Rekonstrukce nemocnice na domov pro seniory

Rekonstrukce nemocnice na domov pro seniory

Antonínská 85/II, Dačice

(13. 9. 2019) JPS J. Hradec

   
 
 
 
 

Rekonstrukce nemocnice na domov pro seniory

V areálu Nemocnice Dačice jsme přestavěli a dostavěli objekt, který byl realizován roku 1950 a sloužil jako pavilon sester a lékařů. Vznikl tak Domov pro seniory. Chtěli jsme, aby se staří lidé pohybovali v příjemném prostředí, ve kterém se budou cítit jako doma a jejich život nebude orientován pouze na buňku pokoje, ale přijmou za své i společné prostory.
Projekt zahrnoval rekonstrukci šestipodlažního pavilonu a dostavbu pavilonu nového. Původní pavilon jsme přestavěli tak, že v přízemí, I. II. a III. patře jsou ubytovací jednolůžkové a dvoulůžkové buňky s vestavěným hygienickým zázemím. Každé z těchto pater zahrnuje společenskou místnost - jídelnu, společnou koupelnu, zázemí zaměstnanců, příruční skladování a toalety pro návštěvy. Ve IV. patře se nachází velká společenská místnost, která navazuje na střešní terasu s výhledem do širokého okolí, do údolí řeky Dyje a na město. V tomto patře se nachází též kaple a aktivizace s přístupem na terasu severní.
Nový pavilon jsme navrhli jako pětipodlažní objekt s celoprosklenou fasádou otevřenou do korun stromů. Pokoje jsou zde dvoulůžkové, prostorné, se společnými balkony. Při návrhu jsme kladli důraz na kontakt lidí, kteří se nemohou sami moc pohybovat, s okolní přírodou. Z pokojů je krásný výhled skrz koruny vzrostlých stromů do okolní krajiny. Střešní terasa slouží jako vyhlídková plošina do dalekého okolí. V objektu je množství teras a společných balkonů, kde se obyvatelé domova potkávají.
Součástí projektu byly rozsáhlé sadové úpravy, které řešily přilehlý park s cestami pro procházky, pergolou, vodní plochou s vodopádem a vyvýšenými pěstitelskými záhonky pro aktivní život obyvatel domova. Vybudovali jsme také novou příjezdovou komunikaci a parkoviště.

Technické informace
U stávajícího pavilonu jsme chtěli zachovat výraz jeho architektury, přitom však měl splňovat všechny současné technické parametry (zateplení, výměna výplní otvorů, podlah, obkladů a dalších prvků). Při jeho komplexní rekonstrukci zůstala hrubá stavba (cihelné zdivo, železobetonové trámečkové stropy), většina pohledových částí je nová.
Nový pavilon je postaven v kombinaci z keramických tvárnic a železobetonu. Stropy jsou filigránové s balkony na iso-nosnících. Fasáda je kombinovaná z několika druhů materiálů: cemento-vláknité desky, vlnitý plech, smaltované sklo a lehký obvodový plášť. Zábradlí je celoskleněné. Na balkonech byly osazeny skleněné probarvené paravány.
Oba objekty jsou větrány vzduchotechnikou, vytápění je podlahové. Pod zahradou jsme umístili velké retenční nádrže, napojené na zavlažovací systém.
Oba objekty mají okna s izolačními dvojskly v hliníkových rámech. Stavby jsou z vnější strany zatepleny (kontaktní a bezkontaktní zateplovací systémy) s předsazenými provětrávanými fasádami.
Při realizaci byly použity například bezvýkopová sanace kanalizační sítě nebo infuzní clony ve stávajícím zavlhlém objektu. Nosná konstrukce střechy byla realizována z lepených dřevěných vazníků v pohledové kvalitě.

Autorská zpráva

Autoři: JPS J. Hradec – Ing. Milan Špulák, Ing. arch. Milan Špulák, Jaroslav Šléz DiS., (architektonický návrh, stavební část), Ing. Luděk Němec PhD. (konstrukční část), Ing. Jaroslav Beneda (konstrukční část), Jiří Hrůza (požárně bezpečnostní řešení), Martin Cakl (zdravotní instalace), Ing. Josef Hroděj (silnoproud), Ing. Miloš Kulhavý (slaboproud), Jan Plucar (vytápění), Jaroslav Janda (vzduchotechnika), Bc. Milan Pospíchal (měření a regulace), Ing. Miroslava Cimbůrková (sadové úpravy), Stanislav Jiruška (projekt gastro)
Investor: Jihočeský kraj
Dodavatel: HSF System a.s.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz