První zkušenosti s experimentální budovou
(23. 11. 2016) Fránek Architects
První zkušenosti s experimentální budovou
Pavilon společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna jsme ve
Staviteli představili právě před rokem. Kromě jiného jsou tu naprosto výjimečné
zelené fasády, které společně s mokřadní střechou zajišťují čištění odpadní
vody. Jedná se o světový unikát, proto jsme byli zvědaví, jak se toto řešení
osvědčilo.
Stavba vývojového centra LIKO-Noe byla dokončena na jaře roku 2015 za pouhých
27 dní. Vizí bylo vytvořit budovu, která bude přínosem pro své obyvatele i pro okolí.
Její živá fasáda tvoří uvnitř pavilonu i v jeho blízkosti příjemné a
zdravé mikroklima. Vnitřní atmosféra přináší tepelný komfort bez nutnosti
klimatizování a snižuje zdravotní rizika. Objekt disponuje vlastní střešní
kořenovou čističkou, sofistikovaným vodním hospodářstvím a pracuje pouze
s přírodními zdroji tepla a chladu. Autoři projektu rovněž kladli důraz na
další aspekty zvyšující zdraví a komfort obyvatel této archy, jako je přirozené
denní světlo, čerstvý vzduch a vnitřní akustika. Jejich cílem bylo vytvořit
prototyp budovy, která bude zcela nezávislá na vnějších zdrojích.
„Na LIKO-Noe chceme ukázat, že je možné stavět průmyslové a kancelářské stavby
tak, aby nezatěžovaly své okolí, zadržovaly vodu v krajině a byly příjemným
místem pro práci i odpočinek. Kdo by čekal, že vlajkovou loď firmy bude obývat
její vedení, ten je na omylu. V novém pavilonu sídlí vývojový a
marketingový tým, kterému má inspirativní prostředí pomoci při vývoji produktů
budoucnosti,“ říká Martin Diviš, ředitel divize Živé stavby.
Projekt je experimentem, nikde jinde zatím neexistuje typizované řešení
opláštění v kombinaci dřevo, izolační pěna a zelená fasáda. Na zelené fasádě se
kombinuje na různých plochách a světových stranách různý typ konstrukce a
uchycení substrátu, v němž rostou různé druhy trávy. Kromě toho se
kombinují i různé systémy závlah. To všechno se už rok sleduje a zaznamenává.
Stejně tak ještě nikde nebyla realizována kořenová čistírna na střeše ani
montovaná mokřadní dočišťovací stěna.
Komfort
s nízkými provozními náklady
Cílem bylo u této stavby uvést do praxe pojem přírodní tepelná stabilizace:
„Jsme mile překvapeni, jak velký efekt nám přírodní tepelná stabilizace
přinesla. Ve vedlejší montované budově, stejně zateplené, nám v horkém létě
loňského roku jela klimatizace od rána do večera a v LIKO-Noe jsme
technologické chlazení nespustili. Náklady na vytápění LIKO-Noe přes zimu byly
naprosto minimální a spotřebu tepla pokryl solární panel u jezera a akumulační
krb v interiéru, kde jsme spálili necelý kubík dřeva,“ dodává Martin Diviš.
Potvrdil se tak předpoklad, že kombinace prvků přírodní tepelné stabilizace
dokáže po většinu roku pokrýt tepelnou potřebu budovy bez dalších technologií.
Díky tomu zařízení na chlazení a ohřev nemusí být tolik dimenzované.
Nicméně dnešní komfort si technologickou podporu žádá. „Nemůžeme po lidech
chtít, aby v zimě seděli u počítačů v bundách a v létě se potili. I my máme
technologickou rezervu – pro třeskutou zimu krb a pro léto i mírnou zimu
tepelné čerpadlo, které v létě chladí a v zimě hřeje. Při navržení těchto
technologií jsme také šli experimentální cestou, kdy část kolektoru tepelného
čerpadla máme pod budovou, část pod jezerem a část okolo jezera. Chceme tak
vyzkoušet, jaký vliv má toto netradiční uložení kolektorů na funkci tepelného
čerpadla. Po prvních letošních výsledcích měření tušíme, že i toto řešení je
efektní,“ upřesňuje Martin Diviš technologické řešení stavby.
Čištění vody na
střeše a na fasádě
Čistička odpadní vody je umístěna na střeše a na stěně budovy, dočištění
vody zajišťuje také zelená fasáda, která využívá přirozeného spádu a toku vody
do jezírka. Fasáda díky velkému objemu vody vyrovnává výkyvy teplot a chrání
stavbu proti přehřívání. Retenční jezero je zásobárnou vody v době sucha,
dokáže zadržet vodu i při přívalových deštích. Tepelnou stabilizaci objektu
tedy tvoří kombinovaný efekt více prvků: kořenové čistírny, zelených fasád,
okolních stromů a rostlin, retenčního biotopu a zemních kolektorů, které do
interiérů přivádí v zimě předehřátý a v létě vychlazený vzduch. Pokud by se
podobné systémy využívaly více, zajistily by lepší klima v zastavěných
oblastech. Zelené fasády zajišťují nejen tepelný, ale i akustický komfort.
Budova nemá žádný systém aktivního chlazení. Pro chlazení se využívá pouze
přírodních zdrojů a chladu naakumulovaného v systému tepelného čerpadla. Díky
prvkům přírodní tepelné stabilizace nebylo nutné ani v extrémně horkých letních
měsících budovu chladit za pomoci aktivních technologií.
Konstrukční řešení
Nízkoenergetická budova je konstruována jako difuzně otevřená. Na vnitřní
dřevostavbě ze sendvičových panelů je pěnová tepelná izolace z difuzně
propustné polyuretanové pěny, následuje větraná vzduchová mezera a fasádní rošt
s hliníkovými okny a kruhovými vertikálními zahradami. Mokřadní fasádu
tvoří soustava nad sebou umístěných truhlíků z nerezového plechu, které
obsahují substrát částečně nasycený vodou. Čištění vody v nich probíhá
kombinovaným způsobem bez přístupu vzduchu a se vzduchem, kořeny rostlin
zvyšují efektivitu bakterií, takže k čištění přispívají. Základem úspěchu
je tedy kromě jiného také správný návrh skladby rostlin. Starají se o ně
odborníci – největší péči potřebují na jaře, po zbytek roku údržbu téměř
nevyžadují.
Mokřadní střechu i fasádu projektoval Ing. Michal Šperling, který má
s kořenovými čistírnami odpadních vod zkušenosti. Většinou je ale
realizuje v terénu zahrady. Pro vyčištění vody je nutné, aby střechou
proběhla několikrát, záleží však také na jejím znečištění a na ročním období.
Není třeba se obávat toho, že by odpadní voda na střeše zapáchala, protože
v první fázi se mechanicky předčistí a teprve pak se vypouští pod povrch
substrátu. Kromě toho se před vypuštěním může ještě provzdušňovat. Chemické
rozbory vody ve Slavkově už ukázaly, že je to správná cesta: „Výstup
z našeho zařízení pro recyklaci odpadních vod je voda, která by vyhověla
na požadavky u klasické kořenové čistírny odpadních vod. Tyto požadavky jsou
v současné době výrazně vyšší než požadavky a výstup z klasických
čistíren.,“ uvádí Martin Diviš.
Na plochou střechu pavilonu Michal Šperling umístil souvrství materiálů o
tloušťce 150 mm - na povrchu je říční štěrk, z něhož vyrůstají mokřadní
rostliny. Zatížení konstrukce eliminoval speciálním složením štěrku – i
s vodou má hmotnost zhruba 150 kg/m2. Souvrství snižuje
namáhání střešní hydroizolace tepelnými změnami a UV zářením, zajišťuje také,
aby se střešní plášť nepřehříval.
O střeše a fasádě
hovoříme s Ing. Michalem Šperlingem
Kořenové čistírny realizujete už osm let.
Princip jejich fungování spočívá v tom, že na povrchu štěrku různých
frakcí žijí aktivní bakterie. Spousta lidí se přitom domnívá, že k čištění
vody přispívají především kořenové systémy rostlin. Tak jednoduché to asi
nebude?
Vegetační čističky odpadních vod fungují na stejných principech jako mokřady.
Základním principem je průtok předčištěné vody kořenovým filtrem. Ten je
naplněn jemnými kamínky, na jejichž povrchu sídlí bakterie, které zajišťují
čisticí proces. Rostliny vysázené na kořenovém filtru mají doplňkovou funkci -
částečně odsávají živiny, dodávají kyslík, na jejich kořenech sídlí bakterie a
v zimě působí jako tepelná izolace. Předčištění vody probíhá ve vícekomorovém
septiku nebo v sedimentačních nádržích.
Kořeny rostlin čištění vody tedy také zajistí, ale primárně
je realizují bakterie na povrchu štěrku. A kromě toho používáme filtry –
zpočátku jsme měli horizontální filtry, nově pracujeme s vertikálními
filtry, které kombinují aerobní a anaerobní část. V aerobní části voda
pomalu stéká po jemném štěrku za přístupu vzduchu. Když steče do dolní části,
zatopené vodou, čisticí proces pokračuje. Proces můžeme zintenzivnit, pokud
voda systémem cirkuluje několikrát.
Ve Slavkově jste
realizoval první zelenou střechu tohoto typu?
První projekt jsme vyzkoušeli před dvěma lety v Mnichově Hradišti, kde měla
být nenáročná zelená střecha. Je tu tedy substrát, kde voda vyživuje mokřadní
rostliny. Není to ale odpadní voda. Střešní čistírna odpadních vod ve Slavkově
je první. Původně jsme se domnívali, že na betonovém objektu akustické komory
bude silná vrstva štěrku, ale později jsme se rozhodli pro experiment, kdy jsme
naopak použili poměrně tenkou skladbu. V materiálovém složení není jenom
štěrk s vodou, to by byla poměrně těžká vrstva – na 15 cm zhruba 400 kg/m2.
Proto jsme použili deset centimetrů pěnového skla, separační vrstvu a pět
centimetrů štěrku, který zatěžuje pěnové sklo tak, aby ve vodě neplavalo.
Voda ze zelené střechy
odtéká přes fasádu. Jsou systémy propojené?
Oba systémy fungují společně. Výsledky z laboratoře ukázaly, že
čistění tímto způsobem má v některých ohledech pětkrát lepší parametry než
klasická čistírna odpadních vod. Půvabné na tom je, že střecha s fasádou
zajišťují hned několik důležitých věcí: čištění vody, izolaci a tepelnou
stabilizaci objektu. Navíc je to hezké a vzniká příjemné klima nejen
v interiéru, ale i v dané lokalitě.
Hana Vinšová
LIKO-Noe se v tomto roce stala vítězem soutěží Zasedačka roku
v kategorii Zdravá kancelář.
Článek vyšel v časopise
Stavitel 9/2016
Pavilon ve Slavkově vznikl podle projektu architekta Zdeňka Fránka,
který jej společně s kolegy ze společnosti LIKO-S navrhl tak, aby stavba
pracovala pouze s energiemi získanými z přírodních zdrojů. Řízené rovnotlaké
větrání pracuje společně s rekuperací tepla – čerstvý vzduch se přivádí
tepelně izolačním potrubím z fasády nebo vzduchovým zemním registrem, kde
se vzduch vede potrubím v hloubce 1,5 -3,0 m. V této hloubce je
konstantní teplota 5 °C, takže v létě se vzduch ochlazuje, v zimě
naopak předehřívá.
Vývojové centrum tvoří dva objekty: administrativní část a akustická
klimakomora, která je částečně zapuštěna do terénu. První z nich je
dřevostavba s difuzně otevřenou konstrukci se zateplením, druhá byla
realizována ze železobetonu. Tato masivní konstrukce se využívá jako nosná část
pro kořenovou čističku na střeše pavilonu.
Přírodní tepelná
stabilizace montované stavby
- Dokonalé zateplení objektu pěnovou, difuzně otevřenou izolací Icynene
- Dřevěná konstrukce objektu ve spojení s pěnou Icynene funguje jako
difuzně otevřená stavba a vnitřní prostor dýchá
- Orientace a rozsah prosklených ploch
- Napojení interiéru na podzemní prostor
- Přívod vzduchu podzemním kolektorem
- Retenční jezero bezprostředně u budovy
- Zelené fasády
- Střešní kořenová čistírna odpadních vod na střeše a dočišťovací mokřadní
fasáda
- Systém venkovního zastínění stavby za použití stromů a stínících
technologií
- Lidé a technologie jako zdroj tepla
- Dostatečná plocha otvorů pro větrání čerstvým vzduchem
Pavilon jsme již publikovali:
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2015
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

22. 1. 2023 16:33:01
Re: Rodinný dům Na Rade
Zase jedna pustá krabička.....ať žije architektura.....
22. 1. 2023 16:29:29
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
22. 1. 2023 16:29:27
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
20. 1. 2023 17:32:48
Re: Vídeňský palác prošel miliardovou modernizací
A co na to říká Klub za starou Prahu?
20. 1. 2023 17:26:32
Re: Interiér horského apartmánu
Můžete mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi "víkendovým apartmánem o výměře 110 m2", který má svého vlastníka, a bytem? Byty jsou definovány normou a mohou být i mnohem menší. Tak proč tohle není byt, když to má všechny jeho atributy? Pokud vím, tak název "apartmá" se používá v hotelích, když má host k dispozici pod jedním uzavřením víc pokojů. Ale kde se vzaly "apartmány"? Mimochodem - jestli není dítě levák, tak tomu stolku v dětském pokoji zoufale chybí světlo zleva.
20. 1. 2023 17:03:05
Re: Rodinný dům Dvě věže
Tak mě při prohlížení fotografií napadlo, že k zabydlenosti bytu patří tři K: Koberec, Knihy a Kytky. Tady je to jasně vidět. A pro mě ještě Obrazy.
4. 1. 2023 15:08:26
Re: Rekonstrukce parku Koliště v Brně
Ten Pospíšil napsal samé bláboly
2. 1. 2023 19:41:46
Re: Skleněná chalupa
Chalupa moc pěkná, jenom mi vrtá hlavou jedna věc: standardní součástí závazného stanoviska CHKO JH a AOPK ČR je z důvodu ochrany ptactva požadavek "Prosklené nečleněné souvislé plochy musí být vždy o max. ploše 2,0 m2, souvislé prosklené plochy o ploše větší musí být rozčleněny příčkami o šířce min. 10 cm tak, aby souvislá plocha bez členění byla max. o ploše 2,0 m2".. atd. Tady to tam asi zapomněli napsat.
27. 12. 2022 19:30:39
Re: Rostislav Švácha: Architektka Alena Šrámková
Nejhorší, nejméně přehledné, špatně fungijící, s holuby dokonce v Bille, je Wilsonovo nádraží, Každý, kdo je tam prvně, o cizincích nemluvě, tam bloudí, Na peronech se hodně kouří, všichni policajti z tepla haly ještě nikdy nevylezli, ale za to, Šrámková, nejhorší architekta poslední doby, nemůže.
20. 12. 2022 12:16:37
Re: Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Spamy řešíme a neustále mažeme, pokaždé ale přichází z jiné adresy, navíc ve formě komentáře, tak jim nelze zcela zabránit. Jedná se většinou o "odpověď" na newsletter od čtenářů, jejichž počítač je zavirován a automaticky vir rozesílá dál. Snad se bude nová administrace stránek, kterou chystáme, umět se spamy lépe vypořádat.
19. 12. 2022 10:33:48
Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Taky mě napadlo, že vlastě nevím, co tím chtěl básník říct. Mimo téma - dotaz pro administrátora: nedá se zabránit spamu s nabídkami půjček? Člověk už se ani nedostane k reakcím na starší články.
16. 12. 2022 14:14:59
Re: Libeňské Docky
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku - podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí ... Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě. Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo: https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
14. 12. 2022 18:34:57
Re: Česká stopa na MS v Kataru nechybí
Ano, je to skvělé a udivující, když víme, a historicky je prokázané, že pálená keramika do Evropy přišla s muslimskou vírou v 1.tisíciletí letopočtu přes Španělsko. To znamená, že kvalita a design českého výrobce (tedy výrobních závodů v ČR) je na nejlepší dosažitelné úrovni, jako ve světě výrobci dosahují. Skvělý úspěch přátelé v Lasselsbergeru!
14. 12. 2022 18:29:03
Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?
Hle, jak lze mnoha slovy a mnoha větami napsat hodně řádků, ale přitom čtenářům prakticky nic neříci, tedy cokoliv, co by blíže vysvětlovalo, o co v té tzv. "integraci" půjde. Zejména u velkého kritika Jana Kasla to překvapuje.
14. 12. 2022 18:21:23
Re: Libeňské Docky
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. :)
14. 12. 2022 17:16:48
Re: Libeňské Docky
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
14. 12. 2022 14:26:27
Re: Libeňské Docky
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.
4. 12. 2022 19:03:52
Re: Rodinný dům na západním okraji Prahy
Tak tohle je přesně případ, kdy má někdo vysněný dům, ale je mu jedno, že se vůbec nehodí na pozemek (navážka na svahu - chudáci sousedi) ani mezi okolní stavby (šikmé střechy). Čiší z toho bezohlednost investora. A pokud jde o požadavky území studie - i kdyby nebyla platná, je to hlavně zodpovědnost projektanta, aby jeho návrh odpovídal charakteru území.
28. 11. 2022 20:35:14
Re: Bytový dům v Pardubicích
Dvanáct bytů a čtyři garáže, to je pro okolí opravdu terno. Kam dají auta ti ostatní?
22. 11. 2022 19:21:21
Re: Re: Stěrka – recept proti nudě v interiéru, dotaz.
Hezký večer, určitě na stěny je náš povrch více než vhodný především do koupelen, odstíny umíme ve více než 100 variantách. Co se týče stropu, tak si myslím, že to až tak nutné není. Prosím, pokud máte zájem, zavolejte našemu technikovi, panu Filipu Svobodovi, +420 774 682 003 Budeme se těšít