Pergamenka: evoluce skladového areálu na bydlení

„Město je prostorovou koláží funkcí, hmot, epoch,“ říkají A69 – architekti. Původní areál Ferony byl ojedinělou ukázkou spojení industriální a bytové funkce, jejich nový návrh se snažil tuto finesu zužitkovat, použít z minulé funkce atmosféru, měřítko i prostorový organizační řád a posunout je do kontextu současných potřeb bydlení ve městě.

Je několik legitimních přístupů k jeho rozvoji. Mají buď charakter evoluční, nebo revoluční. Buď proměna totálně vymaže stopy předchozího využití, a nebo je do sebe integruje. Praha má své asanace (Josefov, Žižkov atd.), ale typičtější je pro ni spíše evoluční přístup, kterému vděčí za svoji rozmanitost, barvitost a malebnost. Energie a náklady vložené do bourání a vyčištění místa od stop předchozího využití jsou značné. Není efektivnější investovat do zachování genia loci? Nezhodnotí se v něco, na co obvykle v tomto druhu projektů nezbývají prostředky, nevznikne překvapivá nová kvalita, která akceleruje další vazby a podněty?

Řešené území je vymezeno blokem mezi ulicemi Vrbenského, Argentinskou, Jankovcovou, U Pergamenky. Původní industriální budovy uzavíraly trojúhelníkový dvůr se vstupem od severovýchodu z ulice U Pergamenky. Na jihovýchodě uzavírala blok řada činžovních domů do Ortenova náměstí. Na severozápadě blok nebyl jednoznačně definován, parcela zde byla zastavěna sklady a přístavky. K budově skladu přilehala tvarově komplikovaná parcela bývalé železniční vlečky. Objekt č.p. 1455 – administrativní budova s bočním skladem a vrátnicí – je prohlášen za kulturní památku.

Záměrem investora bylo vybudovat na dotčených pozemcích polyfunkční soubor s převažující funkcí bydlení. Urbanisticky je celá kompozice tvořena v několika krocích a zamýšlených etapách. Vychází z konceptu připravované výstavby v letech 1932–33.

Kompozice bloku
1 – Zpevnění kontury bloku severozápadním směrem čelem k Argentinské. V širším kontextu uzavření nábřežní fronty.
2 – Zpevnění kontury bloku a nároží mezi ulicemi Jankovcova a U Pergamenky.
3 – Posílení a vytvoření piazzetty ze stávajícího areálového dvora. Vznik veřejného prostoru s potenciálem lokálního centra. Kulturní památka – stávající prodejna s bočním skladem a vrátnicí se stala těžištěm tohoto centra, následuje hledání vhodné společensko-kulturní funkce.
4 – Dotvoření skeletu původní skladové haly dostavbou solitérních domů do nové kompozice. Vznik industriální zahrady, vybudování průchodu skeletem bývalého skladu směrem piazzetta – Vrbenského.

Pokusili jsme se stávající, očištěný skelet ocelové haly použít jako jakousi notovou osnovu, do které jsme vepsali novou melodii. Míra autenticity zachování konstrukce záleží na několika faktorech. Po vyhodnocení technického stavu je celá konstrukce rozdělena do několika kategorií:
– Konstrukce zachována beze změny
– Konstrukce demontována a znovu osazena s mírnou modifikací (např. změna polohy, výšky prvku)
– Konstrukce demontována a využita v nových souvislostech (předzahrádky, pergoly, konstrukce pro popínavou zeleň)
– Replika původní konstrukce (degradované a poškozené části)
– Konstrukce odstraněné

Konkrétní polohu a výšky jednotlivých objektů určilo podrobné zkoumání normových, legislativních, majetkových a technických požadavků na výstavbu. Nové objekty jsou podsklepené 1. až 3. PP se šířkou traktu cca 20 m. Výškou se pohybují v hladině 4–8 NP. V rámci uličního profilu respektují výšky sousedních objektů.

Autorská zpráva

Místo: Jankovcova, Praha 7 – Holešovice
Autoři: A69 – architekti / Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
Spolupráce: Jitka Macáková, Tomáš Koňařík, Jan Rosický, Kateřina Hrabcová, Martin Fornůsek
Realizace: 2023
Foto: Ester Havlová, Jiří Hroník