Areál paláce je spjat s rodinou Liebiegů, která stála na
počátku přerodu regionu z manufakturního způsobu textilní výroby k výrobě
průmyslové. Zakladatelem rodu byl Johann Liebieg – pro jeho vzestup se ustálilo
slovní spojení „americký sen“. Narodil se v roce 1802 v Broumově, v Liberci od
roku 1818 pracoval jako soukenický dělník, později se stal obchodníkem s
galanterním zbožím. Již na konci 40. let byl největším textilním podnikatelem v
Čechách. Pozemek, na kterém dnes stojí budova Liebiegova paláce, byl dlouho
součástí zámeckého parku. Až roku 1813 daroval parcelu majitel panství hrabě
Clam-Gallas průkopníku průmyslové textilní výroby Ferdinandu Römheldovi. Ten na
ní vybudoval reprezentativní sídlo, které později koupil Johann Josef Moritz
Liebieg ml. Projekt nového paláce pro něj vytvořil v roce 1870 liberecký
stavitel Gustav Sachers. Römheldův dům včetně přízemních objektů začlenil do
novostavby, jíž dal neorenesanční vzhled a podstatně navýšil obestavěnou
plochu.
Liebiegův palác se nachází v Liberci v těsném sousedství
zámku, před jeho hlavním průčelím je rozlehlá okrasná zahrada. Areál má zhruba
obdélný půdorys, chrání ho vysoká zeď. V západní části se nachází vila, severně
od ní je průjezd do dvora, a na něj v severním cípu navazuje domek zahradníka.
U jihovýchodní stěny byl dříve skleník, za ním horní podesta schodiště do
zahrady. Proti vjezdu se ve dvoře nachází původní remíza – vozovna, dnes garáže
s obytným podkrovím. Podél severovýchodní a větší části jihovýchodní ohradní
zdi je komunikace. Na konci této komunikace zdobené v minulosti honosnou
pergolou se na obdélném půdorysu nachází zahradní altán.
Návrh obnovy
Z urbanistického pohledu návrh začleňuje areál Liebiegova
paláce do struktury města, otevírá prostory navazujících zahrad a propojuje se
systémem městských parků a zeleně. Nově definuje pěší prostupnost a území
otevírá veřejnosti. Samotný objekt paláce se ocitá v těžišti pěších tras napříč
parky ve významné pozici, která ho předurčuje pro významnou kulturní a
společenskou funkci.
Předprostor objektu – reprezentativní parter – bude otevřen
veřejnosti. V severní části je jím vedena pěší trasa, která se v místě paláce
rozšiřuje v nástupní předprostor, vstupní nádvoří, přímo navazující a
posilující funkci centrálního nádvoří objektu. Jižní hranu předprostoru s
vysokou zdí lemuje stromořadí. Na této zdi je v celé délce umístěna expozice
historie libereckého textilního průmyslu ve formě v omítce škrábaných sgrafit,
jež navazují na vstup do galerie.
U zahrady v západní části za objektem je navrženo odstranění
části zdí při severní straně, oddělujících zahradu od parku. Dále tu bude
obnoven historický altán a vznikne nový systém pěších tras. Díky bezbariérovému
propojení přes vstupní nádvoří je zahrada spojena i se vstupem z ulice 8.
března. Parkování je zajištěno v ploše přiléhající ke zdi zahrady z ulice
Komenského, dále ve dvoře z ulice U Tiskárny.
Návrh respektuje historickou a architektonickou hodnotu
paláce, za nejvýraznější zásah lze považovat odstranění části severní stěny
původního hospodářského dvora a domku zahradníka. Tímto zásahem vzniká jasně
definovaný nástupní prostor – těžiště hlavní pěší trasy, přímo navazující na
vnitřní nádvoří objektu, dodávající mu na významu.
V prostoru nově vzniklého vstupního nádvoří bude obnoven
původní skleník. Objekt skleníku je ze dvou stran sevřený rampou, která vede do
zahrady paláce. Variantně lze uvažovat o záměně skleníku za ekonomicky méně
náročný objekt – voliéru, případně venkovní stupňovité sezení. Navržené úpravy
zahrnují také obnovu původních architektonických prvků – francouzských oken v
zimní zahradě v severním křídle, dveří vedoucích ze střední části objektu na
hlavní nádvoří, obnovu původní barevnosti fasád do šedo-okrového zbarvení
architektonických prvků na fasádě.
Dispoziční řešení
Navržené změny uvažují s odstraněním nepůvodních příček a
zazděných otvorů, především z období 20. století. Těžištěm a centrem kulturního
dění bude vnitřní nádvoří, jehož prostor je vhodný například pro konání
koncertů vážné hudby. V přízemí jižního křídla paláce se nachází prostor
galerie s využitím pro krajskou galerii architektury, s tématy blízkými rozvoji
textilního průmyslu. Galerie bude mít samostatný vstup, navazující na venkovní
expozici.
Reprezentativní sály ve střední části objektu mohou sloužit
jako prostory pro veřejnost a neziskové organizace. V přízemní salla terreně je
umístěna kavárna, propojená s pavilonem v zahradě. V severním křídle objektu a
v bývalé kočárovně jsou navrženy chráněné dílny přístupné ze vstupního nádvoří.
V prvním patře se nachází restaurace otevřená do východní zahrady, navazující
na terasu. Zázemí restaurace bude v přízemí. Na zahradní restauraci navazují
konferenční sály. V jižním křídle objektu je uvažováno s prostory a
administrativním zázemím příspěvkové organizace Kontakt.
Autorská zpráva
Autoři a spoluautoři: Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D., doc.
Ing. arch. Václav Dvořák, CSc., Ing. arch.
Jan Černoch, Ing. arch. Tereza Hrdličková
Spolupráce: Bc. Blanka Houštecká, Ing. arch. Hana Lesáková
Děkuji za perfektní popisky pod fotografiemi. Zatím se všechny články o trati soustřeďují na stavbu estakády. , Estakáda je sice…
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Tu technickou pomoc při zakládání první řady je fakt skvělá možnost využít. Ono to zase nestojí nijak moc a není…
Heluz je v podstatě dost populární značka výrobce stavebního materiálu v Česku, hlavně jsou známí svými dobrými izolačními vlastnostmi. Úplně…
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...