Rekonstrukce a dostavba ZŠ Praha – Ďáblice

Rekonstrukce a dostavba ZŠ Praha – Ďáblice

Budovy škol v drobné zástavbě obcí často tvoří dominanty. Je tomu tak i ve starých Ďáblicích, kde základní škola dominuje svojí velikostí na nejvyšším místě návsi.
S razantním rozvojem obcí se školní zařízení zvětšují nebo se improvizuje. S improvizací měli ďábličtí v 70. a 80. letech bohaté zkušenosti, kdy se školy stavěly spíše na sídlištích. Až v roce 1999 se realizoval projekt rozšíření školy se zastropeným dvorem v koncepci oddělených školních stupňů v památkové zóně historického jádra obce. Poměrně záhy však nová kapacita opět nevyhovovala. Na počátku roku 2014 tak ďáblická radnice se starostou panem Ing. Milošem Růžičkou rozhodla o záměru navýšení kapacity školy o čtyři kmenové učebny. Obci byly předloženy čtyři varianty umístění nového objemu – do krovu, dvě verze dostavby do školní zahrady a dostavba uzavírající školní blok. Jednoznačně bylo rozhodnuto pro dostavbu uzavírající blok, aby se zachovaly prostory půdy i zahrada. V průběhu projektování pak bylo zadání rozšířeno o další dvě učebny společně s rekonstrukcí původního školního prostředí. Jako architekti jsme se snažili vytvořit školu s přátelským a vlídným prostředím, má to být kvalitní schránka pro předávání vědění, zkušeností, místo setkávání i her.  

Nová dostavba uzavírá školní blok v tradičním principu, kde budovy oddělují soukromý prostor od veřejného. Vznikl tak rynek, do kterého jsme umístili hlavní vstup do školy. Rynek s lavičkami a vysazenou lípou hojně využívaný pro školní akce nahradil parkoviště. Původní plocha plácku užívaná například pro fotbálek byla transformována a přesunuta na střechu dostavby v podobě letní učebny. Z rynku je brankou přístupná školní zahrada, která ještě čeká na úpravy.
Vnější uzavření bloku školy vytvořilo příležitost pro vnitřní provozní propojení budov, výrazně zvyšující komfort užívání. Zároveň odpadla potřeba schodiště a hygienických zázemí, které se nacházejí ve starších budovách. Nová dostavba je tak vlastně malým objemem s jednou nosnou zdí, oddělující učebny od chodby.
Stará škola má tři podlaží s krásnými vysokými prostory, pozdější dostavba má čtyři podlaží s nižšími prostory při stejné výšce domu, což vyžadovalo navržení bezbariérového propojení rampami. Aby bylo možné zokruhovat chodby i ve 3.NP, navrhli jsme krytou lávku vedle tělocvičny. Ta zároveň vyrovnává výškové úrovně a umožňuje přístup na střechu dostavby. Novostavba se vstupem přirozeně navázala na výškové uspořádání staré školy.

Fasády staré školy a pozdějších dostaveb mají záměrně sjednocenou barevnost fasád. Dostavba a rozšíření školy z roku 1999 vytvářejí drobným architektonickým pojetím a vnitřním vybavením jeden celek, druhým celkem v bloku budov je původní majestátní budova. Rozdíly obou částí jsou v jemnostech, jako například detaily členění fasády, okna, dveře, jiné povrchy podlah a stěn nebo jiná světla. Domníváme se, že tato odlišnost pomáhá lepší orientaci a přehlednosti ve škole a zachovává důležitou identitu jednotlivých částí. 

Prosvětlení, zpřehlednění a vložení nových oddychových koutů v přistavovaných částech doplňuje velkorysost a krásu obnovených prostorů staré budovy a spoluvytváří přátelské prostředí. Dvorana v přízemí s jídelnou a malým atriem je centrálním prostorem. Atrium je „vzpomínkou na původní dvůr". Dvě jídelny nabízejí další možnosti využití jako například ranní i odpolední družina, promítací salonek nebo klubovna. Flexibilitu ve smyslu celodenního víceúčelového využití místností považujeme za velmi důležitou, protože je škoda využívat prostory jídelny pouze 2,5 hodiny denně. 

Důležitými prvky návrhu byly nově umístěné otvory a okna do průhledů, umožňující vizuální propojení a nový průnik světla do temných spících koutů. Všechny vstupy do učeben jsou prosklené z důvodů otevřenosti, průchodu světla do chodeb a také z důvodů přehlednosti.
Na střeše nové dostavby je umístěna letní „botanická“ učebna s tabulí, dřevěným sezením a možností zastínění, které umožní vytvořit „stan“. Vedle stanu je kopec s kameny a bylinami.
Důležité bylo rozhodnutí používat kvalitní materiály na povrchy podlah. Ve staré škole je lité teraco na chodbách a dubové parkety v učebnách, v nové části jsou stěrky na chodbách a dubová prkna v učebnách. Ve dvoraně je žluté linoleum a ve vstupu černé čistící rohože. Tyto materiály mají dlouhou trvanlivost a budou dobře stárnout. Všechny nové zásahy jsou navržené jako funkční prvky s civilním výrazem, aby neobtěžovaly a dobře se vstřebávaly.
Stropy a stěny dostavby jsou z monolitického betonu a následně zatepleny EPS. Základy jsou z betonových pilotů zakončených železobetonovými pasy. Příčky z keramických příčkovek, stěny šikmé lávky z ocelového příhradového nosníku, stropy z ocelobetonu. Střechy jsou ploché, hydroizolace z PVC fólie. Stropy mají SDK akustické podhledy. Okna jsou dřevohliníková s trojskly a vnějšími hliníkovými žaluziemi, na staré škole s vnějšími textilními roletami. Dveře jsou hliníkové černé nebo z pozinku, ve staré budově dřevěné kazetové. Součástí velké přestavby byla modernizace plynové kotelny, která vyžadovala umístění dočasné mobilní kotelny.

Vklíněná dostavba na rozdíl například od nového samostatného školního pavilonu vyžadovala při samotné stavbě značné nároky na dobrou organizaci práce s určitým omezením a protihluková opatření, protože měl být zachován důstojný provoz školy a prázdninové dva měsíce jsou krátkou dobou pro realizaci tohoto záměru. Školní sbor tak musel překonávat nemalé obtíže spojené s realizací stavby a patří jim velký obdiv.
Realizace proto byla rozložena do několika fází. První obsahovala přestavbu družiny a bytu školníka na dvě kmenové učebny a šatny na přízemí bloku tělocvičny, druhou fází bylo zateplení budovy včetně instalace venkovního zastínění a výměny některých poničených oken. Třetí etapou byla rekonstrukce školy a realizace dostavby včetně propojení. V současné době se projektuje čtvrtá fáze střešní nástavby pro učebnu fyziky a chemie s protažením výtahu a schodiště.

Autorská zpráva

Zadavatel: MČ Praha – Ďáblice
Autor: Škardaarchitekti  – Ing. arch. Václav Škarda; spolupráce Tomáš Bílek, Miloš Hlaváček, Lukáš Houser, Bořek Peška, Michal Zaremba