Nová Petrova bouda v Krkonoších

Nová Petrova bouda v Krkonoších

Špindlerův Mlýn č.p. 89

(9. 12. 2019) Otevření bude mít zpoždění

 
 
 
 

Nová Petrova bouda v Krkonoších

(ČTK) - Nová Petrova bouda nad Špindlerovým Mlýnem v Krkonoších by měla otevřít pro veřejnost až na přelomu ledna a února. ČTK to řekl Martin Havlík ze společnosti Snowy Chalet, která je investorem stavby. Původně měla "Petrovka" zahájit provoz k Novému roku 2020.

Podle Havlíka se aktuálně čeká na souhlasné stanovisko od hasičů, které je třeba pro podání žádosti o kolaudaci objektů. "Ostatní potřebná stanoviska máme. Pokud vše půjde podle plánu, tak bychom mohli kolaudovat a získat souhlas s užíváním stavby v polovině ledna 2020. Pro veřejnost bude (Petrova bouda) otevřena koncem ledna, počátkem února 2020 po kolaudaci a krátkém zkušebním provozu," řekl ČTK Havlík.

Nová "Petrovka" vznikla v místech původního objektu, který před osmi lety vyhořel. Stavba nové Petrovy boudy v nadmořské výšce 1288 metrů, kterou tvoří dva objekty, začala v květnu 2016. Celkové náklady včetně vybavení jsou přibližně 120 milionů korun.

"Stavebně je hotovo, finišujeme s pracemi v interiéru a objekt se vybavuje mobiliářem. Vše běží podle upraveného harmonogramu. Zásadní komplikace se nevyskytly,"
řekl ČTK Havlík.

Novou Petrovu boudu tvoří dva oddělené objekty, hlavní A, ve kterém bude restaurace, ubytování, v suterénu také wellness, technické zázemí nebo sklad a menší objekt B - Ovčárna. V objektu B bude samostatná ubytovací jednotka pro asi 16 lidí a v hlavní budově také noclehárna pro skromnější tranzitní ubytování asi pro 12 osob. Ubytování v apartmánech v objektu A bude asi pro 36 lidí. Původní kapacita Petrovy boudy, která vyhořela 1. srpna 2011, byla 180 lidí, aktuální plánovaná kapacita je okolo 70 lidí.

Hlavní objekt vznikl pod dohledem památkářů, protože byl navržen jako nástavba a přístavba zbytku původní Petrovy boudy z roku 1887, který je památkově chráněný. Památkáři také měli podmínku, aby se do objektu vrátily dochované předměty, které byly původně součástí vybavení interiérů. Jde například o lustry. "Aktuálně máme souhlasné stanovisko od památkářů pro kolaudaci, ve kterém jsou uvedeny podmínky, které se mají splnit," řekl ČTK Havlík.

V podobě, jak ji do požáru znali návštěvníci Krkonoš, existovala chata přes sto let. Z Petrovy boudy se podařilo zachránit pouze část obvodových zdí, trafostanici a některé předměty, které byly na jiných místech. Od roku 2008 byla chátrající stavba pro turisty uzavřena.

Příčinu požáru před osmi lety se dodnes nepodařilo objasnit. Podle hasičů někdo oheň založil úmyslně, policie však pachatele neodhalila a případ odložila.

Doplněno Stavbaweb:
Veškeré aktuální informace včetně fotografií z výstavby najdete na stránkách investora ZDE.
Rozsáhlý článek zabývající se celou kauzou včetně informací o historii i obnově najdete na Wikipedii ZDE.

Související články:
Obnova Petrovy boudy v Krkonoších  3.7.2017

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

 
 
 
 
50.439167
15.612222
Nová Petrova bouda v Krkonoších

Nová Petrova bouda v Krkonoších
Špindlerův Mlýn č.p. 89

Komentáře ke článku

 
 
 
 

9. 12. 2019 11:28:11. Re: Nová Petrova bouda v Krkonoších. Arch

 
 
 
 

9. 12. 2019 11:28:11. Re: Nová Petrova bouda v Krkonoších. Arch

  Hm, to je cele dost smutny pribeh. Majitel to necha zchatrat, pak to cele uplne nahodou vyhori. A pak, kdyz se teda otevre prilezitost pro dobrou soucasnou architekturu, se postavi trapna kopie toho puvodniho. Facepalm. Ja chapu, ze do jakyhkoliv uprav puvodne asi hazeli vidle pamatkari a vedeni narodniho parku, tak to majitel proste nechal spadnout. A byl by spatny precedens ted majitele nechat postavit uplne neco jineho. To je proste cele spatne on so many levels.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

28. 2. 2020 08:15:31

Re: Rozhledna na vrchu Šibeník

Připadá mi to jako politizování situace kolem členství v EU, které cílí na lidi bez znalostí souvislostí a bez zájmu o politiku. Hurá, podívejte jak je EU dobrá! Všude i v autobusech nálepky, jak se EU spolupodílí na všem, málem i na výrobě betonových tvárnic na chodníky a sirky do krabiček. Samá podlost! My zatím platíme do fondů EU méně, než kolik čerpáme, ale proč čerpáme na takovéto téměř bezvýznamné stavbičky miliony, když nám kulhají investice i peníze do oprav všech typů silnic? Proč naši řidiči denně bourají po srážce se zvěří? Na I.třídách a dálnicích? Protože nemáme oplocení a podchodu i mosty pro zvěř, aby nemusela přes cestu pod kola aut! Toto má být smysluplná investice za stovky milionů!! Kdo to nezažil, neví, co to je za nezměrný děs, který někteří řidiči zaplatí životem nebo doživotním zmrzačením, a nejen oni. ale i jejich děti, partneři, rodiče. O likvidaci majetku a zruinování některých z nich nemluvě. Mně takto rozhledny připadají jako aktivity Kocourkovských občanů. Není těch stovek pitomostí v této zemi už moc? Celý den by na jejich výčet nestačil! Také pokus primátora Macury v Ostravě prosadit novou 3 km tramvajovou trať v Porubě tam, kde ji nikdo nepotřebuje a dokonce většina občanů odmítá, patří do této kategorie pomatenosti, protože zase jde o to, že nějaký spolek amatérů omylem zvolených ve volební euforii na Magistrátě odsouhlasil, že na to může Ostrava dostat víc než miliardu z dotací. Slabomyslnost lidiček bez významu hold v této zemi stále má podivnou váhu! Jak dlouho ještě bude blbost tolerována?

20. 2. 2020 18:50:35

Re: Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje.

Polemika o výškových budovách nikdy neskončí. Dnes je to již otázka prestiže, nikoliv potřeby. Kdo výš, je geroj, je víc. Viz Arabský svět i dálný asijský východ. Blbost lidská vítězí. Ale žižkovská trojka od Evy Jiřičné nejsou mrakodrapy, to je úchvatný návrh, jak zaplnit místo po telekomunikační věži a kdo zná podrobně a detailně souvislosti, musí se paní Jiřičné poklonit. Věřím, že její kouzelný návrh bude realizován a rozhodně nemá pražádný vliv na panoráma Prahy, notabene historického centra. On tu někdo v této části Žižkova vidí historické centrum? Nákladové nádraží, konec jedné části Prahy, příliš vzdálené od toho centra, které obdivují miliony cizinců, i Čechů a Moravanů. A co Letná, tam blob Kaplického nebyl vedle panoráma staré Prahy? Tam byl, hned vedle. A kolik bojovníků ho prosazovalo, že? Proti nás bylo asi víc, tak to monstrum stát nebude. Ale návrh Jiříčné je naprosto něco jiného. Ve všech myslitelných hodnotitelných směrech. Skvěle zasazen do oblasti, i výškově, i polohově, i s ohledem na dopravní poměry. Pojďme ho podporovat proti hlupákům, kteří sice mají akademický titul, ale v hlavě něco zřejmě jiného, než lidské moudro. Postižení člověka se projevuje všelijak, je těžká doba, když podle expertů má 20% vysokoškolských absolventů duševní poruchu různého typu. Ono to možná i tady bude vidět. Nechť postižení prominou, ale léčení může být v Klecanech i zdarma, u profíků.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz