Příroda architektuře sluší

Příroda architektuře sluší

(9. 3. 2020) Závěry diskusního setkání na téma Architektura a krajina ve městě

   
 
 
 
 

Příroda architektuře sluší

Z diskusního setkání „Architektura a krajina ve městě“, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2020 v CAMP v Praze, vyplynulo, že modrozelená infrastruktura zůstává pro investory, ale i projektanty relativně novým, byť stále aktuálnějším tématem. Vhodně navržená opatření napomáhají výstavbě udržitelné architektury i adaptabilitě na klimatické změny v urbanizované krajině.

Ještě donedávna byla architektura často vnímána odděleně od krajiny. Protože ale dochází k prolínání těchto částí prostředí, je třeba hledat cesty k jejich harmonickému soužití. Díky němu se mohou například realizovat opatření vedoucí k adaptabilitě na klimatické změny i k udržitelnosti staveb. Předmětem bouřlivých diskusí je aktuálně především návrat přirozeného vodního režimu do urbanizovaného prostředí.

Podle názoru Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR), ale není nutné vnímat klimatické změny pouze jako hrozbu: „Každá hrozba zároveň generuje příležitost. Spíše než omezování a nastavování mantinelů předpisy považuji za důležité provádět osvětu veřejnosti a motivovat architekty k navrhování a realizování vhodných opatření“. Tématem není jen zachycování dešťové vody, ale její udržení v krajině, přizpůsobení se novému rozložení srážek v roce. Ve své přednášce proto na příkladech představil význam a přínos „modrozelených opatření“ v urbanizovaných územích – náměstí v Moravském Písku se zasakovacími prvky, zasakovací průlehy v Bruntále, zachytávání dešťové vody v základní škole v Praze 4 atd. Mezi příklady kvalitních udržitelných staveb (které kladou důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie, efektivně nakládají s odpady, využívají srážkovou vodu a recyklují vodu šedou) upozornil na pražský bytový komplex Luka Living, dům s mokřadní střechou na Letné, Otevřenou zahradu v Brně, pasivní základní školu v Psárech atd. „SFŽP ČR již podpořilo stovky projektů modrozelené infrastruktury a adaptace na klimatické změny. Realizováno bylo díky národním či evropským dotacím více než 100 000 nových ekologických kotlů, 6 500 nádrží na dešťovou vodu, tisíce zelených či vodních prvků a mnoho dalších projektů“, shrnul svou přednášku Petr Valdman.

Pilotní projekt adaptace na klimatické změny podporovaný městem vzniká v pražském Hloubětíně. Na původním brownfieldu zde vyrůstají nové rezidenční čtvrti SUOMI a LAPPI, jejichž benefitem bude rekultivovaný meandr říčky Rokytky se zeleným pásem v bezprostřední blízkosti bytových domů. Rezidenční areál navazuje na zeleň v okolí koryta řeky a protahuje ji až do náměstí ve středu zastavovaného území. Každý bytový dům má navíc svou soukromou zeleň. V tomto projektu se podařilo zvýšit biodiverzitu krajiny a regulovat průtok dešťové vody, zvětšit rozsah vodního toku a kultivovat centrální zasakovací prostor - pomocí průlehů, koryt, vsakovacích luk, retenčních nádrží atd. „ Při řešení v areálu Suomi Hloubětín využil developer YIT Stavo zkušeností, které získal při testování svého dokončeného rezidenční areálu Koivu Zličín v Praze 5, kde je realizován komplexní systém odvodu dešťových vod“, vysvětlil při své prezentaci projektu Petr Altmann, Area Project Manager z YIT Stavo.

Jaromír Hainc, ředitel Sekce detailu města na IPR Praha, v kontextu plánovaných revitalizací v metropoli upozornil na náročnost dosažení koncensu mezi požadavky 57 pražských městských částí, 22 stavebních úřadů, 435 obcí přilehlých k Praze a IPR Praha. Představil ve svém vystoupení mimo jiné konkrétní pozitivní příklady z metropole, např. pilotní projekt revitalizace pražských sídlišť – vnitrobloku Vybíralova a také koncepci Císařského ostrova, kde vzniká protipovodňová ochrana i kultivace celého nábřeží. Připomenul také studii tzv. Hradebního korza v centru Prahy, u něhož je prověřována výsadba různých typů stromů a jejich vliv na proudění vzduchu ulicemi.

V panelové diskusi, která následovala po úvodních přednáškách, vystoupili krajinářská architektka Markéta Veličková, dále Antonín Lupíšek, vedoucí oddělení Architektury a životního prostředí na ČVUT UCEEB, architekt Pavel Buryška z ateliéru XTOPIX a architekt Petr Jehlík ze společnosti Fiala + Nemec. Přítomní se shodli, že téma modrozelených opatření se všichni teprve učí. „Ještě před 10 lety o něm nikdo nemluvil“, říká Markéta Veličková, kterou doplnil Petr Jehlík: „Když jsme v roce 2012 začali navrhovat palác Drn na Národní třídě, byly diskuse o zelené fasádě v památkové rezervaci náročné. Příroda ale proměňuje tváře domů, dobře se s architekturou doplňuje a vždy jí bude slušet“. Antonín Lupíšek z vlastní zkušenosti ví, že: „Na UCEEB se stále častěji obracejí developeři, kteří si začínají uvědomovat výhody vegetace na fasádách i střechách pro ochlazování budov, stejně jako přínosy správného hospodaření s vodou pro město.“

Přítomní architekti a krajinářští architekti jsou přesvědčeni, že je při návrhu řešení veřejného prostoru nutné spolupracovat se specialisty, především se šikovnými dopravními inženýry i vodohospodáři, a zároveň musí zadavatel včas nechat zpracovat také management údržby zelenomodrých opatření. „Stromy jsou nejlepší klimatizace“, říká Markéta Veličková. „Ale jsou zároveň stavbou, která potřebuje reagovat na stávající infrastrukturu města. Vysazování alejí a stromořadí ve městech může být někdy kvůli podzemním vedením či archeologickým vykopávkám velmi komplikované“, dodává. Stejně tak může být problém umisťování retenčních nádrží pod terén.

Pavel Buryška upozornil, že by měly existovat dotační tituly, které by podporovaly komplexní řešení území – tedy části nad povrchem i pod terénem. Podle sdělení Petra Valdmana se s takovými programy počítá a jsou již v přípravě. Moderátora akce Jiřího Jaroše zajímalo, zda lze měřit efektivitu zelených opatření na budovách. Ing. Lupíšek oznámil, že UCEEB monitoruje a zkoumá 30 typů různých zelených střech, včetně dopadů v případě jejich nedostatečné či nesprávné údržby. Ostatně na údržbu veřejného prostoru upozornil i Petr Altmann. Posteskl si, že přestože developeři zainvestují realizaci modrozeleného opatření, městská část si tento veřejný prostor nemá odvahu převzít, jelikož nemá finanční prostředky na jeho údržbu.


Součástí akce organizované ABF, a. s., bylo rovněž zahájení 12. ročníku soutěže pro mladé a začínající architekty do 33 let YOUNG ARCHITECT AWARD 2020, jejímž tématem je právě Architektura a krajina ve městě. Výsledky soutěže budou slavnostně zveřejněny dne 8. září 2020 - více viz www.yaa.cz.
tisková zpráva

Související články:
Architektura a krajina ve městě 21.2.2020

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

20. 10. 2022 17:55:02

Re: Odborníci apelují na vládu: odložte projednávání novely stav...

Kromě toho, že se připojuji k této výzvě, upozorňuji na to, že velkým přičiněním pana Františka Lukla, tuším že z 13.1.2021 bylo z novely SZ vyloučeno to podstatné, co mělo být hlavním motorem zlepšení výkonnosti stavebních úřadů základního stupně a tedy i zkrácení doby trvání správního řizení. A to jistě víte, je vyjmutí těchto úřadů z gesce a působnosti místních, obecních a městských úřadů, tedy z vlivu starostů a z jejich rozhodování o personálním obsazení míst odborých pracovníků vč. určování jejich platů podle tabulek a jiného odměňování podle vlastního uvážení. Tedy z vlivu korupčního prostředí, které jednoznačně na mnoha radnicích trvale vládne. Tedy shrnu to takto: žádné změny (ani o 30% podle názoru paní Žanety Hadžič) v trvání správního řízení pro vydání povolení stavby nebo souhlasu s jejím umístěním ani náhodou nečekejme, když je již známo, že přes 3 tisíce pracovník stav.úřadů odejde do důchodu a 3 tisíce na jiná méně exponovaní místa, protože za takové mizerné platy si nebudou dále ničit zdraví, jak z novely SZ již nyní vyplývá. to jsou informace jak z MMR, tak z "terénu", kde se pohybuji již 50 let. Tedy bude chybět víc než 6000 odborníků (a nečekejme, že mladší náhradníci z jiných oborů budou vykazovat potřebné výsledky) a slučováním úřadů nebude ničeho dosaženo, spíše naopak přijdou další odchody těch opravdu zkušených lidí, o nichž si ministr Bartoš myslí, že jsou ti nejslabší. Jak úsměvný je jeho amatérský názor. Holt kozel je opět jednou zahradníkem a paní ing. Hadžič ho ještě podporuje. Tedy ona ví víc než pan ing., Bartoš, ale jen po právní stránce, o praxi v terénu přímo na úřadech ví zrovna tak málo, jako ministr.

6. 10. 2022 14:46:02

Re: Elysium spa

Paráda!

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz