Stavebnictví spotřebuje až 60 procent vytěženého materiálu

Stavebnictví spotřebuje až 60 procent vytěženého materiálu

(23. 11. 2021) Aby neskončil jako odpad, je nutné ho recyklovat

 
 
 
 

Stavebnictví spotřebuje až 60 procent vytěženého materiálu

Až 90 procent materiálu, který se vytěží, skončí jako odpad. Nejvíce odpadu vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 procent vytěženého materiálu a 40 procent energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný. Již při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí životnosti budovy. „Na budovy by se mělo pohlížet jako na zdroj cenného materiálu,“ říká ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. O tom, jak ve městech implementovat zásady cirkulární ekonomiky, která se mimo jiné snaží o využívání recyklovaných materiálů, se hovořilo v dalším díle ze série přednášek Rethink Architecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování CAMP.

Města koncentrují lidský a ekonomický kapitál. Zároveň však mají obrovské nároky na životní prostředí, na materiál, na suroviny, na zdroje. Řešením neudržitelného stavu je zavádění zásad cirkulární ekonomiky. Ta je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Snaží se z odpadu vytvořit opět zdroj. „Cirkulární ekonomika je hodně o změně myšlení a o zapojení komunit. Nesouvisí jen se životním prostředím, ale i se vzděláváním a s kulturou. Je to komplexní smyčka,“ upřesňuje Veronika Doubnerová z Pražského inovačního institutu. Dodává, že pokud přejdeme ze současné lineální ekonomiky na cirkulární, snížíme tím globální emise CO2 o více než sedmdesát procent.

Pro města je koncept cirkulární ekonomiky velkou příležitostí, jak ušetřit, a to nejen finance, ale také právě stavební materiál. Města mají značnou sílu prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podporovat cirkulární projekty. A zaměření těchto projektů může být skutečně široké, ať již jde o ty, díky nimž se zadrží dešťová voda či se využije šedé vody, podpoří se instalace zelených střech, zelených fasád a zakládání komunitních zahrad. Jiné mohou cílit na udržitelnou produkci potravin, využití bioodpadu či na sdílenou mobilitu. 

Při výstavbě je zásadní, aby se již ve fázi návrhu budovy či celé lokality přemýšlelo o tom, jaké se použijí materiály, jak je co nejdéle udržet v cyklu, v maximální kvalitě, a co se s nimi stane, až doslouží svému účelu. Jak vyplývá ze statistik Eurostatu, Česká republika má v tomto ohledu co dohánět. Znovuvyužití materiálu se v Česku děje jen ve zhruba osmi procentech, průměr v EU je 12 procent. Například v Belgii se ale stavení materiál znovu využívá až ve třiceti procentech.

Jednu z možností, jak stavět v souladu s principy cirkulární ekonomiky, představuje modulární výstavba. Jednotlivé bloky se vyrobí v továrně a následně se zkompletují na staveništi. „Devadesát procent materiálu se u nás třídí,“ říká Stanislav Martinec, majitel a jednatel společnosti KOMA Modular, která se řadí mezi největší tuzemské výrobce modulárních staveb.

Záměrem Stanislava Martince, který má za sebou projekty jako je architektonicky oceněný EXPO pavilon v Miláně 2015 či první modulární nemocniční pavilon, je v Česku vybudovat KOMA Village. Ta bude zahrnovat nejen modulární rodinné domky, z modulů bude postavena i mateřská školka, ubytovací zařízení, galerie a dokonce i lázně. Počítá se též s vertikální farmou. „Naším cílem je nejprve zrekultivovat přírodu a následně budeme jednotlivé moduly instalovat jeřábem,“ upřesňuje Stanislav Martinec.

Už dnes v Česku najdeme řadu projektů, které jsou založeny na zásadách cirkulární ekonomiky. Jedním z nich je Kampus Hybernská v centru Prahy. Jde o kulturně vzdělávací centrum, které bylo zprovozněno v roce 2017 v šesti tehdy nevyužívaných budovách. Kampus vznikl propojením pražského magistrátu, který vlastní objekty, a Univerzity Karlovy, v jejíž péči je. „Jímáme dešťovou vodu, kterou splachujeme. Recyklujeme nábytek, pořádáme cirkulární dílny,“ uvádí jen některé z řady aktivit ředitelka Kampusu Hybernská Ema Pospíšilová.

Společensky prospěšný podnik Kokoza se zase snaží naučit veřejnost, jak uzavřít cyklus jídla. To zahrnuje lokální pěstování a kompostování. „Ve městech lze pěstovat například na balkonech, na komunitních zahradách či na vlastních zahradách,“ říká Radka Pokorná, výkonná ředitelka Kokozy. Zvláště komunitní zahrady se stávají aktuálním tématem, protože zahrádek v koloniích je nedostatek.

V Praze je asi šedesát komunitních zahrad, a to na brownfieldech, na dočasně nevyužitých pozemcích či na střechách. Důležité je, aby si veřejnost uvědomila, že bioodpad nepatří do směrných popelnic. Dnes přitom zabírá přes čtyřicet procent jejich objemu. Existuje přitom řada možností, jak s ním ekologicky naložit, a to od svozu bioodpadu až po různé typy kompostérů. S jejich instalací již počítají ve svých projektech i někteří developeři.  

Inspiraci ze zahraničí může být projekt R-URBAN, který tvoří síť lokálních center cirkulární ekonomiky. V hubech komunita pěstuje potraviny, organizuje kulturní akce nebo vytváří alternativní bydlení. Doposud vzniklo sedm takových center, pět z nich se nachází v okrajových částech Paříže, dvě pak v Londýně. První centrum byl vybudován ve francouzském městě Colombes. „Na obecních pozemcích, které byly nevyužívané, jsme založili několik mikrofarem, společné zahrady, vzdělávací místa, je tam také komunitní kavárna a minimarket. Vše je založena na zásadách udržitelnosti,“ říká profesorka Doina Petrescu z University of Sheffield.

Dodává, že důležitým aspektem projektu je vtáhnout veřejnost do rozhodování. Díky projektu R-URBAN v Colombes, do něhož se zapojilo více než 400 lidí, se během pěti let podařilo vytvořit dvacet pracovních míst, polovina spotřebované elektrické energie se vyrobila lokálně a o čtyřicet procent se snížila ekologická stopa.    

Tisková zpráva

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2021 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz