Hotel Thermal 15. března otevřel prvních 60 opravených pokojů

Hotel Thermal 15. března otevřel prvních 60 opravených pokojů

(16. 3. 2020) Hotel Thermal vznikl především pro potřeby filmového festivalu

   
 
 
 
 

Hotel Thermal 15. března otevřel prvních 60 opravených pokojů

(ČTK) - Vizitka karlovarského hotelu Thermal, který v neděli 15. března otevřel prvních 60 opravených pokojů:

- Budova hotelu Thermal, postavená v letech 1967 až 1976, je nepřehlédnutelnou dominantou karlovarské lázeňské zóny. Jeho 16 obytných pater spolu se dvěma filmovými či kulturními sály a venkovním bazénem je každoročně také centrem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

- Čtyřhvězdičkový hotel disponuje 273 pokoji s kapacitou 533 lůžek. Hotelový komplex je doplněn kongresovým centrem s celkovou kapacitou 2000 konferenčních míst, které tvoří hlavně velký kinosál pro 1148 diváků, tři menší sály pro 50 diváků, dalším sálem s 245 místy, kongresový sál pro 300 osob, kongresová hala a konferenčními salonky. Hotel má i dvě velké restaurace, kavárny, terasy a noční klub s celkovou kapacitu 1070 míst. Součástí areálu jsou parkoviště, garáže, autoservis a myčka. Na skále nad hotelem je 50 metrů dlouhý a 16 m široký otevřený vyhřívaný plavecký bazén s fitness centrem, saunou a soláriem.

- Stavba ve stylu brutalismu pochází z dílny manželů Vladimíra a Věry Machoninových (projektovali například i pražský obchodní dům Kotva), kteří uspěli v architektonické soutěži na stavbu hotelu a festivalového kina.

- Hotel byl postaven v místech bývalé Chebské ulice (Eger Strasse) na břehu řeky Teplá. Kvůli stavbě bylo zbouráno asi 30 domů včetně secesního domu Alice, Mattoniho vily, hotelu Pošta a Komenského školy.

- Základní kámen komplexu byl slavnostně položen 5. června 1968. Stavba měla být dokončena v roce 1972, kvůli řadě potíží, například průsakům vody do stavebních jam a hlavně nedostatku peněz, se výrazně prodloužila.

- Hotel v současnosti patří státu a provozuje ho státní společnost Thermal-F a.s., jediným akcionářem je ministerstvo financí.

- Hotel má za sebou i neúspěšný pokus o privatizaci. V roce 1993 vyhlásil Fond národního majetku (FNM) veřejnou soutěž na prodej hotelu, z které vyšla vítězně firma Jasmín. Společnost tehdy nabídla 500 milionů korun, kupní cenu ale nezaplatila, proto fond od smlouvy odstoupil. Přesto zástupci společnosti Jasmín prodali hotel za 250 milionů korun firmě Helvetia House. Hotel se vrátil státu až po řadě soudních sporů. Krajský soud v Plzni odsoudil v roce 2000 za podvodný prodej hotelu libanonského podnikatele Rida Moutayreka, spolumajitele Jasmínu, k pěti letům odnětí svobody. Jeho společník Tomáš Danda si vysloužil trest o dva roky vyšší.

- V roce 2015 ministerstvo financí zvažovalo postupný prodej, hotelu, první byl nabídnut venkovní bazén, který potřebuje nutné a nákladné opravy. Po vlně protestů od záměru ustoupilo a rozhodlo se pro rekonstrukci.

- V současnosti Thermal prochází největší modernizací ve své historii. Investice představují podle schváleného investičního plánu 580 milionů korun ve třech letech. Modernizují se nejenom hotelové pokoje, ale také technické zázemí a počítá se i s rekonstrukcí bazénu, který je už několik let mimo provoz. Již v letech 2008 až 2009 a 2011 až 2012 byl v podzemních prostorách bývalých technických garáží hotelu vybudován nový balneo provoz za 58 milionů korun.

- Masivní stavbu hotelu část odborníků označuje za "vpád cizího živlu do starých dobrých Varů". Například historik architektury Zdeněk Lukeš o Thermalu napsal, že stavba je "sama o sobě architektonicky kvalitním dílem, ale je problém s kontextem; zalehl údolí s říčkou Teplou jako velká žába na prameni". Po roce 1989 dokonce silně zněly hlasy požadující stavbu zbořit a postavit hotel nový, který by více respektoval charakter místa. Snahy narazily na obrovské náklady s tím spojené.

Související články:
Rekonstrukce hotelu Thermal pokračuje 10.2.2020
Vnoučata architektů Machnoninových již po třetí představují Thermal na KVIFF  3.7.2017
Památkáři připravují návrh na prohlášení Thermalu za památku  21.5.2015



Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Interiéry/design

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz