Sklo jako most mezi epochami – HELUZ IZOS v projektu, kde se minulost neztrácí

Sklo jako most mezi epochami – HELUZ IZOS v projektu, kde se minulost neztrácí

Skleněné plochy mají v architektuře schopnost propojovat a chránit zároveň. V projektu Schindlerovy archy v Brněnci získává zasklení od společnosti HELUZ IZOS ještě hlubší význam: stává se vizuálním i symbolickým prvkem, který propojuje paměť místa s jeho novým posláním. Transparentnost skla zde neznamená pouze průhlednost, ale i otevřenost vůči minulosti. Jeho pevnost pak symbol toho, co má být uchováno.

Sklo se v tomto návrhu stalo synonymem technické kvality, ale rovněž důležitým prvkem příběhu, který si zaslouží být viděn – doslova i obrazně.

Budova bývalé Schindlerovy továrny v Brněnci, známá jako Schindlerova archa, se postupně stává symbolem paměti, obnovy a respektu k historii. Muzeum přeživších zde bylo slavnostně otevřeno 10. května 2025, symbolicky k 80. výročí konce druhé světové války. V rámci rozsáhlé rekonstrukce, kterou inicioval Nadační fond Archa rodiny Low-Beer a Oskara Schindlera, se objekt proměňuje v muzeum holocaustu a centrum vzdělávání. Jeho cílem je uchovat autentickou atmosféru místa, kde bylo během druhé světové války zachráněno přes 1200 lidských životů. Součástí této citlivé obnovy je i důraz na kvalitní stavební prvky, které respektují historický charakter budovy, ale zároveň splňují současné nároky na provoz a uživatelský komfort.

Transparentní rozdělení prostoru

Klíčovou roli v rekonstrukci interiéru sehrála skla od společnosti HELUZ IZOS, která definovala designové pojetí i provozní uspořádání budovy. Skleněné tabule tvoří hranici mezi zrekonstruovanou částí objektu, určenou pro expozice a veřejnost, a tou ponechanou v původním stavu jako autentické svědectví doby.

Sklo se ukázalo jako ideálním řešením pro tento záměr: „Primární důvod využití skla byl ten, že jsme prozatím chtěli využít jen část haly a oddělit tuto zónu od zatím nezrekonstruované části. Zároveň jsme ale chtěli zachovat průhled celým objektem,“ přibližuje Milan Šudoma, manažer muzea, a doplňuje, že neméně zásadní bylo přání zachovat výrazné prosvětlení, které objektu zaručují střešní světlíky. „Chtěli jsme docílit co největší optické vzdušnosti, nezavírat prostor nějakým hmotným materiálem,“ doplňuje Milan Šudoma.

Řemeslná preciznost v kulisách drsného betonu

Skleněné tabule vyplňují rastr železobetonové konstrukce haly, konkrétně prostor o rozměrech 8 x 4 metry mezi nosnými sloupy. Ve střední části pak zasklení vybíhá formou výklenku do nezrekonstruované části haly a zajišťuje působivou, ale nenucenou vizuální gradaci připomínající bazilikální pojetí dispozic.

Požadavkem muzea bylo zasklení v co největším rozměru, výsledkem jsou proto tabule o šířce necelých 90 cm a výšce 4 metrů, jejichž vertikální rytmus je příjemnou protiváhou podlouhlé kompozice budovy. Některé z krajních skleněných tabulí jsou velmi přesně zkosené kvůli náběhům sloupových hlavic.

Zasklení tvoří jednoduché skleněné výplně, které byly pro zvýšení bezpečnosti kaleny. Tato úprava zajišťuje vyšší mechanickou odolnost, respektive bezpečnost uživatelů při případném rozbití skla. Skla jsou rovněž opatřena speciální antireflexní vrstvou, která minimalizuje nežádoucí odrazy světla do prostoru, zároveň se ale nijak negativně nepodepisuje na průhlednosti.

Minulost, přítomnost, budoucnost

I když se jedná o jednoduché zasklení, izolační efekt rozhodně není zanedbatelný: „Zasklení udrží ve vytápěné části haly nečekané množství tepla a rovněž velmi efektivně tlumí hluk. Ověřili jsme si to při slavnostním otevření muzea, kde bylo asi 350 lidí – skla průstup hluku výrazně utlumí,“ říká Milan Šudoma.

Skla IZOS se dále uplatnila i v expoziční části, kde tvoří zasklení výstavních vitrín, respektive poměrně velkých výstavních boxů. „I zde se jedná o kalená bezpečnostní skla s antireflexní úpravou, v tomto případě má ale navíc sklo UV filtr, aby nedocházelo k degradaci vystavovaných exemplářů,“ přibližuje manažer muzea.

Podobný princip využití zasklení jako ve vstupní přednáškové a výstavní části je v plánu i v další fázi projektu – zadní část haly by měla sloužit jako pronajímatelný prostor a od střední části by ho opět měla oddělit prosklená stěna. Střední segment haly zůstane zachován v původním stavu jako autentický otisk historie.

Portfolio HELUZ GROUP, do které patří dodavatel zasklení HELUZ IZOS, se uplatnilo ještě v jednom případě, konkrétně prostřednictvím společnosti HELUZ cihlářský průmysl a.s., která dodala na stavbu cihly HELUZ FAMILY. Ty byly využity při rekonstrukci v oblasti věnce jedné z budov areálu.

Podle podkladů společnosti HELUZ

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*