Kostel v Brně – Lesné je dokončen

Kostel v Brně – Lesné je dokončen

(19. 3. 2020) Vysvěcen má být v květnu 

   
 
 
 
 

Kostel v Brně – Lesné je dokončen

Po více jak dvou letech končí stavební práce futuristického kostela blahoslavené Marie Restituty na brněnském sídlišti Lesná. Investora, místní Římskokatolickou farnost, vyšly na více než sto milionů korun.

„Stavební a technologické dodávky jsou ukončeny a předány. Farnost nyní dokončuje vybavení interiéru a připravuje osazení šestnácti zvonů pro plánovanou zvonkohru,“ říká Jaromír Baláž, ředitel společnosti JB Stavební ze skupiny Swietelsky, která kostel stavěla. Největší ze zvonů váží 236 kilogramů.

Netradiční kostel podle návrhu architekta Jana Marka Štěpána se stavěl od srpna 2017 necelých 30 měsíců. Kruhový objekt s dominantní 31 metrů vysokou věží se zvonkohrou vyrostl kompletně jako monolitická železobetonová konstrukce.

„Délku výstavby významně ovlivnil termín dokončení projekčních prací a projednání mnoha detailů a návrhu konstrukčních prvků, se kterými se musel architekt vyrovnat. A následně přizpůsobit potřebám a představám uživatele,“
vysvětluje Jaromír Baláž s tím, že se bylo třeba vyrovnat  i s omezeným prostorem staveniště a příjezdem nadměrné stavební techniky. „Chtělo to prostě velkou dávku trpělivosti všech účastníků stavby, tedy i místních obyvatel, kterých se přirozeně dotýkala,“ dodává.

Vysvěcení kostela pro 400 věřících se očekává v květnu. Vytápěn je tepelným čerpadlem, přirozené prosvětlení zajišťuje kruhové pásové okno po celém obvodu. V podzemních garážích lze parkovat.

„Pevně věřím, že stavba po vysvěcení naplní všechny původní představy tvůrců návrhu a očekávání investora a stane se centrem zdejšího duchovního života,“ říká Jaromír Baláž.

Patronkou kostela se stala blahoslavená Marie Restituta narozená v Husovicích, dnes sousední brněnské městské části. Žila ve Vídni jako řeholnice a zdravotní sestra. Nacisté ji popravili v říjnu 1943.
tisková zpráva

___

Nový kostel v Brně-Lesné je po stavební stránce dokončený
(ČTK) - Nový kostel na brněnském sídlišti Lesná je po stavební stránce až na detaily hotový. Stavební firma předala dílo investorovi, tedy římskokatolické farnosti, která dlouhodobě plánovala slavnostní otevření na 1. května letošního roku. Nadále s termínem počítá, bude ale záležet na vývoji situace kolem koronaviru. Aktuálně nelze pořádat akce pro větší počet lidí, včetně mší.

"Počítali jsme, že přijde třeba 1000 lidí. Chtěli jsme pozvat všechny dárce," řekl v úterý 18. března ČTK farář z Lesné Pavel Hověz. Náklady na stavební práce přesáhly 100 milionů korun, další peníze bude stát úprava akustiky, zvonkohra či vybavení interiéru. Všechny peníze jsou z darů věřících, kteří nadále mohou přispívat.

Netradiční kostel podle návrhu architekta Marka Jana Štěpána se stavěl od srpna 2017 necelých 30 měsíců. Kruhový objekt s dominantní, 31 metrů vysokou věží se zvonkohrou vyrostl kompletně jako monolitická železobetonová konstrukce. K zajímavým prvkům patří duhová skla pod klenbou.

"Stavební a technologické dodávky jsou ukončeny a předány. Farnost nyní dokončuje vybavení interiéru a připravuje osazení 16 zvonů pro plánovanou zvonkohru," uvedl Jaromír Baláž, ředitel společnosti JB Stavební ze skupiny Swietelsky, která kostel stavěla.

Kostel bude zasvěcený blahoslavené Marii Restitutě. Rodačka z Husovic, dnes brněnské čtvrti, žila ve Vídni jako řeholnice a zdravotní sestra. Nacisté ji popravili v roce 1943.

I pokud se podaří kostel otevřít pro věřící už 1. května, zařízení bude nějakou dobu jen provizorní. Farnost využije vybavení ze sousedního duchovního centra Martina Středy i darované lavice ze Starého Města u Uherského Hradiště. Ostatní se bude dělat "za pochodu", uvedl Hověz.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

19. 3. 2020 12:51:33. Re: Kostel v Brně – Lesné je dokončen. petr

 
 
 
 

19. 3. 2020 12:51:33. Re: Kostel v Brně – Lesné je dokončen. petr

  asi by si to zasloužilo lepší fotky než mobilem ;-)

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz