Šetrná k životnímu prostředí, architektonicky i vizuálně nadčasová a především plná nejmodernějších technologií, taková bude budova nového ostravského koncertního sálu, která byla nedávno prestižním magazínem Architizer zařazena mezi 10 nejočekávanějších staveb světa. Její autoři ze studií Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy právě dokončili studii stavby. Počítají v ní mimo jiné s využitím javorového dřeva či nízkoenergetického prosklení. Proměny se dočká i samotný Dům kultury města Ostravy, který ve svých prostorách nově nabídne kompletní zázemí pro Janáčkovu filharmonii Ostrava, zkušebny, edukační centrum i nahrávací studio. Město Ostrava je díky dokončení další části projektové dokumentace zase o krok blíže k novému koncertnímu sálu.
Navzdory nedávným společenským a pracovním omezením má již Ostrava k dispozici dokončenou studii stavby nového koncertního sálu včetně rekonstrukce památkově chráněné budovy kulturního domu.
“Jsme velice rádi, že je již dokončená studie na stole a můžeme s hrdostí konstatovat, že stavba bude výjimečná nejen svým vizuálním řešením, ale slibuje rovněž ekologickou udržitelnost, což Ostravu posouvá opět do popředí světového zájmu,” přiblizuje novou studii ostravský primátor Tomáš Macura.
Projekt počítá s řadou ekologických řešení, která podtrhují výjimečnost této stavby. Patří mezi ně použití izolačních nízkoemisivních skel, recyklovaných a recyklovatelných materiálů a především energetický koncept chlazení a vytápění. Projekční tým pracuje s několika variantami využívajícími tepelná čerpadla uzavřených nebo otevřených systémů. Vzhledem k nízkým provozním nákladům nabízejí tyto systémy vysokou investiční návratnost, pohybující se v řádech jednotek let.
„K opláštění sálu bude použit patinovaný 100% recyklovatelný a vysoce flexibilní zinek. Dokonalou akustiku uvnitř sálu zajistí obložení z šedě lazurovaného javorového dřeva, které se běžně používá mimo jiné k výrobě houslí. Na stejném podlaží, jako jsou oba sály, vznikne speciální sklad na klavíry se stálou teplotou a vlhkostí, z něhož se budou téměř půltunové nástroje pomocí speciálních koleček přepravovat přímo na podium,“ vysvětluje spoluautor studie architekt Martin Kropáč z Architecture Acts.
Architekti také pracují s prosklenými stěnami a světlíky, které budově dodají přirozené světlo, čímž zároveň sníží spotřebu dodávané energie. Večerní osvětlení proskleného interiéru navíc nasvítí i přilehlý venkovní prostor, včetně sadu Milady Horákové. Studie nové přístavby sálu s kapacitou 1300 míst, jehož součástí bude také prosklený vestibul či kavárna, počítá dále s přebudováním stávajícího společenského sálu v kulturním domě na komorní prostor s kapacitou 475 míst. Oba sály pak budou využívány pro hudební produkce napříč hudebními žánry, a to nejen Janáčkovou filharmonií Ostrava.
„Jak komorní, tak velký sál bude možné upravovat pro potřeby jednotlivých umělců, orchestrů nebo jiných uživatelů sálu. Obě pódia budou složena z pohyblivých panelů, v komorním sále bude také posuvná stěna, která umožní zvětšit či zmenšit velikost pódia. Oba sály budou využitelné i pro amplifikovanou, tedy zvučenou hudbu,“ popisuje širokou škálu využití koncertních prostor ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla.
Návrh zároveň počítá s využitím středového traktu kulturního domu pro šatny orchestrálních hráčů, dirigentů a sólistů. Budou zde také kanceláře, ladírny, zkušebny a sklady pro hudební nástroje. V jednom z bočních traktů stávající budovy vznikne speciální nahrávací studio ke komerčnímu využití a edukační centrum, které nabídne hudebně zaměřené workshopy a další akce pro školy a širokou veřejnost. Své poslání by si měl zachovat současný divadelní sál, v němž se ročně odehraje přibližně padesát večerních představení hostujících divadel a desítky dopoledních představení pro školy. Dokončení studie je v projektu nového koncertního sálu zásadním posunem v přípravách.
„Dokumentace pro společné povolení stavby bude dokončena v prosinci 2021. V roce 2022 se pak zrealizuje veřejná zakázka a následně zahájí samotná stavba. Její trvání předpokládáme v délce 32 měsíců, “ nastínila další postup náměstkyně primátora pro investice Zuzana Bajgarová.
Po vzoru řady evropských měst získá Ostrava výstavbou nového koncertního sálu a proměnou kulturního domu moderní ikonickou stavbu, která zvýší urbanistickou kvalitu a turistickou atraktivitu města. Třetí největší orchestr v Česku se po více než 70 letech své existence dočká odpovídajícího zázemí a špičkových akustických podmínek pro hráče i posluchače. Stávající památkově chráněná historická budova domu kultury se pak dočká tolik potřebné obnovy. Výsledná podoba nového koncertního sálu je známa od loňského července, kdy město představilo veřejnosti vítězný návrh studií Steven Holl Architects a Architecture Acts. Ten účelně a zároveň bez výrazných zásahů propojil novostavbu s památkově chráněnou budovou domu kultury. Jednalo se o největší architektonickou soutěž v novodobé historii města.
tisková zpráva
Související články:
Město Ostrava pokračuje v přípravách koncertního sálu od Stevena Holla 30.7.2020
Koncertní hala v Ostravě 11. 7. 2019
Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho |Macurovskou éru |vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů.
Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.