Kaplička z pohledového betonu v Praze

Nová kaple od studia JIRSA – ARCHITEKTI stojí v pražských Záběhlicích nedaleko potoka Botiče v areálu Arcidiecézní charity Praha. Slouží zaměstnancům, hostům charitního penzionu sv. Kryštofa i ostatním návštěvníkům. Kaplička nenásilně zapadá do okolí a vytváří místo, které není pouze architekturou, ale i atmosférou – prostorem pro klid, soustředění a duchovní obnovu.

Hmota kaple reaguje na uspořádání okolního terénu, zídek a opěrných stěn. Pohledový beton, ze kterého je postavena, je zde symbolem jednoduchosti a trvalosti. Ve skromném prostoru za budovou penzionu na kapli dopadají paprsky jihozápadního slunce filtrované blízkými vzrostlými stromy, které se v návrhu zhmotnily do tvaru podlouhlých oken v boční fasádě. Střecha tvořená zborcenými plochami obsahuje v centrální části pod zvonicí světlík přivádějící přirozené světlo nad oltářní stůl. Zvonička s vloženým inverzním symbolem kříže akcentuje vertikální rozměr stavby. Zároveň tvarování střechy navádí dešťovou vodu do koryta vedoucího malou zahradou mezi kaplí a penzionem.

Zahrada je inspirovaná legendou o sv. Kryštofu (Reprobus), který pomáhal lidem přebrodit řeku. Jednou přenášel přes řeku dítě. Dítě bylo stále těžší a těžší, takže jen stěží dosáhli druhého břehu. Silák se tomu velice divil a řekl dítěti: „Zdálo se mi, jako bych na ramenou nesl celý svět.“ Dítě mu odpovědělo: „Nesl jsi víc. Nesl jsi tvůrce světa, Ježíše Krista. Já jsem ten pán, kterému sloužíš.“ A také mu řeklo: „Vraž do země svou hůl a v další den bude jako stromek plná květů a plodů.“ Ježíš dal Reprobovi jméno Kryštof, což v řečtině znamená ten, kdo nosí Ježíše Krista.

Zahrada ztvárňuje suché říční koryto z příběhu s oblázky a balvany, které návštěvníkům umožňují přejít po šlapácích či v místě náznaku brodu a pak spočinout v stinném koutě k odpočinku či meditaci. Na břehu je vysazen solitérní keř na kmínku evokující hůl svatého Kryštofa zaraženou do země, která obrazila. Celý prostor navozuje atmosféru říčních sedimentů se štěrkovými terasami řídce prorostlými trávami a kapraděmi vysazenými v kompaktnějších hnízdech. Kameny v převážně plochém dnu koryta jsou vyskládány lineárně tak aby evokovaly říční proud. V čase dešťů do koryta teče voda ze střechy kaple a ve spodní části koryta je pak prostor umožňující krátkodobé naplnění mělkou vodou.

Interiér kaple je koncipován pro bohoslužby v intimnějším měřítku pro jednotlivce nebo malé společenství. Kapli lze ale také otevřít širokými dvoukřídlými dveřmi a propojit ji tak s prostorem dvora před kaplí. V centru stavby je umístěn obětní stůl pojatý jako lapidární kamenný kvádr s dřevěnou deskou, ke kterému proniká světlo shůry od východního cípu stavby. V zadní části kaple je umístěna sakristie a drobné technické zázemí. V detailech návrhu se zrcadlí touha po jednoduchosti, harmonii a duchovním přesahu.

Autorská zpráva

Místo stavby: Záběhlice, Praha 10
Autoři: JIRSA – ARCHITEKTI / Vojtěch Jirsa, Jindřich Vaněk, Alexandr Kuzmenčuk
Investor: ARCIDIECÉZNÍ CHARITA PRAHA
Foto: Jiří Ernest