Obnova náměstí v Řevnicích

Hodnocení poroty: Návrh odráží zdařilé architektonické řešení a vytvoření jednolitého a přehledného prostoru náměstí. Pozitivně je hodnoceno propojení s Palackého náměstím. Současnými prostředky navazuje historickou atmosféru původního rynku z 19. století.

Autorská zpráva
Náměstí se rozkládá na svažitém terénu, který stoupá od východu k západu. Jeho tvar vychází z polohy dvou historických cest. Oproti historickému stavu jsou současné problémy náměstí převážně způsobeny upřednostněním automobilové dopravy před pěším pohybem. Trojúhelníkovým prostorem prochází silnice II. třídy, na kterou v místě náměstí navazují další dvě komunikace. Pobytovou plochu tak ze tří stran vymezují silnice. Má charakter parku, tvoří ji travnatá plocha s asfaltovými cestami, kašnou, památníkem, keři a stromy. Původní vzrostlé lípy oslabuje přítomnost jiných druhů listnatých a jehličnatých dřevin. Tato neutěšená kompozice potlačuje samu sebe a zakrývá dominanty náměstí. Trávník je náročný na údržbu, není pochozí a neumožňuje shromažďování občanů při kulturních událostech.
Prvním krokem ke zlepšení situace je zklidnění dopravy – náměstí by mělo v prvé řadě nabídnout příjemný a bezpečný pohyb chodcům. Silnice II. třídy generuje hluk, nebezpečí a prach. Pro omezení rychlosti vozidel a zvýšení pozornosti projíždějících řidičů je asfaltový povrch nahrazen kamennou zátěžovou dlažbou. Pro omezení pohybu aut na náměstí jsou minimalizována parkovací stání. Pro pohotovostní stání je tu 30 parkovacích míst. Zachovali jsme jednosměrný provoz na ulici Opletalova a nově jsme navrhli jednosměrný provoz také na silnici přiléhající k západní straně náměstí. Dalším krokem by měla být úprava atypického řešení křižovatky u zámečku. Navrhujeme změnit nynější tvar na tvar písmene T a tím dosáhnout zpřehlednění a snížení rychlosti aut přijíždějících z ulice Mníšenská. Autobusová zastávka je umístěna na náměstí. Přechody jsou umístěny v křížení předpokládaných cest chodců se silnicí.
Přes náměstí probíhají dvě pomyslné osy. První spojuje kulturní centrum Zámeček, městský úřad, Sochorovy domy, faru a je zakončena kostelem. Druhá osa – osa symetrie – prochází hlavními body náměstí jako je kašna, lípa, pomník padlým a opět ústí ve středu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mořice. Objevení ztracené osy symetrie vedlo k jejímu zvýraznění a posilnění v rámci náměstí.

Na počet obyvatel města je rozloha náměstí příliš velká. Hledání přirozené a ideální formy spočívá v kombinaci návsi a náměstí. Návrh navazuje na historické podoby náměstí a odráží dnešní potřeby. Náměstí je silnicí rozděleno na dvě části. Jižní část má charakter ulice, pozvolně se stáčí kolem honosných fasád vysokých domů a je lemována lipovým stromořadím. Žulová dlažba vynechávaná po okrajích uvolňuje místo pro záhony s květinami a okrasnými travinami. Tyto záhony jsou spojujícím prvkem na ose Zámeček – kostel. V nejširší části je dostatek místa pro zahrádky restaurací a kaváren a k letnímu rozšíření prodeje na ulici, například zeleniny nebo ovoce. Druhou část vymezují domy ze severní a západní strany náměstí, z jižní části silnice II. třídy a z východu ji uzavírá rodinný dům. Navržený prostor je variabilní a nabízí několik funkcí. Horní část slouží jako prostor ke shromaždování. Slavnostní charakter je podtržen velkoformátovou dlažbou a optickým spojení s radnicí. Přirozený spád terénu vyrovnávají schody z řevnického pískovce. Při pořádání akcí je možné schody využít k sezení a k pozorování dění na náměstí. Podiem se stává prostor kolem půdorysné stopy již neexistující školy. Podle stabilního katastru z roku 1891 se budova školy nacházela v těžišti náměstí, na místě dnešní fontány. Základy školy jsou znázorněny řevnickým pískovcem. Použití pískovcového kamene a tvrdé žulové dlažby vytváří kontrast mezi novou formou náměstí a již neexistující budovou. Na již zmíněnou osu symetrie je pod kámen umístěn kotevní systém pro upevnění máje či vánočního stromu.
Horní část náměstí pomalu přechází v část střední. Povrchové řešení se vrací k historickému stavu – podle dochovaných pohlednic se na náměstí dříve nacházel mlat. Směrem k východu se velkoformátová dlažba postupně ztrácí v mlatu a reaguje tak na změnu zástavby, která se mění z městské na vesnickou. Dlažbu ponecháváme na hlavních pěších trasách. Křížení těchto pěších tras nabízí další využití, jako například pořádání trhů. Mlatový povrch může sloužit pro pétanque, hry dětí, sousedská setkání, využití Modrým domečkem.
Za pomníkem padlým se dlažba opět zhušťuje. V nejvýchodnější části náměstí spád terénu vyrovnává sokl. Mezi klesající silnicí a hranou soklu je v nejnižším bodě 60 cm a vytváří tak optické zvýšení pomníku padlým. Princip pískovcového lemování soklu reaguje na řešení Palackého náměstí. S tímto náměstím jsme řešené náměstí propojili lipovým stromořadím a užitím stejné dlažby. Zrcadlovým otočením tak sokl s pískovcovým lemem uzavírá oba prostory. Dominantami a orientačními body náměstí jsou pomník padlým, kašna a dvě majestátní lípy srdčité. Z kašny je odstraněn dodatečně dostavěný střední sloup. Horizontální linie kašny a vertikála kamenného pylonu tak vytváří harmonickou kompozici. Chodníky po obvodu náměstí se materiálem neliší od komunikací, jsou vyskládány ze štípaných žulových kostek 6 x 8 cm. Od sebe jsou odděleny pouze zapuštěným žulovým patníkem. Část komunikace II. třídy je v ploše náměstí vyskládána z žulových kostek 15 x 17 cm – změna povrchu by měla vést ke zpomalení vozidel.
Použitým druhem stromu je lípa srdčitá. Stávající stromořadí lip ztrácí na síle rozdílnou kvalitou a výškou jednotlivých stromů, působí neuspořádaně. Navrhujeme výsadbu nových stromořadí – jednu na propojení s Palackého náměstí a druhou při jižní straně náměstí kolem silnice II. třídy. Vzhledem ke kompozičnímu záměru a dendrologickému průzkumu ponecháváme na náměstí dvě mohutné lípy. Stromy mají dostatek prostoru a stávají se důležitými kompozičními prvky.
Mobiliář respektující potřeby občanů je doplněn lavičkami z pokácených stromů. Při jejich výrobě je možné zapojení obyvatel obce a tím zvýšit jejich sounáležitost s místem, kde žijí a tráví volný čas.
Osvětlení hraje pro město důležitou roli, nabízí jedinečnou atmosféru. Kromě pouličního osvětlení lákají oko pozorovatele nasvícené dominanty – kašna, pomník padlým a dvě lípy roznášející světlo v mohutných korunách. Pro posílení prostorového zážitku z klesajícího spádu náměstí jsou nasvíceny i pískovcové schody a sokl umocněný nasvíceným pomníkem. Noční scenérii uzavírá jemně nasvícený kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mořice.

 
Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž byla zařazena do projektu Ceny Petra Parléře 2015
Předmětem soutěže bylo zpracování návrhu obnovy náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Řevnicích.
Vyhlašovatelé: Společnost Petra Parléře, o.p.s.; spoluvyhlašovatel Město Řevnice
Porota: Ing. arch. Pavlína Čapková, Ing. arch. Lucie Cutáková, Ing. arch. Jan Líman, Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Petr Lédl; náhradníci: Ing. arch. Alice Čermáková, Ing. Jan Šimůnek, Ing. arch. Eva Brandová.
Konání soutěže: 27. 05. 2015 – 07. 09. 2015; zveřejnění výsledků – 16. 09. 2015
Počet odevzdaných návrhů: 31