Rekonstrukce krematoria v Ostravě

Rekonstrukce krematoria v Ostravě

(2. 6. 2020) Krematorium se opraví podle vítězného návrhu Meerkatelieru

   
 
 
 
 

Rekonstrukce krematoria v Ostravě

(ČTK) - Ostravské krematorium, které je jediným v kraji, se bude rekonstruovat podle architektonického návrhu ateliéru Meerkatelier z Červeného Újezdu. Stal se vítězem architektonické soutěže, kterou město vyhlásilo loni v září. Novináře o tom informovala mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

Původní objekt z roku 1961 byl vybudován podle návrhu architekta Iva Klimeše. Krematorium se ale kvůli mnoha přestavbám značně proměnilo a v současnosti je již nevyhovující. Problémem je hlavně opláštění budovy, kdy v létě je v objektu velké teplo a v zimě naopak teplo uniká. "Vykazuje velké technické, provozní i estetické nedostatky. Cílem rekonstrukce je modernizace budovy, aby odpovídala současným trendům," uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová (ANO).

Vítězný návrh podle ní nabízí řešení citlivé k původnímu objektu a zároveň zvyšující komfort návštěvníků. Krematorium by mělo být opraveno do konce roku 2022. Na vítězném návrhu architektů Jaroslava Minaříka, Jindřicha Synka a Jiřího Kočího z Meerkatelieru se porotci shodli jednohlasně. Porota ho vybrala z 11 prací, které splnily soutěžní podmínky. Všechny návrhy z architektonické soutěže vystaví městský ateliér MAPPA. Vernisáž bude 10. června v 17:00 ve výstavním prostoru MAPPA.

"Vítězný návrh zachovává původní koncepci areálu a tvůrčím způsobem ji rozvíjí. Za efektivní porota označila, že autoři ponechávají obě obřadní síně ve vstupní části stavby a přemisťují provoz spalovacích pecí do zadní části objektu. Pozitivně ohodnotila také skutečnost, že v exteriéru nejsou použity žádné nepřiměřené stavební technologie, které by stavbu nevhodně prodražovaly," uvedla Vojkovská.

Město s vítězným studiem uzavře smlouvu na zhotovení projektové dokumentace, která by měla být dokončena v roce 2021. Následovat bude výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ta by měla být zahájena i dokončena o rok později. Cena za rekonstrukci by neměla překročit 100 milionů korun.

Doplněno Stavbaweb:
Výsledky soutěže 


1. cena – Meerkatelier:
Autorská zpráva

Základní myšlenky rekonstrukce jsou shrnuty v následujících bodech:
  • Rehabilitovat malou obřadní síň pro její původní účel.
  • Vytvořit přívětivější parter budovy přidáním zeleně, vodního prvku a průběžného architrávu, díky kterému vznikne v západní části polouzavřený peristyl.
  • Zvýšit kapacitu hlavní síně zrušením velkého zádveří.
  • Zvětšit a lépe vybavit čekárny pro rodinu i pro veřejnost.
  • Vytvořit jednu spalovnu pro všechny pece tak, aby se zpřehlednil a zjednodušil provoz.
  • Zachovat současný provozní princip jedné centrální chodby.
Pro fasádu jsme zvolili sklobetonový provětrávaný plášť ve světle šedé barvě. Velké prosklené plochy síní jsou redukovány pomocí slunolamů. Prosklení čekáren je průhledné pouze částečně. Většina oken je jen průsvitná, aby uvnitř zůstala intimní atmosféra. Materiálově se jedná o trojsklo s předsazeným dekorativním profilovým sklem s nízkým obsahem železa.
V interiéru jsou dominantně užity světle béžové cihelné pásky, které upomínají na průmyslovou historii města. Hlavní síň má v prostoru katafalku nové přisvětlení okny a nad prostorem lavic výrazný kruhový světlík.
Projekt na stránkách Meerkatelier najdete ZDE.

Hodnocení poroty
Porota oceňuje promyšlený návrh a komplexní řešení objemově adekvátní dostavby. Návrh přiměřeně využívá novou formu pro navýšení kvality provozu a výtvarného řešení. Původní koncepce areálu je zachována a tvůrčím způsobem rozvíjena. Ocenění zejména zasluhuje zachování původní myšlenky situování obou obřadních síní v nástupní části stavby včetně přemístění provozu spalovacích pecí do zadní části objektu. Díky tomu je jejich provozní uspořádání efektivní. Návrh interiéru obřadní síně nezachovává původní prvky – tento názor autorů, včetně využití těchto prvků v jiném kontextu, porota doporučuje korigovat ve spolupráci s investorem. V interiéru, kde se jeví neadekvátně použití lícového zdiva, dále doporučujeme zvážit materiálové řešení více zohledňující konstrukci stavby. V exteriéru nejsou použity žádné nepřiměřené stavební technologie, které by prodražovaly nevhodně stavbu. Cenově náročnější je pouze zastínění hlavního prosklení, které je však z hlediska významu stavby adekvátní (přispěje také k zastínění velké síně). Porota také doporučuje zachovat možnost příjezdu vozidel před objekt síně (handicapovaní starší hosté).


3. cena – NEUHÄUSL HUNAL
Odměna – Atelier 99
Odměna – Přemysl Jurák, Karel Filsak, Zdeně Rothbauer                                 
Návrhy a více informací o soutěži najdete na stránkách ČKA.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz