Principy územního plánování evropských měst vol. III – krajiny

Principy územního plánování evropských měst vol. III – krajiny

(3. 11. 2017) Závěrečná zpráva Martina Klody z konference 

 
 
 
 

Principy územního plánování evropských měst vol. III – krajiny

Průběh a hlavní teze
V pátek 20.10.2017 proběhla v Praze v Rezidenci primátora pod záštitou primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové, pod záštitou Velvyslanectví Nizozemského království a Velvyslanectví Švédska v Praze a odbornou záštitou Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT v pořadí třetí mezinárodní odborná konference s názvem Principy územního plánování evropských měst. Tématem konference byly krajiny evropských metropolí s podtitulem „Pojetí krajin v plánu města“.

O své zkušenosti se podělili experti Antoni Vives z BarcelonyMarja van Nieuwkoop z Amsterdamu, Bette Lundh Malmros ze Stockholmu a profesor Giuseppe Cina z Turína. Krátkými vstupy se také zapojili čestní hosté z předchozích konferencí – Peter Gero z Hamburgu, Koos van Zanen z Amsterdamu, Martin Klamt z Mnichova a Jiří Klokočka z Kortrijku a Prahy. O filosofii krajiny v západní kultuře promluvil Jiří Plos a přístup Metropolitního plánu ke krajině Prahy představili Roman Koucký, Martin Kubeš a Jaromír Hainc. Na závěr již tradičně proběhla debata zahraničních a domácích odborníků.

Konferenci moderoval Josef Smutný, architekt a předseda pořádajícího spolku Člověk a Prostor.

Konference se zúčastnilo přes 140 pozvaných hostů z řad architektů, developerů, zaměstnanců státní správy, studentů z Česka i zahraničí.

Hlavní teze:
From government to governance

Diskuzní panel českých a zahraničních odborníků zahájil Peter Gero:
Plánování je proces. Dlouhodobý, kontinuální, odborný, ne demokratický ve smyslu přímé demokracie. Změny společenských nálad bývají tak rychlé, nepředvídatelné a často protichůdné, že nemohou přímo ovlivňovat dlouhodobé cíle správy města. Město potřebuje leadership, libreto a politické zadání. Je to otázka kuráže a schopnosti ustát vlastní názor.

„You have to bet“, vzkázal starostům Antoni Vives. Svět se točí kolem měst a města jsou tu pro rozvíjení lidské aktivity. Bette Malmros potvrdila míru participace plánu se starosty obcí a místními spolky (v konsenzuální švédské tradici). Pouštět se do otevřeného připomínkování veřejností by nebylo zodpovědné ani demokratické, takový rozsah není nikdo schopen zvládnout, dodala. Regionální otázky není možné řešit v hranicích Prahy, jsou to „jen“ administrativní hranice. Veďte dlouhodobou diskuzi, nepotřebujete vládu, ale společnou správu (from government to governance), dodala. Zejména tento princip se stal společně sdíleným poselstvím konference.

K evropské praxi patří zároveň přeskupování a sjednocování fragmentované správy (Flandry, Itálie) i hledání široké shody a vytváření neformálních dohod v regionu (Hamburk, Stockholm, Amsterdam, Barcelona). Hledání řešení jen „podle zákona“ je zásadní chyba, která nemůže fungovat, zdůraznil Peter Gero.

Marja von Nieuwkoop zmínila další otázky, například zhoršování kvality krajiny vlivem evropské politiky zemědělské podpory, přechod na nové zdroje energie a adaptace na klimatické změny. Témata která zejména Holandsko řeší vážně a dlouhodobě.

Koos van Zanen podpořil naši kuráž k uspořádání série konferencí a srovnávání našich přístupů s evropskými metropolemi. Zdůraznil potřebu jasného příběhu Metropolitního plánu, sdělitelného i na „birthday party“. Ekonomika Amsterdamu je založená na vědomostní bázi. Potřebuje ty nejlepší lidi. Proto i kvalita života ve městě musí být tak dobrá, jak to jen jde, dodal. Odpovědí na 15 minutový princip dostupnosti krajiny a preferenci bydlení „uvnitř silničního okruhu“ Amsterdamu je zvyšování hustoty obyvatel ve městě. Zároveň s ekonomickými důvody k tomu vede silný vztah k otevřené krajině jako klíčové hodnotě metropolitního regionu. S růstem města roste i tlak na okolní krajinu a zvyšují se nároky na ní.

Giuseppe Cina poukázal na ekonomický význam krajiny. Městská zemědělská krajina je rentabilní z hlediska její údržby i z hlediska ekonomického potenciálu a nových příležitostí pro město a příměstské vesnice. Je potřeba připravovat podmínky pro využití jejího potenciálu a používat měkké nástroje plánování.

Závěry diskuze
Série konferencí potvrzuje správnost rozhodnutí Prahy pro zpracování Metropolitního plánu:
„Váš Metropolitní plán je nejaktuálnější plánovací dokument v Evropě, proto jste v přístupu k plánování nejdál ze všech hostů konference,“ řekl na závěr Antony Vives z Barcelony. „Konference na mě udělala velký dojem, je to pro nás zrcadlo naší práce a inspirace, se kterou se vracím do Stockholmu,“ dodala Bette Malmros.

Kontinuita konferencí je zároveň přínosná a inspirativní pro naše zahraniční hosty. Praha se emancipuje a je rovnocenným partnerem evropských metropolí. Výměna zkušeností a inspirace je oboustranná. Konference přináší vize a otevírá okna.

Doporučení
Praha nemá svůj  Metropolitní plán jen obhajovat, musí jej umět nabídnout a vyprávět jeho příběh. Zároveň potřebuje budovat společnou vizi rozvoje města a dlouhodobý konsenzus při jejím naplňování. From government to governance.

Příspěvky podrobně: 1. blok
Pražská primátorka Adriana Krnáčová přivítala hosty konference. V úvodu zdůraznila význam metropolitní krajiny pro Prahu a nastínila hlavní výzvy: volná krajina okolo Prahy je zastavována dvakrát rychleji v porovnání s průměrným tempem rozpínání srovnatelných evropských měst. Struktura území Prahy je hodně různorodá, vedle historického centra města s památkovou rezervací a její ochrannou zónou máme přes padesát městských částí, od historických předměstí přes modernistická sídliště po svébytná městečka a vesnice, připojená k hlavnímu městu. Rozvoj regionu navíc přesahuje administrativní hranici města. Péče o krajinu metropolitního regionu není možná bez odborného a věcného dialogu se Středočeským krajem.

Martin Kloda uvedl za organizátory konference téma pojetí krajiny, parku a vystavěného městského prostředí a zmínil kvantitativní pojem „zeleň“ jako nástroj funkčního zónování města v územním plánování 20. století. Představil základní geografická data Prahy a hlavní rysy hierarchie územního plánování v české legislativě.

Výkladem významu a etymologie krajiny v evropské kultuře navázal Jiří Plos z FA ČVUT. Obýváme jednu společnou Krajinu a zároveň nekonečné množství krajin jednotlivých bytostí. K vytvoření odpovědného vztahu ke krajině (místu našeho pobývání) nabídl několik otázek:
- jak vymezit vhodná pravidla? (rovina právní)
- jaké jsou způsoby regulace našeho chování ve světě? (rovina politická)
- jak účelně skloubit zájmy? (rovina morální)
- jak dospět k vnitřně konzistentnímu plánu? (rovina metafyzická – podle Karla Jasperse)

Zkušenosti z předchozích konferencí shrnul Peter Gero z Hamburku:
- plán má pomoci vytvářet hezké město: nemá plánovat podle funkcí, nemá segregovat
- městský prostor je hierarchizovaný, má svého ducha
- vnitřní zahušťování města brání jeho extenzivnímu rozšiřování; nechceme rozšiřovat město do krajiny, ale přinášet krajinu do města
- potřebujeme posilovat městské centrum, mít koncept jeho rozvoje
- veřejná prostranství se rozvíjejí v komunikaci s parterem města

Příjemné město je výsledkem dlouhodobé a zodpovědné práce, budované z interdisciplinárního pohledu, na základě odborných argumentů, bez nepřátelství.

Josef Smutný připomenul naše zkušenosti z amsterdamského sympozia Confrontations in the Metropolitan Landscape 2017: různá evropská města řeší stejné problémy a výzvy současnosti. Pro všechny účastníky konference je inspirativní sdílení jednotlivých přístupů.

Bette Lundh Malmros z Regionální rady Stockholmu představila základní koncepci metropolitního regionu, rozvíjející „zelené klíny“ krajiny (green wedges) mezi paprsky „spirálové galaxie“ rychle rostoucí stockholmské aglomerace. Dosažitelnost a prostupnost krajiny, rozložené pro nás v  neobvyklém prostoru pobřežního souostroví, je klíčovým prvkem koncepce rozvoje regionu.

Princip „green wedges“ používá Stockholm již 20 let, jen s lehkou úpravou důrazů. Cílem je postupné zvyšování kvality příměstské krajiny. Strategický plán zároveň pečlivě sleduje další výzvy, které před nás klade 21. století, jako je strategie pro zemědělskou krajinu, rozmístění iniciačních uzlů ekonomického rozvoje nebo adaptace na klimatické změny. Implementace plánu vyžaduje dohody na různých úrovních, dobrovolnou spolupráci při naplňování společných cílů a zejména vzájemnou důvěru. Nezbytné jsou nástroje společné komunikace a nástroje hodnocení provedených kroků. Ambice Stockholmu jsou vysoké: být nejpřitažlivější metropolí v Evropě. V návaznosti na „funkční“ zeleň Bette Malmros zmínila další barvy švédské krajiny: modrou (moře) a bílou (sníh).

Marja van Nieuwkoop z projektového týmu Metropolitní krajiny Amsterdamu přinesla komplexní vizi enviromentálního rozvoje regionu. Na významově obsažných a přitom graficky velmi srozumitelných mapách ukázala snad všechna důležitá témata. Amsterdamská krajina je charakteristická „modrou“ barvou všudypřítomné vody. Na počátku osidlování byla „konzumace“ krajiny – těžba a sušení rašeliny jako energetického zdroje. Pokles rašelinišť a technologie zakládání města na pilotech přinesly další charakteristický holandský prvek: „poldering“. Poldering je princip komunikace, ve kterém nemůže být žádné téma upřednostněno nebo opominuto a při kterém hledáme společný průnik všech zájmů. Kulturu polderingu a její viditelně skvělé výsledky můžeme Holandsku jedině závidět.

Amsterdamský plán „Vize 2040“ má za cíl vybudovat ekonomicky silné a udržitelné město. Hlavními principy jsou prostupnost a dostupnost krajiny (15 minutes rule – dosažitelnost do 15 minut jízdy na kole), zahušťování centra a ochrana zelených struktur otevřené krajiny (densification – oproti tradicí i trhem upřednostňovanému individuálnímu bydlení), trvalá shoda na zachování otevřené krajiny (při jejím intenzivním různorodém využívání – land use plan), aktivní a uvědomělé plánování a stimulační programy pro zvyšování kvality městského prostředí. Vědomostně orientovaná ekonomika si žádá vysokou kvalitu městského prostředí a ambiciózní cíle. Těch je možné dosáhnout postupnými kroky, sledováním jasně vytyčeného směru a s dlouhým dechem.

Profesor Giuseppe Cina z Turína se naopak zaměřil na důležitost zemědělské krajiny a příměstského zemědělství pro život metropole. Téma zdravých lokálních potravin a přetržení tradičních vazeb mezi metropolemi je velkou výzvou současnosti, reflektovanou v evropských metropolích. Zkušenosti severoitalských měst Milána a Turína v práci se zemědělskou krajinou a obnovováním potlačených vazeb jsou jednoznačně inspirující pro celou Evropu.

Severoitalská města pečují podobně jako Metropolitní plán o svůj zelený pás krajinného rozhraní, nazvaný poeticky „Corona Verde“. Principy plánování se postupně měnily od plánování zastavitelných ploch k plánování otevřených ploch, od vlády k správě (from government to governance).

Rozvoj Turína je pevně spojen s automobilkou Fiat. Zakládání městských parků související s mírněním sociálního napětí má dlouhou tradici. Turín opustil modernistický přístup k plánování před více než 20 lety. Má stabilní městský plán z roku 1995, který od té doby prošel 310 aktualizacemi. Turínský region má svůj plán územní koordinace od roku 2011. Plán zabraňuje nové výstavbě na zemědělské půdě – oproti předchozí možnosti neomezené urbanizace jsou  nyní zastavitelná jen 2% území regionu. Klíčem ke změně bylo uvědomění, že zemědělská půdá není jen „bílá“ prázdná plocha na mapě. V celosvětovém měřítku je mnohem víc „zelených“ brownfieldů (opuštěné zemědělské krajiny) než industriálních. Dobře spravovaná a multifunkční příměstská zemědělská krajina je přitom ekonomicky soběstačná a přináší městu celou řadu dalších benefitů.

Antoni Vives z Barcelony přerušil svým skvělým temperamentním projevem „plánovací“ linku odborných příspěvků. Jako bývalý zástupce starosty katalánské metropole a konzultant městských inovací a strategií „smart cities“ promluvil o nutnosti zacílení městské politiky na potřeby občanů, o strategiích rozvíjení multifunkčního města na základě jeho existující struktury a o výzvách, které před Barcelonu a metropole po celém světě přináší současnost a digitální revoluce.

Svět se točí kolem metropolí. Barcelona je živé husté město, lidé jsou zvyklí žít blízko sebe. Město má především vytvářet prostor pro lidské aktivity. Politika musí být směřována pro občany. Strategické linie Barcelony jsou: být produktivním, inkluzivním, soběstačným a inteligentním městem, internacionálním hubem digitálního věku. Ke kvalitě městského života patří kvalita parků a otevřených prostranství. Barcelona jde cestou rozvoje městských superbloků – využívání a posilování stávající struktury jako příležitosti ke zlepšení prostředí a rozvoji města. K barevné škále evropských krajin přidal Antoni Vives žlutou – veřejný prostor barcelonských pláží.

Krátce vystoupili účastníci minulých dvou setkání: Koos van Zanen z Amsterdamu (s příkladem výškového developementu Sluisbuurt na umělém ostrově v centru Amsterdamu), Martin Klamt z Mnichova (s odpovědí na provokativní otázku, zda město „pojídá“ krajinu, strategií drobných krůčků a pilotních projektů a poznámkou, že městská krajiny nemusí být jen „zelená“), Jiří Klokočka z Prahy a Kortrijku (s „alarm stop“ rozdělením krajiny Flander na města a poslední zbytky otevřené krajiny) a Peter Gero z Hamburku se zkušeností budování Hafen City. Vytvoření Hafen City předcházel průzkum realizovaných projektů a poučení se z jejich chyb, vytvoření ideální vize města a zvláštních podmínek „experimentální zóny“. Rozvoj oblasti probíhal na pozemcích vlastněných z 98% městem, pod taktovkou městské developerské společnosti. Projekt přinesl zvětšení městského centra o jednu třetinu s vysokou hustotou zástavby při zachování kvality a historické identity místa a umožnil průnik vodních ploch do centra města (waterscape).

2. blok konference:
V „pražském“ bloku prezentace Kanceláře Metropolitního plánu IPR představil Jaromír Hainc českou soustavu územně plánovací dokumentace. Zmínil také výsledky analýzy OECD Governmant of Landuse pro Prahu: trpíme vysokým tlakem na zastavování půdy, způsobeným vysokou mírou regulace; patříme mezi 10 nejfragmentovanějších oblastí v Evropě, chybí nám monitorování a hodnocení dopadů územního plánování v regionu, nevyužíváme fiskální opatření a stimuly. Na existující mezeru mezi samotným plánováním a jeho praktickou aplikací v českém prostředí upozorňovali také hosté během diskuze.

Martin Kubeš poukázal na jedinečnu morfologii a různorodost pražské krajiny a postupné zahrnování volné krajiny a samostatných obcí do administrativní struktury města. Metropolitní plán sleduje a třídí cílové charakteristiky (kvality) krajiny podle Evropské úmluvy o krajině. Velký důraz klade na prostupnost krajiny. Zároveň se musí vyrovnat s regionálním systémem ekologické stability (ÚSES), který protíná město bez ohledu na jeho konzistentní zástavbu (HUL – historical urban landscape). Nástroj ÚSES Západní Evropa nezná a nepoužívá. Blíží se mu multifunkční pojetí „green structure“, ovšem bez českého přírodně – ochranářského pojetí.

Roman Koucký odkázal na historickou podobnost „pražských“ témat plánování města u Karla Čapka i v úvodních zprávách všech pražských územních plánů. Naše společnost ještě nedospěla k sebevědomému vztahu k vlastnímu městu a krajině. Nemůžeme ani převzít cizí vzory, nezbývá nám než hledat a najít vlastní cestu.

Hlavním principem Metropolitního plánu je zastavení rozpínání města do krajiny. Jeho rozvoj ve vnitřních, zejména transformačních plochách. Stanovení krajinného rozhraní města – zeleného pásu, pražské „Corony Verde“. Metropolitní plán stanovuje zastavěné území města, přičemž rozeznává historickou městskou krajinu (kompaktní město a pás modernistických sídlišť) a otevřenou krajinu včetně izolovaných pražských obcí (krajina za městem). Některé části „intravilánu“ města podle definice z roku 1966 navrací Metropolitní plán krajině jako nezastavitelná území (Divoká Šárka, Kunratický les...).

V městské krajině pracuje Metropolitní plán zejména s kompozicí zelených svahů nad Vltavou a jejími přítoky, a s městskými parky. Parky třídí hierarchicky podle jejich významů (metropolitní, čtvrťové, lokalitní, místní) a sleduje jejich dostupnost, případně deficity v jednotlivých čtvrtích. Velmi podobný systém používá například Mnichov, včetně místních „pocket parks“. Mezi hosty konference silně rezonovalo téma neudržovaných pražských „městských džunglí“ (urban jungles) a příležitosti k jejich transformaci.

Regulace otevřené příměstské krajiny je založená na míře její ekologické stability. Lokality je v budoucnu možné bez potřeby změny plánu užívat současným způsobem, případně způsobem s vyšší mírou stability. Snižování stability však možné není. (například „produkční“ pole je možné transformovat na „rekreační“ park nebo les, ale ne obráceně.

Metropolitní plán je koncipován jako stabilní hřiště, které může dlouhodobě fungovat s minimem změn, a zároveň je dostatečně flexibilní pro nepředvídatelné varianty budoucího vývoje. Ke strategii spolupráce v metropolitním regionu Roman Koucký poznamenal, že Praha potřebuje mít připravenou svou „zahraniční“ politiku pro Středočeský kraj.

Zkrácenou verzi příspěvků přináší též oficiální tisková zpráva.
v Praze 26.10.2017                                                                          
Martin Kloda
foto: Petra Krejčí

Video záznam najdete na: https://www.clovekaprostor.cz/konference

Související články:

Principy územního plánování evropských měst – krajiny  25.10.2017
Principy územního plánování evropských měst  17.10.2017
Praha přivítala konferenci na téma bydlení v metropolích  5.5.2017
Principy územního plánování evropských měst II.  21.4.2017
Principy územního plánování evropských měst 13.12.2016


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.