Konstrukce akustických příček Knauf v nové centrále ČSOB v Praze

Konstrukce akustických příček Knauf v nové centrále ČSOB v Praze

(15. 10. 2019) Zesilte ticho!

   
 
 
 
 

Konstrukce akustických příček Knauf v nové centrále ČSOB v Praze

Nová budova centrály ČSOB byla navržena s důrazem na co největší míru ohleduplnosti k životnímu prostředí tak, aby splnila požadavky na nejpřísnější certifikaci LEED Platinum. Díky použití špičkových technologií je tak jednou z nejmodernějších budov v Evropě. Splňuje i ty nejpřísnější ekologické standardy, je bezbariérová a střechu opět v plném rozsahu kryje zeleň. Spolu se stávající budovou tvoří pestré a vzájemně se doplňující pracovní prostředí. Základ objektu tvoří železobetonový skelet doplněný suchou výstavbou, na kterou bylo použito více než 90.000 m2 sádrokartonu Knauf.

Jestliže v zázemí budovy bylo vše podřízeno účelovosti, tak v administrativní části byla hlavním tématem akustika.
Prostor je členěn atrii, které prosvětlují interiér od přízemí až po střechu.
„V konstrukci atria (světlíku) jsme hlavně z důvodu akustiky, ale také částečně kvůli designu, použili děrované akustické desky Knauf Cleaneo, konkrétně s přímým kulatým děrováním 8/18R mm,“ uvádí v této souvislosti Viliam Pretzelmayer.

V jednotlivých patrech jsou umístěny rozsáhlé open space kancelářské prostory. Přestože v zázemí budovy je vše podřízeno účelovosti, v administrativní části byla hlavním požadavkem akustika. V konstrukcích suché výstavby byly použity speciální akustické desky Knauf i děrované akustické pohltivé desky Knauf Cleaneo. Konstrukce akustických příček byly provedeny dle požadavku jako Knauf W115, W116, případně W112. Díky těmto konstrukcím byla splněna stavební vzduchová neprůzvučnost R´w 44 dB. Stěny byly finálně celoplošně přetmeleny Knauf Super Finish a přebroušeny do kvality Q3.

Konstrukce příček oddělující kanceláře a sociální zařízení jsou doplněny předsazenými stěnami. Ty zajišťují nejen dodržení akustických vlastností příček na straně kanceláří, ale jsou jimi vedeny i nezbytné instalace. Všechna místa, kde hrozila nedostatečná vzduchotěsnost konstrukce, se musela pečlivě akusticky utěsnit. Například elektroinstalační krabice (vypínače, zásuvky apod.) instalované v dutinách příček byly zvlášť opláštěné sádrokartonem. Jednalo se i o veškeré kabeláže, vzduchotechniku i ostatní instalace, které procházejí sádrokartonovými konstrukcemi pod zdvojenou podlahou. V některých případech, například u datových místností, byly použity z důvodu zvýšeného požadavku na protipožární ochranu speciální desky Knauf RED Piano.

Dokonale odhlučněná strojovna
Vzhledem k tomu, že nad strojovnou jsou umístěny zasedací místnosti, bylo nutné dosáhnout vysoké zvukové neprůzvučnosti stropu i stěn. Proto jsou ve strojovnách dva podhledy. První podhled je dvojitě opláštěný akustickou protipožární deskou Knauf RED Piano, doplněný 12 cm izolací, akustickými závěsy a pohltivými plechovými kazetami. K odhlučnění a vylepšení pracovního prostředí pro obsluhující personál strojovny byly na stěny instalovány akustické desky Knauf Cleaneo s větším kulatým děrováním 15/30R mm.

Dvojitý podhled je i v gastroprovozu. Základní podhled z protipožárních impregnovaných desek Knauf RED GREEN splňuje protipožární a  akustické normy, pohledový hygienické předpisy. V meziprostoru jsou vedeny všechny potřebné rozvody a instalace.

Nechybí ani bezpečností příčky
Specializovaná místnost velínu, ze kterého je řízen náročný provoz celého objektu, musí být dostatečně chráněna. V tomto případě jsou to konstrukce bezpečnostních příček Knauf W 118 (v provedení W112), s dvojitým opláštěním deskami Knauf WHITE (2x 12,5 mm) a ocelovým plechem 0,6 mm (bezpečnostní třída RC2). Speciálním řešením jsou i protipožární dveře, zabudované do bezpečnostní sádrokartonové konstrukce. V případě požáru uzavřou jednotlivé požární úseky a umožní bezpečný průchod nouzovými východy.

Na stavbě se uplatnily také speciální desky Knauf Drystar do prostor s vyšším vlhkostním zatížením. Najdeme je v garážích a v podhledu na propojovací lávce mezi novou a starou budovou.

Více o materiálech Knauf na www.knauf.cz

 
Nová budova ČSOB
Investor: ČSOB, a.s.
Architekt: architektonické studio Chalupa Architekti, s.r.o.
Projektant: AED project, s.r.o      
Generální dodavatel: HOCHTIEF, a. s.
Zpracovatel materiálů Knauf: PRETZELMAYER STAVBY, s.r.o. a INTER GIPS, s.r.o.
Použité materiály Knauf:
Sádrokarton Knauf WHITE, RED Piano, RED GREEN, GREEN, CLEANEO, DIAMANT, DRYSTAR, tmely Knauf UNIFLOTT, Knauf Super Finish

podle podkladů společnosti KNAUF Praha


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz