Rekonstrukce Pálffyovského paláce

Barokní palác byl do současné podoby přestavěný podle projektu Františka Maxmiliana Kaňky v roce 1712 Janem Josefem z Valdštejna ze tří domů, z nichž jeden patřil v letech 1660–1689 Maxmiliánu z Lamingeru, proslulému Lomikarovi, kterého vyzval na boží soud Jan Sladký-Kozina. V roce 1723 palác přešel sňatkem z Valdštejnů na Fürstenbergy, z nichž Karel Egon zde v roce 1775 organizoval první zasedání Učené společnosti nauk, a další Fürstenberg, Max Egon, nechal v roce 1854 sály ve 2. patře upravit pseudorokokově (stav objektů paláce k roku 1832 je zachycen na Langweilově modelu Prahy). Do rukou Pálffyů z Erdödu se palác dostal v roce 1885, ale už v roce 1902 ho prodávají státu. Od té doby tady postupně působily různé státní instituce.

Po r. 1902 sloužil palác postupně jako místodržitelský archiv a stanice jízdní policie, po roce 1918 byl archiv změněn na archiv ministerstva vnitra a zůstal do r. 1946. Po roce 1950 zde sídlilo ministerstvo informací, později ministerstvo kultury – mj. tu sídlila některá pracoviště památkového ústavu. Dnes zde sídlí jedna z částí Pražské konzervatoře a archiv notového materiálu.

V r. 1952 byly pro ministerstvo informací provedeny stavební úpravy, především východního průčelí, včetně úprav částí krovu východního křídla a nároží. Další stavební úpravy proběhly v r. 1964, kdy byl dům spojen s č.p. 158 a vchod z ulice změněn na okno.
V 70. až 90. letech minulého století byly na paláci prováděny dílčí opravy převážně odstraňující zatékání do střechy a opravy lokální destrukce krovu hlavně v místě zatékání.

Od r. 2017 probíhá komplexní oprava značně poškozeného krovu s výměnou střešní krytiny z malého prejzu. Při odstranění skladby podlahy v celé ploše půdy byl zjištěn havarijní stav stropních trámů a rákosníků způsobený biotickými škůdci a houbami (Outkovka řadová – Trametes serialis a Outkovka zprohýbaná – Antrodia sinuosa). Z tohoto důvodu byla provedena náročná statická opatření s opravou a s výměnou některých masivních trámů, které nebylo možné sanovat. Součástí sanace stropních trámů byla opatření pro zabránění proniknutí mycelia hub ze zdiva zpět do stropní konstrukce, resp. podlahové konstrukce půdy.

Vzhledem k tomu, že při plánovaném sejmutí stávajících vrstev podlahy půdy kontaminovaných aktivní a latentní podobou hub v násypu tvořeného stavební sutí se zbytky napadeného dřeva, nebylo možné použít zpět všechny půdovky, které byly navíc při očišťování od velmi kvalitní malty poškozeny, byly původní půdovky doplněny půdovkami novými. Hledali jsme na našem trhu takové, které by se co nejvíce přiblížily barevností i rozměry půdovkám stávajícím a splnily by náročná kritéria památkářů a památkového dozoru na stavbě. Požadavky splnila cihelná dlažba HELUZ s přírodním povrchem a rozměry 200 x 200 x 30 mm. V kombinaci se starými půdovkami a s vystupujícími historickými masivními vaznými trámy, cihelná dlažba HELUZ působí velmi vkusně a efektivně.

Karel Sehyl, autor projektu rekonstrukce
Foto: Ondřej Mika


Pálffyovský palác
Valdštejnská 14,16, Praha 1 – Malá Strana
Oprava krovu, stropní konstrukce a fasády
Autor: Karel Sehyl / Arch Tech


Cihelná dlažba HELUZ
• pro zajímavé podlahy nejen historických objektů,
• přírodní ekologický materiál,
• nízká nasákavost,
• mechanická a chemická odolnost,
• vysoká pevnost a objemová hmotnost,
• umožňuje variabilní a vysoce estetické ztvárnění.

Publikováno v časopise Stavba č. 4/2019, str. 80–81