
Je prvním stadiónem s umělou ledovou plochou na území bývalého Československa. V roce 2000 byl prohlášen kulturní památkou.
Stavba stadionu byla zahájena podle návrhu architekta Josefa Fuchse v roce 1930.
Chladírenské zařízení dodané Brněnskými strojírnami bylo schopno za dvě hodiny vyrobit 4 cm silný led. Stavba pokračovala takovým tempem, že se zde již 17. ledna 1931 mohlo v provizorních podmínkách uskutečnit první utkání. Stadion byl v tomto stavu v provozu tři měsíce s tím, že přes léto proběhne dostavba. Tu se však nepodařilo pro finanční náročnost v nastávající hospodářské krizi dokončit. Původní investor nebyl schopen dostát svým závazkům a magistrát musel přislíbit nízký roční nájem i úlevu na daních, aby stadión se všemi závazky převzala do nájmu firma ing. Keclíka, která na něm původně prováděla pouze stavební práce. Stadión byl oficiálně otevřen až 6. listopadu 1932.
Plocha stadiónu 90 na 34 m byla rozdělena na dvě části. Pro hokejové zápasy byl určen prostor 60 na 30 metrů. Na tribuny, z nichž některé byly i kryté a jiné dokonce pojízdné, …více
Autor: Lidmila Burianová | Sekce: Články, Stavby a projekty, Stavby pro sport, Z domova | Počet komentářů: 0
Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…
Díky za sdílení 😊 Nové číslo časopisu STAVBA 1/2026 opět ukazuje pestrou paletu české architektury od veřejných budov až po…
Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.