Radiocafé Vinohradská 12
Vinohradská 12, Praha 2
(18. 6. 2020) CMC architects
Radiocafé Vinohradská 12
Budova Českého rozhlasu na Vinohradské třídě byla postavena
v letech 1929–1932 ve funkcionalistickém stylu podle návrhu Bohumila Slámy.
Hlavním investorem stavby bylo Ministerstvo pošt a telegrafů, neboť v nových
prostorách mělo být vedle Radiojournalu (tehdejší název Českého rozhlasu) také
ředitelství pošt a telegrafů v Praze (prezidium, pomocné úřady a jednotlivá
oddělení ve čtyřech nejvyšších patrech) a poštovní a telegrafní úřad Praha 34
(v přízemí do Balbínovy ulice). V přízemí do třídy Maršála Foche a na nároží se
počítalo s umístěním několika obchodů.
Jednotlivé samostatné skupiny byly sice v projektu stavebně odděleny, ale s
možností účelného spojení mezi nimi (Radiojournal – ředitelství pošt a
telegrafů – poštovní úřad) se záměrem dále rozšiřovat rozhlasové místnosti bez
omezování vysílacího provozu.
Během druhé světové války zasáhla budovu letecká puma. Objekt byl několikrát
rekonstruován a dostavován, některé stavební úpravy byly zdařilé, jiné méně.
Rozsáhlá rekonstrukce původní budovy na adrese Vinohradská 12 probíhala ve dvou
časových intervalech: v letech 2004–2005 a 2007–2011. Budova je evidována jako
kulturní památka.
Český rozhlas se chtěl více otevřít veřejnosti, a proto
potřeboval prostor pro interakci. Místo, kde se lidé a rádiová sféra mohou poznávat,
sbližovat a inspirovat. Neformální kavárnu pro živá vysílání, příjemné a
elegantní prostředí pro společenské akce. Úkolem bylo propojit dvě komerční jednotky
do jednoho kavárenského prostoru. Uvědomovali jsme si, že vstupujeme do budovy
vysoké historické a architektonické hodnoty. Zároveň jsme čelili požadavkům
zadavatele: zakomponovat do prostoru moderní prvky a technologie, aby bylo
možné živě vysílat přímo z kavárny, a provozně a vizuálně propojit kavárnu se
vstupní halou Českého rozhlasu, aby se zde mohly pořádat také společenské akce.
Chtěli jsme kavárnu, která odpovídá estetice budovy: čistou, jednoduchou a
elegantní. S reminiscencí 30. let, ale i s použitím moderních stavebních
technik a materiálů. Takové řešení samozřejmě klade adekvátní nároky na servis
a obsluhu personálem kavárny, chceme-li se vrátit v čase do doby první
republiky na městkou třídu v centru Prahy.
Vchod z ulice vede do prostoru s barem a je výškově zarovnán s ulicí na rozdíl
od hlavního kavárenského prostoru. Ten je z důvodu dispoziční čistoty a
uživatelnosti oddělen od baru několika schody a propojen se vstupní halou
historické budovy.
Pro povrchy a materiály používáme teplou paletu barev v kombinaci s bílým
sklem, které odkazuje na mramorový obklad ve vstupní hale. Dubová podlaha,
mosazný bar se zábradlím, kožené lavice a mramorové stoly zastupují materiály,
které se používají již staletí. Duplikujeme rytmus sloupů ze vstupní strany
haly do prostoru kavárny, abychom lépe uspořádali prostor a vytvořili malé
pauzy mezi skupinami stolků. Dělení prostoru akcentujeme zlatými kruhy v
akustickém podhledu. Velká prosklená příčka s dvoukřídlými dveřmi do vstupní
haly je historickou replikou dle stávajících dveří v hale, přičemž zároveň
splňuje akustické a požární požadavky projektu. Zdvojená skleněná stěna je zase
čistě funkčním prvkem, který tlumí hluk z ulice. Díky tomuto zdvojení nebylo
nutné zasahovat do památkově chráněné fasády.
Vzhledem k charakteru provozu kavárny s rozhlasovým vysíláním byly na
konstrukce (kromě estetických a funkčních požadavků) kladeny maximální nároky
na akustické vlastnosti, vzduchovou neprůzvučnost, útlum a pohltivost. Proto
jsme vybrali materiály a konstrukce s nejlepšími hodnotami běžně dosažitelnými
na trhu. Řešila se nejen prostorová, ale i stavební akustika. Vedle viditelných
částí, jako jsou akustické obklady stěn a stropu, se stejně přísně posuzovaly
také veškeré technologie, především proudění vzduchu ve vyústkách a cirkulace
médií.
Z několika variant, v jak velkém rozsahu lze do kavárny umístit rozhlasovou
technologii, zvítězila nakonec ta, v níž se v prostoru zachovaly jenom přípojné
body. Takto vytvořené sloupy získaly další využití a kavárně tak zůstala
kapacita k sezení i variabilita prostoru.
Autorská zpráva
Foto: BoysPlayNice
Klient: Český rozhlas
Autoři: Studio CMC architects a. s. – Vít Máslo, David Richard Chisholm;
spoluautoři Evžen Dub, Nela Niederle
Spolupráce: Aveton s. r. o. – akustika;
MarkSimon s. r. o. – dodávka atypů; DT-EXPERT s. r. o. – stavba; eTruhlárna – akustické
obklady
Rozloha: 150 m2
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2019
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 12. 2023 22:51:16
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 22:51:11
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.