Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšli

Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšli

Jiráskova 93, 570 01 Litomyšl

(17. 6. 2020) Do konce června bude dokončena a odevzdána kompletní projektová dokumentace k provedení stavby

 
 
 
 

Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšli

(ČTK) - Národní památkový ústav (NPÚ) chce na podzim připravit veřejnou zakázku na obnovu zámku v Litomyšli, který je zapsán na seznamu UNESCO. Předběžně má na stavbu přislíbenou dotaci 380 milionů korun v programu Péče o národní kulturní dědictví I. ministerstva kultury. Zda budou peníze stačit, není zatím jasné.

"Pokud budou rozpočty vyšší, budeme muset z plánovaného rozsahu obnovy pravděpodobně redukovat," uvedl na dotaz ČTK Miloš Kadlec, ředitel územní správy Národního památkového ústavu na Sychrově, pod nějž zámek v Litomyšli spadá.

Projekt obnovy zámku zahrnuje nákladnou opravu zámecké budovy včetně části sgrafit a pořízení nové divadelní konstrukce šetrnější k památkovým hodnotám zámku. Součástí prací bude i nedaleký Panský dům, kde by měl být depozitář uměleckých děl.

Podle Kadlece bude do konce června dokončena a odevzdána kompletní projektová dokumentace k provedení stavby. Během července a srpna podstoupí důkladnou kontrolu včetně rozpočtů, následně bude zpracován takzvaný investiční záměr, který dostane ministerstvo kultury. Po jeho schválení ministerstvo vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Památkářům se na obnovu zámku a Panského domu v minulosti dvakrát nepodařilo získat evropskou dotaci. Tvrdili, že projekty s požadovanými dotacemi celkem více než 250 milionů korun byly dobře připravené, ale doplatily zvláště na to, že objekty nejsou v havarijním stavu.

Zámek v Litomyšli je cennou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. Byl postaven v 60. až 80. letech 16. století Vratislavem z Pernštejna jako dar pro manželku Marii Manrique de Lara. Pernštejnské renesanční sídlo doplnily v 17. a 18. století barokní úpravy provedené dalšími majiteli, Trauttmansdorffy a Waldstein-Wartenbergy, za účasti předních barokních umělců. Unikátem je dochované zámecké rodinné divadlo z roku 1797. Na seznam UNESCO byl zámek zapsán v roce 1999. Vloni jej navštívilo více než 53.000 lidí.

Doplněno Stavbaweb:
Památkáři plánují obnovu krovů, střešního pláště, komínů a restaurování sgrafit. Projekt nazvaný Božský zámek zahrnuje vybudování návštěvnického centra, obnovu Sloupového sálu v přízemí a vytvoření zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí. Ve třetím nadzemním podlaží je plánován menší koncertní sál v prostoru starého zámeckého divadla, vznikne multimediální expozice věnovaná sgrafitové výzdobě a renesančnímu stavitelství. V plánu jsou i úpravy obrazárny, které umožní celoroční provoz a důstojnou prezentaci jedinečné umělecké sbírky děl Julia Mařáka, Františka Kupky a Maxe Švabinského. Významnou součástí bude i nová expozice zaměřená na dochované zámecké divadlo a prezentaci kulisových scén Josefa Platzera, nejvýznamnějšího tvůrce kulisových scén pro česká a rakouská divadla druhé poloviny osmnáctého století.
Asi třetina sgrafit zámku je původních renesančních nebo z doby baroka, zbytek pochází z doby obnovy sgrafitové výzdoby v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století a jsou autorským dílem týmu pod vedením Olbrama Zoubka. Václav Boštík, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a Olbram Zoubek na lešení u fasád zámku v letech 1974 až 1987 trávili každou stavební sezonu, někteří pokračovali v dalších pracích až do roku 1993.
Panský dům, který od roku 1947 slouží jako mateřská škola, by měl získat původní podobu interiérů a nové využití. Po rekonstrukci již školka v Panském domě nebude. V přízemí by měla vzniknout restaurátorská dílna a zázemí pro odborníky, v prvním patře badatelna a pracovní depozitář, která zámku jako svozovému místu pro mnoho památek chybí. Druhé patro by se využívalo jako bezbariérová galerie a výstavní síň. Zmizí i nynější dětské hřiště před domem, promění se v odpočinkovou zahradu a tím se umožní průchod k zámku.

Zámek Litomyšl
Projekční práce - Zámek Litomyšl - božský zámek 

Související články:

Zámek a Panský dům v Litomyšli by měly podstoupit rozsáhlé opravy  9.1.2017
NPÚ chystá opravu zámku a Panského domu v Litomyšli  11.11.2016
Oprava zámku v Litomyšli 3.5.2016

 
 
 
 

17. 6. 2020 18:48:51. Re: Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšl... Jitka

  Velmi ambiciozní. Tak držím palce.

17. 6. 2020 19:13:23. Re: Památkáři připravují obnovu zámku a Panského domu v Litomyšl... arch

  Kdyz uz to je videt na te fotce... Take vam nekomu prijde ten Sepkuv pavilon jako uplne pitoma konstrukce? Prakticky v podstate nepouzitelne, protoze tam vedou ruzne napric ocelove prvky, ktere dost prekazi pouzivani

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz