Nová podoba Tržního náměstí v Liberci

Nová podoba Tržního náměstí v Liberci

(10. 1. 2020) Nová podoba Tržního náměstí vzešla z urbanisticko-architektonické soutěže, v níž radnice vybrala návrh pražské kanceláře ov architekti.

   
 
 
 
 

Nová podoba Tržního náměstí v Liberci

Liberec podle návrhu více propojí bazén s přilehlým náměstím
(ČTK) - Liberec už ví, jak by se mělo do několika let změnit Tržní náměstí. Nová podoba vzešla z urbanisticko-architektonické soutěže, v níž radnice vybrala návrh pražské kanceláře ov architekti. Pokud se bude realizovat, na náměstí už nebude mít primární roli parkování, ale stane se místem pro trávení volného času. V návrhu se počítá i s tím, že auta přestanou jezdit kolem plaveckého stadionu. Bazén by se měl díky tomu více propojit s centrální částí náměstí. Novinářům to dnes řekl vedoucí kanceláře architektury města Jiří Janďourek.

"Myslím si, že i pro lidi, kteří tráví v bazénu svůj čas a potom vyjdou ven, tak nabídnout jim kvalitní veřejný prostor a kvalitní vystavené prostředí je to zásadní,"
uvedl Janďourek. Denně to je podle něj přes 1200 lidí, kteří plavecký stadion navštíví. Když dnes vyjdou z bazénu, od centrální části náměstí je odděluje frekventovaná silnice.

Silnice by podle návrhu v budoucnu měla sloužit jen pro městskou hromadnou dopravu. Cílem podle Janďourka je, aby motoristé co nejvíce využívali silnici Novou Pastýřskou, jejíž výstavba je také v plánu a která by měla vyústit do dolní části Tržního náměstí. Město si od nové silnice slibuje, že odvede část dopravy z horního centra a pomůže tak zabránit dopravním kolapsům po dostavění parkovacího domu a centra urgentní péče v areálu nemocnice u Šaldova náměstí. "Musíme trochu odlehčit Šaldovu náměstí, Jablonecké ulici, Palachově ulici. To znamená: budeme se snažit v maximální možné míře preferovat Novou Pastýřskou tak, aby začal skutečně fungovat vnitřní městský okruh," dodal architekt.

Výstavbu nové komunikace by chtělo město zahájit v roce 2021 a práce na náměstí o rok později. Úpravy chce dokončit souběžně. "Protože doprava, která bude přivedena Novou Pastýřskou, tak nemůže skončit na stávajícím Tržním náměstí, ale musí už v tu chvíli být souběžně vyřešeno i prostranství náměstí," uvedl primátor Jaroslav Zámečník (SLK). Na náměstí ve tvaru trojúhelníku jsou kromě bazénu i obytné domy, rockový klub, restaurace a vede z něj cesta k výstavišti, kasárnám, několika školám či obchodnímu domu. Na náměstí by měla výrazně přibýt zeleň i mobiliář. Počítá se i s tím, že auta tam budou moct zaparkovat jen obyvatelé přilehlých domů, takzvaní rezidenti. Pro návštěvníky bazénu je podle Janďourka v okolí náměstí míst k parkování dostatek.

Doplněno Stavbaweb:
O tom, jak bude vypadat liberecké Tržní náměstí, soutěžily tři ateliéry. Soutěž o podobu Tržního náměstí vypsal Kanceláře architektury města (KAM). Do zadání soutěže byly zahrnuty podněty občanů z participativního setkání KAM. Kancelář architektury města oslovila tři ateliéry: OV-A architekti, KNESL + KYNČL a CHVOJKA/architekt. Na začátku prosince 2019 proběhlo představení tří návrhů na proměnu této lokality. Vítězným se stal návrh pražské kanceláře ov-architekti. Návrh bude dále rozpracován.
Více info o návrhu najdete ZDE.

Související články:
Liberec vypíše architektonickou soutěž na podobu Tržního náměstí  10.4.2019

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz