maximálního množství podlahové plochy v rámci minimálního obvodového pláště budovy. Novostavba přitom zůstává v měřítku okolních budov a umožňuje upravit nádvoří po stranách knihovny. Tvar lebky již získal knihovně přezdívku – „Berlínský mozek.“
Plášť budovy sestává ze tří částí. Vnější slupku střídavě tvoří obložení z opakních aluminiových a transparentních skleněných panelů, což v souladu s pohybem slunce pomáhá regulovat vnitřní teplotu. Nosný ocelový rám (s radiální geometrií) je žlutý, což je aluze na význam této barvy ve stávajícím areálu; konstrukce je čitelná a zvýrazňuje prostor mezi vnitřním a vnějším opláštěním. Vnitřní průsvitná membrána ze skleněných vláken rozptyluje světlo, „září“ světlem z okolí celý den a jemně registruje venkovní počasí – povrch je kropenatý odrazy a vzory. Výhledy přes průhledné panely a okna nabízejí letmé pohledy na oblohu a celkově lehká průsvitná obálka působí dojmem, že je v knihovně člověk obklopen světlem a vzduchem.
Zdvojená fasáda poskytuje prostor pro proudění vzduchu a funguje jako akumulátor tepla; dýchá otvíravými/zavíracími panely. V kombinaci s hmotností betonové konstrukce, která je pasivním tepelným akumulátorem, který se dále ohřívá a chladí trubní vodou uvnitř konstrukce, plášť reaguje na měnící se berlínské klima. Při nízkých teplotách (pod 6 °C) se vnější slupka uzavře jako zámotek a čerstvý vzduch je nasáván přes sklepení a zahřívá se během procházení teplým jádrem. Při mírných teplotách (nad 16 °C) se směs čerstvého a cirkulačního vzduchu v jádru chladí. Během celých dvou třetin roku může být knihovna větrána zcela přirozeně (otevřou se panely) a pomocí řízeného nasávání čerstvého vzduchu z podzemí. Ve dne má knihovna přirozené denní světlo. Tyto faktory přispívají k tomu, že knihovna spotřebuje o 35 procent méně energie než srovnatelné budovy.
Pozemek nové knihovny vznikl spojením šesti dvorů. Spolu s obnovou stávajících budov areálu, byla tato reorganizace druhou částí přestavby Freie Universität. Univerzita byla otevřena v roce 1971, a byla postavena podle plánu trojice Candilis Josic Woods v asociaci s M. Schiedhelmem. Plán počítal s budoucí rekonfigurací kampusu podle potřeb univerzity. Budovy byly seskupeny kolem řady vnitřních ulic a chodeb s cílem podporovat otevřenou komunikaci fakulty se zařízeními rozmístěnými po univerzitě. Svobodná univerzita je příkladem architektonických experimentů šedesátých let, kdy se Team X a další snažili vytvářet architekturu, která je sama organizační strukturou. Svobodná univerzita, koncipovaná jako „ideální město“, byla okamžitě oslavována jako milník v navrhování univerzit.
Od začátku projektu, byl tým Normana Fostera skálopevně přesvědčen o tom, že stávající budovy by měly být obnoveny v souladu se zásadami původního návrhu. Dispozice byly upraveny a racionalizovány tak, aby odrážely strukturu současné fakulty a způsoby moderní výuky. Kdekoli to bylo možné, byl rekonstruován původní mobiliář; všechny koberce byly nahrazeny replikami od původního dodavatele. Tým zejména citlivě postupoval při obnově panelové fasády navržené francouzským inženýrem Jeanem Prouvé, jenž se řídil proporcionálním systémem Le Corbusiera, tzv. „Modulorem“, a jeho principy flexibility a prefabrikace. Kortenové ocelové panely Prouvého měly sice samoochranné korozní vlastnosti, v jejichž důsledku je jejich barva zarudlá (a dala vzniknout přezdívce budovy „die Rostlaube“ – rezavý kbelík), začínaly se však už rozpadat a bylo třeba je nahradit. V souladu s původním záměrem Fosterův tým nově obložil budovy panely bronzovými, které budou časem vlivem počasí k nerozeznání od originálních panelů. Jak Norman Foster poznamenal, konstrukční systém se ukázal natolik flexibilní, že velká část zbývající konstrukce mohla být demontována a znovu použita na různých místech. Potvrdilo se tak, že „původní návrh Freie Universität v mnoha ohledech předběhl svou dobu – inspirace, ze které jsme vycházeli, když jsme navrhovali novou knihovnu, byla pokrokovým příkladem ekologické stavby.“
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 1. 2023 16:18:19
Re: Rekonstrukce domu Pod Vrškem
Tak tohle je vymazlená úprava. Teď jen aby to z venku nezkazil soused.
27. 1. 2023 15:29:06
Střednědobý a dlouhodobý úvěr
Nabídky půjček se staly starostí současného trendu. Banka také neuspokojila většinu dlužníků. V tomto ohledu jsme zorganizovali absolutně bezpečné a spolehlivé nabídky půjček mezi jednotlivci, abychom pomohli každému, kdo si přeje vyřešit finanční problém nebo komukoli, kdo si přeje začít nový podnik; nebo financovat projekt. Naše nabídky půjček jsou dobře pojištěné a právně chráněné. Garantujeme rychlé a profesionální jednání o získání půjčky. Poskytujeme úvěry od 50 tisíc Kč do 20 milionů Kč s úrokovou sazbou 2 %. Kontaktujte nás a získejte rychlou a bezpečnou půjčku. Email: rezacova741@gmail.com
22. 1. 2023 16:33:01
Re: Rodinný dům Na Rade
Zase jedna pustá krabička.....ať žije architektura.....
22. 1. 2023 16:29:29
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
22. 1. 2023 16:29:27
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
20. 1. 2023 17:32:48
Re: Vídeňský palác prošel miliardovou modernizací
A co na to říká Klub za starou Prahu?
20. 1. 2023 17:26:32
Re: Interiér horského apartmánu
Můžete mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi "víkendovým apartmánem o výměře 110 m2", který má svého vlastníka, a bytem? Byty jsou definovány normou a mohou být i mnohem menší. Tak proč tohle není byt, když to má všechny jeho atributy? Pokud vím, tak název "apartmá" se používá v hotelích, když má host k dispozici pod jedním uzavřením víc pokojů. Ale kde se vzaly "apartmány"? Mimochodem - jestli není dítě levák, tak tomu stolku v dětském pokoji zoufale chybí světlo zleva.
20. 1. 2023 17:03:05
Re: Rodinný dům Dvě věže
Tak mě při prohlížení fotografií napadlo, že k zabydlenosti bytu patří tři K: Koberec, Knihy a Kytky. Tady je to jasně vidět. A pro mě ještě Obrazy.
4. 1. 2023 15:08:26
Re: Rekonstrukce parku Koliště v Brně
Ten Pospíšil napsal samé bláboly
2. 1. 2023 19:41:46
Re: Skleněná chalupa
Chalupa moc pěkná, jenom mi vrtá hlavou jedna věc: standardní součástí závazného stanoviska CHKO JH a AOPK ČR je z důvodu ochrany ptactva požadavek "Prosklené nečleněné souvislé plochy musí být vždy o max. ploše 2,0 m2, souvislé prosklené plochy o ploše větší musí být rozčleněny příčkami o šířce min. 10 cm tak, aby souvislá plocha bez členění byla max. o ploše 2,0 m2".. atd. Tady to tam asi zapomněli napsat.
27. 12. 2022 19:30:39
Re: Rostislav Švácha: Architektka Alena Šrámková
Nejhorší, nejméně přehledné, špatně fungijící, s holuby dokonce v Bille, je Wilsonovo nádraží, Každý, kdo je tam prvně, o cizincích nemluvě, tam bloudí, Na peronech se hodně kouří, všichni policajti z tepla haly ještě nikdy nevylezli, ale za to, Šrámková, nejhorší architekta poslední doby, nemůže.
20. 12. 2022 12:16:37
Re: Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Spamy řešíme a neustále mažeme, pokaždé ale přichází z jiné adresy, navíc ve formě komentáře, tak jim nelze zcela zabránit. Jedná se většinou o "odpověď" na newsletter od čtenářů, jejichž počítač je zavirován a automaticky vir rozesílá dál. Snad se bude nová administrace stránek, kterou chystáme, umět se spamy lépe vypořádat.
19. 12. 2022 10:33:48
Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Taky mě napadlo, že vlastě nevím, co tím chtěl básník říct. Mimo téma - dotaz pro administrátora: nedá se zabránit spamu s nabídkami půjček? Člověk už se ani nedostane k reakcím na starší články.
16. 12. 2022 14:14:59
Re: Libeňské Docky
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku - podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí ... Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě. Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo: https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
14. 12. 2022 18:34:57
Re: Česká stopa na MS v Kataru nechybí
Ano, je to skvělé a udivující, když víme, a historicky je prokázané, že pálená keramika do Evropy přišla s muslimskou vírou v 1.tisíciletí letopočtu přes Španělsko. To znamená, že kvalita a design českého výrobce (tedy výrobních závodů v ČR) je na nejlepší dosažitelné úrovni, jako ve světě výrobci dosahují. Skvělý úspěch přátelé v Lasselsbergeru!
14. 12. 2022 18:29:03
Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?
Hle, jak lze mnoha slovy a mnoha větami napsat hodně řádků, ale přitom čtenářům prakticky nic neříci, tedy cokoliv, co by blíže vysvětlovalo, o co v té tzv. "integraci" půjde. Zejména u velkého kritika Jana Kasla to překvapuje.
14. 12. 2022 18:21:23
Re: Libeňské Docky
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. :)
14. 12. 2022 17:16:48
Re: Libeňské Docky
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
14. 12. 2022 14:26:27
Re: Libeňské Docky
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.
4. 12. 2022 19:03:52
Re: Rodinný dům na západním okraji Prahy
Tak tohle je přesně případ, kdy má někdo vysněný dům, ale je mu jedno, že se vůbec nehodí na pozemek (navážka na svahu - chudáci sousedi) ani mezi okolní stavby (šikmé střechy). Čiší z toho bezohlednost investora. A pokud jde o požadavky území studie - i kdyby nebyla platná, je to hlavně zodpovědnost projektanta, aby jeho návrh odpovídal charakteru území.