Jiří Příhoda: Poustevna 2 (Shore Dwellings I.)

Jiří Příhoda: Poustevna 2 (Shore Dwellings I.)

První z řady “Příbytků pro pobřeží” POUSTEVNA 2*.

Poustevna 2 Hermitage 2 (Shore Dwellings I.)
Autor Author: Jiří Příhoda
Spolupráce Collaboration: Petr Martinů
Dodavatel Contractor: VARIEL a. s., Zruč nad Sázavou
zastoupená represented by Ing. Roman Výborný
Projekční dokumentace Engineering design: VARIEL a. s.
Statika Structural engineering: Petr Martinů
Použité technologie Used technologies: vakuově lepené sendvičové
panely (nerez ocel, extrudovaný Styrofoam SP, pozink plech) in vacuum
glued sandwich panels (stainless steel sheet, extradurated foam, galvanised
sheet), laminované bezpečnostní sklo laminated security glass,
nerez ocel anti-corrosive steel, ocel steel, Corralit
Zastavěná plocha Built up area: 17.8 m² (v. h. 7,7m, š. w. 4.9m, h. d. 7.3m)
Zastavěný objem Enclosed volume: cca 82 m³
Užitná plocha Usable space: 15 m²
Projekt Design: únor–duben February–April 2014
Realizace Production: květen–září May–September 2014
Foto photo: Martin Polák

První z řady “Příbytků pro pobřeží” POUSTEVNA 2*.
Na začátku je archetypální potřeba být bezpečně vysoko nad hranou mezi zemí a vodou. Rozhraní obou živlů pozorovat z výšky, vidět do velké dálky a těšit se komfortu jednoduchého a sochařsky tvarovaného interiéru, který je strukturován opatrně tak, aby nebyl klaustrofobický pro osamělé individuum, ale zůstal strohý a vyzývající k vnitřní askezi. Daleko od civilizace, s pohledem na rozhraní dvou mocných živlů, sám v osamění přemýšlet o všem nebo vůbec o ničem – máme na to v češtině takové podivné polozapomenuté slovo – dlít.
Ideální pro koncepci tohoto a následujících Příbytků pro pobřeží je být nad úrovní pobřežní čáry – kryjící se či paralelně běžící s jednou z os příbytku – obklopen otevřenou vodní hladinou na jedné straně a zvedajícím se pásem kopců nebo hor na straně druhé. To vše v co možná nejčistší a nedotčené přírodě.
Paradoxně, umístění Poustevny do dvora Colloredo-Mansfeld paláce, pár metrů od jednoho z nejexponovanějších civilizačních míst – Karlova mostu – je vlastně možné. Oceán anonymity tisícihlavého davu, tekoucího denně Karlovou ulicí na most, vyzývá k našemu uzavření se do samoty Poustevny. Desetitisíce pohledů lidí z ulice do dvora paláce skrze prosklený bok Poustevny mohou být ony pomyslné vlny omývající pobřeží staleté architektury bezprostředního okolí.
Základní dělení objektu je na pracovnu, jejíž čtvrtválcový strop a podélné okno se otáčejí směrem k pevnině, a na spací část, jejíž čtvrtválcová podlaha je sklopena směrem k vodní hladině.
Mezi těmito dvěma částmi je spojovací krček – ze dvou čtvrtkuželů postavených vůči sobě naopak – záměrně ztěžující pohyb mezi oběma částmi pro pocítění naší tělesnosti. Do Poustevny se vstupuje velkým oknem spací části. Z pracovny je možno vystoupit dveřmi na strop spací části.
Jiří Příhoda

Poustevna je nejen osobitým uměleckým počinem, de facto obyvatelnou sochou, ale jedná se současně o objekt vyrobený za použití nejmodernějších technologií lepení velkoplošných strukturálních kompozitových dílců, které mohou mít netušený potenciál ve stavebnictví a architektuře.
Její budoucí obyvatel bude mít možnost nejen pobývat v prostorově nezvyklém designu, zároveň však ocení její plnou technickou funkčnost, tak jak jsme zvyklí z klasické architektury.
Je mi ctí být u toho.
Roman Výborný, Variel

Zkusit nemožné, abychom zjistili, co je možné.
(Hermann Hesse)
Asi nejvýstižnější motto pro proces mezi prvotní představou architektonického a designového návrhu a jeho následnou technickou realizací. Bez velké nadsázky lze všeobecně tento proces považovat za jeden z hlavních motorů lidského úsilí. Je to činnost, která nás posouvá stále kupředu, k vyspělejší civilizaci.
Když jsem byl požádán o návrh konstručního řešení objektu Poustevny, bylo mi zřejmé, že to musí být inovativní řešení, za hranicí obvyklých stavebních konvencí, a to proto, abychom neztratili „lehkost“ původního záměru.
Záměr skutečné fyzické lehkosti objektu je docílen díky koncepci do sebe zapadajících samostatných kompozitních (sendvičových) panelů. Tyto panely jsou spolu mechanicky spojeny v jeden strukturální celek bez potřeby jiné  konstrukce. To v současné době ve stavebnictví představuje nezvyklou „novotu“.
Kompozitní konstrukce panelu je tvořena dvěma tenkými okrajovými plášti – plechy, vakuově slepenými se smykově tuhým středovým jádrem, v případě Poustevny extrudovaným Styrofoamem SP. Tato konstrukce dává panelové technologii další vlastnosti, jako je zvuková a hlavně pak tepelná izolace, blížící se požadavkům pasivních domů. Další důležitou vlastností pro takto specifické objekty, jakým je Poustevna, je skutečnost, že touto technologií dosáhneme neobyčejně tuhého a lehkého segmentu s vysokou smykovou stabilitou a statickou pevností. Na různých místech záměrně ponechaný metalický povrch a přiznaná tloušťka sendvičových elementů umocňují vzdušnost celé konstrukce a propůjčují tak objektu až „nesnesitelnou lehkost bytí“ sochařsko–architektonického záměru, při vzpomínce na jiné „panelové” technologie.
Petr Martinů

jiriprihoda.cz
prihodadwellings.com
www.variel.cz





The first in the series: "Dwellings for the Coast"
HERMITAGE 2. At the beginning lies the archetypal need to remain safely above the edge between land and water. To observe the interface of the two elements from above, to see afar and enjoy the convenience of a simply shaped
interior which allows a solitary individual time for reflection. Far from civilization, confronted with the clash of two powerful elements, alone in contemplation, or simply lingering within nothingness.
The most ideal situation to realize this and the following 'Dwellings' for the coastline is to situate the structures above it – coincident or parallel with one of the axes of the tabernacle – surrounded by the water's surface on one
side and rising mountains on the other. All of this accomplished with as little of a touch to nature as possible.
Paradoxically the location of the 'Hermitage' within the courtyard of Colloredo-Mansfeld Palace, a few meters from one of the most exposed sites in Praha, the Charles Bridge, is actually possible. An anonymous ocean of people,
flowing daily through Charles Street to the bridge beckons our conclusion of the need for the solitude of the 'Hermitage'. Tens of thousands from the street can peep into the courtyard of the palace through a glass side of the 'Hermitage', people that we will never meet again, crowds that are like waves lapping over the coast of centuries-old architecture.
The building is divided into a study, whose quarter-cylindrical ceiling and longitudinal window rotates toward the mainland, and a sleeping area, whose quarter-cylindrical floor is lowered towards the water. Between these two sections is the neck, connecting the two neighboring quarter cones constructed contrary to each other along the vertical axis – deliberately hindering movement between the two parts in order to emphasize our physicality. One enters the 'Hermitage' through a large window of the sleeping area. The ceiling of the sleeping area is accessible via the office.
Jiří Příhoda

The 'Hermitage' is not only an original art work, but in fact a habitable structure. An object which was possible to construct primarily due to the innovative technology of structural composite panels. This new technology is little known within the architecture and house-building industry.
Future 'Hermitage' inhabitants now have the possibility both to dwell within a uniquely designed space and to enjoy the functionality we are accustomed to with traditional architecture. I'm proud to be a part of it.
Roman Výborný, Variel

To see the impossibility of the possible.
Perhaps the most fitting motto for the process involving the initial idea of a new proposal between architecture and design and its subsequent technical implementation. Without much exaggeration, this process can be generally regarded as one of the main drives of human effort and is an activity which moves us further towards a more advanced civilization. When I was asked to draft the structural design of the "Hermitage", it was obvious to me that it must be an innovative solution beyond the usual conventions of construction so as not to lose the 'subtlety and lightness' of it's original intention. The actual physical refinement of the object is achieved thanks to the concept of interlocking separate composite sandwich panels. These panels are mechanically linked together in one structural unit ending the need for another structure.
Composite panels are composed of two, thin, edge mantles–vacuum glued plates with a shear rigid central core, and in the case of the 'Hermitage' I have included extradurated Styrofoam SP. This imbues the panel technology with new features such as sound and in particular thermal insulation, that which is close to the requirements for passive houses. Another important feature for specific objects such as the "Hermitage", is that this technology will achieve an extremely stiff yet light segment with great shear stability and static strength. The metallic surface left intentionally in various places and the exposed layers elements enhances the buoyancy of the whole structure. This gives the sculptural-architectural object a "lightness of being", in rememberance of the other "panel" technology.
Petr Martinů

Související články:

• Designblok vyhlásil vítěze cen šéfredaktorů 9.10.2014
• Galerie Křehký: setkání s Jiřím Příhodou 30.1.2014
• Jiří Příhoda: Cely I a III 21.1.2014
• Výstava Jiří Příhoda: Cely I a III 10.12.2013
• Jiří Příhoda: Ps2 Světlucha 12.11.2013
• Jiří Příhoda: ARCHA (Cela II) 4.11.2013
• PRIHODA dwellings 4.10.2013
• Dvě výstavy Jiřího Příhody 25.2.2013