Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme přírodě

Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme přírodě

(12. 6. 2020) Správné využívání dešťové vody má nejenom ekologické a ekonomické důvody, ale je také legislativně vyžadováno

   
 
 
 
 

Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme přírodě

Změny klimatu přinášejí v posledních letech proměnlivé počasí. Dlouhotrvající sucha, která mohou za pokles vody ve vodních tocích a úbytek vody ve studnách, střídají přívalové deště, kdy proudy vody splachují ornou půdu a ve městech odtékají do kanalizace. Proto je stále více potřebné dešťovou vodu zachytávat a naučit se s ní hospodařit. Správné využívání dešťové vody má nejenom ekologické a ekonomické důvody, ale je také legislativně vyžadováno.

O koloběhu vody v přírodě se učíme už ve druhé třídě základní školy. Úlohu dešťové vody ale začínáme vnímat až ve chvíli, kdy se vody nedostává. Dnes je nám všem pojem hospodaření s dešťovou vodou dobře známý. Tento způsob správného nakládání se srážkovou vodou podporuje výpar, vsakování a pomalý odtok dešťové vody do lokálního koloběhu vody. Dříve byla dešťová voda odváděna pouze prostřednictvím stokové sítě. V současnosti už se hledají cesty a možnosti, kam dešťovou vodu svést. Může se odpařovat do ovzduší, vsakovat do půdního a horninového prostředí nebo zadržet a svést do jednotné kanalizace.

Proč tolik povyku kolem dešťové vody?
Původně proto, že jsme byli několikrát po sobě postiženi silnými povodněmi. Bylo nutné snížit rizika záplav, protože díky rostoucí zástavbě už kapacity stokových kanalizací nestačily. A v poslední době přicházejí další důvody, proč se dešťovou vodou zabývat. Tím posledním z nich je zvýšení odolnosti měst vůči klimatickým změnám. Postupně se ustupuje od co nejrychlejšího odvedení dešťové vody do kanalizace a začíná se uplatňovat princip jejího zadržení a využití v městském prostoru, případně alespoň zpomalení jejího odtoku. Každá nová či rekonstruovaná stavba tak musí ze zákona mít na svém pozemku buď vsakovací nebo retenční opatření s regulací odtoku, případně musí majitelé nemovitostí srážkové vody z odvodňovaných ploch využívat pro vlastní provoz jako vodu užitkovou (např. k zalévání nebo splachování).

Jak vrátit srážkovou vodu zpět do přírody?
Nejlépe a nejjednodušeji formou zasakování do okolní půdy. Slouží k tomu různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy a vsakovací šachty. Geologický posudek a následné vsakovací zkoušky rozhodnou o tom, zda je možné shromážděnou vodu vsakovat či nikoli. Následně projektant rozhodne, jaký objem, typ a konstrukci zasakovací nádrže nejlépe použít. V úvahu je také potřeba vzít nutnost výkopových prací, snadnost instalace a kontroly. Příkladem mohou být akumulační boxy Wavin Q-Bic Plus, které jsou vyrobené z čistého polypropylenu, jsou modulovatelné a lze je podobně jako lego poskládat do takové velikosti a objemu, který odpovídá požadovaným parametrům. Lze je použít jak k zasakování, tak k retenci dešťové vody, a to i tam, kde je požadováno čištění a revize systému.  Srážková voda totiž absorbuje celou řadu nečistot, před kterými je nutné ochránit zdroje podzemní vody. Řešit se to dá např. zakomponováním filtrační šachty pro zachycení hrubých nečistot či separační šachty a odlučovače k odfiltrování nejjemnějších plovoucích a unášených částic. Dešťová voda může také obsahovat různé chemické, ropné nebo jiné nebezpečné látky. K jejich odstranění pak slouží odlučovače ropných látek, příkladem takového zařízení může být odlučovač Certaro NS.

Vodu zachytí i zelená střecha
Vodu přírodě pomohou vrátit i všechny propustné plochy na pozemku stavby. Obrovské plochy parkovišť u obchodních center a skladovacích hal jsou převážně s asfaltovými a jinými povrchy, po kterých voda stéká. To se teď postupně mění a nahrazují je jiné materiály, jako např. zasakovací tvárnice, které umožňují vsakování vody i růst rostlin. Velmi účinné jsou i zelené střechy, které se v poslední době začínají objevovat v městské zástavbě. Pokud se místo standardní rovné střechy zrealizuje střecha zelená pokrytá vegetací, vrstvy střechy tak minimálně 40 % srážkové vody absorbují a umožní, aby se odpařila zpět do ovzduší. Zelená střecha je nejen estetickým řešením, ale i zdrojem ochlazení a zvlhčení prostředí v době veder a sucha.

podle podkladů společnosti Wavin Ekoplastik


 
 
 
 

12. 6. 2020 14:46:51. Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme přírodě. Jiří Kalvach

  Pojďme tyto vědomosti více šířit, projektanti musí trvat na vsakování do terénu u novostaveb i přestaveb, i za cenu omezení chybných představ investorů. Zelené střechy jsou jedna z nejlepších cest tam, kde není na vsakování příliš místa, ve městech.

13. 6. 2020 10:07:02. Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme příro... Jitka

  Jenže škody už byly napáchány. Haly v průmyslových zónách už stojí a vlastníci nemají důvod je měnit. Legislativní důvod jak je donutit není. Zajímal by mě ekonomický propočet návratnosti investice do úprav a údržby střechy na zelenou s retenční schopností ve vztahu k ceně za klimatizaci. Když navíc ušetřit na klimatizaci je tak snadné stačí ji vypnout.

17. 6. 2020 15:35:03. Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme p... jadran

  Tak vy bystě chtěla dělat ty střechy na skladovacích a výrobních halách jako zelené? A zajímal by vás vypočet návratnosti? A vypínala byste klimatizaci? Co si takhle třeba říct, jak velkou vrstvu zeminy by bylo potřeba na střechu dát a připočítat její přitížení při nasáknutí vodou? A když chcete vodu zachycovat, tak je podle vás nejlepší cesta ji udržet ve výšce 12 až 15 metrů na souvislé, ničím nestíněné ploše vystavené většinu dne přímému slunečnímu záření? Víte, co to je vůbec retence a čemu má sloužit? A vy si opravdu myslíte, že ve většině těch obrovských hal je klimatizace?

17. 6. 2020 19:02:22. Re: Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracej... Jitka

  Ale o tom přece mluvím, že by mě zajímala návratnost investic. Ale to, že by zelená střecha (třeba i bez retence) pomohla právě v halách, kde se klimatizace vypíná nebo tam vůbec není, snad nepopřete.

25. 6. 2020 15:02:50. Re: Re: Re: Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vr... jadran

  To tedy popřu. Protože střecha je exponovaná teplem a ona "zeleň" tam ani v našich podmínkách prostě přes léto nevydrží, ledaže by tam byl drenážní trvale zavodňovací systém, takže elektrickými čerpadly by se ty zeleň zavlažovala, aby se z ní voda odpařovala a odcházela přes atmosféru pryč. Po revoluci v rámci výstavby hraničních terminálů čerstvě sjednocené Německo vybudovalo nové objekty hraničních přechodů (např. Strážný) a objekty mely sedlové zatravněné střechy. Ta tráva tam přežila tak rok. Nejsme ve Skandinávii a nejsme u moře. Jsme na hranici kontinentního podnebného pásu a tím je dáno, že pro naše podmínky je něco podobného nesmysl. Jak píšu, viz střecha obchodního centra Smíchov v Praze. A jestli vám připadá normální mít na střeše výrobní haly s řekněme deseti tisíci metry čtverečními (ekonomicky je to nesmysl, ale technicky taky) vegetační vrstvu zeminy (minimálně 5 tisíc kubíků, ale spíš osm), tak k tomu nelze dodat nic jiného, než že by mě zajímalo, kde by se ta hlína vůbec brala. A znovu opakuji, v naprosté většině těch hal, o kterých píšete, žádná vzduchotechnika, ani chlazení prostě není.

17. 6. 2020 15:29:08. Re: Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme příro... jadran

  Vážený pane Kalvachu, je bezva, že na základě v zásadě reklamního článku hned víte, že je to dobře - zelené střechy jsou totální nesmysl, protože nejen v našich podmínkách nefungují - viz. zelená střecha na nákupním centru Nový Smíchov a zadržovat vodu na plochách, odkud se nejsnáze a nerychleji odpaříA co se týká onoho vsakování, tak si přečtěte stavební zákon, příslušnou vyhlášku k dokumentaci a vyhlášku o obecných požadavcích na výstavbu. Tak pak ke svému překvapení zjistíte, že povinnost stavebníka zajistit likvidaci dešťových vod na vlastním pozemku je tam jednoznačně stanovena a všichni jí respektují, protože ve finále je to ještě navíc to nejlevnější řešení. A to i třeba rybníček s úpravou pro čerpání hasičů místo vnější hydrantové sítě s nadzemními hydranty. přesně takhle vystupují všichni ti aktivisté. O dané věci nic neví, ale mají okamžitě řešení, které tady už buď celá léta je a nebo je zcela nesmyslné. Jelikož s vámi dost často v řadě věcí souhlasím, doufám, že pochopíte, že to není namířeno proti vám.

17. 6. 2020 15:41:06. Re: Připravme se na suché léto, dešťovou vodu vracejme přírodě. jadran

  Společnost Wavin Ekoplastik si tady dělá reklamu na svoje slavné vsakovací boxy. Zabalí to do rádoby ekologické omáčky, aby prodávala řešení, které má význam slutečně jenom v extrémně složitých hydrogeologických poměrech a v prostorové nouzi. Obvzlášť se mi ííbí v posledních letech hojně frekventovaná fráze o klimatických změnách - klima se totiž na zeměkouli měnilo odjakživa a mění se i nyní a představa, že ho člověk nejak zásadně ovlivní je zcela mimo mísu a slouží jenom politikům, politikářů a hlavně "ponikatelům" - v tomto případě skoro doslova obchodníkům s deštěm za pomoci tzv. aktivistům...a podobné články je třeba poskytovat optikou jejich zadavatelů popř. autorů, vesměs reklamních kreativců, kteří jsou schopni tvrdit cokoliv a naopak šířit nesmysly, jenom aby prodali svůj produkt.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz