Smart Green City

Smart Green City

Smart Green City. Tak se jmenuje projekt, díky kterému by se České Budějovice mohly stát moderním a hrdým městem 21. století. Ateliér A8000 připravil koncepční urbanistickou studii mapující obrovský transformační a rozvojový potenciál východní části města v okolí pozemků zadavatele dokumentu – společnosti Teplárna České Budějovice. Město se doposud rozvíjelo především západním směrem od železniční tratě. Východní část by však mohla nabídnout příležitost až pro 38 000 obyvatel. Nachází se zde totiž celých 35 % celkové zastavitelné plochy města. Vypracovanou vizi už rada města schválila a doporučila zapracovat do nově vznikajícího územního plánu. Proměna lokality by mohla probíhat postupně v následujících třiceti letech.

Budoucí rozvoj města České Budějovice je úzce svázán s oblastí podél železnice a s prostorem okolo hlavního železničního nádraží. Zastavěná část města je sevřena jeho správními hranicemi a má již minimum reálně zastavitelných ploch. Doposud se České Budějovice kvalitativně rozvíjely především západním směrem od železniční tratě, která však představuje bariéru rozdělující město. Z hlediska velikosti a významu má však zásadní rozvojový potenciál také východní část města. Ateliér A8000 nyní připravil na základě zadání městské teplárny koncepční urbanistickou studii, která se soustředí právě na rozvojovou část východu města. Jejím cílem je vedle kvantifikace potenciálu trhu s teplem také prověření budoucího využití a zhodnocení majetku teplárny na pozemcích zrekultivovaného odkaliště či zvýšení přínosu připravovaného zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Vráto pro místní komunitu a revitalizaci celé širší lokality.    

„Je potřeba si uvědomit kontext. Současná zastavitelná plocha Českých Budějovic je 3 180 hektarů, rozvojová východní část pak dosahuje rozlohy 1 100 hektarů, tedy 35 % celkové zastavitelné plochy. Opravdu celá jedna třetina. Velmi důležité je také téma vzniku nových identit městských center, které se z pouhých dojezdových lokalit stanou sebevědomými centry s kvalitním městským životem. Východní část města má obrovský potenciál, který bychom už dále neměli přehlížet,“ říká Martin Krupauer z architektonického ateliéru A8000.

Ekologický směr fungování městské firmy bez fosilních paliv byl inspirován dobrou zahraniční praxí. Využívá nejmodernější technologie a již vloni jej schválilo zastupitelstvo a rada Českých Budějovic v podobě Strategie pro zelené město. Základní koncepci letos rozšířil komplexní projekt SMART GREEN CITY.

„Budějovickou teplárnu transformujeme na moderní podnik 21. století s obrovským potenciálem pro dosažení celospolečenských cílů v oblasti dekarbonizace a cirkulární ekonomiky. Byla by škoda nevyužít tuto příležitost i pro transformaci města, jehož integrální součástí je teplárna už více než 110 let. Velmi vnímáme rozvojový potenciál definovaného území a zahájili jsme systematickou přípravu k jeho využití. Doufám, že se k nám přidají i další organizace a instituce,“  dodává Václav Král, předseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Výstavba obchvatu dálnice D3, dobudování IV. Železničního koridoru, modernizace nádraží s možným východním vstupem z ulice Dobrovodská, plánovaný tunel městského okruhu, připravovaná rekonstrukce Žižkových kasáren, možná transformace opuštěného nákladového nádraží a areálů bývalých továren – to všechno jsou obrovské příležitosti a výzvy, jak rozšířit a restartovat východní část města i jeho přilehlou část centra. Transformace území přitom není velkou příležitostí jen pro Teplárnu České Budějovice, která v této části města vlastní a provozuje rozsáhlé areály, ale také pro celé statutární město.

„Dnes se jedná o tzv. vnitřní periferii, ale s obrovským transformačním a rozvojovým potenciálem. Přístup, který zvolil tým ateliéru A8000 při uvažování o tomto území pro příští desetiletí mne fascinuje. Je skvělé diskutovat o budoucnosti Českých Budějovic v takto širokém kontextu,“ komentuje první náměstek primátora města Juraj Thoma, v jehož gesci je strategické plánování a příprava nového územního plánu.

Rozvojové území studie vymezuje linie železnice, budoucí dálnice D3 a 3 klíčové body – budoucí zařízení na energetické využití odpadů ZEVO Vráto, vlakové nádraží jako potenciální nové centrum neboli CITY a zrekultivovaná oblast Složiště a odkaliště Hodějovice. Teplárna České Budějovice plánuje vzhledem k rostoucím požadavkům na snížení emisí skončit se spalováním fosilních paliv, tedy hnědého uhlí a částečně také zemního plynu. Postupně tato paliva nahradí teplem z nedaleké Jaderné elektrárny Temelín, biomasou a v brownfieldu dosluhující výtopny Vráto vznikne také moderní zařízení ZEVO, které promění komunální odpad na teplo a elektřinu.

ZEVO Vráto bude mít kapacitu na zpracování až 160 tisíc tun odpadu ročně. Vše bude fungovat bezpečně, kontrolovaně a efektivně. Jak ale bude vypadat okolí takového zařízení? Architekti navrhují rekultivaci přírodního prostředí doplněnou například o ptačí pozorovatelnu, zázemí pro rekreaci u vody, molo, pláže či stezky. Doporučují také využití odpadního tepla pro rekreaci a relaxaci. Pracují také s vizí botanické zahrady nebo kluziště a celkové odpočinkové zóny, kterou by mohla doplnit vzdělávací stezka či okružní skywalk vedoucí dokonce přímo vlastním provozem zařízení, které se stane novým energetickým srdcem města. Další možností, jak přirozeně zapojit areál ZEVO do sousedícího ekosystému lokality, je totiž zelená vzdělávací instituce, která by mohla vzniknout případnou konverzí části stávajícího areálu na ekocentrum. Upozorňují také na důležitost architektonicko-krajinářské soutěže, která by měla vtisknout areálu i jeho okolí jasnou tvář. Vše je přitom plánováno v duchu smart green city. Počítá se s využitím solární energie a snížením uhlíkové stopy. Důraz je kladen také na hospodaření s vodou, boj s tepelnými ostrovy a použití recyklovaných materiálů.

Odkaliště se nachází na katastrálním území Českých Budějovic, ale též Srubce a Starých Hodějovic. Budoucí zástavba by zde podle ateliéru A8000 mohla mít charakter prstence kolem zeleného parku, založeného v místě bývalé odkalovací nádrže. Nově vzniklý zelený prstenec by zároveň měl radiálními cestami propojit jednotlivé městské části navzájem i s centrem samotným. Noví obyvatelé by se tak mohli kochat výhledem na Blanský les či Šumavu a zároveň těžit z plynulého napojení na dopravní i energetickou infrastrukturu. Oblast má 50 hektarů. Je tedy stejně velká jako historické centrum města. Vzhledem k přítomnosti Jihočeské univerzity a dálnice do Prahy a Lince pracuje studie i možností umístění science centra. Sousední Složiště je již dnes aktivně využíváno pro sport a do budoucnosti má potenciál stát se sportovně-rekreační destinací pro České Budějovice a širší okolí.

Konečně třetí klíčovou oblastí je samotné CITY. Budoucí moderní centrum Českých Budějovic se nachází v okolí vlakového nádraží. Železniční doprava má velký ekologický potenciál a právě pro tuto lokalitu navrhují architekti podchod a podjezd, který by dokázal jednou pro vždy spojit východní a západní část města.

Území na východě Českých Budějovic by mohlo v příštích dvaceti až třiceti letech nabídnout bydlení pro 38 000 nových obyvatel. Vznikne zde až 28 000 pracovních míst, které by mohly městu generovat příjem až půl miliardy ročně. Proměna rezavého pásu města na zelený by tak mohla nejen zastavit odliv obyvatel z Českých Budějovic, ale i nastartovat používání nejmodernějších šetrných technologií pro sdílenou komunitní výrobu zelených energií.