Samoobsluha Hruška v Trojanovicích

Samoobsluha Hruška v Trojanovicích

(29. 10. 2019) Projekt v 10. díle pořadu Architektura v Betonu představuje Kamil Mrva

   
 
 
 
 

Samoobsluha Hruška v Trojanovicích

Loni dokončil architekt Kamil Mrva rekonstrukci a přestavbu obecní budovy v Trojanovicích pro potřeby samoobsluhy i dalších služeb. Projekt je navíc součástí dlouhodobé vize vytvořit novodobou náves beskydské obce. Výrazným prvkem stavby je beton, který dodávaly firmy skupiny Českomoravský beton.

Trojanovice jsou dvou a půl tisícová obec na úpatí Moravskoslezských Beskyd. V jejím čele stojí starosta Jiří Novotný, který již čtvrté volební období určuje rozvoj obce i jejího okolí. A nutno říct, že si v tomto směru počíná velmi aktivně.

Kamil Mrva se v této době před deseti lety stal postupně dvorním architektem populárního starosty. Následovaly tak projekty rekonstrukcí veřejných obecních budov v Trojanovicích.

V současnosti Mrva s Novotným pracují na poměrně ambiciózním plánu pro obec podobného měřítka. Tím se má stát nová náves (společenské centrum) Trojanovic. Prvním krokem v rámci tohoto plánu se stala celková rekonstrukce a rozšíření obecní budovy, ve které se již před tím nacházela samoobsluha českého řetězce potravin Hruška.

Úkolu rekonstrukce se znovu ujal Kamil Mrva se svým studiem, který se snažil oprášit kvality původního sto padesát let starého domu a nově jej doplnit moderní přístavbou. „Pokud mám dělat rekonstrukci v této době za účelem rozšíření a nové potřeby, tak k tomu přistupuji soudobě,“ zdůvodňuje Mrva svůj návrh ve videodokumentu.

Původní budovu proto nechali architekti očistit od předchozích přístavků a navrhli jí nový bílý plášť. Tím vznikl důstojný solidní dům, ke kterému pak přibyla nová část. Od stávajícího domu ji nápadně odlišuje především hlavní použitý materiál – pohledový beton v kombinaci s velkými prosklenými plochami. Beton Mrva použil díky jeho konstrukčním i estetickým kvalitám s tím, že jej není třeba již dále upravovat dalšími vrstvami omítky. Mrva zároveň zdůrazňuje, že beton patří mezi nejlepší materiály také v souvislosti s klimatickou změnou, neboť disponuje nadstandardními tepelnými vlastnostmi.

Na rekonstrukci stavby Potravin Hruška v Trojanovicích dodávala betonové směsi betonárna v Rožnově pod Radhoštěm společnosti Českomoravský beton, a.s. Vedoucí betonárny Roman Volek navíc doplňuje: „Na tuto stavbu bylo celkem dodáno 220 cbm betonu pro realizaci betonových konstrukcí včetně monolitických, které v interiéru mimo jiné plní i pohledovou funkci. Právě pro řešení pohledových konstrukcí zde našel uplatnění lehce zpracovatelný beton Easycrete.“

Při návštěvě trojanovické Hrušky příjemně zarazí, že oproti drtivé většině ostatních potravin prostor ani stěny nezahlcuje vizuální smog v podobě různých reklamních poutačů, slev či nápisů ve výlohách. Na přítomnost prodejny upozorňuje pouze jednoduchý kovový banner před budovou. Celý projekt totiž financovala obec coby majitel objektu (bez dotací), která se také se zástupci řetězce domluvila na regulaci reklamy. V patře, které přisvětlují nové vikýře, se pak nachází několik soukromých podniků (masáže, zubní ordinace) a pronajímatelné kanceláře.

Prodejna Hruška úspěšně funguje v novém prostoru již rok a podle všeho se těší velké oblibě – kromě místních do ní jezdí nakupovat i lidé z „přespolního“ Frenštátu a podle slov Kamila Mrvy se tržby meziročně zdvojnásobily. Vedle Hrušky pak Mrva dokončil také přestavbu malého objektu dřívějších garáží na kavárnu, řeznictví a obchod, následovat bude proměna sousedního domu na poštu a infocentrum.

___

Skupina Českomoravský beton ve spolupráci s Earch.tv uvádí 10. díl unikátní série rozhovorů s předními českými architekty. Tentokrát s architektem Kamilem Mrvou, který hovoří o samoobsluze Hruška v Trojanovicích:



podle podkladů společnosti Českomoravský beton
foto:  Kamil Mrva Architects, Toast


Související články:
Architektura v betonu – výjimečné stavby, výjimeční architekti  9. 7. 2018

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Komerční stavby

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz