Před 50 lety byla dokončena přehrada Orlík, největší v Česku

Před 50 lety byla dokončena přehrada Orlík, největší v Česku

(21. 12. 2011) Praha 19. prosince (ČTK) - Vodní nádrž Orlík je co do objemu zadržované vody největší tuzemskou přehradou. Výstavba více než 81metrové betonové hráze trvala šest let, a byla dokončena 22. prosince 1961. Klíčová součást vltavské kaskády tak v těchto dnech slaví půl století své existence.

 
 
 
 

Před 50 lety byla dokončena přehrada Orlík, největší v Česku

Praha 19. prosince (ČTK) - Vodní nádrž Orlík je co do objemu zadržované vody největší tuzemskou přehradou. Výstavba více než 81metrové betonové hráze trvala šest let, a byla dokončena 22. prosince 1961. Klíčová součást vltavské kaskády tak v těchto dnech slaví půl století své existence.

Úzké a hluboké údolí pod soutokem Vltavy s Otavou bylo pro stavbu přehrady vybráno už v roce 1911. Tehdejší návrh počítal se zhruba čtyřicetimetrovým přehradním stupněm, který měl sloužit energetickým účelům. Stavba však nikdy nebyla realizována.
Letecký snímek hradu Zvíkov na břehu Orlické přehrady na řece Vltavě, střední Čechy (zdroj: Wikipedie, foto - Karelj)
Plány byly oprášeny v polovině 40. let, kdy byl rovněž proveden důkladný geologický průzkum vytipované lokality. Na jeho základě vznikl projekt přehrady, a na podzim 1954 byly zahájeny přípravné stavební práce.

Rozlehlé přehradě muselo ustoupit několik vesnic a samot, celkem asi 650 stavení. Pod hladinou by skončil i empírový řetězový most z Podolska. Unikátní technická památka ale byla rozebrána a po jednotlivých částech přemístěna ke Stádleci na Táborsku, kde se nad řekou Lužnicí klene dodnes. Přestěhovat se musel i románský kostelík svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou, který byl před zaplavením zachráněn přesunem na nedaleké výše položené místo.

Velká pozornost byla věnována zabezpečení hradů Orlík a Zvíkov, stojících do té doby vysoko nad řekou. Kolísání vody v nádrži, jejíž hladina měla za pár let dosahovat až k úpatí těchto cenných staveb, by mohlo narušit podloží, na nichž hrady stojí. Skály proto byly zpevněny hloubkovou injektáží a základy staveb dostaly na několika místech ochranný betonový plášť.

Se stavbou tížné hráze, jež spolykala přes milion metrů krychlových betonu, začali dělníci v dubnu 1957. V jednom okamžiku na ní pracovalo až 1900 lidí, a tak stavba poměrně rychle dosáhla konečné výšky 81,5 metru nad okolním terénem, což je nejvíc ze všech hrází v České republice.

Na konci září 1960 byla přehrada už v tak pokročilém stádiu, že se mohlo začít s napouštěním nádrže. Hned následující rok na jaře bylo v orlické hydroelektrárně uvedeno do zkušebního provozu první ze čtyř soustrojí vyrábějících elektřinu. Definitivně byly všechny práce na přehradě a v jejím okolí dokončeny v roce 1966.

Zajímavostí orlické přehrady je výtah pro malé sportovní lodě. Jde o šikmou betonovou dráhu, po níž se plavidla pohybují naložená na vozík tažený navijákem. Hráz má být kromě toho vybavena i šikmým lodním zdvihadlem pro plavidla s výtlakem až 300 tun. V principu jde o rozměrnou vanu, do níž loď vpluje, načež je i s vodou vyzvednuta po nakloněné rovině vzhůru. Ačkoliv se s tímto zařízením počítalo již při stavbě přehrady, na jeho zprovoznění se dosud pracuje.

Klíčovým úkolem orlické přehrady je výroba elektřiny. O to se stará čtveřice Kaplanových turbín pohánějících generátory o celkovém výkonu 364 megawatt. Díky tomu, že na plný výkon najedou za pouhé dvě minuty, plní orlická hydroelektrárna důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě v době špičkových odběrů. Orlík v takových okamžicích spolupracuje s níže položenou přehradou Kamýk, která vyrovnává vysoký odtok z Orlíku, aby nenapáchal škody.

Sedmdesát kilometrů dlouhé umělé jezero, jež kromě Vltavy vzdouvá hladinu i na Otavě a Lužnici, také zmírňuje důsledky záplav. Při velkých povodních v srpnu 2002 dokázala Orlická přehrada spolu s dalšími součástmi vltavské kaskády prodloužit čas potřebný pro evakuaci obyvatel a přípravu protipovodňových opatření v Praze i dalších městech a obcích.

Orlík zadržuje nejvíc vody, není ale nejrozlehlejší nádrží
Přehled největších přehrad v České republice, řazený podle objemu zadržované vody
(k 50. výročí dokončení výstavby přehrady Orlík na Vltavě 22. prosince 1961):

Orlík
Řeka: Vltava
Celkový objem: 716,5 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 2732,7 hektaru
Přípravné práce na přehradě, jež je součástí vltavské kaskády, započaly v říjnu 1954. O šest let později už bylo možné začít s napouštěním přehrady, přestože betonová hráz o délce 450 metrů a rekordní výšce 81,5 metru v té době ještě nebyla úplně dokončena. Součástí hráze je vodní elektrárna s celkovým výkonem 364 megawatt.

Želivka (Švihov)
Řeka: Želivka
Celkový objem: 323,1 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 153 hektaru
Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody pro pražskou aglomeraci byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Více než 58 metrů vysoká sypaná hráz byla dokončena v roce 1975. Přestože prioritním účelem nádrže je zadržování vody pro vodárenské účely, byla hráz vybavena i malou vodní elektrárnou.

Lipno I
Řeka: Vltava
Celkový objem: 309,5 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 4870 hektarů
Co do rozlohy největší umělé jezero v České republice začalo u obce Lipno nad Vltavou vyrůstat v roce 1952. Vodu v tomto nejvýše položeném stupni vltavské kaskády zadržuje 25 metrů vysoká hráz, která je zčásti betonová a ze dvou třetin sypaná. Šumavské moře, jak se Lipnu přezdívá, je oblíbeným cílem rekreantů. Kromě vodních radovánek si mohou dopřát i výlety do téměř nedotčené přírody v bývalém hraničním prostoru.

Nechranice

Řeka: Ohře
Celkový objem: 287,6 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 1338 hektarů
Sypaná zemní hráz s rekordní délkou 3280 metrů vznikala v letech 1961 až 1968. Hlavním účelem přehrady je zajistit dostatek vody pro průmysl a zemědělství, má ale také zlepšovat průtoky na řece Ohři. Umělé jezero, které vyrostlo u obce Nechranice i přes tamější mimořádně nepříznivé geologické poměry, je i cílem milovníků vodních sportů z širokého okolí.

Slapy
Řeka: Vltava
Celkový objem: 269,3 milionu metrů krychlových
Maximální zatopená plocha: 1162,6 hektaru
Vodní elektrárna Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády po druhé světové válce. Betonová hráz o výšce 65 m je umístěna v úzké soutěsce na konci někdejších Svatojánských proudů. Její součástí je vodní elektrárna s trojicí Kaplanových turbín. Nádrž má nejenom energetický význam, ale umožňuje také regulovat vodní režim na Vltavě.
 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz