Tendr na analýzu využitelnosti koncertního sálu v Praze je vypsán

Tendr na analýzu využitelnosti koncertního sálu v Praze je vypsán

(4. 12. 2019) Zájemci o účast v tendru se mohou hlásit do 15. ledna

 
 
 
 

Tendr na analýzu využitelnosti koncertního sálu v Praze je vypsán

(ČTK) - Institut plánování a rozvoje hlavního města vypsal soutěž na zpracovatele analýzy využitelnosti plánovaného koncertního sálu v Praze. Cena zakázky je 6,5 milionu korun, termín na její zhotovení je šest měsíců. Zájemci o účast v tendru se mohou hlásit do 15. ledna, vyplývá z věstníku veřejných zakázek. Koncertní sál by měl vzniknout v lokalitě metra Vltavská, s otevřením se počítá v roce 2030.

Analýza má představit nejvhodnější řešení využití lokality, formulovat nejlepší stavební program budovy a způsob jejího provozování. Dále má nalézt nejvýhodnější způsob financování investic i provozu. Zabývat se má také vyřešením dalších pro uskutečnění celkového stavebně provozního programu podstatných otázek.

V rámci hlavního města se výstavbou nového koncertního sálu zabývá projektový tým, který vede architekt Martin Krupauer. Ten je zároveň předsedou komise rady hlavního města pro vznik koncertního sálu, která byla zřízena v říjnu. "Nové hudební centrum se stane iniciačním bodem a symbolem přeměny jednoho z největších a nejdůležitějších pražských brownfieldů Bubny - Zátory. Mělo by se jednat o každodenně živý, otevřený a plně využívaný prostor pro všechny Pražany a návštěvníky metropole," uvedl před časem primátorův náměstek Petr Hlaváček (za TOP 09).

Stavba koncertního domu nejmodernějších parametrů se sálem, který by pojal zhruba 2000 posluchačů, by podle odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun. Další 2,5 až tři miliardy korun bude nutné podle Hlaváčka investovat do infrastruktury na Vltavské.

Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech vzniknout na Letné - na místě, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr jejich nabídku odmítli.

Související články:
SAR: Koncertní sál u Vltavy je naše šance na reparát  26.11.2019
Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje  12.11.2018
Nova filharmonie by měla vyrůst na nábřeží  4.10.2018
Praha prověřila možnosti koncertního sálu na Vltavské  26.4.2018
Soutěž na podobu koncertní síně Praha by mohla být v roce 2019  26.4.2018
Filharmonie na Vltavské?  30.5.2018


                         

Komentáře ke článku

 
 
 
 

16. 1. 2020 16:18:38. Re: Tendr na analýzu využitelnosti koncertního sálu v Praze je v... Marek

  Před vyřešením + redukci dopravy s křižovatkou = celopražské souvislosti (dlouhodobě neřešeno), považuji tento tendr za předčasný s možností zmařené práce.

16. 1. 2020 18:34:16. Re: Re: Tendr na analýzu využitelnosti koncertního sálu v Praze ... Jitka

  Třeba analýza nejvhodnějšího využití lokality právě řekne, že dokud nebude vyřešeno to, o čem mluvíte, tak nemá smysl stavět.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 1. 2020 11:37:05

Re: Re: Praha bude chránit panorama města, střech a podpoří stav...

Praha patří mezi nejkrásnější města světa díky jedinečnému urbanismu - celkovému uspořádání historického jádra i fantastické architektuře - málo kde najdeme tak bohatou směs stylů od románského po slohy 19.století. Za Karla IV. to byla jedna z největších metropolí Evropy a v době baroka již tehdy uznávaná svou jedinečnou krásou. Proč bychom jako Češi neměli být hrdí na tak úžasnou hodnotu? Praha zůstala jedinečná jen proto, že jsme v minulosti neměli dost peněz ji přestavět a tedy zničit, jak se to stalo v jiných evropských metropolích. Teď víceméně bez naší zásluhy vlastníme velkou devízu. Tohle vše ale neznamená, že v Praze musí být šmelina a kriminalita, To s tím nijak nesouvisí, spíše bych řekl, že zatímco krásná Praha možná ani není tak přímo vizitka českých schopností, to, co se děje dnes, česká vizitka je. Také se v Praze můžou stavět mrakodrapy, jen ne do historického panoramatu, to přece není nic hrozného. Proč bychom neměli jedinečnou starou Prahu a vedle rostly moderní čtvrtě. Jen to dělejme rozumně, ne tak, jako v mnoha zničených městech a vesnicích za komunistů, ale bohužel i za dnešní doby. Management je první vlaštovkou rozumného přístupu k rozvoji Prahy a pokud bude trend pokračovat, můžeme se dočkat i dalších rozumných opatření, jako vytěsnění šmeliny a grázlovství. Ale to je běh na dlouhou trať a nezapomínejme, že všechno, co se v Praze děje, je víceméně výsledek českých poměrů. Tak se snažme, abychom nemusely pořád jen koukat na ty Němce, Francouze nebo Švýcary.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o.