Obnova Domu Radost
(22. 3. 2022) QARTA Architektura
Obnova Domu Radost
Objekt původního paláce Všeobecného penzijního ústavu patří k nejvýznamnějším stavbám českého meziválečného funkcionalismu. Současný návrh obnovy proto maximálně zachovává a novými vrstvami podporuje kvality stavby.
Studio QARTA architektura důsledně řeší vzájemně se podmiňující funkční a formální podobu rekonverze tak, aby zachování formálního hlediska neodporovalo samotnému principu funkcionalistické stavby. Architektonický návrh obnovy, vedený pokorou a respektem k původnímu dílu, vznikl na základě mezioborové spolupráce a je výsledkem intenzivních jednání s památkovým ústavem.
Původní palác Všeobecného penzijního ústavu byl dokončen roku 1934 podle návrhu architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Významným avantgardním řešením jejich návrhu bylo křížové půdorysné schéma, inspirované dílem Le Corbusiera, které v principech modernismu vyjímalo stavbu jako solitérní objekt z okolní blokové zástavby.
Havlíček s Honzíkem rovněž podnikli studijní cesty do Německa a Nizozemí za realizacemi obdobné typologie. Po jejich stopách se vydali také autoři návrhu obnovy David Wittassek a Jiří Řezák a doplnili studium historických souvislostí o inspiraci konvertovanými budovami a jejich městotvornými návaznostmi.
Záměr
Návrh obnovy domu Radost vychází z širšího urbanistického konceptu, který jednak ukotvuje lokální centrum dolního Žižkova, jednak sleduje napojení tohoto území na centrum metropole a vnímá jeho strategickou pozici v blízkosti hlavního nádraží.
Základním východiskem revitalizace objektu je koncept propojení domu s okolím, jehož záměrem je mimo jiné vytvoření funkčního veřejného prostoru, kterého se (nejen) v této lokalitě nedostává a pro který bude budova Radosti multifunkčním zázemím.
Z hlediska dnešních nároků na konektivitu a naprosto zásadní potřebu kultivace a aktivace veřejného prostoru zůstává objekt neprostupným blokem. Solitérní budova křížového půdorysu se tak vůči okolnímu prostoru otevírá pouze svou formální dispozicí.
Návrh je rovněž veden pochopitelnými potřebami ekonomické a ekologické udržitelnosti objektu. Současný stav domu je z hlediska energetického i stavebně-technického dále neudržitelný. Technologická koncepce, podložená energetickými studiemi, zohledňuje v dlouhodobé perspektivě požadavky na ekologii i funkčnost provozu. Jednoznačnou výhodou je fakt, že dům přísluší jednomu investorovi s finálním pronájmem daných provozů.
Zachování stávajících vrstev a podoby domu
Rekonstrukce a celková revitalizace respektuje a reflektuje významnou památku moderní architektury také v implementaci nových vrstev. Nové vrstvy se od stávajících vrstev formálně odlišují a budovu aktualizují pro potřeby dneška a dalších mnoha desetiletí.
Návrh rekonverze pracuje s prostorovou filozofií funkcionalismu a v jeho rámci promýšlí především novou komunikační funkci. Pohyb v prostoru budovy byl určen její převažující monotematickou funkcí, kterou byla administrativa penzijního ústavu, velmi jasně určující strukturu pohybu v prostoru. I pokud by byla administrativní funkce zachována, není z dnešního hlediska možné udržovat historicky dané trajektorie pohybu v budově, neboť neodpovídají současným potřebám.
Nové vrstvy doplňující křídla z ulice Seifertovy a od Rajské zahrady rozvíjí původní variantní návrhy architektů Havlíčka a Honzíka a hlavní figuru domu nenarušují (z hlediska výšky bočních křídel je zajímavé srovnání s řešením jedné ze zahraničních inspirací Havlíčka s Honzíkem – Kathreiner-Hochhaus od Bruno Paula v Berlíně, kde jsou boční křídla se svými šesti patry zarovnány na okapovou výšku okolních budov). Realizovanou variantu z 30. let 20. století je možné vnímat i jako kompromisní řešení reagující mimo jiné na požadavky Státní regulační komise. Po jednání s památkáři bylo v současném návrhu upuštěno od střešních pergol. Současnou debatu nad ideálními proporcemi stavby je vhodné nahlížet také z pozice funkce.
Další naprosto signifikantní znak, tvořící výraz budovy, je její plášť. Keramický obklad fasády (výrobce Rako) je ovšem za hranicí životnosti. Po zateplení budovy bude aplikována replika za dodržení přesného kladení, koncovek i spárování. Současná okna jsou nepovedenou replikou a s památkáři se bude hledat adekvátní náhrada.
Z ulice Seifertovy bude kompletně repasována fasáda, parter a z něj vedoucí tři vstupní prostory a jejich navazující schodiště.
Monumentální vstup do budovy z náměstí Winstona Churchilla bude i nadále plnit funkci hlavního vstupu.
V interiérech zůstávají zachovány historicky významné prostory a prvky, jako je kino Přítomnost, reprezentativní prostory zasedacích sálů a jejich předprostor s objekty telefonních budek, dále schodiště, zábradlí a související prvky. Celkově pak zůstávají v intaktní formě v součtu zachována celá dvě patra. Plánována je rovněž expozice prezentující historii objektu. Nepovedené repliky stávajících prvků, jako jsou například vitráže, budou rovněž nahrazeny.
Z hlediska původní náplně budovy zůstávají zachovány byty v křídle u rajské Rajské zahrady.
Princip volných dvorů / princip volné komunikace
Dvory Všeobecného penzijního ústavu jsou orientovány do otevřeného prostoru, ale zůstávají s odlišnou mírou zastavěnosti/zaplněnosti spíše prostorem uzavřeným vůči okolí zdí. Za účelem otevření a zprůchodnění parteru je půdorys kříže v části dvorů doplněn o nové vrstvy. Jejich vložením dojde k propojení vnitřních a vnějších prostorů budovy směrem k ulici Seifertova (na severu), náměstí Winstona Churchilla (na západě) i náměstí Radost (na východě). Parter budovy se stane živým organismem, nově plně prostupným ze všech hlavních směrů.
Odstoupením, stejně jako dále odražením od stávajícího objektu, je navrhované řešení dvorů jasně koncipováno jako nová vrstva. Transparentní, výtvarně pojatá skleněná fasáda nových objemů nechá vyniknout a působit původní koncept křížového půdorysu domu. Konstrukce a formát jednotlivých skel odráží technologické a materiálové možnosti současnosti.
Do dvora směrem k VŠE je pod úroveň terénu vložen víceúčelový kulturní sál, který má ozeleněnou střechu.
Do dvora k náměstí Winstona Churchilla je vložen ustoupený objem o dvou nadzemních podlažích a prostor se tak otevírá podélným směrem k ulici Seifertova. Tato nová transparentní vrstva s aspekty, jako je lehkost a vzdušnost, je jemným a současně kontrastním projevem současnosti. Koncept nepravidelně umístěných vertikálních skleněných lamel je výtvarný spíše než technicistní. Zachována zůstává větší část dvorní stěny s modrými kachličkami. Lávka, která stěnu prolamuje, umožňuje přímý nástup do domu při zachování původní terénní vlny.
Zadní dvůr směrem k náměstí Radost propojuje dům s náměstím Winstona Churchilla. Zachován zůstává bývalý sklad chladiva, který je do nové části včleněn. Hmota je koncipována jako transparentní, kontrastní, odražená – vložena s patrnou distancí.
Do zadního dvora směrem k Rajské zahradě je na základě stejných principů umístěn parkovací zakladač, technologie, zásobovací a hospodářský dvůr.
Prostor parteru se otevírá tak, aby nenarušil původní dispozici a řešení bylo v souladu s funkcionalistickou koncepcí stavby jako účelné sestavy otevřených prostorů. Vložené hmoty jsou v půdorysu determinovány jasně a logicky navazují na stávající budovu. Princip propojování či otevírání jednotlivých prostor je v souladu se základní filozofií stavby. Nově vzniklé prostory jsou velkorysé, avšak se subtilnějším a křehčím tvarovým cítěním, než má stávající konstrukce.
Nové typologie a funkce
Prostorově malometrážní jednotky mají výhodu dostupného individuálního bydlení. Koncept co-living poskytuje obyvatelům domu Radost řadu souvisejících služeb a zázemí, jako např. možnost využívat komunitní obývací prostory, hernu, prádelnu anebo sdílené kanceláře.
Rezidenční prostory, lokalizované v křídle u Rajské zahrady a nově také v centrální části, jsou zcela nezávislé a soběstačné. Současně je možná jejich plná integrace do využívání prostorů a služeb určených širší veřejnosti, jakými jsou pasáž, restaurace, kavárny, bistra, drobné obchůdky, lékárna a uvažuje se o ordinacích lékařů, které fungují v domě již dnes. Pod úrovní vstupního podlaží je navržen velkokapacitní multifunkční kulturní sál, fitness a lázně. Parkování domu Radost je vyřešeno zakladačem, alternativní transfer po městě bude podpořen depem a půjčovnou kol.
Administrativní prostory jsou nově funkcí spíše doplňkovou, lokalizovanou zejména v křídle podél Seifertovy ulice. Nové veřejné funkce dům oživí a umožní mu jeho maximální užitnost.
Závěr
Autorská zpráva
Fotografie: BoysPlayNice (stávající stav), Monolot (vizualizace)
Časová osa projektu
Přelom 2018/19 investor koupil Dům Všeobecného pensijního ústavu (Dům odborových svazů)
2018-2019 stavebně historický průzkum objektu
2019 architektonický workshop
2020 studijní cesta do zahraničí
2020 stavebně technický průzkum
2020 dokončení architektonické studie
2020 prezentace projektu na MČP3, IPR a další
2021 prezentace a projednávání projektu na NPÚ, sboru expertů OPP MHMP
2021 zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí
2022 podání žádosti o územní rozhodnutí
Stavebně-historický průzkum: Líbal, M., Líbal, P.: Stavebně historický průzkum objektu „Všeobecného penzijního ústavu“ v k. ú. Praha 3 – Žižkov, Praha 07/2020
Stavebně-technický průzkum:
Hrabánek, M.: Diagnostika keramického obkladu fasády budovy RADOST, náměstí Winstona Churchilla, Praha 3 – Žižkov; nemovitá kulturní památka, č. rejstříku ÚSKP 40245/1-1327. Expertní zpráva Kloknerův ústav ČVUT č. 2000 J 176-03, Praha 08/2020
Hrabánek, M.: Stavebně technický průzkum budovy RADOST, náměstí Winstona Churchilla, Praha 3 – Žižkov; nemovitá kulturní památka, č. rejstříku ÚSKP 40245/1-1327. Expertní zpráva Kloknerův ústav ČVUT č. 2000 J 176- 01, J 176-02, Praha 08/2020
Sociodemografická studie:
Krokem: Demografická analýza Prahy 3 a okolí domu Radost, Praha, únor 2021
Studio: QARTA Architektura
Autor obnovy: David Wittassek, hlavní architekt
Jiří Řezák, hlavní architekt
Spoluautor: Lukáš Němeček, architekt
Autor původního návrhu: Josef Havlíček, Karel Honzík
Adresa projektu: Dům Radost, náměstí Winstona Churchilla 2, Praha 3 – Žižkov
Klient: rodina Valových
Rok projektu: 2019–2021
Celková plocha pozemků investora: 9 287 m2
Hrubá podlažní plocha NP: 37 602 m2
Hrubá podlažní plocha PP: 12 212 m2 (bez plochy technologií a skladů)
Původní stávající zastavěná plocha: 4 895 m2
Celková zastavěná plocha: 8 852 m2
Celkový počet jednotek: až 658 (69 ateliérů, 589 ubytovacích jednotek)
Celkový počet parkovacích stání: 223 (208 v zakladačovém systému)
Základní informace o objektu
Kategorie
Projekty
Komentáře ke článku
22. 3. 2022 10:40:48. Re: Obnova Domu Radost. Tomáš
22. 3. 2022 13:45:11. Re: Obnova Domu Radost. Marek
23. 3. 2022 16:49:05. Re: Obnova Domu Radost. Adam Zdeněk
24. 3. 2022 09:19:43. Re: Obnova Domu Radost. Jitka
24. 3. 2022 11:15:54. Re: Obnova Domu Radost. Petra
26. 3. 2022 10:08:40. Re: Re: Obnova Domu Radost. Jitka
28. 3. 2022 16:46:59. Re: Obnova Domu Radost. Michaela Štádlerová
Skvělá práce, moc se těším na revitalizaci, Ten dům vypadá teď hrozně. Musí obstát i v dnešní době, za mne super. |
Taky doufám, že se to povede |
Doufám, že neprojde připomínkámi to nesmyslné zvětšování ublíží celému prostoru. Chápu, že je třeba dům opravit, ale není snad nutné jej vykleštit. |
223 parkovacích stání pro 658 ubytovacích jednotek - to jako vážně? |
Krásné, minimalistické a líbí se mi zachování původních prvků. Konečně dům zase dostojí základní myšlence funkcionalismu a bude plnit nějakou funkci |
Souhlasím, ale s tak rozsáhlou funkcí bydlení bych byla opatrná. Bez zajištění dostatečného parkování bude v okolí působit opravdu velké problémy. Lidé přece nejen jezdí do práce a do školy, kdy mohou použít MHD, ale taky např. na nákupy - a tam už je nutné mít auto po ruce. A s tím tento projekt zjevně nepočítá. Nebo jsem nepochopila, kdo tam má bydlet. |
Zateplení domů tohoto typu skrývá jedno nebezpečí, a to neadekvátní zapuštění oken do pláště. To by byla pro architekturu domu katastrofa. Dále podle vlastních slov Josefa Havlíčka...obkladačky Rakodur byly snem autorů..oproti břizolitu. Nicméně autoři by se tenkrát vůbec nebránili luxusnějšímu materiálu. Autorům šlo zejména o světlost budovy v kontrastu se začouzenými omítkami Žižkovských budov a dlouhotrvající životnost fasády. |
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

15. 3. 2023 16:35:54
Re: Dům u lesa a rybníka
plech v barvě dřeva? a je to dobře?
9. 3. 2023 16:55:57
Re: Interiér RD v Malešicích
Spousta bílé, šedá, černá, trochu dřeva, kov, čiré sklo - je mi z toho zima. A smutno.
9. 3. 2023 16:45:41
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Jenže ta Jurkovičova stavba byla obnovena původní technologií a podle původních plánů. Jde tedy jednoznačně o kopii (repliku). Na rozdíl od mostu, kde chtějí novou technologii s falešnými nýty, s kolejištěm navíc, protože na dnešní provoz už prostě původní šířka a nýtovaná konstrukce nestačí. Takže dělat skutečnou kopii nemá smysl. A jsem na rozpacích, jestli je dobře dělat něco, co se jako kopie jen tváří. Myslím, že u technických památek by měl být preferován jejich účel a pokud jsou opravdu památkově hodnotné, tak by měly být přesunuty tak, jak se to udělalo s Podolským mostem do Stádlece kvůli přehradě nebo s chalupami do skanzenů, když už se v nich nedalo plnohodnotně bydlet. Ať svou krásu ukazují tam, kde mohou bez problémů sloužit. A pokud jde o to, že by nová stavba mohla vypadat úplně jinak - no a co? Hlavně, když jí to tam bude slušet jako např. věžím na kostele v Emauzích. Kdopak si dnes vzpomene, jak vypadaly dřív? I na nový most si staří zvyknou a mladí ho budu brát jako samozřejmost. A když se opravdu povede, tak ho další generace prohlásí za kulturní památku :-) .
7. 3. 2023 14:33:44
Re: Nový sportovní areál u řeky s pláží
Ovšem, taková prostředí architekti vymýšlí, aby prostředí pro život občanů zpříjemnili. U Budějovic bych bral i to, kdyby celé centrum bylo pěší zónou i 5 km dlouhou, aby auta neměla tudy tranzit. Kolik roků je celé město denně ucpáno a lidé jsou otravováni zplodinami, hrozbou kolize, hlukem a zranění? Jak dlouho se vleče dokončení obchvatu a napojení na D3? Je to bída, ty České Budějovice. Převezmou štafetu nejhoršího města ČR pro vnitřní a tranzitní dopravu po Přerovu?
7. 3. 2023 02:22:48
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Těžko odpovědět. Já si myslím, a je to fakt subjektivní, že v odůvodněných případech má replika svůj smysl. Když vyhořel ten Jurkovičův barák, taky ho postavili znovu - je to kýč? Most na Výtoni je most vnímanej veřejností jako krásnej (bez ohledu na jeho žalostnej stav), neznám nikoho, kdo by jej neměl rád. Takže buď moderní zcela soudobej most, úplně jinej, s tím, že se s tím starým prostě rozloučíme, nebo repliku, to je můj názor. A nemusela by to být replika doslovná, falešné nýty mě fakt urážejí. To, co bylo prezentováno jako návrh, ta oblouková reminiscence, ta na mě právě jako zcela nevkusnej kýč působí.
2. 3. 2023 15:55:58
Re: Re: Valná hromada ČKA 2023.
pokud jsem se někde něchtěně otřel o někoho ze severní Moravy, tak pouze omylem a nechtěně... kde to bylo? neuvědomuji si, že bych někoho hodnotil...
2. 3. 2023 15:02:57
Re: Valná hromada ČKA 2023
opravuji : ..poslání budovat náš životní....
2. 3. 2023 15:01:42
Re: Valná hromada ČKA 2023
Posílám za sebe zdravici valné hromadě. V Česku mám velmi mnoho vysoce erudovaných i mladých ambiciózních architektů, kteří své poslání budova náš životní prostor plně ctí. Speciálně zdravím pana Jana Kasla, velmi aktivního člena Komory, který by mohl ze své výše kvality znalostí a rozhledu i trochu občas ubrat, pokud se ohnivěji vyjadřuje k projektantům ze severní Moravy. Tady máme taky šikovné a erudované tvůrčí osobnosti, ne vidláky, pane Jane. Ostatně katedra architektury na FAST VŠB má hodně vysokou tvůrčí úroveň. Počiny mnoha posluchačů i absolventů jsou velmi úspěšné nejen v celostátních soutěžích.
2. 3. 2023 14:56:16
Re: Pórobeton Ytong je ideálním materiálem pro střechy a stropy
Rád souhlasím, YTONG je úspěšný materiál na českém (a jinde) trhu. Snad mé nadšení pro systém trochu brzdí vysoké ceny MULTIPORU, který by se více uplatnil při jiné cenové politice.
1. 3. 2023 21:16:36
Re: Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín.
Jo, kdyby se tak architekti dívali na svět očima dětí a psů :-) , jaké by asi vznikaly stavby.
1. 3. 2023 21:08:59
Re: Re: Praha, železniční most.
Souhlasím s tím, že logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu. Ale pokud postavíme repliku, která nemá z pohledu památkářů žádnou hodnotu, a použijeme dávno překonanou technologií jen aby to vypadalo - nebude to kýč?
1. 3. 2023 10:55:31
Re: Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Ty dva Labske mosty {v Usti a Hradci Kralove) neznam ale ten "kubisticky" most pres Vltavu mne ale vubec nevadi. Samozrejme musime si pockat na hotove dilo, ale pro mne je se na co tesit.
28. 2. 2023 17:31:21
Re: Výstava: Lávka Holešovice – Karlín
Vážení, Holka!?Super!Návrh - velká škoda, že místo bílého betonu není obyčejné průhledné zábradlí!!! I děti by viděli na řeku, také psi - a drželi by se kraje! A co na to teprve řeknou pražští sprejeři! Snad si té dlouhé bílé plochy nevšimnou. Lávka v Příboře by Praze slušela víc. Škoda.
28. 2. 2023 17:25:39
Re: Re: Re: Praha, železniční most.
Tak takto z hlavy vám můžu nahodit příklady, které mě nejvíc šokovaly z realizací: Hradecká lávka pro pěší a třeba Mariánský most v Ústí n. L. (to je echt prasárna). Návrhů by se našlo taky dost, zrovna to, co vyhrálo na té Výtoni, nebo třeba Dvorecký most (MS architekti, ten naštěstí nevyhrál, ale vítězný návrh mě taky zrovna dvakrát nenadchl - budeme si hrát ve 3. tisíciletí na návrat kubismu...).
26. 2. 2023 17:15:58
Re: Život pod zámeckou střechou-úžasná "proměna"
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit jako majitele úžasně obnoveného zámeckého areálu a současně bych Vám doporučila pro celorepublikovou i zahraniční propagaci přihlásit de do celostátní akce Má vlast cestami proměn na www.cestamipromen.cz/prihlasit-promenu Vím, že přihláška něco stojí, protože zpracování podkladů-textu a fotek před proměnou a současný stav a překlady jsou nákladné, ale mám zato, že budete nadšeni, až přijedte na zahájení výstavy do Prahy, kláštera na Břevnově, kde letos bude zahájení v červnu. Mně se podařilo zachránit od zbourání havarijní oranžerii v Lomnici u Tišnova, také jsme ji se starostou přihlásili, a v hlasování byla druhá. Chtěla jsem za Vámi přijet osobně, ale měla jsem po sobě operace kyčlí, takže jsem to bohužele nezvládla. Letos bych ale velice ráda. Velice si vážím nápadů a píle lidí, kteří dostanou do rukou stavby v havarijním stavu a vykouzlí z nich něco pohádkového. Jako "potrhlá" oranžeristka se zejména velice těším na vaši oranžerii! Srdečně zdraví Dagmar Fetterová, emeritní pracovník NPÚ ÚOP v Brně.
24. 2. 2023 00:48:32
Re: Ministerské sliby naprázdno
Jestli Platformě dobře rozumím, tak si představují, že by o každé žádosti rozhodoval najednou celý tým lidí s jednotlivými odbornostmi, kde by každý z nich byl vázán vlastními zákony. Ale i kdyby to nějakým zázrakem šlo časově zkoordinovat, tak jak si tito jednotlivci mohou dovolit "vyvažovat zájmy" právních předpisů? Kdo jim k tomu dá právo? A kdo by byl nakonec zodpovědný za výsledek?
23. 2. 2023 07:31:33
Re: Re: Praha, železniční most.
Dva ? Tak teda ted tri ! Ja se podepisuji tez.
23. 2. 2023 03:37:45
Re: Re: Praha, železniční most.
Jestlize tech pripadu "spatnych" mostu je v republice dost, alespon nekolik jich jmenovat by urcite nebylo tezke. Zajimalo by mne to velice. Dekuji predem.
23. 2. 2023 02:40:38
Re: Praha, železniční most
To, že dopis působí jako otevřený anonym, je jedna věc a může to být jenom chyba redakce, nevím. Druhou věcí ovšem je skutečnost, že architekti jistě zastávají legitimní a velmi relevantní pohled na věc a lze jim v lecčems dát zapravdu. Ale já bych zase naopak české architekty poprosil: Přestaňte navrhovat mosty, přenechte jejich projektování špičkovým inženýrům - mostařům, jak tomu bylo po uplynulých nejméně 150 let zvykem. Protože logicky navržená mostní konstrukce s opravdu hlubokým porozuměním její statice a dynamice vede vždy k návrhu krásného mostu (stejně jako v oblasti leteckého inženýrství dobře navržené letadlo je i krasné a krásné letadlo krásně létá). Do takové práce, jakou je návrh mostní konstrukce, nepatří umělecké ego ani výtvarno jako nejdůležitější a výchozí bod návrhu - o tom jsem přesvědčen. Mosty, které toto nectí, působí divně, nabubřele, jsou vždycky nesmírně nehospodárné a jejich výtvarná či architektonická hodnota je pak nejvýše sporná. Příkladů už máme v republice dost. A ten výtoňský nešťastník? Ten by si podle mého soudu vzhledem k příšernému stavu ocelové konstrukce a zároveň její kráse zasloužil repliku. A klidně tříkolejnou. Nebyl by toto dobrý kompromis?
22. 2. 2023 19:27:39
Re: Praha, železniční most
Zde je dopis i s autory https://www.archiweb.cz/news/vysehradsky-most-otevreny-dopis-architektu