Olověný Dušan 2017

Olověný Dušan 2017

Studentský Spolek posluchačů architektury při Fakultě architektury ČVUT uvedl čtyřiadvacátý ročník Olověného Dušana, dnes již kultovní soutěže o nejlepší studentské projekty a ateliéry. Ceny Olověného Dušana byly jako každoročně uděleny nezávislou porotou složenou z předních českých architektů a designerů.

Soutěž je vypisována v zimním semestru a probíhá v obou studijních oborech FA ČVUT – architektura a design – ve dvou kategoriích – nejlepší projekty a nejlepší ateliéry jako celek. Soutěže se automaticky účastní každý řádný student FA ČVUT, který v daném semestru odevzdá a vystaví ateliérový projekt včetně týmových projektů. Ze soutěže jsou vyloučeny diplomní projekty, projekty v rámci předmětů ZAN a projekty členů SPA, kteří jsou přítomni při hodnocení projektů porotou. Soutěž probíhá čtyřkolově.
V kategorii architektura zasedli do poroty Jan Šépka, zakladatel kanceláře Šépka architekti, vedoucí ateliéru A1 a docent na UMPRUM, Lenka Míková, zakladatelka Collaborative Collective, Lukáš Brom ze studia The Builders, Matěj Draslar, přednášející na ETH v Curychu a v neposlední řadě Pavel Buryška, zakladatel atelieru XTOPIX.
Kategorii design hodnotila porota ve složení Jan Činčera, zakladatel obalového studia Studio Činčera a předseda mezinárodní soutěže Young Package, Ondřej Krynek, zakladatel DesignMag.cz a organizátor Prague Design Week a Šimon Brabec z Braasi Industry.

Galavečer, jehož součástí bylo slavnostní vyhlášení výsledků Olověného Dušana 2017, proběhl 23. března 2017 ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Byly zde oznámeny nominace a ocenění projektů a ateliérů. Večer moderovaly studentky Anna Vácová a Alžběta Widholmová.
V kategorii designu porota nevědomě navazuje na tradici rozpaků nad výběrem vítěze. Tentokrát se vydala na průzkum prvních ročníků, z čehož vzešly nejen dvě nominace, ale rovnou i dva vítězové. V kategorii projekt je to Barbora Lexová, která na úrovni zvládla jak prezentaci, tak model, respektive prototyp Smetáčku s lopatkou. To bylo zároveň zadání pro polovinu atelieru Jaroš & Doucet, jehož kvalitu porota ocenila též vítězstvím za jeho širokou možnost projevu pro nově příchozí studenty. Jak sami porotci říkají: “díky dobrému zadání se dá hodně rozpoznat hned na začátku.”

V kategorii architektury se porota rozhodla hlasitěji demonstrovat pocity, které se často opakují napříč Dušanovskými ročníky, tedy polarizace kvality architektonických atelierů na škole. Udělila proto ocenění poroty pěti atelierům: Císler & Pazdera se zadáním Most-město, Kuzemenský & Synek se zadáním Mixed use Na knížecí, Kraus & Čančík - Nejen bydlení pro Úvaly, atelier Novotný & Koňata & Zmek se zabýval soutěží na Fakultu architektury v Drážďanech a Redčenkov & Danda se zásahy do Františkových Lázní. S názorem, že kvalitu školy určuje její nejslabší článek, převrací systém top hodnocení v otázku.
Podobně u projektů: ocenění poroty získává Tomáš Gelien za Mixed-use v atelieru Kuzemenský & Synek, trojice David Lašek, Miroslav Styk, Martin Želiar za Most medzi a Bytový dům v atelieru Císler & Pazdera, Jiří Neuvirt s návrhem Lázeňského náměstí v atelieru Redčenkov & Danda a David Poloch za Bydlení pro Úvaly z atelieru Kraus & Čančík. „Jsou stejně dobří a neporovnatelní.”

Výstava nominovaných a vítězných projektů je k vidění v NTK do 18. 4. 2017, kde zároveň s koncem výstavy proběhne veřejná diskuze se zástupci vedení, ateliérovými vedoucími a studenty FA nad tématy, která Dušan otevírá.
Studentskou soutěž Olověný Dušan 2017 shrnuje a prezentuje katalog, který si mohli odnést návštěvníci galavečera. Katalog je rovněž k dostání v kanceláři 441 Spolku posluchačů architektury v budově Fakulty architektury ČVUT.


Tisková zpráva

Představujeme práce z ateliéru Kuzemenský & Synek, kde studenti pracovali se zadáním Mixed use Na knížecí Mixed use development Na knížecí

Mixed use development Na knížecí

Konstrukce a dekonstrukce městského bloku je hlavním teoretickým tématem semestrální práce. Jeho výhody, nevýhody, limity, odstranění nevýhod, zkoumání klišé s blokem spojených, propojení více funkcí v bloku. Jedním z cílů zadání je zkoumání obecných vlastností městského bydlení, městského bloku, jeho velikosti, možnosti jeho nového pochopení, soudobý posun v typologii, hloubky, intenzity, měřítka a podobně. Podstatné je vyřešit celé zadané území – tedy v celé hloubce části nedokončeného vnitrobloku.

Úkolem je prověření kapacity parcely. Akademickým zadáním je maximální využití hodnoty území. Úkolem je určit hranici, kdy intenzita / hustota začíná být kontraproduktivní a snižuje hodnotu celku. Úkolem je na řešeném území navrhnout strukturu, kde hlavním programem bude bydlení, druhou částí je standardní kancelářská / komerční či jiná veřejná funkce. Tuto část domu je nezbytné navrhnout co nejuniversálněji. Výšková regulace není záměrně zadána. Předmětem zadání je co nejlépe prozkoumat potenciál parcely, včetně jejího vztahu k okolí. Parcela nabízí logicky dokončení privátního bloku, ale stejně tak jakoukoliv jinou strukturu, která pomůže lepšímu využití místa a začlenění do kontextu.
Poměr standardu a typu bytů i poměr hlavní funkce bydlení a funkce komerční / veřejné bude předmětem návrhu – včetně jeho teoretické obhajoby. Byty jsou požadovány v maximální možné míře různých kategorií, pravděpodobně i standardu i způsobu distribuce. Student měl kompetenci uvedenou diverzitu bydlení popřít, navrhnout jinak a svoji tezi obhájit. Analogicky studenti přistupovati k programu funkce komerční / veřejné. Fyzický i sociální kontext okolí je právě tvořen. Tato proměnná nejistota se ukázala být jedním nejzajímavějších katalyzátorů semestrálních návrhů.

Hodnocení poroty
Jednotným tématem semestrálního zadání se stalo zkoumání možností zhodnocení parcely na křížení ulic Stroupežnického a Ostrovského ležící v přímém sousedství autobusového nádraží Na Knížecí.
Zadání předurčuje zvýšenou intenzitu pracovního nasazení. Rozsah dílčích úkolů sahá od stanovení názoru na rozhraní mezi historickou a transformační částí Smíchova, navázání na stávající kontextuální vazby a predikce vazeb nových, určení míry zastavění vnitrobloku, definování veřejného x soukromého, hledání adekvátního poměru programové skladby, až po detailní řešení, mnohdy velmi důvtipných, dispozic jednotlivých bytů různorodého standardu (což bylo jedním z hlavních témat).
V rámci ateliéru se objevuje téměř u všech autorů shoda v pojetí průčelní hmoty domu a komponování fasády směrem do autobusového nádraží. Monumentálně velkorysá jednolitá tvář dostaveb reaguje na měřítko sousední budovy bývalých ženských domovů, čímž jasně podtrhuje hranici mezi historickou strukturou Smíchova a nově plánovaným developmentem. Možnosti variantních přístupů k takto významnému rozhraní však zůstaly skryty.
Na rozdíl od pojetí průčelí se projekty navzájem velmi odlišují ve formování vnitrobloku. Objevují se různé poměry zastavění, měřítek objektů a míra veřejného x soukromého. V mnoha případech dochází při vstupu chodce do útrob vnitrobloku, v porovnání s uličním průčelím, až ke dramatickému vjemovému kontrastu. Práce pojímající vnitroblok jako unikátní systém průchodů, pasáží, uliček, piazzett a dvorků, střídají projekty s rozměrnými společnými zahradami.
Studenti se s typologií velkoměstského paláce vypořádali na vysoké úrovni. Projekty jsou jasně souměřitelné díky srozumitelné grafické prezentaci a vkládacího modelu.