Text tiskové zprávy: Martin Hejl, kurátor. 6. 6. 2014 jsme měli tu čest otevřít národní expozici v československém pavilonu v italských Benátkách na 14. Bienále architektury, letos s kurátorem Remem Koolhaasem. Zároveň byla uvedena stejnojmenná kniha 2×100 mil. m2 Atomized Modernity – on architecture of large housing complexes in Czechoslovakia 1914-2014 z dílny studia KOLMO.eu, které je, v čele s Martinem Hejlem, kurátorem národní expozice.
Keigo Kobayashi a Martin Hejl při prohlídce expozice v slovenskočeském pavilonu
Posledních 100 let je převážně společnými dějinami Československa, proto je expozice českého pavilonu expozicí o společné historii dvou dnes autonomních států. Oslovili jsme univerzity, urbanisty, architekty z obou zemí, aby se podíleli na sběru dat.
Československý pavilon je posledním společným územím obou států, tedy posledním reziduem již neexistujícího Československa. Tento fakt jsme zviditelnili ve spolupráci s Tomášem Džadoněm záměnou pořadí jmen obou států nad vstupem do pavilonu: SLOVACHIACECO.
Mapa:
Rozhodli jsme se podrobně sledovat univerzální architekturu v Československu za posledních 100 let. Tou je bydlení v jeho třech základních etapách – standardizace 1914–1948, prefabrikace 1948–1989 a katalogizace po revoluci 1989. Tento vývoj dokumentujeme na velké mapě 56 největších československých měst s vyznačenými obytnými celky postavenými v uplynulých 100 letech. Je překvapivé, že 90 % veškerých obytných budov bylo postaveno právě v tomto období.
6 obytných celků:
Z tohoto universa bydlení jsme vybrali šest klíčových velkých rezidenčních celků a sekvenčně je zobrazili na stěnách.
Baťův Zlín, sorela v Ostravě-Porubě, nový přesunutý Most, bratislavská Petržalka coby největší sídliště ve střední Evropě, postmoderní Velká Ohrada v Praze a porevoluční satelit v Jesenici u Prahy odhalují cestu od individuálního bydlení ve standardizovaném rodinném domě, přes kolektivní panelovou výstavbu, k opět individuální katalogizované suburbii dnes. Tato cesta od domku k domku popisuje změny základního městského vzorce.
Doprovodné video k výstavě pochází z dílny studia Loom on the Moon https://vimeo.com/97075617
Diagram evoluce univerzální architektury:
Třetím doplňujícím prvkem je totem – 3D diagram evoluce prefabrikace od Baťova domku k poslednímu postavenému panelovému domu VVÚ ETA ve Velké Ohradě, který byl po revoluci nahrazen nejoblíbenějším katalogovým domem Alfa. Seskupením těchto elementů vzniká základní algebra, kterou je možné vyskládat 97 % bydlení vyznačeného v mapě.
Nabízí se otázka, jaká je úloha architekta v projektování této masy? Proto jsme uskutečnili sérii 16 rozhovorů s historiky, inženýry, urbanisty a tvůrci těchto šesti „highlightů“, které vycházejí jako kniha s názvem 2×100 mil. m2 – Atomized Modernity. Ta, jak doufáme, otevře kritickou debatu o roli architekta ve výstavbě většinové městské substance dnes, popřípadě jak nakládat s tím, co už bylo postaveno.
Exteriér pavilonu, který pro letošní ročník nese název Slovakia Ceco, je oživen dvěma restaurovanými původními dětskými prolézačkami, kterými byla vybavena v 60.–80. letech většina prefabrikovaných obytných celků.
Výstava je pro veřejnost otevřena 7. 6. – 23. 11. 2014 od 10:00 do 18:00 hodin mimo pondělky.
Porota v práci
Kurátor: Ing.arch.Martin Hejl + KOLMO.eu
Spolupracovali: atelier Lenky Hejlové a Martina Hejla FUA TUL, atelier Jana Studeného a Benjamina Brádňanského a atelier Petra Stece a Vita Halady VŠVU v Bratislavě, studio d+g+g, Jan Šrámek, Tomáš Džadoň, Alexey Klyuykov, Cyril Říha, Mikuláš Macháček, Linda Dostálková a další
S laskavou podporou: Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo kultury SR, Národní galerie v Praze, Slovenská národní galerie, Nadace české architektury, ČVUT, Slovenská akadémia ved, překladatelská agentura Skřivánek, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Národní technické muzeum, Archiv města Ostravy
Všechny fotografie poskytla kancelář kolmo.eu
(Doplněno stavbawebem:) Na tiskové konferenci k zahájení československé expozice na Bienále v Benátkách kurátor, podpořen ředitelkou Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Helenou Musilovou, zmínil tristní stav československého pavilonu v Giardini. Pavilon od Otakara Novotného je z roku 1926 a jeho umístění je výjimečné. nalézá se společně se 5-7 nejbohatšími státy (v době vzniku) v centru zahrad, jeho technický stav a údržba však této pozici neodpovídá. Pavilon nutně potřebuje promyšlenou a kvalitně provedenou opravu, aby byl skutečně reprezentačním kulturním stánkem obou republik. Soupis nutných oprav již existuje a Národní galerie vyjednává s ministerstvem kultury ČR o rozpočtu nejen na opravy, ale na reprezentativní výstavy vůbec. Současný rozpočet není v žádném případě dostatečný a naši kurátoři se svými týmy tento hendikep dohánějí typickým českým důvtipem a improvizací, což však v tvrdé konkurenci pomáhá jen zčásti. Martin Hejl by příštím kurátorům ze srdce přál lepší podmínky, než měli všichni ti, kteří se se stavem pavilonu a rozpočtem, přiděleným českým státem na reprezentaci světového významu, až posud potýkali.
