Rodinný dům, Krásná

Rodinný dům, Krásná

(23. 6. 2020) BARAAK Architekti

   
 
 
 
 

Rodinný dům, Krásná

Dům v lesích, pro manžele a jejich psy. Dům s nádhernými výhledy. Dům, který se otevírá do přírody. Dům, který je možné kompletně zavřít okenicemi a žaluziemi. Otevřený dům vs. bezpečná schránka pro rodinu na samotě. Hory, výhledy a klid.

Koncept
Jsme na horách, proto je fasáda domu krytá vlnitým plechem s povrchovou úpravou Aluzink. Před okny jsou umístěny posuvné okenice, případně rolety. Jižní i západní fasádě dominuje rozměrné okno: v obou případech jde přes dvě podlaží a umožňuje průhled skrz dům a současně napojení interiéru domu na okolní krajinu.
Dům využívá svažitosti pozemku, aby svou hmotou nerušil charakter krajiny a současně naplnil požadavky na vnitřní prostor. Podzemní podlaží využívá rozdílných výškových úrovní terénu tak, aby bylo možné prostory osvětlit a umožnit z nich výstup na zahradu. Vzhledem k orientaci pozemku, který se svažuje směrem k severovýchodu a okolnímu lesnatému porostu, byl dům umístěn do spodní části parcely přibližně na místo původního zbouraného objektu. Tato pozice zajistila optimální osvětlení a oslunění a současně je to nejoptimálnější pozice s ohledem na ochranné pásmo lesa.

Interiéry
Vnitřní prostory výrazově určily dřevěné stropy s trámy. V suterénu a ve vstupu do domu najdeme lité podlahy z broušeného betonu. Podlahy a dolní schodiště a terasa a koupelna v patře jsou nakonec z broušeného teraca. V obývacím pokoji a dalších obytných částech jsou podlahy z dubových prken. Převýšený vnitřní prostor propojuje vertikální prvek, ve kterém je v přízemí umístěna nika s krbem a ve 2. NP schodiště na galerii. Dům je vytápěný tepelným čerpadlem vzduch/voda. Pro tepelnou pohodu stačí jen krátce zatopit v kamnech.
Na obdélníkovém půdorysu je vnitřní prostor velkoryse převýšený, takže propojuje přízemní podlaží přes druhé podlaží až po podkroví, které tak tvoří galerii.
V suterénu je umístěna koupelna navazující na saunu, sprcha s WC jako příslušenství pro případné návštěvy. Odtud se také vystupuje na zahradu v místě schodiště a pak také přes francouzské okno přímo z prostoru koupelny a sauny. Hlavní vstup do objektu je na úrovni přízemí. Malý přístavek rozšiřuje vstupní halu, z níž je přístupné samostatné WC, vstup do suterénu a případně na zahradu.
Hlavní obytný prostor v přízemí má po pravé straně kuchyňský kout s výhledem na přístupovou cestu. Ve střední části interiéru je jídelní stůl a krb. Schodiště patra je umístěno u delší z obvodových stěn a je přístupné z rohu obývacího pokoje. Prostor se sedačkou je propojený pomocí vysokého, posuvného okna s balkonem, který je vysunutý ze severní fasády objektu a umožňuje nádherný výhled na protější svah Černé studnice.
Ve druhém nadzemním podlaží je ložnice s navazující koupelnou, na galerii nad obývacím pokojem pracovna. Z galerie lze pak pokračovat do podkroví, které slouží většinou jako tělocvična nebo herna pro děti. Nejvyšší úroveň domu prosvětluje posuvné okno 2 x 2 m. Protože je i tato část otevřená do hlavního obytného prostoru galerií, okno prosvětluje většinu obytného prostoru.
Objekt zahradního skladu a garáže plní funkci doplňkové stavby k rodinnému domu. Má ryze hospodářský charakter pro uskladnění zahradní techniky a pro parkování.

Autorská zpráva
Foto: Lukáš Žentel


Autorka: BARAAK Architekti  – Ing. arch. Barbora Kopečná
Zastavěná plocha: 71,13 m2
Konstrukce: zděný stěnový systém s dřevěnými trámovými stropy, střešní krytina z profilovaného plechu. Fasáda provětrávaná s obkladem z téhož profilovaného plechu.

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

25. 6. 2020 21:59:31. Re: Rodinný dům, Krásná. Ing. arch. Aleš Holý
1. 7. 2020 14:27:54. Re: Re: Rodinný dům, Krásná. Jitka

 
 
 
 

25. 6. 2020 21:59:31. Re: Rodinný dům, Krásná. Ing. arch. Aleš Holý

  Nic proti architektuře vlastního domu. Podivuji se ale nad mimořádně necitlivou urbanistickou koncepcí územního plánu, který tak výraznou stavebni intervenci do přírody a krajiny či dokonce do lesa umožňuje.

1. 7. 2020 14:27:54. Re: Re: Rodinný dům, Krásná. Jitka

  V textu se píše o existenci původní stavby, takže asi šlo o zastavěné území (i když jen jedním pozemkem).
Mně se hlavně nelíbí, jak byl celý původní svah kvůli stavbě zdeformován až k hranicím pozemku. Ta necitlivá návaznost je vidět zejména na druhém snímku. Když už musí mít i u rekreačně užívaného objektu uprostřed lesa bazén!, tak by si měli dát víc práce s jeho osazením do svahu a ne nad svah s plackou okolo, jako v běžných satelitech.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz