Nové sídlo centrály společností GoPay a TERMS

Nové sídlo centrály společností GoPay a TERMS

(22. 6. 2020) Studio Perspektiv

   
  • Axonometrie

  • 1. NP

 
 
 
 

Nové sídlo centrály společností GoPay a TERMS

GoPay v Plané u Českých Budějovic: sídlo milovníků technologií a jihočeských patriotů
Architekti Studia Perspektiv navrhli centrálu společností GoPay a TERMS nedaleko Českých Budějovic. Projekt administrativní budovy a úpravy areálu rodinného podnikání se řídí principy udržitelnosti, potřebami zaměstnanců a požadavkem na nenáročnou údržbu. Novostavbu architekti pojali jako pasivní čtyřpatrovou dřevostavbu, jež výškou dosahuje povoleného limitu pro tento typ budov u nás, čímž se zařadí mezi nejvyšší v Česku. Areál koncipovali tak, aby v něm klient mohl uplatnit svůj zájem o vývoj technologií a získávání i uchovávání čisté energie. V souladu s tím bude provoz objektu čerpat z obnovitelných zdrojů. Kromě kultivace okolí se komplex také částečně otevře veřejnosti a poslouží regionu, například řidičům elektromobilů, kteří si zde budou moci dobít své stroje. Začátek realizace je plánován na podzim roku 2020.

Klient architekty původně oslovil pouze s poptávkou řešení interiéru pro své administrativní prostory v betonové stavbě z prefabrikovaných dílců. „Dřívější návrh však podle nás nereflektoval očekávání klienta na reprezentativní sídlo této rodinné firmy. Společně jsme návrh diskutovali a po zhruba tři čtvrtě roce se dohodli na projektu celé stavby i s areálem, který by měl dostát představám klienta, inspirovaným také cestami za hranice,“ popisuje příběh vzniku projektu architekt Ján Antal.

Jedním z argumentů byla i finanční úspora. Díky kvalitnímu návrhu budovy nebude zapotřebí tolik investovat do přídavných dekorativních prvků v interiéru. V projektu Studia Perspektiv se to projevuje například odhalením nosné konstrukce – smrkového dřeva masivních CLT panelů a monolitického betonového jádra. Moderní střídmost zde vychází z praktické funkce každé součásti. „K návrhu jsme přistoupili s důrazem na efektivitu investice. Není tady nic navíc. Žádné pohledové obklady na stěnách. Kdybychom interiér navrhovali pro původní koncept budovy, museli bychom ji ještě jednou vystavět zevnitř‘,dodává jeho kolega, rovněž spoluzakladatel Studia Perspektiv, Martin Stára.

Proč se architekti přiklonili k nosné konstrukci ze dřeva, vysvětlují takto: „Analyzovali jsme rozpočet a uvážili to, jakým způsobem chce klient působit na své okolí. Důležitou se ukázala udržitelnost, které se v podnikání také věnuje. Dřevěné konstrukce v tomto ohledu vynikají, neboť mají nejnižší uhlíkovou stopu a vznikají z obnovitelných zdrojů. Jejich výstavba, kdy během 1–2 měsíců obvykle vznikne celá hrubá stavba, je díky své rychlosti šetrnější také finančně.“

Fasáda následuje funkci
V celku i v jemných detailech architekti navrhli líc budovy jako obraz každodenního života v domě. Omítka má být ukázkou poctivě provedeného řemesla a naznačovat vnitřní uspořádání rozdílem ve struktuře. Pod plochou střechou jsou situovány prostory přístupné zaměstnancům celého areálu k rekreaci – bistro, fitness a terasa, jež zvenku opticky odděluje hrubý reliéf stěn. Na první trojici podlaží, kterou zaujímají kanceláře, naopak odkazuje hladký povrch fasády. Dřevěnou povahu nitra budovy však její exteriér se zřetelem na nízkou údržbu reflektuje jen v detailech, dveřích a okenních rámech či výplních.

Interiér zdobí smrkové nosné konstrukce, dřevěné stropní podhledy a výplně otevíratelných okenních modulů. Také parapety, jež jsou v relaxačních zónách uzpůsobeny pro sezení, jsou ze dřeva. Útulnost teplých barevných tónů dřevěné kresby vyvažuje šedá betonová stěrka na podlahách. Celek harmonicky zjemňuje bílá na stěnách či baru. Je pojatý střídmě a zároveň tak, aby vzbuzoval vlídnou, až domácí atmosféru. 

Návrh klade důraz na variabilitu a detailní řešení užitých součástí. Šikmým náběhem smrkových stropů architekti dodávají do bistra vzdušnost a vnitřní prostor navíc opticky i funkčně prodlužuje terasa. Vertikální reliéf její omítky vizuálně navazuje na strukturu interiérového baru. Pobyt a občerstvení na terase mimo jiné zpříjemní i rostliny. Se zapuštěním květináčů počítá spodní hrazení velkorysých otvorů pro výhledy do jihočeské krajiny.

Experimentální kampus, kde technologiím vládne zdravý rozum
„Používání nových technologií v novostavbě je pro mne velmi důležité už i tím, že se jedná o osobní koníček. Vyšší prioritu má však podmínka vždy stavět s přesahem do budoucnosti, tj. aby technologie bylo možné v budově snadno přidávat, měnit, případně nahrazovat. Není nic horšího, než přehnat míru zavedených technologií, a stát se tak otrokem takového systému. To je důvod, proč preferuji používání moderních technologií s nízkým požadavkem na údržbu nebo servis,“ popisuje svůj vztah k uplatnění technologií v budoucím sídle zakladatel firmy GoPay Pavel Schwarz ml.

Spíše než na aplikaci technologických trendů na poli chytrých uživatelských vychytávek je projekt orientován na budoucí variabilitu, soběstačnost a inteligentní řízení odběrů energie. Areál ukazuje inovace, kterými se zabývá společnost TERMS. Jako jedno z lákadel může na fanoušky současných technologií působit skleník k vývoji inteligentní péče o ovoce a zeleninu pro firemní bistro.

Přední část areálu nabízí veřejnosti a zaměstnancům 8 nabíjecích stanic pro elektromobily, z toho 4 Tesla Superchargers. Energii pro jejich napájení získávají fotovoltaické panely na dřevěných přístřešcích nad částí parkovací plochy vyhrazené pro zaměstnance. Vedle elektrodopravy je solární energie využívána i objektem. Pro její nadbytek a opětovné zužitkování, například v podobě tepla, klient vyvíjí experimentální systém ukládání do vody.

Pavel Schwarz ml. k tomu dále dodává: „Přebytky elektrické energie se v době slunečního svitu z fotovoltaických panelů (cca 300 kWp) akumulují v Li-on bateriovém uložišti pro odloženou spotřebu s novou funkcí Off-Grid. To znamená nepřerušený provoz firmy i při výpadku el. energie v lokální distribuční soustavě (náhrada dieselagregátu). Hlavním cílem a investičním záměrem akcionářů je ověřit si v praxi nové funkcionality moderních technologií a jejich synergických vlastností. Spojením obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie, elektromobility a softwarové nadstavby vzniká spotřebitel a současně poskytovatel podpůrných služeb pro lokální distribuční soustavu. Je to nejúčinnější a nejefektivnější způsob, jak budovat kvalitnější a stabilnější distribuční energetické sítě. Vhodným použitím kapacity bateriového uložiště a baterií ze zaparkovaných elektromobilů v areálu společnosti lze dosáhnout lokálního regulačního efektu v řádu až jednotek MW, což je již významná a účinná hodnota pro zlepšení kvality sítě daného uzlu distribuční soustavy. Je záměrem tyto zkušenosti získané z provozu vlastního areálu aplikovat dalším zájemcům prostřednictvím dodávek potřebného hardwaru včetně přehledné cloud aplikace pro monitoring a řízení toku energií v daném areálu, které budou k dispozici jak pro nejvyšší management, tak pro firemní energetiky nebo servisní pracovníky.“

Možnost co nejefektivnějšího získávání sluneční energie představuje solární tracker umístěný na vzdálenější zatravněné ploše. Přísun tepelné energie pro chlazení nebo podlahové vytápění objektu je primárně zajišťován geotermálními vrty a tepelným čerpadlem.

Důležitým hlediskem při koncepci nového sídla byla otevřenost a přívětivost vůči jeho okolí. Zapuštěním oplocení hlouběji do pozemku a ponecháním volné plochy před objektem vzniká příjemné prostředí podél komunikace. Návrh areálu nezapomíná ani na chvíle odpočinku na trávě v blízkosti stromů a keřů. Bezúdržbový tenisový kurt potěší sportovně založené zaměstnance i veřejnost.

Architekti: Studio Perspektiv, s. r. o.
Autorský tým: Ján Antal, Martin Stára, Eva Schilhart Faberová
Spolupráce: Petra Malovaná, Silvia Snopková, Kolektiv Studio Perspektiv
Vizualizace: Willbe studio
Klient: FinLabs, s. r. o.
Velikost: budova – užitná plocha: 2300 m2
Místo: Planá, okres České Budějovice

tisková zpráva

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz