Radiocafé Vinohradská 12

Radiocafé Vinohradská 12

Vinohradská 12, Praha 2

(18. 6. 2020) CMC architects

   
 
 
 
 

Radiocafé Vinohradská 12

Budova Českého rozhlasu na Vinohradské třídě byla postavena v letech 1929–1932 ve funkcionalistickém stylu podle návrhu Bohumila Slámy. Hlavním investorem stavby bylo Ministerstvo pošt a telegrafů, neboť v nových prostorách mělo být vedle Radiojournalu (tehdejší název Českého rozhlasu) také ředitelství pošt a telegrafů v Praze (prezidium, pomocné úřady a jednotlivá oddělení ve čtyřech nejvyšších patrech) a poštovní a telegrafní úřad Praha 34 (v přízemí do Balbínovy ulice). V přízemí do třídy Maršála Foche a na nároží se počítalo s umístěním několika obchodů.
Jednotlivé samostatné skupiny byly sice v projektu stavebně odděleny, ale s možností účelného spojení mezi nimi (Radiojournal – ředitelství pošt a telegrafů – poštovní úřad) se záměrem dále rozšiřovat rozhlasové místnosti bez omezování vysílacího provozu.
Během druhé světové války zasáhla budovu letecká puma. Objekt byl několikrát rekonstruován a dostavován, některé stavební úpravy byly zdařilé, jiné méně. Rozsáhlá rekonstrukce původní budovy na adrese Vinohradská 12 probíhala ve dvou časových intervalech: v letech 2004–2005 a 2007–2011. Budova je evidována jako kulturní památka.

Český rozhlas se chtěl více otevřít veřejnosti, a proto potřeboval prostor pro interakci. Místo, kde se lidé a rádiová sféra mohou poznávat, sbližovat a inspirovat. Neformální kavárnu pro živá vysílání, příjemné a elegantní prostředí pro společenské akce. Úkolem bylo propojit dvě komerční jednotky do jednoho kavárenského prostoru. Uvědomovali jsme si, že vstupujeme do budovy vysoké historické a architektonické hodnoty. Zároveň jsme čelili požadavkům zadavatele: zakomponovat do prostoru moderní prvky a technologie, aby bylo možné živě vysílat přímo z kavárny, a provozně a vizuálně propojit kavárnu se vstupní halou Českého rozhlasu, aby se zde mohly pořádat také společenské akce.
Chtěli jsme kavárnu, která odpovídá estetice budovy: čistou, jednoduchou a elegantní. S reminiscencí 30. let, ale i s použitím moderních stavebních technik a materiálů. Takové řešení samozřejmě klade adekvátní nároky na servis a obsluhu personálem kavárny, chceme-li se vrátit v čase do doby první republiky na městkou třídu v centru Prahy.
Vchod z ulice vede do prostoru s barem a je výškově zarovnán s ulicí na rozdíl od hlavního kavárenského prostoru. Ten je z důvodu dispoziční čistoty a uživatelnosti oddělen od baru několika schody a propojen se vstupní halou historické budovy.
Pro povrchy a materiály používáme teplou paletu barev v kombinaci s bílým sklem, které odkazuje na mramorový obklad ve vstupní hale. Dubová podlaha, mosazný bar se zábradlím, kožené lavice a mramorové stoly zastupují materiály, které se používají již staletí. Duplikujeme rytmus sloupů ze vstupní strany haly do prostoru kavárny, abychom lépe uspořádali prostor a vytvořili malé pauzy mezi skupinami stolků. Dělení prostoru akcentujeme zlatými kruhy v akustickém podhledu. Velká prosklená příčka s dvoukřídlými dveřmi do vstupní haly je historickou replikou dle stávajících dveří v hale, přičemž zároveň splňuje akustické a požární požadavky projektu. Zdvojená skleněná stěna je zase čistě funkčním prvkem, který tlumí hluk z ulice. Díky tomuto zdvojení nebylo nutné zasahovat do památkově chráněné fasády.
Vzhledem k charakteru provozu kavárny s rozhlasovým vysíláním byly na konstrukce (kromě estetických a funkčních požadavků) kladeny maximální nároky na akustické vlastnosti, vzduchovou neprůzvučnost, útlum a pohltivost. Proto jsme vybrali materiály a konstrukce s nejlepšími hodnotami běžně dosažitelnými na trhu. Řešila se nejen prostorová, ale i stavební akustika. Vedle viditelných částí, jako jsou akustické obklady stěn a stropu, se stejně přísně posuzovaly také veškeré technologie, především proudění vzduchu ve vyústkách a cirkulace médií.
Z několika variant, v jak velkém rozsahu lze do kavárny umístit rozhlasovou technologii, zvítězila nakonec ta, v níž se v prostoru zachovaly jenom přípojné body. Takto vytvořené sloupy získaly další využití a kavárně tak zůstala kapacita k sezení i variabilita prostoru.

Autorská zpráva
Foto: BoysPlayNice

 


Klient: Český rozhlas
Autoři: Studio CMC architects a. s. – Vít Máslo, David Richard Chisholm; spoluautoři Evžen Dub, Nela Niederle
Spolupráce: Aveton s. r. o. –  akustika; MarkSimon s. r. o. – dodávka atypů; DT-EXPERT s. r. o. – stavba; eTruhlárna – akustické obklady
Rozloha: 150 m2

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

20. 10. 2022 17:55:02

Re: Odborníci apelují na vládu: odložte projednávání novely stav...

Kromě toho, že se připojuji k této výzvě, upozorňuji na to, že velkým přičiněním pana Františka Lukla, tuším že z 13.1.2021 bylo z novely SZ vyloučeno to podstatné, co mělo být hlavním motorem zlepšení výkonnosti stavebních úřadů základního stupně a tedy i zkrácení doby trvání správního řizení. A to jistě víte, je vyjmutí těchto úřadů z gesce a působnosti místních, obecních a městských úřadů, tedy z vlivu starostů a z jejich rozhodování o personálním obsazení míst odborých pracovníků vč. určování jejich platů podle tabulek a jiného odměňování podle vlastního uvážení. Tedy z vlivu korupčního prostředí, které jednoznačně na mnoha radnicích trvale vládne. Tedy shrnu to takto: žádné změny (ani o 30% podle názoru paní Žanety Hadžič) v trvání správního řízení pro vydání povolení stavby nebo souhlasu s jejím umístěním ani náhodou nečekejme, když je již známo, že přes 3 tisíce pracovník stav.úřadů odejde do důchodu a 3 tisíce na jiná méně exponovaní místa, protože za takové mizerné platy si nebudou dále ničit zdraví, jak z novely SZ již nyní vyplývá. to jsou informace jak z MMR, tak z "terénu", kde se pohybuji již 50 let. Tedy bude chybět víc než 6000 odborníků (a nečekejme, že mladší náhradníci z jiných oborů budou vykazovat potřebné výsledky) a slučováním úřadů nebude ničeho dosaženo, spíše naopak přijdou další odchody těch opravdu zkušených lidí, o nichž si ministr Bartoš myslí, že jsou ti nejslabší. Jak úsměvný je jeho amatérský názor. Holt kozel je opět jednou zahradníkem a paní ing. Hadžič ho ještě podporuje. Tedy ona ví víc než pan ing., Bartoš, ale jen po právní stránce, o praxi v terénu přímo na úřadech ví zrovna tak málo, jako ministr.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz